Desná — V pátek 20. srpna 2010, čtyři minuty po půl jedenácté, byla na trati 036 (Liberec – Harrachov) slavnostně otevřena nová zastávka Desná–Pustinská. Zajímavá je hlavně tím, že se stala nejstrmější vlakovou zastávkou v Česku. Stoupání dosahuje 56 promile a trať je vybavena ozubnicí. Slavnostního otevření se kromě zástupců města, Českých drah a Správy železniční dopravní cesty zúčastnil také sám Krakonoš. První cestující, která využila tuto novou zastávku, od něj byla obdarována dárkovým balíčkem a pamětním certifikátem. Výstavba této zastávky byla součástí velkého projektu s názvem Zlepšení dopravní obslužnosti území Mikroregionu Tanvaldsko, který zahrnoval stavbu 4 nových zastávek na železnici a opravu 18 autobusových zastávek v obcích Desná, Smržovka a Velké Hamry. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií.
Město Desná se nachází v chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a v jeho okolí se nachází mnoho turistických lákadel. Hlavně proto na jeho území najdeme celkem čtyři železniční zastávky, kromě zastávky Desná–Pustinská je to vlaková stanice Desná, zastávka Desná–Riedlova Vila, a stanice Dolní Polubný.
Zastávka Desná–Pustinská se nachází na 31. kilometru trati 036 z Liberce do Harrachova. Trať je se svým největším stoupáním 58 promile nejstrmější v ČR. V úseku Tanvald – Kořenov je trať vybavena ozubnicovým systémem, který však dnes v pravidelné dopravě není používán. Využijí ho jen historické motorové lokomotivy, zejména T 426.003 Železniční společnosti Tanvald. Trať byla postavena hlavně kvůli potřebě dovozu slezského uhlí do tamních skláren.
Zdroj: Město Desná

1 2 | Zpráv na stránku: |
No takhle to v podstatě dneska je, ne? Ale pak narážíme na problémy s kapacitou tratí (pro efektivní jízdu nákladních vlaků), problémy s křižováním a předjížděním různě rychlých osobních vlaků a s nadbytečným množstvím vypravovaných vlaků, nebo naopak jejich malou frekvencí. Hustá frekvence znamené vlastně zkrácení jízdní doby, protože cestující se obvykle chce dostat z/do místa v určitý čas. A rozdíl mezi R a Sp není u nás mnohdy zas až tak velký.
Já jsem na hlavních tratích pro koncept přibližně IC/Sp (na Pha-Os by se ještě možná uživil SC sprinter). Tak se dá vybudovat solidní taktový JŘ. Nevýznamné obce pak obsluhovat busy (a P+R systémem) do sběrných vlakových stanic, stejně jako je (nebo by měla být) obsluhována většina obcí u nás, kam nikdy vlak nejezdil ani jezdit nebude. Stanice a zastávky jsou stejně často daleko od těchto obcí, bus je může projet pěkně středem a ještě (na znamení) zastavit na více místech.
Neplatí samozřejmě pro příměstké/městské linky. Zde je ovšem problém s kapacitou tratí největší, lze řešit jen zkapacitněním stávajích tratí, nebo výstavbou nových.
Jen premyslim jak se za nevlidnejsiho pocasi bude hydra ci rakev hrabat nahoru ... Jezdit po rovine umi skoro kazdy, ale do takoveho krpalu ...
Hmmm, jak by asi bylo narocne nejakou loko ci jednotku upravit na ozubnici ? :-)
Jinak si myslím, že s rostoucí hustotou zastávek by bylo vhodnější přejít k elektrické trakci (rychlejší rozjezdy) s rekuperací (eliminace ztrát z častého rozjíždění).
S tím se dá jen souhlasit, ale mnohde bude problém, že zastávka nenahradí výhybnu... A její zbudování už je úplně ve všech směrech jinde než stavba jednoduché zastávky, navíc může být problém s nedostatkem místa, terénními poměry....
Díky za upřesňující informace. Je pravda, že polská železniční mapa vypadá podstatně optimističtěji, než realita, mohl jsem se kouknout na IDOS. Třeba to tam jednou opraví a pak by to smysl mělo...
možná mnozí ještě pamatují nyní již absolutně pohřbený projekt RegioTram Nisa, ve kterém se počítalo s ještě větším počtem zastávek...
jak již někteří psali, zde je to nejlepší druh dopravy...
bohužel tu stále chybí vozy, které by s tím vlakem dokázali jet "svižně", regina než se trochu rozjede, tak zase brzdí, rakev taky není kdovíjaký zázrak a o 810 radši nemluvit...
jedinou nadějí jsou právě plánovaný RS1, u kterých u mého otce panuje strach, že se do Harrachova nedostanou z důvodů lomu trati "přes zuby"...
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
