..: Komentář: POVED – bolestivý start, zajímavé pokračování :..

Logo POVEDu, foto: POVED s.r.o. Plzeň — Společnost POVED (Plzeňský organizátor veřejné dopravy) byla založena v průběhu dubna roku 2010. Právě tato organizace má na starosti většinu činností spojených s organizací a integrací veřejné dopravy v Plzeňském kraji, ať už jde o železnici, linkové autobusy nebo v neposlední řadě o městskou hromadnou dopravu v Plzni. Nástup POVEDu byl nejprve nesmělý. Bez webových stránek, pouze se suchým konstatováním o vzniku v některých regionálních denících. Ve větší míře se začal POVED objevovat až v souvislosti se změnami na trati 160 Plzeň – Žatec. Zkrácení všech osobních vlaků, které dříve jezdily trasu Plzeň – Podbořany, jen do Žihle, Mladotic či Plas, nahrazování vlaků pravidelnými autobusovými linkami, přestup navíc a prodloužení jízdních dob zcela zatemnilo mysl většiny obyvatel na severním Plzeňsku a velké části železničních fanoušků.

Severní Plzeňsko – organizační či mediální problém?

ČSAD a sníh, foto: Miroslav Klas Na jedné straně výše zmiňované problémy, na straně druhé zkvalitnění dopravy pro cestující do Plas a přidání rychlíků či spěšných vlaků. Jako pravidelný cestující na tratích Plzeňského kraje musím konstatovat, že doprava na severním Plzeňsku sice nezaznamenala moc příznivých změn, ale překvapivě to nebyl právě zásadní problém. Problémem se ukázalo spíše načasování změny takového rozsahu. Shodou okolností se změnou jízdních řádů od 12. prosince 2010 přišla i sněhová kalamita, kterou vždy připravení silničáři opět lehce nezvládali, která opožďovala jak autobusové, tak i vlakové spoje. To způsobilo rozvazování přestupových vazeb. Když k tomu přidáte špatnou organizaci a nezvyk řidičů ČSAD komunikovat s výpravčími či dispečery, nedostatečnou reakci silničářů na přívaly sněhu, které bylo třeba odklidit před prvním autobusem a další neméně významné problémy, vznikaly situace, které přiváděly cestující k zuřivosti. To vyvrcholilo ve vlnu stížností v tisku (který některé zprávy také mírně bulvarizoval), nebo přímo na POVEDu.

Možná se ptáte: „Šlo na to připravit cestující bez takového šoku?“ Dnes by určitě POVED, ČSAD i České dráhy (tedy všechny zainteresované strany) vymyslely lepší řešení. Mít v autobusech rychloupínací sněhové řetězy (dle dopravních odborníků ze Společnosti pro veřejnou dopravu běžná praxe např. ve Švýcarsku), pečlivěji se připravit na den D, mít po ruce krizové scénáře a hlavně komunikovat mezi sebou. A nebo začít již v létě, aby si místní na připravované novinky zvykli a potom nebyli překvapeni. Nakonec se však situace postupně stabilizovala a už od začátku roku POVED upravuje jak autobusové, tak železniční spoje ve zmíněné oblasti podle požadavků cestujících či obcí. Dokonce se od březnové změny jizdních řádů vyhovělo i houbařům, kteří v době zavádění změny figurovali v každém druhém novinovém titulku. Nezbývá než doufat, že bude docházet k dalšímu dolaďování spojů na severním Plzeňsku a autobusy si s vlaky podají pomyslnou ruku.

Zavádíme městskou linku.

Letáček pro PL, foto: POVED Zavedení Plzeňské linky (PL) se skoro ztratilo v humbuku okolo rušení vlakových spojů na žatecké tratich a jejich nahrazování autobusy. Naštěstí se média věnovala alespoň zkušebním jízdám a nazývala tuto linku „Plzeňským metrem“. Existovali skeptici i optimisté. Některým fanoušků vadila nasazovaná jednotka Regionova, jiným zase trasování linky a v neposlední řadě i její ne zcela ideální provázání s MHD. Co všichni vnímali jako vstřícné gesto byl fakt, že se nerušily žádné jiné spoje. Vždyť byl také Plzeňský kraj jako jeden z mála, kde od jízdního řádu 2010/2011 spojů přibylo. Cestujícím samozřejmě chvíli trvá, než si na nové spoje zvyknou, ale již teď přepravuje PL kolem tisíce cestujících za den.

A jaká je budoucnost PL? Vše bude záviset na využívání linky cestujícími. Posílení linky od prosince 2011 nepřipadá v úvahu, jelikož bude s velkou pravděpodobností zahájena rekonstrukce plzeňského železničního uzlu, která sníží propustnost tratí v celé oblasti. Čeho se ale dočkáme, je například zkrácení jízdních dob v části linky Plzeň–Jižní předměstí (mimo) – Kozolupy. V plánu je také zlepšování vazeb PL s MHD, například výstavbou menších terminálů, přesněji vytvořením přestupních míst vlak – MHD.

Co dál s dopravou v Plzeňském kraji?

RegioTakt, foto: České dráhy, a.s.; Upravil: Aleš Petrovský (fotomontáž) Dnes se Plzeňský organizátor veřejné dopravy řadí již mezi plnokrevníky ve svém oboru. I přes úvodní škobrtnutí se dopravní odborníci POVEDu jeví jako velmi inteligentní lidé schopní zajímavých změn. Oproti dnešnímu trendu ubírat spoje a šetřit, se snaží spoje přidávat a vyhovět v opodstatněných případech veřejnosti. Doufejme, že se můžeme těšit na další připravované projekty vedoucí k zatraktivnění dopravy v Plzeňském kraji. A nápady tito lidé opravdu mají. Doufejme jen, že je nepřejde vytrvalost a chuť bojovat i s legislativními problémy České republiky, úřednickým šimlem a tradiční byrokracií.

Zdroje: POVED, Jízdní řády SŽDC, TK POVEDu 2. 3. 2011


Aleš Petrovský | 2.4.2011 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Komentáře

Další z regionu ČR Plzeňský


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Vladimír  mail  
04.04.2011 (15:09)  
A.P. můj příspěvek byl věcný a jen vám se zřejmě udělalo rudo před očima a máte problém s pochopením psaného textu, protože mi podsouváte to co jsem nenapsal a reagujete na něco jiného. Netvrdím, že by měl PK platit km místo ÚK. Jak již jsem níže psal, tak stačilo zkrátit Os po Žihli a měli bysme fungující systém. Takhle to funguje jen po Plasy a dál jen rychlíkové stanice. K čemu je, že se vytvořila síť bus linek (po méně vhodných komunikacích, páč ty vhodné tam nejsou), kterými takřka nikdo nejezdí? A navíc se dotuje i doprava do ÚK Plz. krajem na bus linkách. A když je vše tak úžasné, tak si zkuste přestoupit v Blatně přestoupit na Jes./Žlut., buď vám to ujede před nosem, nebo si hodinu počkáte...
04.04.2011 (14:48)  
PN:
Pak to dopadá tak, že když lidem někde vnutíte vlak, kde na něj nebyly zvyklý, často přesednou do aut. Ukázkovým příkladem je relace Hodonín - Brno, kde se právě toto stalo.
1) Takt sám o sobě není všelék. Možná zde hraje roli i kvalita a spolehlivost vozového parku...
2) Jezdí daná vlaková linka už 3 roky, aby si cestující stihli "zvyknout"?
registrovaný uživatel PN  mail  
04.04.2011 (12:23)  
Ušatá: S Vámi v mnoha ohledech nesouhlasím. Převedení rozhodování o regionální dopravě na kraje bylo velmi rozumné, protože právě a jen kraje mohou nejlépe znát požadavky občanů. Toto stát nikdy znát nemůže a rozhodování od stolu centrálně z Prahy jsme si myslím v minulosti užili dost na to, abych nechtěl toto praktikovat znovu. Ono se to ale bohužel nedotáhlo do konce, protože se krajům na financování dopravy nedalo dost peněz. A také zde jaksi chybí komunikace mezi kraji. Přesto i mezikrajová regionální doprava v tomto systému může fungovat. Dobrým příkladem může být trať 330, která prochází hned třemi kraji, má Os vlaky neroztržené. Ono je ale bohužel snažší ty vlaky na hranicích krajů roztrhnout, než se pokoušet domluvit.
Také to, že 810 je levnější než autobus není pravda. Naopak i kloubový nebo patnáctimetrový autobus, který je kapacitnější než ona 810 je prostě levnější. A také ekologičtější. Já dokonce zastávám názor, že na tratích, na kterých jezdí sólo 810 by se měla zrušit osobní doprava, pokud je kolem nich možno rozumně vést autobusy. Já osobně třeba dodnes nechápu, proč Jihomoravský kraj stále udržuje dopravu na trati 254, když tam jezdí spousta autobusů, navázaných na stejné vlaky jako ta sólo 810 na trati 254.
A také nesouhlasím s tím, že lidé chtějí cestovat vlaky. Je mnoho lidí, kteří mají k vlakům v režii ČD odpor, ale autobusem pojedou. Důvod je jasný, stav vozového parku a jeho údržba, která je, přiznejme si, u většiny autobusových dopravců prostě lepší. Pak to dopadá tak, že když lidem někde vnutíte vlak, kde na něj nebyly zvyklý, často přesednou do aut. Ukázkovým příkladem je relace Hodonín - Brno, kde se právě toto stalo.

Situaci okolo Povedu nemohu hodnotit, protože situaci v Plzeňském kraji neznám, ale z toho co se tu napsalo mám dojem, že po letech určité stagnace je zde konečně jistý systém. Ale ono tomu něco chybí a to něco je podle mě tarifní integrace. Tím se mělo při změnách na trati 160 začít, protože nutnost mít zvlášť jízdenku na autobus a zvlášť na vlak je to, co lidi od takovéto kombinované dopravy vlaky a autobusy hlavně odrazuje. Zejména pak pokud na to po léta nebyly zvyklý a cestovaly jen na traťovku ČD a najednou si musí pro část cesty kde jim dříve platila traťovka, kupovat každý den extra jízdenku v autobuse. To pak celý systém, jakkoliv dobře míněný, znehodnocuje a dává právě prostor pro přestup na individuální dopravu, což je ve výsledku jistě špatně.
registrovaný uživatel Kakov 
04.04.2011 (10:16)  
ad overeni taktu v cizine:

ono se da podivat i v CR, tam jezdi vlaky po cely den a rozhodne ty v sedle nejezdi prazdne....

Busman:

ty liche tydny u spoju z odpoledni se zacaly zavadet (alespon na plzensku) az po revoluci,do roku 1989 tobyla vyjimka, byly to takova pseudouspory "jestli chces jezdit na odpoledni, domluv si to na sudej/lichej tejden..."

spoje c jsou i dnes, jen se oznacuji jinou znackou...
registrovaný uživatel Kakov 
04.04.2011 (9:59)  
Plzeň–Jižní předměstí (mimo) – Kozolupy

tohle me docela desi, nekoukal jsem sice kolik na/vystupuje lidi, ale vyradit druhou nejdulezitejsi zastavku ve meste?? (pro neznale upozornuji, ze to "mimo" znamena jen nezabrztdeni u peronu, mimo toto nadrazi se v plzni timhle smerem jet neda)
navíc tahle zastavka ma nejidealnejsi prestup na MHD (byt jen na trolejbusy 15+16) ze vsech plzenských stanic na zeleznici......
registrovaný uživatel rpet  mail  
04.04.2011 (7:57)  
@ Ušatá:
...a jedna 810 je i levnější nebo srovnatelná s autobusenm, pouze poskytuje větší pohodlí a služby - to WC a voda a možnost vělkého prostoru jsou prostě nenahraditelné)...

tuhle kravinu snad nemyslis vazne.

...Je nutné, aby vznikly přípoje do všech směrů v Blatně...

to opravdu nutne neni.

nasilna asimilace obcana do cestovani vlakem je dost nesmyslna a hlavne draha sranda.
04.04.2011 (4:14)  
Tady se neosvědčuje více než moc, rozhodování o dopravě z úrovně krajůp, stejně jako kdysi z úrovně okresů. Doprava je vždy záležitost celostátní, pokud nezavedeme na styku krajů hranice a celnice. Tím pádem tedy dělení tratě 160 na kraj Ústecký a Plzeňský a do toho ještě v půlce zasáhne Středočeský a Karlovarský, tak to tam pak nikdy nepůjde dát dohromady, když každý kraj a každý radní má jiné zájmy a do zájmů dopravní obsluhy zasahují ještě zájmy osobní a zájmy různých podnikatelů v dopravě, majitelů pozemků atp. A to nemluvím o některých, kteří by železnici nejraději zlikvidovali kompletně, což se třeba i zde začíná dařit.
Plzeň a tedy i POVED tady díky Ústeckému kraji a právě té nesmyslné koncepci organizace veřejné dopravy v ČR byla nucena udělat něco, čím, by aspoň trochu zachránila a řešila vzniklou situaci. Že se to moc nepovedlo a je to stále principiálně špatně, je evidentní. A pokud se nezmění celé pojetí oblsuhy území ČR, lepší to nebude a jen dojde k tomu, že lidé přejdou na auta nebo se budou z venkova stěhovat. Možná, že jedno nebo druhé je něčím cíle, možná obojí, možná je to jen něčí hloupost.
Co by se mělo udělat? V prvé řadě schází koncepce železnice a kolejových tras. NIkdo nikde v ČR nezadal úkol, jak budou tratě vypadat, co se přestaví, dostaví, kde budeou jaké uzly, jak bude navázánja silniční doprava, jak bude proveden přesun dopravy ze silnic na koleje. To vš ne pro nějaký plesír, ale protože silniční doprava působí již více než značné problémy anelze ji ani finančně v takové živelné podobě utáhnout (tady jen upozorňuji třeba na potřebu 1100 mld. Kč jen na dostavbu dálnic, kde jsou investice do dalších silnic, na jejich údržbu zimní, letní, opravy a kde je vůbec schopnost tak malého území takovou dopravu vstřebat a jak pak v tom žít a vytvořit prostředí pro život nezávadné a které zabezpečí funcki krajiny a nebude ovlivňovat klima??!!!)
Pak nám z toho vyplyne, že trať 160 bude trasována nějak, na nějakou rychlost, bude třeba dvoukolejná, uzly budou - třeba - v Mladoticích, Blatnu, Kašticích, Žatci.... a zde budou návaznosti na další tratě a místní autobusy. k tomu se vytvoří projekt celého území i s návazností na další kraje a další území ČR. Bez toho to prostě nejde a nelze, aby kraje se zabývaly jen místní dopravou. kdo pak by měl a bude řešit celostátní? Znamená to, že stát zajistí dopravu R a Os mezi Plzní a Žatcem a návaznost na tratích od Blatna atp. a kraj to jen doplní svým spoji a autobusy????
proto to je špatně a Ústecký kraj nemá a neměl právo zde zlikvidovat železniční dopravu a pochybně ji nahrazovat autobusy. Je nutné, aby vznikly přípoje do všech směrů v Blatně, aby všechny obce na trase trati byly oblsouženy vlakem (ta jedna 810 je i levnější nebo srovnatelná s autobusenm, pouze poskytuje větší pohodlí a služby - to WC a voda a možnost vělkého prostoru jsou prostě nenahraditelné). je nesmysl, když obce ležá přímo na trati nebo tam jen není zastávky, aby tam byla náharda autobusem, a autobusy nejezdily naopak do míst, kde vlak není.
Současná organizace dopravy je hrozná pro všechny, kteří sem jezdí právě ze vzdálenějších míst a z jiných krajů. Je to komplikované, nutné přestupy, nelze se dostat pohodlně do všech míst, na rozdíl od minulsoti. Už třeba jen pro Pražáka je problém jet třeba dne s sem někam na výlet, dostat se do Krásného dvora atd. prostě se tím likviduje život v regionu, lidé budou používat auta nebo sem vůbec nepojedou. navíc 4 spoje za den třeba o So a Ne nikomu k ničemu nejsou. Cíle musí být efektivita provozu a té se dosáhne jedině vysokým využitím vozidel a to se dosáhne zase tím, že to pro lidi bude výhodné a pohodlné.
Mnozí třeba nechápou, že lidé nechtějí jezdit autobusy, protože se jim to nelíbí, je to stísněné, není jim v tom dobře, je malá bezpečnost, malý prostor, nezvládne nárazové zatížení, a jak jsme uváděl, není voda, WC, problém se zavazadly, koly, kočárky, provozem v zimě atd. A to nemluvím o tom, že neexistuje jedna jízdenka pro území ČR, která by platila v celé síti veřejné dopravy bez ohledu na dopravce, takže stále unovu platit, je také dalším faktorem, který vyžene lidi z hromadné dopravy.
Čili jen tak stručně, snad je to srozumitelné. Nápara je jen v tom, opět obnovit provoz v celé délce, návazných tratích, vyřešit přípoje vůlaků a autobusů, počty spojů denně vést v minimálním počtu 8, vyřešit podhodlnou dálkovou a celostátní dopravu v této souvislosti. A uvědomit si také - a nejen zde - že třeba od května do října mají lidé dovolené a nejezdí tedy jen o So a Ne. A stím se nějak vůbec neuvažuje. Takže ty vyšší počty spojů a provázání celého území musí být každý den, po celý rok. jinak tou veřejnou dopravou nikdo jezdit nebude. Politiků a úředníků ÚK to sice asi nevadí, ale měli by pak zaplatit všechny škody, které z toho vznikají ze svých kapes.
03.04.2011 (21:17)  
V jiných zemích existuje i 5/10 minutový interval, což se takt nazvat už nedá :). Ale jedná se o například Jižní Koreu, kde je diametrálně odlišná přepravní poptávka, VRT tam spojuje mnohamilionová města. Nic méně by bylo zajímavé srovnání, jestli takt existuje i tam, v rámci spojení statisícových a menších měst.
03.04.2011 (19:36)  
Michal Drábek : nejen ve Švajcu, ale i v Němcích ... Ten dvouhodinový takt je nesmyslný, zejména v případě, kdy se někde z důvodu pseudoúspor "vyrazí" navazující vlak > praktický příklad Praha - HK, takže cestující pak přijede do díry ...
Podobně při zpoždění vlaku ve dvouhodinovém taktu, protože se z "důvodu pokut za zpoždění nečeká". Další spoj jede za 2 hodiny, pokud není náhodou "vyražen".
Ten hodinový takt je optimální.
Dívat se na takt místníma očima "dvě hodiny stačí" je chyba, je třeba se na to dívat očima "dálkového cestování".

