..: Nádraží Ostrava-Vítkovice. Nechcete si ho koupit? :..

Hlavní vchod do stanice Ostrava - Vítkovice, foto: Dennis Hűbsch Ostrava — Marketingové akce Českých drah týkající se realit vyvolávají zejména v poslední době ohlasy – tu větší, jako třeba v případě prodeje pozemků v bezprostředním okolí pražského Masarykova nádraží – tu menší, jako v případě ohlášení prodeje nepotřebného nemovitého majetku. Před časem Českými drahami halasně propagovaný projekt „Živá nádraží“ v tichosti zapadl, byly vyzobány jen rozinky. Nechceme klást otázky, proč ministerstvo dopravy konečně nedotáhlo rozdělení Českých drah do zdárného konce a nepřevedlo veškerou infrastrukturu potřebnou k provozu železnice, tedy i nádražní budovy, do majetku Správy železniční dopravní cesty, která by logicky měla s tímto majetkem nakládat a pokud by nebyl dostatečně využíván jak jí samotnou, tak dalšími dopravci, pak teprve by mohla nepotřebné nemovitosti nabízet k prodeji – a výnos z prodeje znovu vracet do údržby dopravní cesty. Majetek nyní prodávají České dráhy, bez ohledu na možné využití jinými dopravci, a vylepšují si tak své hospodaření. Chceme vám představit jedno nádraží, které si můžete od Českých drah koupit: nádraží Ostrava-Vítkovice.

Troška historie

Pro pohled do historie sáhněme do revue Protimluv a nechme promluvit Petra Vrchlabského: „Dnešní nádraží Ostrava-Vítkovice, které bylo zcela nově postaveno na budované polanecké spojce v šedesátých letech dvacátého století a bylo nejprve zváno Novými Vítkovicemi. Jeho potřeba byla vyvolána rozsáhlou výstavbou jižních čtvrtí Ostravy, odklonem části dálkové osobní dopravy ze Svinova přímo do Českého Těšína a zvýšením požadavků na propustnost ostravského uzlu nákladní dopravě, zejména uhlí. V těch letech nádraží několikráte za den praskalo ve švech pod množstvím zaměstnanců hutních a důlních provozů, přepravovaných šichtovními spoji. Cestující čekající na občasné rychlíky působili v tomto dělném prostředí příliš „fajnově“ a nejistě. Přestože nádraží jakoby nemělo „ducha“, působilo alespoň optimistickou čistou dobovou architekturou postbruselského ražení. Po úpadku těžkého průmyslu a přesunem zájmu směrem k individuální dopravě posledních let upadlo po všech stránkách i vítkovické nádraží.“

Autorem nádražní budovy ve Vítkovicích byl v roce 1963 architekt Josef Danda (1906 – 1999). „Realizace se počítá k nejlepším příkladům bruselského stylu v české architektuře. Danda společně s výtvarníky vytvořil jednotné dílo, spojující prvky „bruselu“ – keramické obklady, skleněné mozaiky, vlnitý plech, skleněné fasády, umělé hmoty do souzvuku ojedinělého výrazu, odlehčené hmoty z ocelové konstrukce s pilovitým motivem podpor v hlavním průčelí, uvnitř s velkou halou, s nápaditým uplatněním abstraktních reliéfů vypalovaných do drátoskla od Benjamina Hejlka a Františka Buranta, skleněné věže s hodinami od Vladimíra Kopeckého či tvarově a materiálově pozoruhodných podhledů a dlažeb,“ píše v revue Protimluv Martin Strakoš. Slavnostní otevření se uskutečnilo 26. května 1967. První rychlík ve směru z Košic do Prahy projel nádražím 28. května 1967 v 0.40 h.

Interiér druhého podlaží, foto: Dennis Hűbsch Interiér nadchodu, foto: Dennis Hűbsch2. nástupiště, foto: Dennis Hűbsch Eskalátor na 2. Nástupišti, foto: Dennis Hűbsch Schodiště z 2. nástupiště, foto: Dennis Hűbsch

Malá odbočka – řekne–li se „bruselský styl“, musíme se vrátit do padesátých let minulého století. V té době architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný navrhovali československý pavilon pro mezinárodní výstavu EXPO 58, která se konala právě v Bruselu. Vytvořili ji na půdorysu písmene „L“ z ocelové konstrukce s fasádou ze skleněné zlatavé mozaiky. Za návrh si odnesli dvě Velké ceny: jednu za architekturu československého pavilónu, druhou za projekt interiéru pavilónu a restaurace. Hlavní cenou porota ocenila použití nové techniky ocelové kostry konstrukce v kombinaci skla s umělými hmotami, líbil se také interiér s originálním nábytkem i uměleckými díly. Jejich koncepce byla úplně jiná, než jak se do té doby v Československu stavělo (socialistický realismus – Havířov nebo Poruba…) A tak postupně v Československu vznikaly další stavby, které se inspirovaly Bruselem, „bruselský styl“. Přesto, že se v roce 1958 asi mnoho našich občanů do Bruselu podívat nemohlo, byla možnost náš pavilon vidět na vlastní oči. Československá vláda v roce 1959 rozhodla, aby byly obě stavby přemístěny do Prahy. Pavilón dostal místo na holešovickém výstavišti, kde ale v roce 1991 vyhořel. Restaurace, přenesená do Letenských sadů, zažila zejména v 60. letech éru velké slávy, od té doby však nebyla opravována a upadala.

Architekt Josef Danda nastoupil v roce 1936 na ředitelství Československých státních drah v Olomouci – a tak započala jeho celoživotní pouť drážního architekta. Nejdříve řešil většinu pozemních staveb na budované trati z Hranic na Moravě do Púchova. Po válce pracoval na návrzích nádraží v rámci poválečné obnovy – připomeňme třeba Cheb nebo Klatovy. V šedesátých a sedmdesátých letech je pak autorem rozsáhlých modernizací: Pardubice, Lovosice, Most. Ve spolupráci s manžely Šrámkovými a architektem Bočanem se podílel na návrhu přestavby pražského hlavního nádraží. Je také autorem snad jediné publikace o drážní architektuře – "Naše železniční nádraží“, která vyšla v roce 1988 při příležitosti 150 let železnice na území Československa.

Starší čtenáři si možná ještě pamatují, že v časopisu ABC vycházely v dávné době papírové modely. V ročníku 1977 – 78 nechyběl ani model vítkovického nádraží, jakožto zástupce moderní architektury. Reedice se pak dočkal o 11 let později. 

Pohled na budovu, foto: Dennis Hűbsch Ostrava - Vítkovice, foto: Dennis Hűbsch Pokladny, foto: Dennis Hűbsch Kysuca, foto: Dennis Hűbsch Křižování, foto: Dennis Hűbsch

Současno

Někdy je místo slov lepší podívat se na několik fotografií. Díky nápadu OstravaBlogu vznikla série snímků zachycujících smutný pohled na současný stav – zchátralá architektura, bezdomovci, hledající úkryt před nevlídným počasím a zimou venku. "Chodíme sem často. Je tu teplo a skoro žádní lidé. Nikdo si nás tady nevšímá," říká muž, který se redaktorovi portálu iDnes představil jako Pavel. "Nemáme kde bydlet, tak tady občas i přespíme," dodal jeho kolega, který nechtěl říct své jméno. Pohled z druhé strany je ale odlišný: „České dráhy jim odstranily lavičky, ale oni se nyní stejně choulí vždycky někde v koutě. Zato cestující čekající na svůj vlak musejí přetrpět mnoho úskalí. Lidé nejsou nadšeni ani tím, že nádražní služba musí kvůli bezdomovcům zavírat v noci záchody, a oni tak nemají ani šanci si v případě potřeby ihned odskočit,“ povzdychla si trafikantka z vítkovického nádraží Alena Čempurová. „Abychom bezdomovcům zamezili přístup do areálu nádraží, instalujeme například mobiliář, který neumožňuje polehávání. Také budujeme uzavřené čekárny a podobně. Klíče od toalet půjčujeme cestujícím jen na požádání, aby se nepřizpůsobiví občané nemohli shromažďovat tam a poškozovat vybavení,“ vysvětlil Radek Joklík z tiskového oddělení Českých drah. Že by pomocnou ruku mělo asi podat město, aby nemuseli hledat azyl v prostorách nádraží je problém nejen Ostravy. „Nemáme sice dostatek strážníků, abychom mohli hlídat objekty celý den, hlídky se však snaží každou noc kontrolovat pořádek nejen kolem vítkovického nádraží. V létě to ještě není tak strašné, ale v zimních měsících se počet lidí schovávajících se v teple haly rapidně zvyšuje. Problémem je, že je nemůžeme bezdůvodně vyhodit. Tak jako ostatní občané, musejí i oni udělat nějaký přestupek,“ uvedla mluvčí Městské policie Ostrava Vladimíra Kejdová.

Další sérií snímků nabízí galerie webu Ostravaci.cz.

"Ještě začátkem 90. let využívaly nádraží tisíce cestujících, především hutníků či horníků, kteří jezdili vlakem do práce. Ale už tehdy byla nádražní hala zbytečně velká. V současnosti je téměř nevyužitá. Nastoupí a vystoupí tam v průměru jen kolem 1 400 cestujících v pracovní dny, o víkendech a svátcích ještě méně," líčí mluvčí Českých drah Kateřina Šubová. Stačí zalistovat ve starých jízdních řádech – v roce 1988 jezdilo přes Vítkovice opravdu dost dálkových spojů: Vihorlat (Košice – Děčín), Hron (Zvolen – Praha), Petrov (Košice – Brno), Český Těšín – Praha – Chomutov, Košičan (Košice – Praha), Český Těšín – Přerov – Břeclav, Gerlach (Košice – Praha), Kriváň (Košice – Hradec Králové – Hrádek n. Nisou – Dresden). A dnes? Expres Kysuca a dva páry posilových rychlíků mezi Třincem a Prahou. Díky elektrifikaci úseku mezi hlavním nádražím a Kunčicemi jezdí většina dálkových spojů trasovaných po trati 321 přes centrum Ostravy, všechny ostatní pak přes Bohumín.

Jak už bývá v Česku zvykem, když hrozí změna u nějaké stavby, byl i zde pokus o vyhlášení nádražní budovy za památkově chráněnou. Ministerstvo kultury nejdříve ostravským památkářům vyhovělo, ale České dráhy podaly rozklad a ministr kultury Jiří Besser na jaře 2011 rozhodl, že nádraží památkou nebude. "Záležitost posuzovala rozkladová komise. Důvodů pro neprohlášení budovy památkou bylo víc," uvedla Eva Tichá z tiskového odboru ministerstva kultury. "Kromě toho je dnes objekt ve velmi špatném technickém stavu. Mnohé původní stavební prvky, konstrukce a dekorace byly poškozeny nebo odstraněny. Historickou autenticitu objektu narušily také pozdější stavební úpravy.“ Proti památkové ochraně stavby byli také památkáři z krajského úřadu a magistrátu. Rozhodla i skutečnost, že objekt je ve špatném stavu. Řada původních prvků, konstrukcí a dekorací je poškozena nebo zmizela, autenticitu bruselského stylu narušily i pozdější stavební úpravy. Nový majitel tak nebude svázán striktními požadavky památkářů při rekonstrukci nádražní budovy.

Pohled na uzavřené pokladny, foto: Dennis Hűbsch Bezdomovec, foto: Dennis Hűbsch Pohled na ochoz nad halou, foto: Dennis Hűbsch Zničený exkalátor, foto: Dennis Hűbsch Akustický informační systém, foto: Dennis Hűbsch

Budoucno

Českým drahám stačí v nádražní budově jen pokladny a nezbytné technické zázemí. Tyto prostory jsou připraveny ošetřit při jednání s novým vlastníkem zřízením věcného břemene. Takže v současné době dokončuje znalec ocenění nemovitosti a pak už je možno s Českými drahami jednat o prodeji. "Může být využívána jako multifunkční objekt typu služby a obchod. Dovedu si tam představit kadeřnictví, nehtové studio, kavárnu, restauraci a prodej nějakého menšího zboží," zapřemýšlel nad využitím nádraží ředitel realitní společnosti Sting Commerce Daniel Říman.

"Dva roky plánujeme stavbu nové budovy a využití nádražní haly, rok máme hotovou studii. Chceme muzeum dopravy, kde budou nejen vozy městské hromadné dopravy, ale třeba i důlní vozíky. Nádražní hala je vysoká, pod stropem může viset letadlo, nebo tam může stát vysoká plošina" líčil před časem redaktorovi iDnes starosta Vítkovic Petr Dlabal. Zdá se, že ale zůstane jen u vize, protože stejný nápad měl i magistrát, který zadal zpracování studie v některé z prázdných hal ve Wattově ulici nedaleko hlavního nádraží. I když ve Vítkovicích by možná bylo více prostoru, realizace v Přívoze bude vycházet méně finančně náročná. Podle posledních zpráv městská část Vítkovice od svého záměru upustila.

Město Ostrava v rámci stabilizačních opatření na plochách zeleně uvažuje i s úpravou parku u vítkovického nádraží, protože současný předprostor tvoří rozsáhlé zpevněné plochy, které neodpovídají současnému zatížení území. Zeleň u nádraží bude příjemná.

Nemáte kde bydlet? Nemáte kde podnikat? Rozbijte prasátko, vyberte bankovní účet – a kupte si nádraží Ostrava-Vítkovice! A pokud se vám podaří zachovat bruselský styl stavby, budete velebeni.

Pohled od zastávky, foto: Dennis Hűbsch Druhé podlaží, foto: Dennis Hűbsch Planeta Vítkovice, foto: Dennis Hűbsch Pohled z haly, foto: Dennis Hűbsch Šťastnou cestu…, foto: Dennis Hűbsch

Zdroje: Česká televize, earch.cz – architektura online, expo58.blogspot, iDNES.cz [1], [2], [3], Magistrát města Ostravy, Moravskoslezský deník, Neviditelný pes, Novinky.cz, Protimluv – revue pro kulturu [1], [2], StavbaWEB


Vlad Poslat mail autorovi | 17.1.2012 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 ... 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   
18.01.2012 (9:34)  
Vlad a dalsi: Zrovna tak jako je nadrazi soucasti drazni cesty, je nadrazi i soucasti mesta. A kdo jsou ti cestujici? Obyvatele a navstevnici mesta. Jak ste spravne podotknul, obec prispiva na ZDO - jinymi slovy - obec to plati, ale nerozhoduje o tom... Podle me by melo kazdy nadrazi patrit tomu, kdo o nej ma skutecne zajem.

Jakub: I skolstvi, zdravotnictvi, sport, doprava! se financuje ze statnich penez, tak proc by se nemohla financovat architektura? Zalezi na tom, jestli to je verejnej zajem. Je ve verejnym zajmu platit udrzbu a provoz (byt zajimavy) ale nevyuzity budovy? Podle vas i podle me neni, ale jsou lide (Sandik), kteri si mysli neco jineho...
registrovaný uživatel stoupa  mail  
18.01.2012 (9:04)  
Nádražní nemovitosti by měly patřit SŽDC. Howgh.
A dneska ospraveditelný rozsah je plnění dopravních a prostory pro přepravní úkoly. (Pokladny pro různé dopravce, nebo alespoň podmínky pro ně, ale i prostory / plochy / pro "veřejnou" překládku tam, kde na to je potenciál). Na vyšší standard pro cestující veřejnost by si měla - mohla přispět obec. A (problematické z hlediska platné legislativy) - pokud nějaká instituce objekt památkově chrání, měla by se adekvátně podílet na úhradě zvýšených nákladů.

Jistě, jsou "extra" lokality (Praha, Brno ..). Ale zde i další fenomén - není zde náhodou počet "přespolních" cestujících vyšší, než "domorodců"?

Bruselskou restauraci jsem v 60. i 70. letech několikrát rád navštívil a líbilo se. Mezitím život a zejména vkus odešel kamsi jinam. Když si jen vezmu v úvahu tepelné ztráty takových budov (viz Vítkovice, Havířov), tak raději nahradit něčím účelným.

OT na závěr - pěst na oko: Chráněná Fantova budova ověšená velkoplošnými reklamami ...
registrovaný uživatel Keprt 
18.01.2012 (9:02)  
arch. Danda ... autorem snad jediné publikace o drážní architektuře

Dovolil bych si připomenout publikace Ing. Krejčiříka Česká nádraží, čistě z úcty k tomuto autorovi (čímž nijak nesnižuju dílo architekta Dandy :o)
editor nebo admin ŽP Vlad  mail  
18.01.2012 (7:18)  
(OT) Karel Kovářík: Ať chcete nebo nechcete, všechno něco stojí - i provoz autobusového nádraží. Údržba venkovního krytého stání i vozovky, úklid (včetně zimního), osvětlení, poplatek ze dešťové srážky, daň z nemovitostí. Máte-li u toho ještě budovu, byť malou, můžete počítat dál. Zpravidla jsou tyto náklady "zahrnuty" do dotace na ZDO. Ale třeba dálkovým linkám mohou být účtovány extra za každý nájezd na AN. (Připouštím, že to v různých městech může fungovat s mírnými rozdíly.)

http://hradec.idnes.cz/mesta-kasiruji-autobusy-za-vjezd-na-nadrazi-doplatit-na-to-muze-kraj-1gw-/hradec-zpravy.aspx?c=A110601_1595134_hradec-zpravy_klu
http://www.jicinskozpravy.cz/zpravy/2011/45/2974-inkasovani-za-vjezd-autobusu-do-jicina-nebylo-trestne-rekla-policie.htm
http://pernerscontacts.upce.cz/13_2009/lanska.pdf

Někdo to postě zaplatit musí. Na konci řetězce je cestující a daňový poplatník (dotace jízdného, dorovnání tam, kde jsou AN v majetku města a příjem z poplatků je nižší, než výběr).

ÚAN Florenc: podívejte se na ceník - první tabulka, poslední řádek. 295,- Kč za vjezd vnitrostátní linky, resp. 695,- Kč mezinárodní linky... (bez DPH). Kdyby se na tom nedalo vydělat, tak si to asi soukromá firma nepořídí.
http://florenc.cz/index.php?page=info.dopr-prov&lang=cz
18.01.2012 (1:23)  
To nádraží vypadá asi takhle: http://ostravablog.cz/foto/nadrazi-vitkovice-nova-adresa-ostravskych-bezdomovcu/ Jen doporučuju to fotit někdy večer :))
18.01.2012 (1:04)  
Sandik: Provokace to není, když se přeneseme od toho že jsem barbar apod. Co s tím chcete dělat? Stát, město ani dráhy do toho nedají ani korunu, mají svých problému dost. Pro soukromého investora je to jen cesta, jak pořádně zahučet do mínusu!

Nejprve najděte využití a financování, potom zachraňujte a prohlašujte za kulturní památky! Buď se to zboří dnes, nebo to za pár desítek let spadne samo. (Možná to dříve jedna národnostní menšina v té oblasti velice početná rozebere a ještě to někoho zabije ...)
18.01.2012 (0:35)  
Praze Florenc vlastní soukromá firma a taky na to neprodělává....

To je ovšem exkluzivní lokalita v exkluzivním městě.

Jediné možné řešení je nádraží srovnat se zemí. V okolí nic není, stačí tam klidně zastávka a automat na jízdenky.

Neznám to tam, ale celkem věřím, že máte pravdu. Všude se píše, že obchodních center už je dost a moc nevydělávají. Nač tedy budovat další? A pokud se na místě neuživí obchodní centrum, tak tam patří jednoduchá úsporná budova s automatem, pokladnou a Relay.
registrovaný uživatel Sandik 
18.01.2012 (0:34)  
Pavel Večeřa: Dnes tam ovšem stojí ne moc podařená kopie. Z původní budovy zbyl maximálně skelet. Navíc, dnes už zde nenajdete ani restauraci, sídlí tam jakési reklamní studio či co...

Jakub Košmider: Na váš příspěvek nenacházím publikovatelných slov, tak si prosím představte ty nejšťavnatější nadávky a hanlivá označení, kterými jsem vás před chvílí zahrnul. To jste vážně takový kulturní barbar a ignorant, nebo vás jen baví provokovat?
18.01.2012 (0:02)  
Souhlasím že nádraží by měla logicky patřit SŽDC, otázka však je, jak by to fungovalo, pokud by o ně bylo pečováno stejně nedbale jako o tratě... (ne že by o ně současný majitel pečoval o něco lépe)... Soukromník by si zas chtěl namastit kapsu a zpoplatnit co se dá... Jsem zvědav jak to s nádražími u nás dopadne.
17.01.2012 (23:34)  
Před pár lety jsem na tomhle nádraží byl, vypadá opravdu děsivě, zejména večer. "Nové" sskalátory na nástupiště byly namontovány pro MS v hokeji tuším v roce 2004 od té doby jsou vypnuté a dnes již rozkradené.

Jediné možné řešení je nádraží srovnat se zemí. V okolí nic není, stačí tam klidně zastávka a automat na jízdenky.

Nápady typu kadeřnictví, kavárna apod. je naprostý nesmysl, i kdyby byl nájem nula korun nic se tam neuživí, to nemluvím o tom že objekt je energeticky extrémně náročný.

Až bude nádraží zbořené, mohou dělníci pokračovat dále, Kunčice, Hlavní nádraží, Havířov apod.
  1 ... 4 5 6 7 8      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko