Kaplice — … i tak by se dal shrnout postoj referentů organizátora dopravy v Jihočeském kraji, společnosti JIKORD, k zajistění návazností mezi vlaky a autobusy v železniční stanici Kaplice, která se nachází cca 3,5 kilometru od stejnojmenného jihočeského města na železniční trati České Budějovice – Horní Dvořiště – Linec. Jak informoval Českokrumlovský deník, v současnosti lidem, kteří přijedou ve směru Českých Budějovic vlakem, autobusy ujíždějí doslova před nosem. Vzhledem k tomu, že autobusy linky Český Krumlov – Kaplice nazajíždějí až k nádražní budově, ale stojí jen na cca 300 metrů vzdálené zastávce, čtyři minuty na přestup mezi vlakem R 201 Anton Bruckner přijíždějícím v 10.39 a návazným autobusem s odjezdem v 10.43 bohužel nestačí. Tím, že autobus nezajíždí k nádraží není zajištěno ani spojení z Českého Krumlova do Lince, byť by jeho zajištění prakticky nic nestálo.
Podobné nepřípoje panují i vlaků přijíždějících do Kaplice ve 14.45, kdy jsou na přestup taktéž čtyři minuty, a v 16.51, kdy „návazný“ autobus odjíždí ve shodný čas. O víkendu pak na Sp 1933 Donau Moldau s příjezdem do Kaplice v 12.37 „navazuje“ autobus s odjezdem v 12.31.
Českokrumlovský deník dále uvádí, že na nedobrou koordinaci krajem objednávaných spojů upozornil JIKORD jeden z cestujících z Kaplice. Za JIKORD se k tématu vyjádřoval Jiří Doubek, odborný referent, který uvedl, že s autobusovými dopravci již předjednali posuny autobusových spojů tak, aby tyto mohly proběhnout od 6. března tohoto roku. Českokrumlovský deník ale zároveň uvádí, že dle Doubka „zkvalitnění návaznosti autobusů na vlaky se konkrétně v Kaplici Nádraží pravděpodobně dožadují hlavně držitelé zaměstnaneckých průkazů Českých drah, kteří pro dopravu z Českých Budějovic do Kaplice využívají právě vlak s přestupem na autobus“. Mnoho lidí totiž mezi oběma městy cestuje autobusy, které podle Jiřího Doubka představují levnější, přímé a kvalitní dopravní spojení.
V podstatě není čemu se divit, když krajem objednávné osobní vlaky jsou vzhledem k množství zastávek velmi pomalé a návaznosti autobusů mizerné. Na druhou stranu autobusy České Budějovice – Kaplice, které jsou provozovány na komerční riziko dopravce, na rozdíl od vlaků většinou nemají v Českých Budějovicích přípoje do dalších směrů.
Zkusme teď trochu počtů: Jízdní doba spoje R Anton Bruckner z Českých Budějovic na kaplické nádraží je 27 minut, čas na přestup v případě zajíždění autobusů k nádraží je s velkou rezervou cca 3-4 minuty a čas jízdy autobusu do Kaplice činí maximálně 12 minut, to je celkem 43 minut. Naproti tomu Jiřím Doubkem, referentem JIKORD, zmíněné autobusy jedou z Českých Budějovic do Kaplice téměř 60 minut. Tedy jejich jízdní doba je o více než třetinu delší proti variantě s přestupem z vlaku na autobus. Ušetření 15 minut na jedné cestě může být i přes přestup pro nemalou část cestujících velmi zajímavé, má to ovšem jednu podmínku: potřebu celodenní systémové nabídky rychlých vlakových spojů s přestupy na autobus.
Jihočeský kraj a potažmo i JIKORD si na jednu stranu stěžuje na nedostatek prostředků na veřejnou dopravu (viz například web JIKORD, strana O společnosti), ale na druhou stranu nejsou schopni řešit souběh spojů tak, aby osobní vlaky na trati z Českých Budějovic do Kaplice byly výrazně urychleny díky nezastavování v zastávkách s minimálním obratem cestujících (nota bene v situaci, kdy tyto zastávky jsou poměrně dobře obsluhovány autobusy: zmiňme například Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávku, Holkov, Chlumec, ale vzhledem k řádově lepší obsluze budějovickou MHD i Včelnou), a není schopen či ochoten zavést systémové přípoje autobusů a vlaků v žst. Kaplice.
Snad JIKORD vyhoví požadavkům cestujících a od březnové změny nebudou cestujícím autobusy ujíždět před nosem. Zda ale dojde k systematizaci nabídky a zavedení pravidelných přípojů autobusů na vlaky v Kaplici nebo zda v budoucnu dojde ke zrušení zastavování u ministerstvem objednávaných vlaků v Kaplici a za daných podmínek i ke zrušení zastavování ve Velešíně městysi u ministerstvem objednávaného páru Sp 1932/1935, to je v tuto chvíli ve hvězdách, resp. rukou JIKORDu.
Zdroje: Českokrumlovský deník, jízdní řády tratě 196 a autobusových linek 330001 a 330101


Lepší je zastávka přímo v osadě Výheň, než půl kilometru od okraje obce Netřebice (blíž trať nevede) - které leží na hlavní silnici Kaplice - České Budějovice, po níž by měla pojíždět bus linka min. v hodinovém taktu.
Nové zastávky na železnici zrovna nepřispívají ke zvýšení cestovní rychlosti (co zastavení, to třeba 1,5 minuty na jízdní době), takže nové zastávky musí být dost dobře odůvodněné, lepší je jít cestou přesunu málo využívaných.
P. S. První verzi jsem napsal možná o něco přehledněji, ale ve snaze opravit chybu jsem nedopatřením klepnul o tři milimetry vedle a systém neúprosně celý text smazal.
Šlo by si samozřejmě představit i variantu krajská dvouhodina na Lipno a k tomu ministerský občasný (čtyřhodina?) rychlík do Lince (ale prostor pro navýšení ministerské objednávky na tomto rameni fakticky nevidím a současný rozsah krajské objednávky by též na dvouhodinu na Lipno nestačil), možností je více. Současný stav je každopádně tristní a bylo by dobré s ním něco dělat.
Osobně bych volil Rakousko a Lipenku nechal přestoupit i za cenu toho, že dráty na Lipence budou mimo sezónu sloužit jen jako záložní napájecí linka pro dráty na 196.
a) Pokud 3vozový Cityshuttle v dvouhodinovém taktu nebude po českém území vozit vzduch, pak nemám nic proti lince zrychlených Os České Budějovice - Linz. V Rybníku přestup na 195. Pak se nemusely vrážet prachy do změny napětí Lipenky.
b) Pokud se ovšem naplní právě v Rybníku - přestupem od Lipenky - pak je lepší jít cestou menšího odporu a jezdit přímo na Lipno s přestupem do Rakouska (dle příspěvku v 6:37).
c) Pokud je dvouhodináč do Rakouska předimenzovaný a Lipno má sílu jenom v letní sezóně, pak platí příspěvek z 15:28. Snad by mohlo mít sílu i v zimě - snad tam jsou nějaké ski areály - v tom případě tajně doufám ve variantu b), protože se obávám, že v případě zrušení objednávky drážní dopravy nedojde k systémové náhradě autobusy: "Jde o to, jaké má zadání od vedení kraje a to v případě JIKORDu zní jasně: redukovat prostředky vynakládané na ZDO. Vlaky nahrazovat fiktivními autobusy. Autobusy nahrazovat minibusy. Šetřit ať to stojí, co to stojí." Furt lepší neefektivní vlak než fiktivní bus.
Abych nebyl špatně pochopen, já bych tu úvrať na Lipno neřešil coby technickou potíž, ale myslím že směr na Dvořiště je mimo sezónní špičky silnější.
Ono je nakonec už celkem jedno, kam to pojede přímo a kam s přestupem, když to bude jezdit rozumně rychle a poměrně často. Myslím, že v celkovém pohledu se shodujeme a lišíme se jen v detailech.
Flexaretista:
ad pásmo Pregarten:
Když samy pro svou potřebu toto pásmo zavedou, tak nám už může být celkem jedno, že k nám oni nepojedou.
Máš pravdu, já zapomněl, že ČD nevlastní žádná elektrická Desira. Jenže pokud 196 nemá potenciál pro dojíždění do zaměstnání v Českých Budějovicích (což při pohledu do mapy 1 : 100 000 nemá), tak je nutno ho hledat jinde, v Rakousku nikoli (přes hranice stačí 2 páry Cityshuttlů ve vhodných časových polohách - EDIT), takže zbývá 195. Pokud nám zůstane jen letní turistický ruch, pak má bohužel Flexaretista pravdu, zbývají jen výletní vlaky s laminátkou a nostalgickou soupravou vozů řady B v retro nátěru. To se ovšem nemusely rvát prachy do změny napětí 195.
Nebudu řešit Regionovy z hlediska jejich podstaty. Ano, tohle je otazník. Ale dokážu si představit, že pokud existují v regionu jiné tratě s vytížením o polovinu vyšším během všedních dnů školního roku než o prázdninách a naproti tomu jiné tratě, kde přes zimu zcela chcípnul pes, pak snad není problém poslat ty vlaky jinam a místo nich dát menší (ano, i třeba ty Regionohy když nebude co jiného). Ale pokud se mýlím a takové destinace nejsou, opravte mě. Na druhou stranu, když tak léta může fungovat 194ka, proč by nemohla i tato trať?
Pořád totiž nevidím, že by se 2 moderní soupravy pro tuhle trať s naplněním cca 3 měsíce v roce (jinak 20 lidí) vyplatily víc, než 9 měsíců slušně zaplněný autobus.
Souhlas s tím, že jde o to, kam ti lidi jezdí, ale nepřijde mi, že by Vyšší Brod ty počty přes podzim-jaro nějak zachránil pro to, aby se ten vlak fakt vyplatil.
Ad Pregarten: doteď jsem mluvil o spojení AUT - CZE, tohle je ale vnitrostátní Rakousko a to s dosavadním nemá co dělat. Jen konstatuju, že časová úspora pro Rakušáky to je. Do Čech ale nepojedou stejně.
ad Sezónní střídání vlaků a autobusů:
Zkuste prosím odpovědět na Busmanovu otázku.
ad hodinový takt rychlíků na 220:
Takže za modernizaci trati Benešov - Tábor dáme cca 15-17 miliard (nehledal jsem teď přesné ceny jednotlivých staveb) a budeme tam jednou za hodinu vozit rychlík a jednou za hodinu osobák a k tomu v průměru jednou za hodinu nějaký náklad?
Co se týká toho, proč se na 196 nezvolila rovnou novostavba 196 (byť třeba v polovičním profilu):
1) ZÚR řešící průběh trati dosud nevstoupily v platnost a v připomínkovém řízení se několik obcí jasně vyslovilo proti tomu, aby novostavba trati Praha - Linec vedla v jejich katastru. Jsem celkem zvědav, jak se s tím příslušný odbor KÚ vypořádá.
2) Mám obavu, že estakádu přes Malši západně od Vidova v polovičním profilu dost dobře postavit nepůjde. Na stejný problém by narážely i tunely jižně od Kaplice. Navíc rozdíl v ceně je poměrně zásadní, optimalizace trati (de facto dokončení předelektrizačních úprav) stála kolem 1,5 miliardy korun, novostavba vyjde na 14-20 miliard korun (nechce se mi teď dohledávat přesnější ceny).
3) Provedenou optimalizaci bych chápal jako komplexní dohnání údržby tak, aby trať bez dalších větších zásahů mohla sloužit 20-30 let.
4) Pokud by se rozjezdila v diskusi naznačená městská linka (tj. byla by v sevorojižním směru přes ČB výrazně rychlejší než doprava silniční), není po přesunu skrzové dopravy na novostavbu nic jednoduššího než dostavět cca 1 km trati z Velešína městyse jdoucí v souběhu s I/3. Zde by se daly vybudovat 2 zastávky a tím by se prakticky celý Velešín dostal do docházkové vzdálenosti. Výsledkem by pak bylo to, že by současná trať sloužila i nadále a nejednalo by se o vyhozené peníze. V Budějcích by se to dalo provážet na Zámostí, pokud by se i tato trať nechala.
6) Pokud by Vám zajímalo úřednické zdůvodnění tak v technicko-ekonomické studii zpracované před cca 5 lety vyšlo, že současná trať kapacitně postačuje na dalších cca 25 let (tedy on jim tam z jakéhosi modelování vyšel konkrétní rok, kdy bude kapacita trati vyčerpána; ta studie je sice už k ničemu, neb neplatí výchozí předpoklady, ale fakticky poloužila tomu, že SŽDC v rozporu s požadavky Jihočeské hraje provedla optimalizaci 196).
ad Pregarten - Linz:
Takže od stavu "Rakušák nemá nejmenší důvod cokoliv zlepšovat" jsme se posunuli ke stavu "7-12 minut, to už stojí za úvahu a těžko říct, jak by se k tomu stavěl Rakušák".
Co se týče 196, tak v celkovém součtu frekvence je dominantní to Lipno. Problém je akorát v sezónnosti tohoto spojení- jezdí se tam v zimě lyžovat, v létě koupat, čiže na jaře a na podzim je to hodně slabé. Rakousko může mít větší budoucnost, bohužel musí chtít i na druhé straně- v první řadě musí být dostupný flexibilní tarif (tedy ne na bázi omezený kontingent do konkrétního vlaku), protože na NRT poptávka prostě nebude. Ale kdyby se to nějak s rakušáky dohodlo, vykreje to aspoň částečně sezónní špičkovost Lipna, aniž bychom museli vozit vzduch, nebo přistupovat k tomu nesmyslnému řešení v zimě vlak, v létě bus... A vzhledem k tomu, že v Rybníku je na Lipno úvrať a ještě dlouho nebudeme mít dostatek řídících vozů, vedl bych rameno do Summerau, inu tradiční "schlamperei" na ČD...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
