..: Lepší veřejná doprava v jihozápadní Anglii prioritou :..

Dálnice M3 z Londýna do Southampton - běžný a nikoliv příjemný stav., foto: Niall Firth, Mail Online Dorset — Když David Cameron, lídr vládní koalice Spojeného království, v loňském roce oznámil dramatické škrty napříč všemi kapitolami rozpočtu, jehož schodek dosáhl v loňském roce neuvěřitelných 165 miliard liber, bylo většině obyvatel ostrovní říše jasné, že přijde doba těžká. A že se toto odrazí i na systému veřejné dopravy, o tom nepochyboval snad nikdo. O to větší — a po pravdě řečeno vcelku příjemné — překvapení mohou v následujících letech očekávat občané jihozápadní části Anglie. Představitelé místních samospráv sjednotili své usilí ve věci zlepšení jednotlivých segmentů dopravní obslužnosti a dopravní politiky jednotlivých regionů a do budoucna hodlají postupovat jednotně tak, aby se změny v kvalitě dopravy (a to jak dopravy veřejné dotované, tak i individuální) týkaly všech inkriminovaných krajů, tedy hrabství Dorset, West Hampshire, Sommerset a Devon.

A vyjde slunce nad kraji Albionu…

Denník Daily Echo v minulém týdnu informoval veřejnost o právě probíhajícím veřejné rozpravě (povinná část schvalovacího procesu v Velké Británii) po níž bude následovat závěrečné schvalování projektu. Změny se budou dotýkat celého dopravního systému v jeho komplexní rovině — tedy úpravou projde nejen část silniční sítě, ale pozadu nezůstane ani doprava osobní železniční a veřejná autobusová. Výsledkem by měl být proces plánovaný v dvacetiletém časovém úseku a na jeho konci by měla být bezchybně kooperující doprava ve všech dostupných podobách.

Představitelé jednotlivých dotčených krajů (Regional Development Agency and Government Office South West, the Borough of Poole, Dorset County Council a Bournemouth Borough Council) si uvědomují, že jedním ze zásadních pilířů dopravní obslužnosti musí být železnice, která více jak před dvaceti lety prošla dramatickou redukcí na celém území Velké Británie, a dodnes jsou následky rušení tratí jasně viditelné. Krok, který byl představiteli jednotlivých krajů navržen — tedy opětovné rozšíření a znovuzprovoznění některých tratí, sice nevyvolal nikterak hlasité jásání veřejnosti, ovšem v budoucích letech může železniční osobní doprava postupně nabývat na významu. A to nejen vzhledem ke skutečnosti, že pohonné hmoty atakují v těchto dnech svojí cenovou úrovní všechny doposud známé rekordy, které kdy ve Velké Británii statistiky zaznamenaly.

Řekněme si to po pravdě: cena jízdenky za vlak je ve Velké Británii fakt vysoká. Když jsem poprvé přijel do Londýna, jednou z těch první věcí, kterou jsem si koupil, byl nový mobilní telefon v low–end kvalitě a SIM karta operátora Vodafone UK. Obojí dohromady mne stálo 39 liber. Když jsem se po té přesunul na nadráží London Waterloo, abych pokračoval směr jih, málem jsem dostal infarkt — jízdenka stála 41 liber. Drsná skutečnost. Jenže taky se to dá pochopit jako daň za něco, co funguje. V nejvytíženějším úseku trati, tedy mezi London–Waterloo a Basingstoke, jezdí vlak jednoho dopravce sice ne úplně v taktu, ale prostě jezdí tak, aby byl splněn účel, kvůli kterému se na těch kolejích motá: tedy aby vozil lidi a nikoliv vzduch. Pro nás něco nepochopitelného, v Británii věc zcela běžná. Takže časy odjezdů vlaků v onom směru v pondělí ráno vypadají takto: 7.12, 7.35, 7.39, 7.50, 8.05, 8.09, 8.12, 8.20, 8.39 a poslední spoj ranní spičky 8.50. Opačný směr je obsloužen v následujících časech: 7.17, 7.24, 7.29, 7.36, 7.47, 7.52, 7.59, 8.05, 8.16, 8.24, 8.29, 8.35, 8.43, 8.54 a 8.59. Což je 10 spojů ven z Londýna a 15 spojů do Londýna v naprosto „netaktových“ časech. Zdánlivě to nemá logiku, v praxi je zaručena funkčnost a pro dopravce ekonomická výtěžnost. Má pravdu ten, kdo tvrdí, že jen pravidelný takt je ten jediný správný?

Železnice, železnice a pro jistotu ještě jednou: železnice

Železnice dokáže velmi účinně konkurovat autobusové dopravě svojí rychlostí. Jestliže autobus trasu Bournemouth – Poole (tedy mezi dvěma těsně sousedícími městy) zvládne za minimálně 30 minut, vlak obslouží ten samý úsek během 12 minut, tedy za zhruba třetinový čas. Nemluvě o pohodlí, kterého se cestujícím dostane v mnohem větší míře, než v městském autobuse. Nezanedbatelným argumentem pro posilování vlakové dopravy je i tzv. „foot print“, což lze volně přeložit jako „lidský otisk“, a tento termín velmi úzce souvisí se snižováním emisí, které je ve Velké Británii velmi silným tématem, stejně jako ekologie obecně. Proto není překvapením, že se představitelé krajů rozhodli prosadit navýšení počtu vlakových spojů – a to jak ve směru k Londýnu, tak i ve směru více na západ od Southamptonu. Předpokladem k úspěchu této vize je pak nutnost zachovat jízdné v takové výši, aby bylo atraktivní nejen pro dopravce, ale i pro cestující. Zatím poslední úprava ceny za popisovaný segment byla pouze o zvýšenou DPH, která se od 1. února 2011 vrátila na svoji původní úroveň 20 %, což se v jizdném projevilo zvýšením o 30 pencí – tedy nikterak zásadní změna.

Ovšem nejen zkvalitnění vlakové dopravy je v tuto dobu tématem, o kterém se mezi lidmi hovoří. Při vědomí, jak „omezující“ může být doprava individuální (a to ve smyslu nedostatečné kapacity hlavních silničních tahů, viz níže), je napříč ostrovem vedena kampaň za znovuotevření těch tratí, které byly v minulosti uzavřeny pro neefektivní využití. A jen v jihozápadní anglii je veřejnost nakloněna znovuzprovoznění 17 tratí, které by tak vytvořily velmi konkurenční dopravní síť nejen individuální dopravě, ale i dopravě autobusové, provozované pod národním operátorem National Express.

Většina regionálních tratí v jihozápadní části Anglie, na kterých operoval tehdejší dopravce Sommerset and Dorset Railway, byla zrušena v roce 1966. Po více jak čtyřiceti letech, v roce 2009, vzniklo občanské sdružení, používající název Sommerset and Dorset Railway Trust, podporované mnoha jednotlivci. Její členové vyvíjejí silný lobbistický tlak na představitele územní samosprávy – a to s jasným cílem: postupně zprovoznit páteřní tratě napřič kraji Dorset a Sommerset, a ty ve vlastní režii provozovat. Za zmínku stojí skutečnost, že nově vzniklý dopravce se nemíní omezit pouze na osobní železniční dopravu, ale je připraven nabídnout i přepravu nákladu všem případným zákazníkům. A zde si dovolím malý soukromý odhad: při vědomí, jak silně dokáží Britové vnímat a prodporovat vše, co jejich jest, byl bych velmi překvapen, kdyby dopravce s tímto záměrem neuspěl…

Představitelé tohoto jistě atraktivního plánu si jistě zaslouží veřejnou podporu a uznání za to, že se nezdráhají obnovit železniční spojení tam, kde bylo vládou přerušeno před 30 a více lety. Stejný obdiv si stejně tak zaslouží i již výše zmíněné sdružení SDRT. Otázkou však zůstává, zda se jim podaří jejich plány uvést v realitu.

Nikdy jsem úplně nepochopil, kde se v nich bere ta hrdost ve vlastní zemi. Britové dokáží zcela ignorovat kvalitní francouzský sýr, ovšem nepohrdnou velmi nízkou kvalitou sýru z Yorkshire. Plzeňský ležák, který pijí po hektolitrech při návšěvě Prahy je absolutně nevzrušuje, je–li vedle něj v britském obchodě nekvalitní ASDA smart bitter. Vcelku kvalitní (a patřičně drahé) klobásky z Polska vzrušují určitě mne a spoustu dalších Čechů a Slováků – nikoliv však Brity, kteří mnohem raději pojídají cosi, čemu říkají párek. Přičemž ono „cosi“ má kvalitu zhruba stejnou (a samozřejmně i cenu), jako v Čechách populární masné výrobky ze zbytkové produkce jatek a zpracovatelů. Prostě toto neumím pochopit. Hrdost a příslučnost ke své zemi? Ano, proč ne. Ale v takovém rozsahu?

Koncepce v jednom celku – co Vy na to, pane ministře?

Ale pojďme zpět ke koncepci jako celku. Plán vcelku ambiciózně „spojuje“ zlepšení v jednom dopravním celku jak veřejnou autobusovou dopravu, která je hrazena z rozpočtů obcí a měst v daném regionu, tak i dopravu železniční, která je dotována prostřednictvím autority National Rail z rozpočtových kapitol státu. A konkrétní záměry v ostatních oblastech veřejné dopravy? Zde jsou:

Klíčová silniční rychlostní komunikace A338, která spojuje města Bournemouth a Ringwood, a v jejímž těsném sousedství je umístěno regionální letiště Bournemouth Airport; by měla projít komplexní rekonstrukcí tak, aby bylo možné posílit a zrychlit autobusovou veřejnou dopravu jak ve směru na Bournemouth (a následně Poole), tak ve směru k městu Southampton, které již leží v sousedním kraji Hampshire. V současné době je tato hlavní komunikace ve stavu naprosto nevyhovujícím, a doprava je zde v časech špiček značně zpomalována.

Zde je vhodné poznamenat, že byť se vlakové a autobusové spoje v některých případech duplikují, je zde jasně patrný tlak na omezení individuální automobilové dopravy. Nelze zpochybnit vhodnost autobusové dopravy – i když na některých úsecích měst (případně mezi blízkými městy) kopíruje železniční dopravu. Žádný z autobusových spojů není přímým spojem mezi sousedními městy, na své trase je veden i lokalitami, které nejsou pro veřejnou dopravu příliš atraktivní a snaží se tak obluhovat i ty části měst, kde by samostatně vedená linka v rámci daného jednoho města byla finančně velmi nákladná. Vlakové spojení pak slouží jako velmi rychlá a cenově konkurenční alternativa, která není bržděna poměrně hustou dopravou automobilovou.

Není totiž možné jen tak abdikovat na rozpočtové škrty, které vláda Davida Camerona Albionu naordinovala. Konec konců, i sám guvernér Britské centrální banky (Bank of England) Marvin Allister King se vyjádřil v tom smyslu, že nejtěžší úsek ve finanční historii země je teprve před námi (a je avizován na druhé pololetí tohoto roku). Z vyřčeného lze usoudit, že vláda rozhodně nebude nadšena rozpočtovou politikou několika krajů, které — byť v dobrém úmyslu — hodlají vynaložit v následujících patnácti letech 2,2 milionu liber na rozvoj regionální dopravní obslužnosti.

Nicméně, směr v dopravní politice je zřejmý: posílení osobní železniční regionální dopravy. A to rozhodně není zpráva, kterou bych označil za špatnou.

Vysvětlivka k lokalitě: Město Bournemouth leží v kraji Dorset, a je vlastně „uprostřed" všech krajů, kterých se týká zmíněná dopravní politika. Z tohoto města je pak přímým vlakovým spojením obsluhováno město Southampton, ležící v kraji Hampshire, východně od Bournemouth. Obě tato města jsou obsluhována kvalitním vlakovým spojením ze směru Londýn–Waterloo. Faktem ovšem zůstává, že zatímco v oblasti Londýna a jeho přilehlých oblastí, je vlakové spojení směrem do centra Londýna velmi kvalitní a časté, ve městech Southampton a Bournemouth už to tak slavné, bohužel, není. A to není třeba hovořit o navazující trati z Bournemouth dále na západ směr Poole a Weymouth, kde je vlakových spojů jako šafránu. A pochopitleně, některé tratě již vůbec provozovány nejsou, což se týká hlavně směru na sever od Bournemouth ke kraji Sommerset, a lokálních tratí východně od Bournemouth směrem na Eastleigh.

Zdroj: Dorset Echo, Office for National statistic


rpet Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 6.2.2011 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby

Další z regionu Spojené království


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel rpet  mail  
06.02.2011 (15:30)  
a jeste jedna vec:

Ale to právě není vyhrazená železniční trať jenom pro tyhle vlaky, ne? Já osobně velmi výrazně pochybuju, že ta nepravidelnost vychází z čehokoliv jiného než prostě volnosti tratě, a pravidelný „takt“ by třeba znamenalo zkrouhnout to na jenom desetiminutový interval, což by znamenalo snížit celkovou nabízenou kapacitu, a řekl bych, že právě její maximalizace je tu hlavní smysl.

jiste, ta trat neni jen pro jednoho dopravce. jezdi jich tam vic. ale z hlediska tvorby grafikonu by urcite nebyl problem nastavit "takt" na spoj "co pet minut jeden", a uspokojit v tomto grafikonu vsechny zucastnene dopravce.

a ja jsem ochotnej se vsadit, ze je to postaveny na zaklade velmi presnych informaci o tom, v kterem casovem useku jezdi nejvetsi kopa lidi do londyna. a ten cas je v tom jasne videt. proto do nej nasypali maximum mozneho. a tak by to melo byt: vse pro cestujici. to, ze se mi libi matematicky ciste reseni "spoj jedenkrat za deset minut" proste neni rozhodujici argument...
registrovaný uživatel rpet  mail  
06.02.2011 (15:24)  
@ thingie:

ale ja neargumentuju PROTI taktu. blbe jste si to precetl. ja se jen zdvorile ptam, jestli pevny takt je ten jediny spravny - ve vztahu k mnoha diskusim, ktere tu vedeme, a ve kterych se jeste nikdo nikdy nezminil o tom, ze takt nemusi byt zrovna co patnact minut. muze se preci jednat i o takt nepravidelny, a porad to bude doprava v taktu.nic vic, nic min.

zacinam mit dojem, ze vypichujete umyslne cast vety jen proto, aby jste se mohl o necem hadat.

moje otazka zni: stoji vam to za to??
registrovaný uživatel thingie  mail  
06.02.2011 (13:21)  
Ale to právě není vyhrazená železniční trať jenom pro tyhle vlaky, ne? Já osobně velmi výrazně pochybuju, že ta nepravidelnost vychází z čehokoliv jiného než prostě volnosti tratě, a pravidelný „takt“ by třeba znamenalo zkrouhnout to na jenom desetiminutový interval, což by znamenalo snížit celkovou nabízenou kapacitu, a řekl bych, že právě její maximalizace je tu hlavní smysl.

Ale to pořád nevidím jako nějaký argument proti taktu. Každé ráno je třeba přivézt obrovské množství lidí do Londýna, tak prostě dopravce vypraví co jenom může, a i ti lidé se pak rozmělní do dalších navazujících linek jezdících též jak jen to jde. Ale to se děje ráno a večer, a v ČR mimo Prahu a možná další dvě tři velká města už ne. A i kdyby ano, tak ty proudy jsou stejně už jen hodně malé.
registrovaný uživatel rpet  mail  
06.02.2011 (13:06)  
typicky by nepravidelny takt mohl (nikoliv mel) mit svuj vyznam u prazskych "S" linek, pokud je mezi nimi nejaka kratsi tedy...
registrovaný uživatel rpet  mail  
06.02.2011 (13:02)  
@ thingie:

pochopeni je vetsinou ukryto mezi radky a navic v detailech -:)

vsiml jste si, ze ve vsech diskusich na zelpage se debaty kolem taktu toci jak kolovratek na "celych" casech? ze jeste nikdy a nikdo z diskutujicich nenavrhl, aby se takt prizpusobil potrebam migrace cestujicich (treba za praci)? pochopim pevny takt u metra, tam je to logicke. ale proc by spoje od pardubic nemohly mit nepravidelny takt podle potreb cestujicich (NEMLATIT, PARDUBKY JSOU JEN PRIKLAD!)?

nechci tvrdit, ze ten anglicky styl je jediny spravny, k tomu mam daleko. jen me proste prekvapilo, jak bezvadne je to udelany v "muj" prospech.
registrovaný uživatel thingie  mail  
06.02.2011 (12:34)  
Ta poznámka k tomu „netaktovému“ jízdnímu řádu je takový trochu straw man, tvrdit, že takt je třeba u vlaku, který jezdí v průměru asi tak každých šest minut, by nikoho moc nenapadlo, dopravce se prostě snaží procpat kolik vlaků jenom může a počítá s tím, že na nádraží bude vždycky stát hafo lidí a ti zase počítají s tím, že tam vždycky budou čekat jenom pár minut, takže tam chodí jako na tramvaj a konkrétní odjezdy ani nemusí řešit. Tolik fakta, ale nechápu, proč k tomu autor měl potřebu přidávat nějakou poznámku o jediném správném taktu.
06.02.2011 (11:48)  
M) No teda. :) A já myslel, že se tu budeme prát k tématu.
– Korektor přemýšlel, jestli tam nenechat Bank of England. Stejně všichni víme, která to je. Ale budiž.
– Libra je snad jedna. Tak už je tak i v článku.
– A těch 30 pencí už máme správně. Nevím, jak se mi takový překlep mohl povést. Takže se autorovi omlouvám.

Ad kraj) V Rakousku jsou spolkové země. O krajích nevím. V Německu kraje jsou, stejně jako spolkové země. (Třeba Bundesland Sachsen, Kreis Pirna)
registrovaný uživatel rpet  mail  
06.02.2011 (11:45)  
@ M:
jeste jsem k tomu chtel dodat, ze kdyby to slo, opravil bych to samozrejme i "za behu", po vydani. jenze do editace clanku se uz bohuzel po jeho vydani nedostanu, takze mi nezbyva nic jineho, nez se vsem dopredu omluvit za pripadne nepresnosti, ke ketrym mohlo dojit. mrzi mne to, vazne.
registrovaný uživatel rpet  mail  
06.02.2011 (11:30)  
@ M:
nesouvisi to s kurozivou, souvisi to tim, kdo delal korekturu clanku pred zverejnenim.

ja to napsal striktne ve dvou formatech: bud jako cenu se sybolem meny (?41), nebo jako slovni termin (neco liber sterlinku). ovsem ruka korektora si s tim poradila sama bez meho vedomi.

stejne jako s cenou zvyseni jizdneho, kdy puvodne byla v clanku zanesen spravny udaj "zvyseni ceny jizdneho o ?0.30" (coz je onen spravny udaj), ted je v clanku termin "zvyseni o 90 penci".

kdo byl onen dotycny nevim a netusim, ale kroutim nad tim ocima stejne, jako Ty. takze se vsem omlouvam, ale korektori obcas delaji mozna vic, nez by museli...

ad kraje: skutecne v UK jsou kraje, nektere to maji dokonce i v nazvu (Derbycounty, Yorkshire, Hampshire...), takze tento termin sedi. je to ponekdu nezvykle, ale to je v UK spousta veci...

ad bank of England: ano, asi jsem mohl spise pouzit termin narodni banka, v tom mas pravdu. i v tom, ze termin "statni" je vazne blbost. skoda, ze zrovna tohle korektorovi uteklo.
registrovaný uživatel M 
06.02.2011 (11:20)  
1) proc se pry pouziva liber sterlinku, to bylo vysvetleno minule. V tomto clanku je napred liber sterlinku, potom dvakrat jenom liber, nakonec zase liber sterlinku. Ale asi to bude souviset s tou kurzivou
2) proc je tam slovo kraj? Kdyby slo o Nemecko nebo Rakousko, tak take nepouzijeme kraj Bavorsko nebo tyrolsky kraj
3) u BoE bych pouzil spise slova centralni, pripadne narodni, ale asi ne statni. Dokonce bych rekl, ze je to vyraz spatny
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko