Bogotá — Hovoří-li se o propojení dvou oceánů – Atlantického a Tichého – vybaví se většině lidí Panamský průplav. Stavební dílo, které stálo nemálo životů a které bylo slavnostně uvedeno do provozu 15. srpna 1914. Výrazně se tak zkrátila cesta lodím mezi východním a západním pobřežím Ameriky – dříve se musela obeplouvat celá jižní Amerika až k Hornovu mysu. Dnes si již nikdo nedokáže dopravu bez Panamského průplavu představit. Panamským průplavem propluje ročně zhruba 13 až 14 tisíc lodí, což představuje přepravu asi 5 % světového obchodu. Kapacita přestává stačit. Uvažovalo se o výstavbě nového kanálu – projekty jsou tu již z dob dřívějších. Jedna z cest mohla vést přes Nikaraguu, druhá jihem Mexika. Nakonec se v roce 2006 přikročilo k rozšíření a zkapacitnění průplavu. Stavba by měla být dokončena v roce 2015. Časem to ale nebude jediná spojnice dvou oceánů ve střední Americe. Juan Manuel Santos, prezident Kolumbie, potvrdil, že se vedou jednání mezi Kolumbií a Čínou o výstavbě nové železnice, která by měla propojit Atlantický a Tichý oceán.

220 km dlouhá trať by se měla stát alternativou k Panamskému průplavu. Začínat by měla v přístavu Cupica na pacifickém pobřeží a končit v zálivu Uraba na atlantském pobřeží. Zde, poblíž města Cartagena, se počítá s výstavbou nového města. Provozovatelem trati by měla být skupina China Railway Group. Čína tak navazuje na své obchodní aktivity ze 70. a 80. let minulého století, kdy pomáhala rozšířit kolumbijské přístavy. Dále se jedná i o další trati v délce 791 km, která by měla napojit tichomořský přístav Buenaventura. Ten by měl být výrazně zmodernizován a rozšířen až na kapacitu 40 Mt za rok.

Čína má velké dolarové rezervy, takže může investovat do mnoha projektů. V Latinské Americe to je například stavba elektrárny v Ekvádoru či podniky na zpracování železa a ropy v Brazílii. Do projektu je připravena Chinese Development bank vložit 7,6 miliard amerických dolarů. Čínská strana má již zpracovány ekonomické studie, které prokazují, že i když bude trať třikrát delší, než je vodní cesta Panamským průplavem, tak je při zohlednění investičních nákladů cena za převoz jedné tuny nákladu příznivá.

Čínsko–kolumbijská obchodní výměna přesáhla v loňském roce objem 5 miliard amerických dolarů. Čína se tak stala po USA druhým největším obchodním partnerem Kolumbie. Kolumbie je pátým největším producentem uhlí na světě. Předpokládá se, že z dolů na atlantickém pobřeží by se uhlí vlaky transportovalo do přístavu Cupica a dále pak do Číny po vodě. Navíc se tím čínským exportérům výrazně zpřístupní americký trh.

Úspěch plánované investice bude záviset jak na nákladech, tak i na rychlosti. V současné době se investuje 5,25 miliardy amerických dolarů na dvojnásobné zkapacitnění Panamského průplavu. Skeptici prosazující lodní dopravu tvrdí, že zatím co přeprava jednoho kontejneru přes průplav vychází na 100 amerických dolarů, tak při přepravě železnicí by náklady mohly být (i kvůli překládce) dvojnásobné. Železnice by se možná stala i konkurencí železnicím v USA, které asijští exportéři využívají pro převoz svého zboží ze západního na východní pobřeží Ameriky.

Navrhovaná trasa prochází třemi horskými řetězy a vede odlehlými oblastmi, kde se pohybují levicoví rebelové a těžce ozbrojené milice drogových obchodníků. Firmy, které pracují v těchto oblastech na významných infrastrukturních projektech, se často setkávaly se sabotážemi a vydíráním ze strany válčících stran.

Čína má ale velmi ambiciózní program rozvoje železnice a její projektanti a technici získávají zkušenosti z již realizovaných staveb – ať je to rozvoj vysokorychlostní sítě anebo třeba výstavba železnice do Tibetu, kde byly problematické podmínky se založením stavby na části trasy. Kromě masivních domácích investic se Čína snaží – a úspěšně – vyvážet své odborné znalosti. Jsou podepsány smlouvy na přestavbu železniční sítě Angoly, jedná se o modernizaci a rozšíření železniční sítě v Alžírsku a Jihoafrické republice. Začátkem tohoto měsíce íránská agentura Preserv oznámila, že obě země podepsaly kontrakt na 13 miliard amerických dolarů a Číňané postaví v Iránu 5.000 km železničních tratí. Čína již staví železnice ve Venezuele a před nedávnem podepsala kontrakt na další železniční projekty s Argentinou.

Když se v roce 2000 předával provoz Panamského průplavu Panamě, panovaly obavy, aby zde Čína neuplatnila svůj hospodářský vliv. Nestalo se tak. Ale nový projekt bude výhradně čínský obchodní monopol. Se vzrůstajícím čínským vlivem to může přinést střety do kolumbijsko–amerických vztahů.

Nikde se zatím nehovoří o kapacitě tratě a objemech přepravy. Kontejnery pro jednu loď reprezentují zhruba 20 až 30 vlaků. Propluje–li Panamským kanálem ročně 13 tisíc lodí, vychází průměr na 35 lodí denně. Pokud by železnice měla přepravovat jen desetinu objemu, pak by to představovalo 70 až 100 vlaků denně.

Zdroje: dBuneNews, Financial Times, Guardian, iHNed.cz, Investors, The Telegraph