..: České dráhy na chvíli oživily funkci brzdaře :..

Desná - Pustinská, první vlak, foto: město Desná Desná(Aktualizováno 1. listopadu 15.26) Na celé síti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) je jediná zastávka, která Českým drahám (a do budoucna jistě i jiným dopravcům) působí problémy. Jde o nedávno vybudovanou zastávku Desná–Pustinská, která leží na nejstrmější trati u nás, vedoucí z Tanvaldu do Harrachova. Její nástupiště leží ve sklonu 56,6 promile. Ozubnicový systém, kterou je trať vybavena, již dnes není až na výjimky v podobě historické lokomotivy T426.0 využíván. Vlaky se v tomto místě nerozjedou jinak, než s přímočinnou brzdou. Strojvůdci tak pomáhá brzdař, zpravidla strojvedoucí v přípravě, který ve správnou chvíli na pokyn z vysílačky zatáhne přímočinnou brzdu na stanovišti zadního vozu a včas ji zase povolí. A jelikož další zastávky již nejsou příliš strmé, brzdař v nejbližší zastávce vystoupí a sejde necelý kilometr zpět, aby mohl pomoci dalšímu spoji.

Motorový vůz řady 843 na sklonově náročné trati 036, foto: Petr Klaban Vůz řady 810 s postrkem na trati 036, foto: Aleš KunaČeské dráhy tak vytvořily „povolání snů“. Nicméně dle slov Zdeňka Hortenského ze Železniční společnosti Tanvald však nebude mít tato práce dlouhého trvání. ČD totiž zkoušejí nový způsob, jak rozjezd ze sklonově náročného úseku organizovat. Strojvedoucí totiž jede již z Tanvaldu na zadním stanovišti, kterému dává zpředu informace vlakvedoucí pomocí vysílačky. Druhým způsobem je zvýšení tlaku v přímočinné brzdě natolik, aby vlak udržela. Na tom se již údajně také pracuje. Otázkou však je, zda přímočinná brzda, byť se zvýšeným účinkem, dokáže vlak zajistit i v zimě na namrzlých kolejích. Již od konce příštího roku také uvidíme, jak se se stejným problémem poperou nové motorové vozy RegioShuttle, které chce dopravce na této trati provozovat.

Návrat brzdaře neměl dlouhého trvání. Dnes je totiž již v platnosti opatření, které říká, že jede–li vlak z Tanvaldu do Kořenova v řazení 843 + 943, přejde strojvedoucí v zastávce Desná–Pustinská na zadní stanoviště druhého z vozů. Vpředu je vlakvedoucí, který dává strojvedoucímu pokyny pomocí vysílačky. Vlak poté pokračuje jako sunutý až do Kořenova.

Zdroj: Železniční společnost Tanvald, Lidové noviny


Dominik Jaroš | 1.11.2010 (15:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Reportáže

Další z regionu ČR Liberecký


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
02.11.2010 (19:38)  
Ten z nadrazi: Děkuji za upřesnění. Není nad zkušenost z praxe, kterou zřejmě máte. Já jsem jen teoretizoval.
registrovaný uživatel SYN 
02.11.2010 (19:26)  
Takže celej trik je v tom (když si dovolím použít automobilovou terminologii) že mi řídící systém nedovolí "dát plyn" dokud ještě "stojím na brzdě" a proto se to obchází použitím "ručky", která ovšem na takto velkém sklonu nestačí?
Jo a přímočinnou brzdu tedy mají oba vozy (MV i ŘV) ale každý svou, navzájem nepropojené?
02.11.2010 (19:14)  
MOL: takze u 742 brzdim dve HNACI vozidla, to bych ovsem jako moc vyjimku nevidel. A v druhem pripade jsou vyjimky vsechna vozidla ktera maji DAKO-BSE, protoze jak jiste vis, na techto brzdicich v pripade nefunkcniho brzdeni pomoci hlavni jizdni paky lze pomoci E-N prestavovace "prepnout" ovladani prubezne brzdy na BP(E). A to ze nejaky zpusob brzdeni neni prijemny pro cestujici nezalezi cim se brzdi, ale dulezity jsou ruce ktery to brzdi :)
02.11.2010 (19:05)  
Voyageur: je uplne jedno jestli je slozeni 843+943 nebo 943+843, vzdycky ta 843 musi rozpohybovat 100t proti spadu. A tech 100t pusobi jako odpor porad stejne. Navic dle predpisu (D40) musi byt na teto trati na nejnizsim miste vlaku hnaci vozidlo. Tudiz se vzdycky jezdi nahoru ridicakem napred.
registrovaný uživatel MOL  mail  
02.11.2010 (19:04)  
Ten z nadrazi: Ano, u 742 je možnost propojení obvodu přímočinné brzdy, takže brzdí 2 vozidla... A u 814 přímočinná může nahradit průběžnou, ale je velmi citlivá s rychlým nástupem, takže jízda by nebyla pro cestující moc příjemná...
02.11.2010 (18:53)  
SYN+Topic: primocinna brzda na ridicim voze je (na vsech)!
MOL: jake maji 742 a 814 vyjimky v primocinne brzde?? Krom toho ze kdyz mam 742 ve dvojceti tak muzu spojit jejich okruhy BP a kdyz BPE brzdim na 814 tak brzdim i 914?

V pripade zminovane zastavky jde o to, ze neni problem udrzet soupravu v klidu - to lze bezproblemu prubeznou brzdou. (o brzeni do zastavky ani nemluvim, protoze se to tam zastavi samo proti kopci). Problem nastava pri rozjezdu. Protoze kdyz je zabrzdeno prubezne tak me ridiciho pocitac nepusti do vykonu. Takze musim odbrzdit prubeznou brzdu a nastava kamen urazu - aby souprava necouvla dolu zajistim ridici vuz pridavnou brzdou, ale ta to diky nizke hmotnosti ridiciho vozu na tom spadu neudrzi. V beznych provoznich podminkach na normalnich sklonech s tim vubec zadny problem neni, parkovaci brzda to udrzi v pohode na nejakych 35-40 promilych. Bohuzel tahle zastavka extrem a to dost velky. Existuje nekolik figlu jak se tam bezproblemu a bez brzdare rozjet, ale to je na dlouhe rozepisovani.

Jinak nejnovejsi narizeni je ze vsechny vlaky v razeni 943+843 jedou jako sunute uz z Tanvaldu.
02.11.2010 (18:46)  
SYN: Proč je nutné při rozjezdu obsluhovat i přímočinnou brzdu?

Podle mne jede o to, že se vlak vždy dává do pohybu tak, že se rozjede (odtrhne) první vůz, pak druhý a dále jeden za druhým. Ale to platí jen na rovině. Zde stojí vlak ve sklonu.

Souprava 843 + 943 = Bo´ Bo´ + 2’ 2’. V okamžiku odbrždění celé soupravy se první vůz (843) rozjíždí do kopce, ale poslední (943) se snaží rozjet z kopce. A hnací vozidlo (vpředu) tak musí překonat odpor ne stojícího vozu, ale vozu táhnoucího dolů. Tomu táhnutí dolů zabrání zabrždění posledního vozu (jen posledního vozu, vlak je odbržděn).

Otočení soupravy, kdy hnací vozidlo bude vzadu, asi mnoho neřeší. Protože při rozjezdu hnací vozidlo musí překonat odpor celého stojícího vlaku v jeden okamžik. A asi ani na to 843 nemá dostatečný výkon.
registrovaný uživatel SYN 
02.11.2010 (17:12)  
Topič: Z řídícího vozu lze samozřejmě ovládat brzdy v celé soupravě. To je nepřímočinná, vlaková nebo průběžná brzda a brzdí všechna vozidla, která mají funkční brzdy. Přímočinná nebo-li také lokomotivní brzda brzdí, jak vyplýváí už z názvu, pouze hnací vozidlo. Děkuji, ale pořád se tak nějak nemůžu dobrat k tomu proč je nutné při rozjezdu obsluhovat i přímočinnou brzdu (jejíž ovládání tedy v řídícím voze chybí jak jsem z tohoto pochopil?) když pro jízdu a zastavení to evidentně stačí (neb všude jinde je souprava ovládána jen z řídícího vozu a stačí to). Je to snad v "citlivosti ovládání" přímočinné brzdy? nebo nepřímočinná nedokáže vlak na tom stoupání urdžet v klidu? Ale to by snad být nemělo když ho dokáže zastavit (a to snad docela razantně, jinak by vlak při jízdě řidičákem napřed hůř brzdil)?

O mg brzdě jsem tu už několikrát psal že mě překvapuje jak málo se o tomto bezpečnost zvyšujícím prvku (zkracuje citelně brzdnou dráhu - přičemž dlouhou brzdnou dráhu vidím jako jeden z principiálních problémů kolejové dopravy) uvažuje, přitom není nijak extrémně drahý...
02.11.2010 (14:23)  
Šéfredaktor >
No off–topic to zcela 100% je, když tato aktualita je o Zubačce a vy do toho motáte ČD Holding. ;) Asi takhle, na téhle aktualitě nepracujeme, protože na to nejsou pořádné zdroje. Jestli jich máte dost, klidně se na to vrhněte.

Mně osobně se o každém ministrově "prdu" psát nechce, protože novináři to berou jako hotovou věc, zatímco Bárta jen přemýšlí hlasitě za pochodu, co by kdyby.
registrovaný uživatel strejcekms  mail  
02.11.2010 (14:07)  
ReActor - docela těžké téma, přeji hodně štěstí při psaní, také čekám, že se tu něco takového objeví. offtopic to asi moc nebude, jelikož o tom ještě včera psali v MF dnes..

Iwg - mg brzda, to je ono- no, jak už jsem psal. 843 je i relativně mladý motorák a ještě tak 20 let tu jezdit bude, tak myslím, že by se to vyplatilo. Zajímavé, jak jeden čas ukazovali tabulku brzdných vzdáleností 814 v určitých rychlostech (určitě to bude někde k dohledání), tak by možná bylo dobré porovnat učinost jednotlivých druhů brzd. Špalíkové zdrže, kotoučovky, + elektromagnetické kolejnicové, případně podíl EDB. Pokud by byla mg brzda rozšířenější, tak by to určitě přispělo k větší bezpečnosti a možná by se předešlo některým nehodám, ale to je o stáří vozového parku - nemůžeme čekat zázraky..
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko