..: Jakutská železnice dosáhla k Leně :..

Pokládání stříbrné koleje v Kerdemu, foto: Andrejevič (Андреич)Kerdem — V sobotu 25. září byla v Kerdemu, na břehu řeky Leny, uložena stříbrná kolej na oslavu dosažení tohoto města Jakutskou železnicí. Tento technicky i finančně náročný projekt (zvaný také Amursko–Jakutská magistrála), spojující Transsibirškou magistrálu a město Jakutsk (hlavní město Republiky Sacha), tak dosáhl délky 1 136 km a po mnoha letech budování se přiblížil dokončení. Právě řeka Lena však bude velkou překážkou. Celá stavba probíhá v extrémních teplotách a na věčně zmrzlé půdě. Na ruské poměry je také zajímavé také to, že projekt staví a železnici provozují soukromé Jakutské železnice, nikoliv dominantní státní RŽD.

Historie

Mapa Amursko-Jakutské magistrály od Berkakitu na sever

Historie této železnice začala již ve třicátých letech minulého století. V roce 1935 byl dokončen úsek spojující Transsibiřskou magistrálu s městem Tynda, ležícím na plánované trase Bajkalsko-Amurské magistrály (BAM). Během II. světové války byl však tento úsek snesen a koleje byly využity na frontě. Po válce byl zastaven i projekt samotného BAMu. Na počátku sedmdesátých let se stavba BAMu opět rozběhla a obnovení se tak dočkal i úsek do města Tynda (km 179), který byl zprovozněn v roce 1976. Stavba však pokračovala dále na sever, úsek do Berkakitu (km 390) byl zprovozněn v roce 1979 a železnice byla také rozšířena do uhelných dolů u města Nerjungri (km 416), do kterého začaly osobní vlaky jezdit až v roce 1984. Stavba pokračovala, byť v menší míře, i po zhroucení Sovětského svazu. Města Aldan (km 686) dosáhla v roce 1992, města Tommot (km 767) pak o tři roky později.

Jakutské železnice

Osobní vlak Jakutských železnic nedaleko Aldanu, foto: Michail Katkov (Михаил Катков)

Společnost Jakutské železnice byla založena v roce 1995, poloviční podíl v ní držela ruská centrální vláda a druhou polovinu pak Republika Sacha (Jakutsko). Do vínku dostala celý projekt železnice do Jakutska i dokončovaný úsek od města Nerjungri na sever. Společnost však zpočátku jen těžko sháněla finance. V roce 1997 se stavba na sever od Tommotu zastavila, železniční most přes řeku Aldan v Tommotu dlouhý téměř 500 metrů tak zatím zůstal bez využití. Probíhaly pouze dokončovací práce na úseku do Tommotu. Stavba byla obnovena v roce 2005. V roce 2007 dosáhla města Amga (km 869), kde opět dlouhým mostem překročila stejnojmennou řeku.

V tomto roce také podíl centrální vlády ve společnosti odkoupila statní železniční společnost RŽD. S rostoucí délkou sítě, a tedy i nárůstem výkonů, byla započata modernizace skromného vozového parku společnosti, čítajícího 7 nákladních a 6 posunovacích lokomotiv. Přestavby lokomotiv se chopila společnost sama ve spolupráci s americkou GE. V roce 2007 společnost zaměstnávala téměř 1 200 pracovníků, utržila přes 1 miliardu rublů a přepravila 2 miliony tun nákladu.

Budoucnost

Vizualizace mostu přes Lenu, foto: tr.ru

Z města Kedrem je však patrná největší budoucí překážka celého projektu, kterou je řeka Lena. Ta se v těchto místech rozlévá do šíře přes 3 km. Jak a kde řeku železnice překoná ještě není rozhodnuto. Uvažuje se o kombinovaném mostu (silnice+železnice) u městečka Tabaga, kde je Lena nejužší a kde jí překračuje i vedení vysokého napětí. I takový most by však musel být přes 3 km dlouhý. Další variantou je pak výstavba tunelu.

Vzhledem k výše uvedeným nejanostem stavba pokračuje dále po pravém břehu. Cílem je Nižnij Bestjach, přístavní město ležící na druhém břehu Leny proti Jakutsku. Toho by měla železnice dosáhnout v roce 2012 a běžný provoz by měl být zahájen v roce 2013. Železnice se tak stane vítanou alternativou k drahé letecké a nepříliš spolehlivé silniční dopravě. Stavající federální silnice M56 nemá ve velké části pevný povrch a zvláště po deštích bývá jen těžko sjízdná. Republika Sacha si také od železnice slibuje rozvoj ekonomiky, spojený s lepším využitím nerostného bohatství ležícího kolem trasy železnice. Samotná stavba úseku Tommot – Nižnij Bestjach má přijít na 35 miliard rublů (asi 20 miliard korun), z čehož právě republika Republika Sacha uhradila a má uhradit 15 miliard rublů.

Zdroj: Ruská wikipedie, Railway Gazette, Stránky Jakutských železnic


jk | 28.10.2010 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Rusko


  1 2      Zpráv na stránku:   
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
28.10.2010 (15:16)  
Zajímalo by mě, jak dlouho by taková stříbrná kolej vydržela na trati u nás. V našem městském parku kdysí uložili napříč nově budovaným chodníkem značku 18. poledníku. Přestože byl ten kus kovu položený v "nezničitelném" uchycení a přestože šlo "pouze" o mosaz, vydržel tam asi tak rok, než jeho první půle skončila ve sběrných surovinách... :-)
registrovaný uživatel M 
28.10.2010 (14:35)  
Toto je moje oblibena oblast:-)
http://www.weather.com/weather/tenday/RSXX0138
A to je teprve rijen...
registrovaný uživatel koyot 
28.10.2010 (13:15)  
Tak to byl takový malý výkřik do tmy ;)
teď k věci: díky autorovi za zajímavý článek, obzvlášť jestli to překládal z cizích jazyků.
registrovaný uživatel SYN 
28.10.2010 (12:28)  
Koyot: no ono to není to samé stavět v hustě obydlené oblasti a stavět v divočině...

Ale že ty ceny u nás jsou až nechutně vysoké je fakt, o tom žádná, jen to srovnání prostě nesedí, jsou to příliš odlišné věci šírá trať na Sibiři a tunel u Prahy.
28.10.2010 (11:36)  
A čína už má vyvinutý svůj vlastní rychlovlak, a před pár dny byl představen veřejnosti.(řada CRH 380)

http://technet.idnes.cz/cina-se-chlubi-nejrychlejsimi-vlaky-na-svete-fmw-/tec_technika.asp?c=A101027_132122_tec_technika_vse
registrovaný uživatel JOHNZ 
28.10.2010 (11:33)  
koyot: Napr. preto, ze ma stavebno-technicke parametre o niekolko tried vyssie?
registrovaný uživatel koyot 
28.10.2010 (11:25)  
LOL 500 km za 20 mld :D Jestli to je pravda tak nechapu proč tunel praha beroun měl stát 40 mld :D
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko