Přerov — První z devíti lokomotiv řady 162 dopravce RegioJet má za sebou úspěšnou technicko–bezpečnostní zkoušku, kterou podstoupila v úterý 1. února 2011 na trati 330. Při zkušební jízdě mezi Přerovem a Nedakonicemi byly ověřeny technické parametry stroje až do rychlosti 150 km/h, čímž peršing 162.119 završil proces své rekonstrukce. Při technických úpravách pro české podmínky byla lokomotiva zbavena úprav, které Škodovka provedla před jejím nástupem do služeb italského dopravce Ferrovie Nord Milano; oproti obdobným strojům ČD však dostala i několik nových prvků. Úternímu testu předcházela ověřovací jízda v sobotu 29. ledna, kterou představitelé Regiojetu hodnotí jako bezproblémovou: „Lokomotiva je v pořádku, všechny základní funkce jsou bez problémů,“ uvedl provozní ředitel dopravce Jan Paroubek.
Samotná technicko-bezpečnostní zkouška ovšem k definitivnímu schválení nestačí. Lokomotiva 162.119 musí podstoupit ještě další testy na Železničním zkušebním okruhu v Cerhenicích, na jejichž základě vydá Drážní úřad stanovisko ke schválení typu pro provoz na veřejné železniční síti v ČR. V těsném závěsu podstoupí stejnou sérii jízd ještě stroj 162.120. Další pak budou následovat v horizontu několika týdnů.
Ještě před letní premiérou žlutých vlaků InterCity mají peršingy Regiojetu najít uplatnění v nákladní dopravě – o využití stejnosměrných elektrických lokomotiv podle společnosti projevilo zájem několik nákladních dopravců. První dvě lokomotivy by tak do pronájmu mohly nastoupit do konce března. Nejmenovaný dodavatel prací bude zatím pokračovat ve zprovozňování zbylých strojů Škoda 99E2, odkoupených od FNM. Průběžně mají být rozpracovány 3 až 4 kusy italské řady E630 s tím, že každý měsíc budou dodány dva hotové stroje řady 162.
Probíhající úpravy mají za cíl uvést lokomotivy do stavu schváleného Drážním úřadem. Stanoviště strojvedoucího je tak přesunuto zpět na pravou stranu, odstraněny jsou dílčí úpravy ve strojovně, instalována je v Česku schválená radiostanice i vlakový zabezpečovač MIREL VZ1 a elektronický rychloměr. Zásadní úpravou je zrychlení ze 120 na 140 km/h. Na rozdíl od strojů Českých drah budou žluté peršingy navíc disponovat přemostěním záchranné brzdy a centrálním ovládáním dveří ve vozech. Pro tyto, i některé další zamýšlené úpravy jsou tedy lokomotivy Regiojetu vybaveny UIC zásuvkami. Cena kontraktu na úpravu strojů nebyla zveřejněna; částku 400 milionů korun za pořízení lokomotiv z Itálie, kterou uvedla ČTK, nicméně RegioJet rezolutně odmítl jako nesprávnou.
Schválení lokomotiv pro české tratě je ovšem jenom prvním krokem na cestě k vlastním dálkovým vlakům. Žlutý dopravce zatím nezveřejnil detaily o výrobci objednaných 50 rychlíkových vagonů, ani podrobnosti o pronájmu vozidel, které nasadí v průběhu úvodního přechodného období, než budou nové vozy dodány. Tyto informace si dopravce nechává na pozdější komplexní představení celého produktu spojů Praha – Ostrava – Žilina, v rámci něhož kromě konkrétní podoby vlaků představí také technické zázemí, tarifní podmínky a služby cestujícím.
Zdroj: RegioJet, ŽelPage
Ten rozdíl, o kterém tu je řeč, je zhruba v řádu dnů a pro běžného čtenáře je naprosto zanedbatelný, protože on není šotouš a je mu celkem ukradené, co znamená TBZ. Šotopublikum tu zkratku snad promine. Ostatně, už tak dost bojuju s tím, aby moje texty o železnici byly aspoň trochu srozumitelné.
Na vysvětlenou - TBZ provádí externí firma a DÚ v den napsání té zprávy o konání zkoušky vlastně ještě ani nevěděl, protože teprve dostane protokol. Podle něj se rozhodne a podle mého názoru už by papíry měl vydat, protože se jedná o vozidlo shodné s již schválenou řadou. Nevím, co se předmětem těch testů na okruhu, ale podle mého to už na získání osvědčení o způsobilosti drážního vozidla nemůže mít vliv.
DB mají prostě část vozů pro mezistátní provoz, které umí až 6 druhů napětí (1000 V ~ 50 / 16,7 Hz, 1 500 V ~ 50 / 16,7 Hz, 1 500 V =, 3 000 V = a mohou do celé Evropy a část vozů, která umí jen 1000 V ~ 50 / 16,7 Hz, 1 500 V ~ 50 / 16,7 Hz, takže mohou jen do Švýcar a Rakous, eventuálně do Znojma nebo Bratislavy-Petržalky nebo dánského Padborgu (část kolejiště) nebo holandského Venlo (část kolejiště) .
Česko & slovenské vozy jsou navíc doplněny o 3 000 V ~ 50 Hz ...
Podobně jsou na tom vozy švýcarské. Část jich může do celé Evropy, část jenom do Rakous a Němec i když jsou v režimu RIC; kam takové vozy mohou se pak uvádí v tabulce na podélníku (D, CH, A).
Nemá smysl, aby několik stovek (tisíců) vozů bylo vybaveno zařízením „umí celou Evropu", když se tam těch vozů dostane reálně několik desítek / stovek ...
V rámci vzájemných vztahů si mohou železniční správy dohodnout, že ve vzájemném mezistátním provozu budou jezdit i vozidla, která neodpovídají pravidlům mezistátního provozu. Německé soupravy tak třeba jezdí mezi Innsbruckem a Mnichovem přes GAPA.
Konec konců režimu mezistátnímu RIC vyhovovala všechna kupata v počtu tisíců vozů, která byla dodávána do ČSSR z někdejší NDR, ačkoli bylo zjevné, že do ciziny se jich dostane několik desítek. Udržování vozů v režimu RIC, ač vozy jezdily jen na vnitru, stálo i za „bolševika" nesmírné prachy, takže se vozy měnily jen na „vnitro", posléze se tam změnilo i napájení jen na „tuzemské napětí" 3 000 V ~ / =. Velkoprostory z Maďarska (Bai 21-18 xxx) nebo Studénka (Bai 21-19 xxx) byly jen na 3 000 V ~ / = a ve své době i na parní topení ...
„Hloupé" je, že tyhle vozy neumí topit na 1 500 V, takže když jsou náhodou přidány do mezistátního vlaku, který na střídavině může topit jen 1 500 V ~, tak ty vozy prostě netopí ...
Frantisek - na střídavých nebo vícesystémových lokomotivách je z trafa vyvedena odbočka na napájení průběžného elektrického kabelu. Strojvedoucí volí příslušný druh napětí. U stejnosměrné proudové soustavy se bere napětí prakticky přímo z troleje ...
Zřejmě velmi blízko. ;-)
Na justice.cz naklabejte "regiojet" do "Zadejte obchodní název, firmu" a ve "Výpis platných" mrkněte, kdo by tak mohl být Honza P. ;-)
Možná mi tedy vysvětlíte následující:
"Společnost RegioJet má první schválenou lokomotivu a může být okamžitě využita pro běžný provoz. ČTK to dnes potvrdil mluvčí společnosti Aleš Ondrůj."
Zajímalo by mně, jestli je to přesně interpretované vyjádření pana Ondrůje nebo novinářem špatně pochopená problematika. Server, kde je to uvedeno na první pohled nevypadá jako Blesk nebo Aha.
Na mne taková informace působí neseriózně. O to víc, že se podobné rozpory neobjevují poprvé.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.