Opava — Projekt IC RegioJet má za sebou další významný krok směrem k ostrému startu první soukromé dálkové linky na českých kolejích. Na trať mezi Opavou a Kolínem totiž poprvé vyrazila kompletně žlutá souprava pod křídly Student Agency. Předznamenává tak zahájení pravidelného provozu na trase Praha - Havířov, jež je plánované na konec září. Dopravce v současnosti dokončuje přípravy prodejních systémů i pilotního vozového parku, s čímž úzce souvisela i čtvrteční technická jízda, jejímž účelem byla přeprava čtyř vagonů v čerstvém korporátním nátěru do dílen v Kolíně. Tam vozy rakouské provenience podstoupí úpravy interiéru a technologického vybavení, aby za měsíc mohly odvézt první cestující na jednom ze třech párů expresů. S Regiojetem jsme při této příležitosti strávili dvanáct hodin a přinášíme nejpodrobnější pohled na soupravu, kterou si ještě před několika měsíci řada skeptiků nedokázala ani představit. Podívejte se.
Žlutý vlak, veřejně-neveřejně
Čtvrteční přetah soupravy z krnovského Olpasu do kolínských dílen Metrans DYKO ve skutečnosti původně neměl být veřejnou akcí. Žlutý dopravce plánoval pouze přistavit nově nalakované vozy k modernizaci interiéru a instalaci doplňkového zařízení. Technická jízda přesto neunikla pozornosti médií a desítek nadšenců, kteří od rána vyčkávali mimořádný soupravový vlak prakticky po celé jeho trase. RegioJet samotný nakonec přistoupil na drobnou prezentaci pro novináře, byť omezenou jen na exteriér vagonů, a pózování palubního personálu. Delší pobyty pak byly využity k fotografování pro připravované propagační materiály – mnohdy s neplánovaně velkým publikem v podobě cestujících ČD, kteří žlutou soupravu potkávali při svém pohybu na nástupišti.
Finální vzhled vozů vychází z návrhu designéra Patrika Kotase, známého třeba vizuálním řešením tramvají Škoda ForCity. Vychází z tradiční žluté barvy Mellon Yellow (RAL 1028) v kombinaci s černou. Nástupní dveře a značení vozů jsou pak vyvedený v metalické stříbrné. Od jednotné žluto-černé linie se naopak prozatím odklání vizuál lokomotiv, které zdobí asymetrické polepy s logem dopravce na univerzálním žlutém podkladu. Po stránce interiéru naopak původně rakouské vozy (dosud nesoucí registrace ÖBB) dosud nedoznaly zásadnějších změn. Ty je čekají teprve v následujících týdnech v kolínských dílnách. Zásadním způsobem zde bude upraveno vybavení interiéru a v některých případech dojde i k modifikaci jeho rozložení. Do zahájení ostrého provozu zároveň vagony obdrží zázemí pro poskytování inzerovaných služeb – Wi-Fi připojení, občerstvení včetně jídla, četba zdarma atp.
První nasazení: jedna třída, dvě soupravy, šest spojů
Čtyři žluté vozy, jež se účastnily čtvrtečního přesunu, ve skutečnosti představují jen první vlnu závěrečné fáze příprav na vyjetí spojů InterCity RegioJet s cestujícími. To se uskuteční koncem září se dvěma pětivozovými soupravami, složenými z řad Ampz a ABmz, jež zajistí tři páry spojů mezi Prahou a Havířovem. Podle představitelů Student Agency se bude jednat o testovací provoz, který zároveň umožní praktický trénink vlakového personálu a doladění palubních služeb. Všechny spoje přitom nabídnou jednotný kvalitativní standard, jehož jedinou variací bude uspořádání interiéru jednotlivých vozů. Oddílové a velkoprostoré vagony by u Regiojetu měl na první pohled odlišovat přívlastek Relax, který lze již dnes spatřit na bočnicích vozů řady Ampz se 48 místy k sezení. Pokud tedy dosud platila okřídlená věta, že "nejlepší česká jednička je rakouská dvojka", s první vlnou žlutých expresů paradoxně začne platit prostá realita, že "nejlepší česká dvojka je rakouská jednička".
Do pilotního provozu dálkových vlaků Student Agency se v následujících týdnech může zapojit až 22 vozů řad Ampz a ABmz v jediné kvalitativní třídě, zatímco zbylých šest vagonů řady Bmz 21-90.0 z let 1976-1978, které jsou zároveň nejstaršími z nedávných akvizic Regiojetu, čeká zásadnější modernizace s kompletní změnou vnitřního uspořádání. Od příštího jara pak žlutý dopravce počítá s dodávkami zcela nových velkoprostorových vozů UIC-Z1 několika různých konfigurací od výrobce ASTRA Vagoane Călători, které postupně doplní jeho flotilu k dosažení předpokládané kapacity deseti párů vlaků denně, včetně trasy Praha - Žilina a, o rok později, Praha - Košice. Novostavby z rumunského Aradu rovněž společnosti umožní zavést další, komfortnější cestovní třídu.
Spoje IC RegioJet v letošním jízdním řádu počítají mezi Prahou a Ostravou s jízdní dobou 3 hodiny a 33 minut se zastávkami v Pardubicích, Ústí nad Orlicí, Zábřehu na Moravě, Olomouci a Hranicích na Moravě. Příští grafikon by tento čas měl zkrátit ještě o 7 minut, s cenou do 230 korun při využití Kreditové jízdenky Student Agency, včetně bezplatné rezervace místa. Vlaky ČD v současnosti českou a moravskoslezskou metropoli spojují za 3 hodiny a 44 minut, přičemž od prosince se cesta s modrým dopravcem zkrátí za 3 h 21. Napomůže tomu zejména zrušení zastavování v Hranicích, ale také důkladnější dodržování řazení souprav s garancí provozní rychlosti 160 km/h. Nejrychlejším spojem mezi Prahou a Ostravou i nadále zůstane pendolino, které v provozní kategorii SuperCity nabídne cestovní dobu 2 hodiny 56 minut.
Dálkový RegioJet startuje, málokdo věřil…
Od rozpoutání plnohodnotného konkurenčního boje na komerčně nejzajímavější železniční trase v Česku nás tedy dělí už jen týdny. Na přelomu srpna a září by RegioJet měl spustit nové webové stránky s možností nákupu jízdních dokladů, jež budou porovnatelné s návštěvou některé z poboček dopravce. Národní dopravce naopak se vší vervou nasazuje do provozu aktuální vlnu modernizovaných vagonů a slibuje rozšíření palubních služeb, včetně větší přítomnosti stewardek na prestižních dálkových spojích. Zatímco se ale budou oborové i celostátní média plnit zprávami a dojmy z nově objeveného konkurenčního prostředí, je zajímavé ohlédnout se jen několik měsíců do minulosti, kdy Student Agency upustila od původního velkolepého projektu HighJet, a prostřednictvím své dceřiné společnosti začala aktivně pracovat na záměrech pro regionální dopravu i komerční vlaky na ostravské lince. Ještě v prosinci 2009 označil generální ředitel ČD Petr Žaluda ambice žlutého dopravce za "demagogické kecy". „Žluté vlaky jsem nikdy neviděl a nikdy neuvidím,“ zdůraznil tehdy Žaluda s odkazem na dosavadní úspěchy spojů SuperCity Pendolino.
Právě důvěra národního dopravce ve svůj vlajkový produkt rezonovala v debatách uplynulých let obzvláště silně: „Osočování existujícího a úspěšného pendolina imaginárním projektem není na místě. České dráhy udělají vše proto, aby Student Agency pokořily obchodně,“ říkal na sklonku roku 2007 tehdejší mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Teď RegioJet postupně představuje vozidla, jež by svým komfortem měla oslovit i nejnáročnější zákazníky národního dopravce. „Přestože u dopravce RegioJet budou vozy označeny jako vozy 2. třídy, přibližně 190 míst z celkové kapacity 240 odpovídá konfigurací a komfortem běžné první třídě nebo konfiguraci prémiové první třídy Business Class. RegioJet i tímto sleduje slogan, který má charakterizovat jeho služby – O třídu lepší,“ uvádí dnes marketingový ředitel Student Agency Aleš Ondrůj.
Žlutý podzim na koridoru
Do širšího povědomí se firma RegioJet dostala před více než rokem díky výraznému marketingovému projektu Žluté jaro na železnici. Teď, po měsících příprav, projela po třetím koridoru první ucelená souprava v čele s upravenou lokomotivou 162.114. Prozatímní vozový park i personál dopravce si tak poprvé vyzkoušel jízdu rychlostí 140 km/h v žlutém podání. „Jeli jsme jak draci,“ pochvaloval si management Regiojetu. I přes svou relativní všednost tak obyčejný přesun soupravy přitáhl více pozornosti, než kdejaká oficiální prezentace za uplynulých několik let. RegioJet na českých kolejích čeká ještě dlouhá cesta ke komerčnímu úspěchu; na druhý pokus a po krůčcích ale postupně realizuje to, co se nepovedlo někdejšímu dopravci Railtrans, co část politické scény nikdy nechtěla, a co ještě donedávna celá řada lidí zcela odmítala. Ve světle avizovaného příchodu třetího hráče tak cestující na železnici čeká vskutku horký podzim, který zajisté přinese nevídané výkony od všech zúčastněných stran.
Zdroj: ŽelPage
EDIT: Koukam že základní cena je 295 Kč
No to je hodně zjednodušený vzorec. Vzhledem k proměnlivosti hlavně proudu (vem čert proměnné napětí) bych si to nedovolil napsat jinak než jako U x integrál(I(t)dt)... No a tu funkci I(t) nikdo nezná :-)
U střídavé trakční proudové soustavy se dá použít k měření spotřeby měřicí trafo, stejnosměrné se neměří,
Stejnosměrný elektroměr (klasický) byl už vynalezen. Byly jimi vybaveny např. peršinky (a my jsme ho poctivě opisovali po každé jízdě, jestli to měřilo kWh nebo ha/(cd.sr^2) sice nevíme, ale poměrná čísla z toho vylejzala velice pěkná a neurážející). Dneska se elektronicky dá měřit kdeco...
u těžkého vlaku lze s výhodou využívat setrvačné pohybové energie, tudíž strojvedoucí může jet i desítky kilometrů výběhem,
kteroužto energii tam ale nejdřív samozřejmě musím nacpat a pak se jen modlit, abych ji mohl přeměnit na užitečnou práci a ne spálit v brzdách před Stůj či pomalou jízdou...
zatímco u lehkého vozidla je ta setrvačná hmotnost nižší a tudíž do něj nemusím tu energii pracně cpát a pak se modlit...
5 (vozů) x 50 (tun) x 350 (km) x 34/1 000 (kWh / 1 000 tkm) = 2 975 kWh ....
Jen fyzikálně-technicky upřesním: vzhledem k přesnosti vstupních údajů je fyzikálně správná hodnota 3 000 kWh (resp. 3,0 . 10^3 kWh). Za ty čtyři platné číslice by Vás p. doc. Čáp z VŠDS (ten fyzikální, né ten adhezně-bramborovej) nepustil v pátek po druhým bloku na Bečvu s 15-minutovým náskokem, ale hezky byste si cviko dokroutil až do konce a pak z Dielu letěl jak namydlenej atmosférickej výboj a modlil se, aby Bečva měla aspoň 5 minut... :-)
Zatím jsem Vaše příspěvky bral jako odborné, ale tohle... si snad z fyziky děláte srandu, ne?
Ta energie, potřebná k rozjetí těžkého vlaku je zase vyšší oproti lehčímu vlaku... tu energii co vrazíte do rozjezdu pak můžete využít při výběhu, ale prvně ji tam musíte dodat.
Nebo máte exaktní důkaz, že se pletu?
Tím si nejsem vůbec jistý, když se podíváte, co všechno jsem nezapočítal a jak jsem pravděpodobně podseknul spotřebu. Možná jsem ale trochu nadsadil fin. náklady, protože Jančura umí jistě vyjednávat.
Celkově bych to viděl tak, že na papíře by měl být projekt aspoň trochu ziskový kromě zaváděcí doby, jinak by mu na to žádná banka nekývla. Z toho vycházejme.
120 (tun) x 350 (km) x 34 / 1000 = 1 428 kWh ...
To není až tak zajímavé číslo. Pro srovnání je zajímavější pětivozový Flirt s cestujícími:
(150 + 20) (tun) x 350 (km) x 34 / 1000 = 2 167,5 kWh
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.