V "příměstské dopravě" je optimum 30 minut, zejména v případě přestupů. Je-li na nádraží dostatečně kvalitní občerstvovací zázemí, kde si nespokojený cestující, jemuž ujel přípoj, může pokecat s kamarádem (kamarádkou) stejně postiženým u kafe nebo pivka, tak to zákaznictvo zkousne...
Navíc ten 30 minutový takt řeší minutové "ujíždění" přípojů, protože ani ve Švajcu se prostě nepodaří udělat ideální GVD a návaznosti, takže v méně frekventovaném směru se holt musí čekat 25 minut ...
Na "lokále" takt v návaznosti na "hlavní trať".
03.04.2011 (18:51)  
Aleš Petrovský:
Hlavně je zde také otázka: Kdybychom jezdili častěji, nepřitáhne nám to do vlaků další cestující?
ANO, přitáhne. Prakticky ověřeno ve Švajcu, v německých aglomeracích a jestli se nepletu, tak i v Nizozemí.

A dokonce i u nás, zejména v dálkové dopravě - například mezi Prahou a Ústím nad Labem díky "nezastavujícímu" prokladu EC a podkrušnohorských R do hodinového taktu. Doporučuji aplikovat přednostně tam, kde nám okolo tratě žije dostatečný potenciál zákazníků :-).
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko