Praha — České dráhy v posledních několika letech výrazně navyšují počet bezbariérových spojů. V jízdním řádu 2011 jich najdeme přesně 2 562 — o 440 spojů více než v roce 2010. Celkový počet bezbariérových vlaků představuje asi 36 % denního průměru vlakových spojení Českých drah. V dálkové dopravě je vozem vhodným pro přepravu cestujících na vozíku vybavena téměř polovina všech spojů. Jedná se o vozy s označením BDhmsee, které potřebují asistenci zvedací plošiny ve stanici a vozy BDbmsee, které mají plošinu zabudovanou. I na vlacích ZSSK můžeme potkat podobné vozy; zajíždění řady BDsheer například na vlaku EC 120/121 Košičan k nám ale můžeme očekávat až s dodáním většího množství vozů jiného typu – rekonstruovaných vozů Bdghmeer.
Největší podíl na počtu bezbarierových souprav mají elektrické dvoupatrové jednotky CityElefant, motorové jednotky Regionova a řídicí vozy 80-29.3 (954.0) / 80-29.2 (954.2) pro motorové vozy. „Díky těmto soupravám jsme v průběhu roku rozšířili nabídku regionálních bezbariérových spojů na dalších místech České republiky,“ uvedl náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek. “Ve srovnání se zahájením loňského jízdního řádu přibyly tyto spoje například mezi Jičínem a Nymburkem, rozšířily se na celou trať z Hradce Králové až do Letohradu, v pracovní dny byla zavedena bezbariérová Plzeňská linka z Blovic přes centrum Plzně do Kozolup, řada bezbariérových spojů jezdí mezi Olomoucí, Uničovem, Šumperkem a Hanušovicemi a nebo mezi Opavou a Hlučínem,“ upřesňuje nasazení vlaků přístupných pro imobilní cestující.
V menší míře nabízejí České dráhy možnost bezbariérového cestování i v dálkových vlacích, a to jak ve spojích SuperCity Pendolino, tak v ostatních vlacích vyšší kvality. Opomenuty nejsou ani rychlíky. V současnosti je to 279 spojů, což je zhruba polovina všech dálkových vlaků. Na motorových rychlících zajišťují bezbariérovost hlavně již zmiňované řídicí vozy a v některých soupravách tažených lokomotivou se objevují vozy Bdhmsee/BDbmsee. Ty by měly navíc projít zásadní modernizací. Na vlacích EC se můžeme setkat také se zahraničními vozy, které podporují přepravu vozíčkářů. „Díky mezinárodní spolupráci můžeme zajistit cestu vozíčkářů nejen po České republice, ale také do většiny zemí našich sousedů, počínaje Hamburkem a Berlínem na severu, Norimberkem a Mnichovem na jihozápadě, Vídní a Villachem na jihu, Bratislavou a Budapeští na jihovýchodě nebo tatranskou oblastí a Košicemi na východě,“ doplnil Antonín Blažek.
S ohledem na postupné dodávky nových vozidel se zdravotně postižení cestující mohou na další bezbarierové vlaky těšit i v příštích letech. Uveďme například vozy Regioshuttle pro Vysočinu a Liberecký kraj, motorové vozy Pesa, další CityElefanty, Regionovy či modernizace vozů BDhmsee/BDbmsee. Do provozu by také měly být uvedeny první řídicí vozy pro dálkové vlaky.
Je množství bezbariérových spojů dostačující?
V některých regionech ne. Například většina patrových jednotek CityElefant je soustředěna kolem Prahy, několik jich můžeme potkat na Ostravsku. Tím ale končí výčet bezbariérových osobních vlaků v okolí velkých měst. Kolem Brna tak potkáme naprosto nevyhovující jednotky řady 560 a soupravy složené převážně z vozů Bdtmee. V okolí Plzně zas jezdí pouze soupravy tvořené převážně vozy Bt a Bdt a bezbariérové soupravy potkáme jen na tratích 180 (Plzeň – Domažlice) a 160 (Plzeň – Žatec).
Dalším problémem je nasazování jednotek Regionova na výkony, na které se naprosto nehodí. Ať už se jedná o vlaky na elektrifikovaných tratích (uveďme například Plzeňskou linku), vlaky kde kapacitně nestačí a musí tak jezdit ve dvojicích či trojicích (například na trase Otrokovice – Zlín) nebo na tratích, kde je povolená rychlost vyšší, než 80 km/h, ale Regionovy jí nejsou schopny dosáhnout (úsek tratě 270 z České Třebové do Zábřehu na Moravě). Doufejme, že se po dodání slibovaných jednopodlažních elektrických jednotek a nových motorových vozů situace zlepší.
Zdroj: České dráhy, ŽelPage
Jinak samozřejmě přeprava imobilních cestujích představuje jen malý podíl významu nízkopodlažního vozidla - obecně je urychlen nástup a výstup všech cestujících (na schody se víc než jeden člověk najednou nevejde), cestující s kolem a kočárkem se obejdou bez cizí pomoci atd. Já nejsem osoba se sníženou schopností pohybu, ale když teď občas cestuju na běžky se psem, do nízkopodlažního vlaku nastoupíme jako nic, zato do vysokopodlažního po schodech je to bez cizí pomoci někdy dost náročné a není daleko ke zlomení lyží nebo oběšení psa (vyděšeného z těch strmých schodů skrz které je vidět dolů) na vodítku.
Druhá věc (kromě toho že vysoké nástupiště často chybí) co snižuje význam nízkopodlažního vozu v Regionově - že ten druhý vůz nízkopodlažní není, takže ten hybrid sice umožnuje snadný nástup, ale výměnu cestujících neurychluje.
Pokud přijede nízkopodlažní regionova k nástipišti 550 mm TK (vysokému) je určitě úžasná a super.
Ale pokud ta samá regionka zastavíu sypaného nástupiště, jehož výška nad TK se v lepsím případě limitně blíží k nule, tak se do ní leze zatraceně blbě - v nízkopodlažní části má člověk k dispozici jenom jedno madlo, které dle mého názoru není nejvhodněj umísténo. To se potom i do té 810 leze líp.
Já také a to v Mariánských Lázních. A co se nestalo, pomáhali jsme ze země na nohy jednomu staršímu německému turistovi, který při vystupování špatně šlápl na nástupiště. Rozdíl mezi podlahou jednotky a nástupištěm nebyl velký, nějakých 10-15 cm oproti desítkám cm, na které jsme u nás zvyklí. Ale asi mají zkušenosti, tak to hlásí německy i česky.
Tristní je nasazení 814ky i v úseku Česká Třebová-Letovice, vše na koridoru a elektrifikováno. Ale aspoň jsou tam slušná nástupiště.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.