..: ÖBB rozdaly karty: ojetiny pro ČD i RegioJet dorazily do Česka :..

Bmz a ABmz RegioJet od ÖBB, Břeclav, foto: Josef PetrákBřeclav — Čtyřiačtyřicet. Tolik osobních vozů Rakouských spolkových drah v uplynulých dnech zamířilo do svého nového domova v Česku, kde od léta začnou vozit cestující Českých drah i soukromého dopravce RegioJet ze skupiny Student Agency. Zatímco u státního dopravce poslouží vozy z přelomu 70. a 80. let minulého století jako vítané oživení nejhorších rychlíků, u žluté firmy naopak mírně modernizované rakouské vagóny pomohou rozběhnout první pravidelnou linku Praha - Havířov (- Žilina). Nová řada Bmz236 ČD teď podstoupí velkou revizi a časem i menší revitalizaci interiéru. Vagony Bmz 21-90 a ABmz a 30-90 RJ již mají velkou modernizaci za sebou z doby, kdy jezdily u ÖBB; pro dosažení požadovaného standardu kvality ovšem rovněž potřebují opravu. První cestující by tak obě řady měly svézt v průběhu letních prázdnin.

Siemensy pro České dráhy: podobné těm novým, ale raději na rychlíky

ČD Bmz od ÖBB, České Velenice, foto: Michal ŠimekNákup 32 ojetých vozů řady Bmz 21-70.0 potvrdily České dráhy teprve počátkem května, již v průběhu tohoto týdne však první várka dorazila do Českých Velenic, kde bude čekat na revizní opravu. Do provozu s cestujícími má nová řada 236 zasáhnout již o prázdninách, zatímco bude druhá dodaná série podstupovat úpravu interiéru v rozsahu podobném revitalizovaným vozům UIC-Y. Většina vozů se naopak prozatím nedočká klimatizace ani zásadnějších technických inovací. Ve svém novém působišti na trati Praha - Plzeň - Cheb budou spoléhat především na svůj solidní technický základ s podvozky SGP V S-RIC a relativně nadčasový interiér, ne nepodobný 15 let mladším vozům Bmz245 z produkce SKV Zličín/MSV Vagonka. Dobrou zprávou pro cestující nakonec je několik dodaných vagonů, které již mají za sebou modernizaci s dosazením klimatizační jednotky a některých novějších prvků.

ČD Bmz od ÖBB, České Velenice, foto: Michal ŠimekVozy Bmz236 jsou klasickými zástupci typu UIC-Z2 s maximální rychlostí 160 km/h, nabízející 11 oddílů po šesti místech. Kvůli nepřítomnosti klimatizace má dosud většina z nich osazená polospuštěcí okna, což ocení alespoň malá okrajová skupina nostalgických nadšenců. Výjimkou jsou dva rekonstruované kusy, které už z Rakouska dorazily v modernějším provedení s klimatizací, a tedy i celistvými okny. I když splňují náležitosti úmluvy RIC, budou mít tyto vozy pravděpodobně problém s elektrickým napájením s napětím 3000 V/50 Hz, jež je specifikem bývalých ČSD na tratích se střídavou trakční soustavou. S chybějící podporou pro tento režim se nový vlastník bude muset vypořádat technickou úpravou centrálního zdroje vozů, nebo volbou vhodných hnacích vozidel, schopných soupravě dodávat některé z požadovaných napětí (1500 V/50 Hz).

Bmee248.074 ČD v designu Najbrt, foto: Josef PetrákPři pohledu na současný vozový park ČD jsou nové Bmz nejvíc porovnatelné s vozy Bmee248 z východoněmecké vagónky VEB Bautzen, dodané ČSD v polovině 80. let a v Česku dosud hojně využívané i na dálkových expresech a vlacích InterCity. Přibližně třetina z dnešních 41 provozních kusů této řady přitom byla původně vyrobena jako vozy první třídy řady Amee, včetně jiných sedadel. Již v 90. letech ale byly všechny přeznačeny na řadu Bmee, zatímco u zbylých exemplářů byl snížen počet míst k sezení z původních 88 na dnešních 66. Zbylých 73 vagonů původní série, které po rozdělení majetku ČSD zůstaly na Slovensku, byly v uplynulých třech letech modernizováno na řadu Bmeer, využívanou pro všechny kategorie dálkových vlaků.

Siemensy pro RegioJet: dočasná posila s klimatizací

Bmz a ABmz RegioJet od ÖBB, Břeclav, foto: Josef PetrákŽlutý dopravce se na nákupy k jižním sousedům vybral ještě před Českými drahami – a v rámci sortimentu ojetin ÖBB vybral to lepší, co právě bylo k mání. Tucet osobních vozů, doručených včera na břeclavské nádraží, pochází ze stejné výrobní série jako vagony pro ČD, má už ale za sebou větší modernizaci v podání rakouských drah. Rozběh pravidelné linky Praha - Havířov (- Žilina) tak u Regiojetu bude zajišťovat šest vozů řady Bmz 21-90 a šest vozů ABmz 30-90, dohromady tedy tři čtyřvozové soupravy. Vagony vyrobené mezi lety 1977 a 1982 společnostmi SGP a Jenbacher Werke byly ke konci 80. let upraveny pro maximální rychlost 200 km/h a o dalších 15 let později dostaly i klimatizaci, vakuové WC a elektrické zásuvky v oddílech pro cestující. Co do vnitřní konfigurace odpovídají vozům pro České dráhy, vzhledem interiéru se navíc ještě více podobají dnešní řadě Bmz245 ČD, k niž mají také technicky nejblíž. Přesto se RegioJet chystá na další modernizaci prostoru pro cestující, která nasazení do ostrého provozu odsune až ke konci letních prázdnin.

Série vagónů ABmz a Bmz bude žlutému dopravci sloužit jako překlenovací vozový park, než dorazí dostatečný počet nových velkoprostorových vozů z 50kusové objednávky, jež se v současnosti realizuje. Modernizované rakouské vozy poté získají status provozních záloh a počítá se s nimi pro posilování pravidelných spojů v nejvytíženějších časech, případně při realizaci dalších projektů Student Agency na železnici. I přes svůj vysoký věk totiž těchto dvanáct vozů ve svém aktuálním stavu představuje jedny z nejmodernějších osobních vagónů v Česku.

Zbraně zatím zůstávají neodhaleny

Bmz a ABmz RegioJet od ÖBB, Břeclav, foto: Josef PetrákSouboj o trasu Praha – Ostrava, jehož uskutečnění před 14 měsíci nevěřili ani samotní soupeři, se pomalu stává realitou, i když oproti původním optimistickým plánům soukromých dopravců se jeho reálný start prozatím odkládá až na konec léta. Ministerstvo dopravy při té příležitosti už potřetí od vzniku vlády oznámilo, že tuto linku nehodlá dále financovat. V letošním jízdním řádu je prozatím výsledek tohoto postoje poněkud chaotický, s třemi dotovanými páry spojů, zatímco bez subvencí se nechtěně ocitly vlaky Bohumín – Břeclav, které paradoxně v současnosti bez dotace provozovat nelze. Od prosince 2011 se proto spolufinancování dálkových spojů na II. koridoru koridoru obnoví, kategorie IC a EC na lince Ex 1 však už budou provozovány výhradně na podnikatelské riziko dopravce.

České dráhy jdou do boje se vším, co v současnosti mají – v návrzích jízdního řádu pro rok 2012 tak najdeme mimo jiné tři páry pendolin v trase Praha - Žilina (z toho jeden pár denně, celková jízdní doba rekordní 4h 45 min). Naplní se tak úvaha, která provázela zavedení spoje SC Pendolino Sprinter před dvěma lety. Veškeré expresní spoje navíc po několika letech výrazně zrychlí: cestovní doba mezi ostravským Svinovem a pražským hlavním nádražím se zkrátí o 16 minut na 3 h 28 min, cestující z Olomouce pocítí zrychlení o 11 minut na 2 h 34 min. Ještě výraznější bude zrychlení při cestách ze Slovenska, kde se cesta mezi Žilinou a Ostravou zkrátí o celých 23 minut, u pendolina, vedeného přes Havířov, dokonce o 29 minut. Tím se jízdní doby dálkových vlaků ČD prakticky srovnají s aktuálním jízdním řádem Regiojetu.

Klučík u SC 513 Pendolino Sprinter, foto: Josef PetrákCo ani ČD, ani RegioJet zatím nemají, jsou zcela nová vozidla, s nimiž se chtějí na start závodu postavit. Soupravy railjet, která národní dopravce v tiskových zprávách za posledních několik měsíců skloňuje častěji, než nákup vozů řady Bimz před lety, se musí podle MF Dnes objednat do 30. června. Původní termín, uváděný Českou televizí na konec března 2011, už dráhy beznadějně prošvihly. Pokud na veletrhu Czech Raildays 2009 prezentovaly ÖBB, ČD a Siemens některé společné aktivity, je možné se ptát, zda by letos v Ostravě tyto strany mohly podepsat smlouvu o převzetí 16 souprav z původní objednávky. V druhé soutěžní dráze by zase měly stát dlouho očekávané novostavby pro žlutého dopravce, jejichž výroba se zpozdila v důsledku složitých jednání s výrobcem, i když poslední odhady hovoří o představení prvního hotového vozu v průběhu prázdnin. Zdá se tedy, že přicházející léto bude na české železnici větší horko, než dnes v odstavených rakouských vozech na břeclavském nádraží a v areálu ŽOS České Velenice.

Zdroj: ŽelPage


Josef Petrák Poslat mail autorovi , Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 5.6.2011 (20:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Reportáže

Další z regionu ČR Jihočeský ČR Jihomoravský


  1 2 3 4 5 6 ... 12      Zpráv na stránku:   
07.06.2011 (19:50)  
M: VRV ne, psal jsem o 2. nerychlejší vrstvě vlaků (SP až IC) jedoucí po SYNem navrhované VRT, která by ve Vyškově zastavovala. Otázkou je, zda potom VR vlak (250+) zastavovat v Přerově a nejet z Brna bez zastavení až do Ostravy. Olomouc-Praha vyjde po dnešní trase časově nastejno jako by se jelo R do Přerova a z tama během 5 minut VR vlakem přes Brno na Prahu. Obzvlášť bude-li narovnáno Bezpráví apod. Pak bude mít Pendolíno jízdné dobu Olomouc-Phraha 2 h. Na spojení Olomouce a Brna je jednak spousta busů a druhak než s přestupem na VRT, tak raději slušné přímé IC.
registrovaný uživatel ufo 
07.06.2011 (17:50)  
Miroslav Zikmund: ÖBB nedostali na väčšinu 5047/5147 súhlas na predaj od leasingovej spoločnosti, rovnako ako pri 1014.
07.06.2011 (17:14)  
240.025 : ano, ÖBB by se rády zbavily vozů 5047/5147, já bych si je dovedl 5147 představit na „píseckých" rychlících; mají standardní kupli, takže k nim lze přidat klasický přívěsný motorový vůz v případě zvýšené frekvence ... 5047/5147 je z hlediska pohodlí sedaček lepší než celé „slavné" Desiro ... dal bych jim přednost i před novými RS1 ...

chio : žádná „střídavá" lok nebude mít problém s 1 500 V ~, protože od výroby tohle napětí umí.
Problém bude v okamihu, kdy se k této soupravě pověsí vagon, který tohle napětí neumí ... zatímco Bmz topit budou, ostatní vozy na ~ topit nebudou.

ABC-D : je možné, že RJ v přepočtu na sedačku jsou nejlevnější, ale na rozdíl od 30 let starých ojetin Bmz u nich neplatí „Dukátova věta" - nejlepší jednička je rakouská dvojka ... 30 let staré ojetiny jsou pohodlnější než „levné" RJ ...

Juristic007 : celkem nevidím rozdíl mezi německým patrem s klasickou lok a patrovým panťákem ČD jedoucím do Dresden ... DB si objednaly patra i pro dálkovou dopravu ... , konec konců délka vozebních ramen, na nichž jezdí v Německu patra v kategorii „osobní vlak" jsou srovnatelná s délkou trasy tuzemských rychlíků ...
registrovaný uživatel bugear 
07.06.2011 (17:09)  
@SYN: Ten koncový a ještě jeden (tipoval bych ten 20-70.1) se v Břeclavi vyřazovaly.
@Juraj Kováč: Do opravy jich pojede 9 a vyjede 8. :D
registrovaný uživatel SYN 
07.06.2011 (16:09)  
Hm, no to jsou ty ztráty cestou :)
Ale nemohlo by to mít třeba nějakou souvislost s tím že na fotce č.5 (třetí od konce) vypadá koncový vůz že má několik "vysklených" oken?
07.06.2011 (15:49)  
bugear: a jedno vyjadrenie od SA dokonca hovorí o 14... :)
registrovaný uživatel bugear 
07.06.2011 (12:34)  
Má to zajímavý vývoj. Podle twitteru jich koupili 13, do Břeclavi přijelo 12, Honza Paroubek si jel pro 11 a odvezl si jich 10.

@kobros: To je hlavně zcestná otázka. Těžko můžeme v ČR stavět VRT po kterých budou jezdit jen VRV.
registrovaný uživatel kobros 
07.06.2011 (11:45)  
M: To je snad jen recnicka otazka......
registrovaný uživatel M 
07.06.2011 (10:57)  
Otazkou je, zda-li by VRV mel stavet ve Vyskove
07.06.2011 (3:16)  
SYN: Moje maličkost. Finta je v tom, že se počítá se zastavováním dálkové dopravy na letišti. Nejspíš i té nejrychlejší. Takže až u Blažovic bude mít souprava 200 km/h. Pak zbývají Holubice, město Rousínov, vesnice Luleč. Z vašeho návrhu by pak vyšla zastávka Vyškov někde u dálniční křižovatky. (zřejmě bez možnosti kolejového propojení) Takže ledva by se to přehouplo přes 250 km/h tak by to pro zastavení ve Vyškově muselo začít brzdit. Takže pro 2. nejrychlejší vrstvu přínos v řádu 30 vteřin oproti současnému návrhu, s tím, že příměstskou dopravu nezlepšíme o nic.
Na staré trati Budou minimálně 3 křižování pro 20 min. takt (viz dále, je jich 5). Jízdní doba z Vyškova do Lulče 6 minut. 4 minuty pobyt (v taktu se budou vlaky křižovat vždy za takt/2) protože do Rousínova 2 minuty chybí. Další křižování v Holubicích, tam je to natěsno, ale vyjdeme. Dál jedeme 4 minuty do Křenovic a tam 6 minut pobyt na křížení (v Hostěrádkách není druhá kolej). Autem jste právě dojel z Vyškova do centra Brna. Uběhlo 30 minut a vlak se rozjíždí z Křenovic. Máme 9,5 minuty na to, abychom dojeli do Sokolnic, současná doba je 11 min. 40 minut jízdy, rozjezd ze Sokolnic. Nicméně po 6 minutách jízdy je další 4 minutový pobyt v Chrlicích a za dalších 10 minut jsme v Brně. Podtrženo a sečteno 60 minut spodem přes Sokolnice. 14 minut jsme prostáli čekáním na křižování. Celkem se prostojí na lince 28 minut, což znamená 2 soupravy navíc. Brutto 300 mega při koupi a 2 mega ročně na platech. Jenom proto, že čekáme na křižování.
Rovnat na 100-120 znamená rovnat v až 16 m hlubokých zářezech a až 20 m vysokých mostech. Posun osy o 5 m vyvolává 3/4 zemních prací jako nový zářez pro dvě koleje.
  1 2 3 4 5 6 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko