Kerdem — V sobotu 25. září byla v Kerdemu, na břehu řeky Leny, uložena stříbrná kolej na oslavu dosažení tohoto města Jakutskou železnicí. Tento technicky i finančně náročný projekt (zvaný také Amursko–Jakutská magistrála), spojující Transsibirškou magistrálu a město Jakutsk (hlavní město Republiky Sacha), tak dosáhl délky 1 136 km a po mnoha letech budování se přiblížil dokončení. Právě řeka Lena však bude velkou překážkou. Celá stavba probíhá v extrémních teplotách a na věčně zmrzlé půdě. Na ruské poměry je také zajímavé také to, že projekt staví a železnici provozují soukromé Jakutské železnice, nikoliv dominantní státní RŽD.
Historie
Historie této železnice začala již ve třicátých letech minulého století. V roce 1935 byl dokončen úsek spojující Transsibiřskou magistrálu s městem Tynda, ležícím na plánované trase Bajkalsko-Amurské magistrály (BAM). Během II. světové války byl však tento úsek snesen a koleje byly využity na frontě. Po válce byl zastaven i projekt samotného BAMu. Na počátku sedmdesátých let se stavba BAMu opět rozběhla a obnovení se tak dočkal i úsek do města Tynda (km 179), který byl zprovozněn v roce 1976. Stavba však pokračovala dále na sever, úsek do Berkakitu (km 390) byl zprovozněn v roce 1979 a železnice byla také rozšířena do uhelných dolů u města Nerjungri (km 416), do kterého začaly osobní vlaky jezdit až v roce 1984. Stavba pokračovala, byť v menší míře, i po zhroucení Sovětského svazu. Města Aldan (km 686) dosáhla v roce 1992, města Tommot (km 767) pak o tři roky později.
Jakutské železnice
Společnost Jakutské železnice byla založena v roce 1995, poloviční podíl v ní držela ruská centrální vláda a druhou polovinu pak Republika Sacha (Jakutsko). Do vínku dostala celý projekt železnice do Jakutska i dokončovaný úsek od města Nerjungri na sever. Společnost však zpočátku jen těžko sháněla finance. V roce 1997 se stavba na sever od Tommotu zastavila, železniční most přes řeku Aldan v Tommotu dlouhý téměř 500 metrů tak zatím zůstal bez využití. Probíhaly pouze dokončovací práce na úseku do Tommotu. Stavba byla obnovena v roce 2005. V roce 2007 dosáhla města Amga (km 869), kde opět dlouhým mostem překročila stejnojmennou řeku.
V tomto roce také podíl centrální vlády ve společnosti odkoupila statní železniční společnost RŽD. S rostoucí délkou sítě, a tedy i nárůstem výkonů, byla započata modernizace skromného vozového parku společnosti, čítajícího 7 nákladních a 6 posunovacích lokomotiv. Přestavby lokomotiv se chopila společnost sama ve spolupráci s americkou GE. V roce 2007 společnost zaměstnávala téměř 1 200 pracovníků, utržila přes 1 miliardu rublů a přepravila 2 miliony tun nákladu.
Budoucnost
Z města Kedrem je však patrná největší budoucí překážka celého projektu, kterou je řeka Lena. Ta se v těchto místech rozlévá do šíře přes 3 km. Jak a kde řeku železnice překoná ještě není rozhodnuto. Uvažuje se o kombinovaném mostu (silnice+železnice) u městečka Tabaga, kde je Lena nejužší a kde jí překračuje i vedení vysokého napětí. I takový most by však musel být přes 3 km dlouhý. Další variantou je pak výstavba tunelu.
Vzhledem k výše uvedeným nejanostem stavba pokračuje dále po pravém břehu. Cílem je Nižnij Bestjach, přístavní město ležící na druhém břehu Leny proti Jakutsku. Toho by měla železnice dosáhnout v roce 2012 a běžný provoz by měl být zahájen v roce 2013. Železnice se tak stane vítanou alternativou k drahé letecké a nepříliš spolehlivé silniční dopravě. Stavající federální silnice M56 nemá ve velké části pevný povrch a zvláště po deštích bývá jen těžko sjízdná. Republika Sacha si také od železnice slibuje rozvoj ekonomiky, spojený s lepším využitím nerostného bohatství ležícího kolem trasy železnice. Samotná stavba úseku Tommot – Nižnij Bestjach má přijít na 35 miliard rublů (asi 20 miliard korun), z čehož právě republika Republika Sacha uhradila a má uhradit 15 miliard rublů.
Zdroj: Ruská wikipedie, Railway Gazette, Stránky Jakutských železnic
1 2 | Zpráv na stránku: |
http://www.panoramio.com/photo/12857958
Pravda, ze to o "kousicek" jinde, ale puda a podlozi jsou podobne...
Sekce vícedílných loko v Rusku mají stejná čísla a rozeznávají se podle písmenného značení.
Lokomotiva je po přestavbě provedené společně s americkou firmou GE.
Originál - http://parovoz.com/newgallery/pg_view.php?ID=218606&LNG=RU#picture
To bych se hned svezl
Tyto nestastne kouty zeme jsou typicke tim, ze v lete zbazinati (viz tu silnici), takze misty je treba vymyslet pilotaze nebo ruzne "plovouci" systemy, coz rozhodne levne neni...
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.