Desná — (Aktualizováno 1. listopadu 15.26) Na celé síti Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) je jediná zastávka, která Českým drahám (a do budoucna jistě i jiným dopravcům) působí problémy. Jde o nedávno vybudovanou zastávku Desná–Pustinská, která leží na nejstrmější trati u nás, vedoucí z Tanvaldu do Harrachova. Její nástupiště leží ve sklonu 56,6 promile. Ozubnicový systém, kterou je trať vybavena, již dnes není až na výjimky v podobě historické lokomotivy T426.0 využíván. Vlaky se v tomto místě nerozjedou jinak, než s přímočinnou brzdou. Strojvůdci tak pomáhá brzdař, zpravidla strojvedoucí v přípravě, který ve správnou chvíli na pokyn z vysílačky zatáhne přímočinnou brzdu na stanovišti zadního vozu a včas ji zase povolí. A jelikož další zastávky již nejsou příliš strmé, brzdař v nejbližší zastávce vystoupí a sejde necelý kilometr zpět, aby mohl pomoci dalšímu spoji.
České dráhy tak vytvořily „povolání snů“. Nicméně dle slov Zdeňka Hortenského ze Železniční společnosti Tanvald však nebude mít tato práce dlouhého trvání. ČD totiž zkoušejí nový způsob, jak rozjezd ze sklonově náročného úseku organizovat. Strojvedoucí totiž jede již z Tanvaldu na zadním stanovišti, kterému dává zpředu informace vlakvedoucí pomocí vysílačky. Druhým způsobem je zvýšení tlaku v přímočinné brzdě natolik, aby vlak udržela. Na tom se již údajně také pracuje. Otázkou však je, zda přímočinná brzda, byť se zvýšeným účinkem, dokáže vlak zajistit i v zimě na namrzlých kolejích. Již od konce příštího roku také uvidíme, jak se se stejným problémem poperou nové motorové vozy RegioShuttle, které chce dopravce na této trati provozovat.
Návrat brzdaře neměl dlouhého trvání. Dnes je totiž již v platnosti opatření, které říká, že jede–li vlak z Tanvaldu do Kořenova v řazení 843 + 943, přejde strojvedoucí v zastávce Desná–Pustinská na zadní stanoviště druhého z vozů. Vpředu je vlakvedoucí, který dává strojvedoucímu pokyny pomocí vysílačky. Vlak poté pokračuje jako sunutý až do Kořenova.

Protože řídicí systém je naučený brzdit (elektricky), pokud je tlak za rozvaděčem. No a právě funkce OJV ho naučila i tahnout proti brzdě.
K rozjezdu by pak došlo jakmile bych odbrzdil
v tom je právě problém. Nikdo nekontroluje, jak dlouho to stání na brzdě trvá.
znamená to co jsme si tu psali že až dojde na ŘV spojené s delšími soupravami (řekněme něco jako plecháč + 4xBdmtee + 961) tak jejich rozjezd do stoupání většího než malého bude problém?
Na 57 promilích asi ano :-)
Jinak ale problém už byl vyřešen, ovšem jak budou fungovat 961 a jak 242, to neumím odhadnout. (doufám aspoň, že případná 242 nebude mít s řešením na 242.204 nic společného)
A ještě obecná otázka - znamená to co jsme si tu psali že až dojde na ŘV spojené s delšími soupravami (řekněme něco jako plecháč + 4xBdmtee + 961) tak jejich rozjezd do stoupání většího než malého bude problém?
Na to byla právě vymyšlena funkce OJV (resp. byla vymyšlena funkce umožňující tahnout proti částečně zabrzděném u vlaku) a pak se hledalo jméno, které by bylo možno zkrátit na OJV, jelikož tlačítko OJV je na tlačítkárně (původně konstruované pro 471) pro tuto fukci využito.
Moderní vozidlo holt není parní lokomotiva, kde jste mohl tahnou i brzdit současně a když jste se nebál, tak jste za jízdy i přestavil rozvod...
Délka rozjezdu s tím nemá co dělat (pokud se nepohybujeme nad trvalými proudy).
Ale o tom žádná že by bylo nanejvýš vhodné kdyby se každé HV (i se soupravou) mohlo rozumně bez extrabuřtů rozjet do jakéhokoliv stoupání v kterém se během provozu může vyskytnout... snad to není až tak technicky náročné?
Mimochodem, 843 má elektrický přenos výkonu, s tím by snad proboha měly (při vhodném řízení) jít dělat skoro zázraky při rozjíždění ne? Plynule zvyšovat tah prakticky od nuly, i po dobu delší než u nějaké třecí spojky či něčeho podobného...
NA druhou stranu - v mistě dnešní zastávky mohlo kdykoli dojít k mimořádnému zastavení vlaku, takže problém by měl být řešen zvláštním provozním předpisem platným celá desetiletí.
Řečeno jinak - buď se kdosi vlamuje s tankem do otevřených dveří nebo se dlouhá léta porusovaly pčředpisy, resp. byla ohrožována bezpečnost provozu ...
Problém rozjezdu do kopce bylo původně zamýšleno vyřešit funkcí OJV (očišťování (kotoučů) jízdou vlaku), tj funkcí, která umožňuje za určitých podmínek vyvíjet tažnou sílu i při mírně zabrzděné průběžné brzdě. Funkce byla mírně upravena pro použití během rozjezdu. Při zkouškách vše fungovalo, protože se sešly "příznivé" okolnosti (jakési reakční doby brzdy).
V reálu pak samozřejmě často nastávají okolnosti ne-příznivé, tj. brzda na vedoucím vozidle odbrzdila dřív než na zadním. Tím byla z vedoucího vozidla funkce OJV zrušena, zatímco zadní vozidlo ještě s naskočeným rozvaděčem muselo (po zrušení funkce) přejít z jízdy do brzdy. No a pak se nemohlo rozjet.
Nyní se již do vozidel nahrává upravená verze softu, která má delší příslušné časové konstanty, takže zadnímu vozidlu nebude vadit dřívější povolení brzdy na vedoucím vozidle.
A továrník se nejmenuje Dubský, ale Mikulka :-)
Asi nejpresnejsi primer by pak byl, kdybych stal v kopci a pokousel se ho vycouvat, pricemz nahon motoru by byl na predek (kde je relativne tezky motor), kdezto rucka pusobi na zadni napravu (nad kterou je jen prazdny kufr).
MOLe: soude podle tveho prispevku z 1.11. 19:02 jsem mel pocit, ze "o tom neco vis" a jestli ze jsi vyucen mj. na 854 tak bys to vedet mel, pac ta ma taky DAKO-BSE
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
