..: V Belgii se srazily dva vlaky :..

Belgie, aktualizováno 16. 2. 2010 v 15:30 h — Zahraniční tiskové agentury přinášejí další informace k tragické pondělní nehodě v Belgii. Podle prvních výsledků vyšetřování se ukazuje, že se s největší pravděpodobností nejednalo o čelní srážku, jak si z počátku všichni mysleli. Z důvodů, které nejsou dosud známy, se vlaky srazily bočně v místech u výjezdu ze stanice Halle na trati do Bruselu. Zda jeden z vlaků projel návěst "Stůj", není dosud stoprocentně potvrzeno. Příčinou mohou být i jiné důvody. Agentury dále zpřesnily, že zemřel jen jeden ze strojvůdců. Železničáři v části Belgie vstoupili v úterý ráno spontánně do stávky na protest proti neustále se zhoršujícím podmínkám na železnici, což prý podle nich vede k neštěstím, jaké stalo právě v Halle. Zcela je ochromena doprava v jižní části Belgie a ve Valonsku. Nejezdí ani rychlovlaky Thalys a Eurostar. Lidé jsou vyzýváni, aby své cesty do Bruselu zrušili nebo odložili, zakoupené jízdní doklady jim budou vyměněny.

Aktualizováno 16. 2. 2010 v 7:00 h. V pondělí 15. února 2010 v 8:30 ráno došlo nedaleko belgického města Buizingen v okrese Halle, 15 km jihozápadně od Bruselu, k tragické srážce dvou osobních vlaků. Podle společného prohlášení Infrabel, která provozuje belgickou železniční síť, a SNCB, která provozuje vlaky, zemřelo 18 lidí a 95 cestujících bylo zraněno, z toho 20 těžce. Některé ze čtyř vozů směřujících na jih byly rozpárány jako prázdné krabičky, jiné byly vymrštěny vzhůru. Příčinou nehody je, podle předběžných výsledků právě probíhajícího vyšetřování, projetí kolem signálu "Stůj" jedním z vlaků. Jeden ze strojvedoucích, když zahlédl proti sobě vlak na nesprávné koleji při rychlosti 95 km/h, se snažil svou soupravu zastavit. Oba strojvedoucí zahynuli.

K nehodě došlo v ranní špičce okolo půl deváté, kdy se čelně srazily dva plně obsazené osobní vlaky - podle serveru nieuwsblad.be jeden vlak jel z Leuven do Comte a druhý jel do Liege. Jak uvádí média, podle starosty Buizingenu Dirka Pieterse při nehodě zahynulo asi dvacet lidí, nicméně vedení drah tyto informace zatím nepotvrdilo. Železniční stanice v Buizungen je bez proudu a je z velké části poničená. Už nyní je jasné, že se jedná o největší železniční neštěstí v Belgii za posledních 25 let.

Nehoda si vyžádala úplné zastavení provozu na trati. Jsou dočasně pozastaveny i spoje vypravované z Bruselu: TGV do Paříže a Eurostar do Londýna.

Smutnou skutečností je fakt, jak upozorňují belgičtí železniční odborníci, že nehodě mohlo být zabráněno. V současně době se instaluje systém, který by měl umožnit zastavení vlaků v případě, že jeden z nich projede červenou. Ten však není ještě plně funkční.

Železniční nehody v Evropě v posledním období

Přestože záběry z místa nehody vypadají děsivě, odborníci tvrdí, že cestování vlakem zůstává jedním z nejbezpečnějších způsobů přepravy. Celkový počet úmrtí při silničních nehodách za rok 1997 v zemích Evropské unie činil 43 400 oproti 139 úmrtím na železnici za stejné období. Evropské statistiky ukazují, že cestování autem bylo patnáctinásobně nebezpečnější než jízda vlakem. Pojďte se vrátit do nedávné minulosti.

  • 29. června 2009, Itálie: 22 lidí bylo zabito když nákladní vlak převážející zkapalněný plyn explodoval a výbuch zasáhl domy v okolí tratě v přímořském městě Viareggio.
  • 21. února 2009, Slovensko: Vlak vrazil do turistického autobusu na nechráněném přejezdu u Brezna, v autobuse zahynulo 11 cestujících.
  • 8. srpna 2008, Česko: Mezinárodní vlak Comenius narazil do zříceného rozestavěného mostu ve Studénce. 8 lidí zahynulo, přes 70 bylo zraněno.
  • 29. února 2008, Bulharsko: Devět lidí uhořelo při výbuchu v nočním vlaku u města Črven Brjag.
  • 15. června 2007, Itálie: Tři lidé zemřeli při čelní srážce osobního a nákladního vlaku na Sardinii.
  • 23. února 2007, Velká Británie: Jedna žena zemřela a 89 cestujících bylo zraněno, když vlak společnosti Virgin vykolejil u města Cumbria.
  • 4. ledna 2007, Turecko: Sedm mrtvých při srážce vlaku na přejezdu s vozidlem převážejícím zemědělské dělníky v provincii Hatay.
  • 17. října 2006, Itálie: Dvě osoby zemřely a kolem 60 bylo zraněno při střetu dvou souprav metra v Římě ve stanici Piazza Vittorio Emanuele II.
  • 11. října 2006, Francie: Šest lidí zahynulo při kolizi osobního a nákladního vlaku nedaleko hranic s Lucemburskem.
  • Září 2006, Německo: Monorail při své testoavcí jízdě vrazil do vozu údržby. U Lathenu zemřelo 23 lidí.
  • Srpen 2006, Španělsko: Šest lidí zemřelo a 36 se sranilo při vykolejení vlaku v severním Španělsku.
  • Červen 2006, Španělsko: Nejméně 30 lidí zahynulo a desítky byly zraněny při vykolejení metra ve Valencii.
  • Leden 2006, Černá Hora: 39 lidí zemřelo a 135 bylo zraněno, když se u Podgorici zřítil vlak do rokle po selhání brzd.
  • Leden 2005, Itálie: Přeplněný vlak se v husté mlze čelně srazil s nákladním nedaleko Boloně. Srážku nepřežilo 14 lidí, zraněno bylo více nž 50 osob.
  • Listopad 2004, Velká Británie: Sedm lidí bylo zabito a a 37 zraněno. když expres z Londýna do Plymouthu vykolejil po nárazu do auta na přejezdu nedaleko Berkshire.
  • Červenec 2004, Turecko: Vysokorychlostní vlak z Istanbulu do Ankary vykolejil v severozápadní provincii Sakaryo, neštěstí nepřežilo 36 cestujících.
  • Červen 2003, Španělsko: 19 lidí zemřelo při srážce osobního a nákladního vlaku v provincii Albacete.
  • Květen 2003, Maďarsko: Na přejezdu u Balatonu vrazil vlak do německého autobusu s důchodci, nepřežilo 33 osob.
  • Listopad 2002, Francie: Dvanáct lidí zemřelo při požáru v nočním lůžkovém vlaku poblíž Nancy
  • Květen 2002, Velká Británie: Při vykolení vlaku a následném nárazu do staniční budovy v Potter´s Bar přišlo o život sedm osob.
  • Březen 2001, Belgie: Osm lidí nepřežilo čelní srážku dvou vlaků v oci Percot.
  • Říjen 2000, Velká Británie: Čtyři lidé se rozloučili se životem, když vysokorychlostní vlak z Londýna do Leedsu vykolejil v Hatfieldu.
  • Únor 2000, Německo: Osm lidí je zabito při vykolejení nočního vlaku poblíž Kolína nad Rýnem.
  • Leden 2000, Norsko: Po srážce dvou osobních vlaků došlo po vykolejení vozů k obrovskému požáru na těžko přístupném místě. O život přišlo 19 lidí.
  • Říjen 1999, Velká Británie: Třicet jedna lidí ztratí život, když se u londýnského nádraží Paddington srazí vysokorychlostní vlak s příměstskou soupravou.
  • Červen 1998, Německo: Více než 100 lidí je zabito při vykolejení ICE z Mnichova do Hamburku na poškozené kolejnici.

Zdroj: iDnes, BBC [1] [2] [3] [4]


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 15.2.2010 (12:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Nehody a mimořádnosti

More from Belgie


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
Editor or ŽelPage Administrator Vlad  mail  
18.02.2010 (6:49)  
Miroslav Zikmund: Podle mně dostupných informací prochází úsek, ve kterém se stala tato tragická nehoda, v současné době rekonstrukcí, včetně zabezpečovacího zařízení, aby se sjednotily systémy bruselského RER a celobelgické železniční sítě.
Ve hře je ještě jeden faktor. Po železničním neštěstí, které se stalo v březnu 2001 a při kterém zahynulo 8 lidí, rozhodl soud v roce 2004, že vozidla SNCB musí být vybavena zařízením, které vlak zastaví při projetí červené. Pro dokončení instalace je stanoven termín 2013 a úpravami by měla projít zhruba třetina všech vozidel.
Soupravy, které se srazily, jsou stářím příbuzné naší řadě 451. Tento typ souprav měl být v příštím roce vyřazen a nahrazen Desiry ML...
17.02.2010 (19:47)  
Vlad : já si to nemyslím - já to čtu : Smutnou skutečností je fakt, jak upozorňují belgičtí železniční odborníci, že nehodě mohlo být zabráněno. V současně době se instaluje systém, který by měl umožnit zastavení vlaků v případě, že jeden z nich projede červenou. Ten však není ještě plně funkční.

Mimo jiné, je velmi pravděpodobné, že vysokorychlostní vlaky vámi uváděné jezdí po společném tělese jako "ostatní" vlaky než najedou na samostatné těleso VRT. Stejně tak jako ve Francii, Itálii, Německu nebo Švýcarsku. Než se vlak mezi Oltenem a Bernem dostane na samostatné těleso, jede po běžných kolejích ... resp. na "nějakém" typu zabezpečovacího zařízení, které umí nebo neumí zastavit vlak v případě projetí návěsti stůj.
Jestliže neumí, tak tam z tohoto úhlu pohledu NIC není.
Registered user MOL  mail  
17.02.2010 (3:25)  
Teď sedím v hale Liège Guillemins a čekám jestli pojede nějakej vlak. Stojí to tu za starou bačkoru, ještě jsem nejel vlakem který by jel načas...
16.02.2010 (22:46)  
bvak:
Jestli hrozí tím, že budou další nehody, tak by zasloužili na minutu nablejskanou botou, ale spíš bych řekl, že hrozí rizikem dalších nehod.
junkrs:
No, co bys čekal od civilních novinářů, pro ně je nádražák jako nádražák, ať fíra nebo výpravčí...

A opravdu jim přeju, aby se projeli žabotlamem, krakenem a orchestrionem ;)
16.02.2010 (19:56)  
JK ml. : Snad úmyslně neprojede ... experimentuje-li s dojížděním k návěsti stůj v očekávání, že mu "postaví" a pak se mu souprava sklouzne, tak to dělá dobrovolně...
NIC, což vyplývá ze skutečnosti, že se něco dělá jako NOVÉ ...
Za dědečka se počítal rok služby na lokomotivě za 1,5 roku a musel se takto dosáhnout určený počet roků. Řekněme dnešní terminologií "počet let nutných k získání nároku na starobní důchod". Já bych to přepočítával pro objetivitu na roční normu pracovní doby, aby se zohlednily i přesčasy.
Váš pan otec si jistě pamatuje doby, kdy roční norma (dobrovolných) přesčasů byla 900 hodin (75 hodin za měsíc), tedy v podstatě 1,5 měsíční normy. A byli "borci", kteří s tím limitem 900 hodin měli potíže a prosinec strávili (k nelibosti strojmistrů) čerpáním náhradního volna, aby se tak dostali pod limit 900 hodin přesčasů.
Registered user JK ml. 
16.02.2010 (19:14)  
MZ: Mechanismus toho co se stane když fíra projede červenou znám. Myslel jsem na to co jste naznačil....Fíra červenou dobrovolně nikdy neprojede.O to se přít nebudeme.I to že fírovi je k šedesáti a prachsprostě utrpí mikrospánek prostě není tak docela jeho vina, i když zákon to vidí jinak. Jak s bývalými časy na dráze v mnohém nesouhlasím odchod fírů v 55 do důchodu byl velmi rozumný počin.( v pojetí páně Klause by to mělo být alespoň pryč z provozních pozic). Ptám se tedy, když se zde nějaké moderní zabzař mělo teprve instalovat, co zde fungovalo ve chvíli neštěstí ?
16.02.2010 (18:05)  
Myslím, že belgickým a mnoha dalším západoevropským strojvedoucím nespokojeným s pracovními podmínkami, by neškodila exkurze na českou železnici ...
Pravda, ešusy s AVV, autoblok s přenosem návěstí na stanoviště, ARR - by je jistě okouzlily, ale taková Stará Paka s ručně stavěnými vekslemi nebo "zabezpečovací zařízení" ve formě telefonu na kličku na D3, případně jen telefonické dorozumívání s absencí odjezdových návěstidel, zarostlé tratě s nevidtelnými nebo přesněji řečeno "pozdě" viditelnými návěstidly by ze vzpurných beránků udělalo poslušné ovečky spokojené s tím, jakou krmi jim bača dává ...
Registered user bvak 
16.02.2010 (15:36)  
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/192300-belgicti-zeleznicari-stavkuji-kvuli-nehode.html "Železničáři tvrdí, že mají velmi špatné pracovní podmínky, a hrozí proto opakováním podobných tragédií." Víte o tamní situaci někdo něco víc?

Dále se ve článku uvádí, že podle nových zjištění narazil jeden vlak do stojícího druhého.
Registered user junkrs 
16.02.2010 (14:07)  
Dnes píší v novinách, že se v Belgii v roce 2001 taky už stala tragédie a příčinou prý bylo to, že se strojvedoucí špatně domluvili (jeden vlámsky, druhý francouzsky) a vjeli na stejnou kolej. Je toto vůbec možné, že strojvedoucí rozhoduje, na kterou pojede kolej a na kterou kolega?
16.02.2010 (13:07)  
To Josef Petrák, Vlad:
Ten povdech na konci příspěvku byl nad stavem českých médií. Jakmile jsem zaregistroval, že se to stalo, šel jsem za relevantnějším zdrojem - na ŽelPage. A jsem rád, že v tomto ohledu se neřadíte po jejich bok, že se snažíte z co nejvíce různých zdrojů vytáhnout důležité a relevantní informace.

Nehodnotím téma, je to tragedie. A to bez ohledu na to, kolik lidí zemřelo, stačí jeden. Hodnotím předbíhání různých zdrojů, kdo dřív a přesněji určí počet mrtvých/zraněných. A jádro pudla zatím jaksi uniká...
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko