Je zima, za okny chumelí o sto šest a mně je ve vyhřátém bytě za klávesnicí počítače více méně příjemně. Ale zdaleka ne všichni na tom jsou tak dobře jako já – jsou i lidé, pro které je pojem „domov“ téměř cizí. Nemají kam jít, kam si uložit své věci, kde si dát horkou sprchu… Téměř každý už se s nimi setkal. Jaké mají možnosti? Omezený počet míst v azylových domech a útulnách. Zdaleka nepostačují pro všechny, kteří by pomoc potřebovali. Kam jít jinam? Tam, kde je relativně teplo, kde je nepřetržitý provoz – nádraží jsou, z jejich pohledu, zcela ideálním řešením. Ale je to řešení, které by bylo přijatelné pro všechny? To je každoročně opakující se problém. České dráhy jsou si toho vědomy a protože jej dosud nevyřešily, již v prosinci 2009 avizovaly, že posílí ostrahu vybraných nádraží a to zejména kvůli bezdomovcům, kteří se tam na zimu stahují, kazí image Českým drahám a obtěžují cestující. Dráhy slibují nápravu v blízké budoucnosti. Pojďme se podívat, jaká možná bude cesta česká a jak to vyřešili ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska.
Česko - do bezpečnosti na nádražích daleko
K zamyšlení mne přivedla glosa Miroslava Macka, který, mimo jiné, píše: „V mém domovském městě (Zábřeh na Moravě, pozn. redakce) je nové nádraží: s prodejnou tiskovin, kde se tři lidé už mačkají, ovšem hala je velká, s dvěma oddělenými čekárnami. Po zakoupení jízdenky 1. třídy jsem zamířil do prázdné čekárny…tedy prázdné: na lavici se rozvaloval opilý bezdomovec a vstoupit se kvůli příšernému puchu nedalo. V druhé čekárně byli dva tři cestující zřejmě bez čichu a další páchnoucí bezdomovec. I šel jsem se zeptat na informace, co učiní: nic, nic, nic, neboť když zavolají policii, tak ta je vyvede ven a odjede a oni ihned zase zalezou dovnitř…i oněměl jsem nad službami Českých drah i policie, která mne ani nechrání, ani nepomáhá, ač platím daně jako mourovatý.“
Počátkem prosince loňského roku České dráhy avizovaly, že připravují tendr na zajištění ostrahy svých nádraží. Zatím ale nevědí, jestli zakázku budou řešit jako celek a nebo zda jej rozdělí na dílčí části… Hovoří se ale o tom, že nechtějí v tomto případě využít služeb externích poradců, ale veřejnou soutěž zorganizuje jejich tým.
Na budovách a vlacích jsou ročně způsobeny škody za více než 20 milionů korun, což jsou náklady, které by mohly České dráhy využít jinde. Je nutno proto vybalancovat zadání tak, aby náklady na ostrahu nepřevýšily výrazně škody, kterým by bezpečnostní agentury mohly zabránit. Pro představu: 5 strážných na celodenní službu vyjde měsíčně zhruba na 350 tisíc korun. Ostraha se bude týkat samotných budov nádraží, ale i technických dep. Prioritou budou velká nádraží, ale seznam se zatím zpřesňuje.
Zima a bezdomovci, vandalové a sprejeři – to nejsou jediné problémy. S nemalými problémy se potýká třeba Břeclav, kde v tichosti nabízejí své služby „kněžky lásky“ na vlakovém nádraží, aby měly na další dávku drog. V některých odstavených vozech, které České dráhy kvůli stáří už nepoužívají a které stojí jen pár minut chůze od hlavního nástupiště, se pořádají večírky, asi desítka vagonů, nad nimiž už jen chybí červená lucerna, dostala i svá jména. Projdete-li se kolem vozů za letního odpoledne, většina vrat rezavějících vozů je otevřena a vnitřní vybavení napovídá, že „nájemníci“ nejsou daleko – na zemi matrace, vedle stolek na něm starší pečivo, o kus dál boty, poskládané oblečení.
Znáte platné předpisy?
Připomeňme ale, jaké platí předpisy – Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou přepravu (SPPO). Všechna místa v obvodu stanic jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou prostor určených pro veřejnost. Prostory určené pro veřejnost jsou:
- přístupné bez omezení (např. odbavovací prostor před pokladními přepážkami, informační centra atd.) k zakoupení dokladů, získání informací o přepravě apod.;
- označené jako přístupné pouze s platným jízdním dokladem nebo zaplaceným poplatkem za samostatné využití přepravních prostor; tyto prostory musí být ve stanici řádně označeny.
Poplatek za samostatné využití přepravních prostor, lidově „vstupenka na nástupiště“, stojí 5,– Kč a platí dvě hodiny od vydání. Pokud necestujete a při kontrole se neprokážete platnou jízdenkou nebo vstupenkou na nástupiště, zaplatíte za porušení přepravních podmínek přirážku 500,– Kč a prostor musíte okamžitě opustit. Pokud přirážku zaplatíte na místě v hotovosti a nebo u pokladní přepážky do 15 dnů, bude přirážka snížena na 100 Kč.
Velitel Městské police Tábor Petr Svoboda před časem v rozhovoru pro Českou televizi, která se zajímala i o situaci bezdomovců na táborském nádraží, uvedl: „Běžnému člověku můžete uložit blokovou pokutu, tomuto člověku nemůžete prakticky nic.“ Je tedy na politicích, aby doplnili zákony a lidé, kteří na pokutu nemají, si ji museli odpracovat – třeba úklidem nádražních prostor. Ale takový příkaz by měli mít možnost dát přímo zasahující policisté, protože řešení přes soudy je zdlouhavé, soudní obsílky některým lidem nedoručitelné.
Británie - bezpečná nádraží
Státní Britské železnice měly v minulosti problém se svými omezenými finančními zdroji. Po privatizaci a udělení koncesí se bezpečnost stala jednou z priorit. Soukromí dopravci měli přístup na kapitálové trhy a začali uskutečňovat řadu projektů zaměřených na bezpečnost cestujících. Zvýšená bezpečnost přilákala zpět ztracené řádně platící cestující, zvýšení příjmů pomohlo zaplatit další bezpečnostní opatření… I když čerpám z údajů asi deset let starých, pro České dráhy mohou být řešení novinkou.
Britské železnice společně s policií vyhodnotily, že cca 95 % lidí páchajících zločiny na železnici jsou cestující bez jízdenky. Klíčem k zajištění bezpečnosti zákazníků se tedy stal systém kontroly od vstupu na železnici až po její opuštění. Tak se jízdenkové turnikety, dříve považované za způsob obrany proti černým pasažérům, postupně staly hlavní zbraní ve válce proti vandalům a výtržníkům.
Dalším prvkem je fyzická přítomnost kontrolorů přímo v areálu nádraží. Bezpečnostní personál kontroloval jízdenky a sledoval výtržníky. Ke zmírnění obav také přispělo zřízení „míst pomoci“ na nádražích, kde nebyli přítomni kontroloři osobně. Cestující jednoduše stisknou nouzové nebo informační tlačítko a jsou spojeni do řídícího centra. Výsledky předčily očekávání. Došlo k:
- 80% snížení projevu vandalismu,
- 70% snížení zpoždění vlaků v souvislosti s výtržnostmi,
- 60% snížení útoků na železnici,
- 50% snížení počtu černých pasažérů,
- zvýšení pocitu osobní bezpečnosti cestujících.
V oblasti působení Britské dopravní policie v jižní části Londýna klesla kriminalita o 17,5 %. Na některých nádražích po zavedení turniketů se výnosy z jízdného zvýšily až o 25 %.
Dalším prvkem pomáhajícím udržet provozovatelům železnice přehled o tom, co se děje v jejich areálech, jsou kamerové systémy. Menší nádraží jsou vybavena minimálně šesti kamerami, které pokrývají celý veřejně přístupný prostor a nepřetržitě monitorují pohyb cestujících. Videonahrávky jsou pak důkazním materiálem při případných soudních řízeních.
K ochraně vlaků v depech je zapotřebí zařízení pro zvýšenou ostrahu. V Británii se kromě výstavby vysokých plotů zřizují „virtuální“ ploty uvnitř dep, „magické oči“, které odhalují přítomnost narušitele.
Lze jen doufat, že výběrové řízení na ochrannou službu je jen prvním krokem Českých drah či Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) k tomu, abychom se na našich nádražích cítili příjemně a bezpečně. Věřím, že další opatření budou následovat.
Zdroje: Viditelný Macek, iHNed.cz, Sedmička.cz, České dráhy, James Abbot: Britské privatizované železnice usilují o bezpečnost na nádražích a ve vlacích
Prosím, neberte to nijak osobně. Vážim si toho, že Vy (i další) jste se do této diskuse zapojil(-i). To samo je už dobré znamení a jsem přesvědčený, že se Vám už začínají honit hlavpou úvahy, jak na to, aby to bylo v našich silách, možnostech a aby to nebylo za 50 let. Díky tedy už předem za to, že Vy (i další) záhy přijdete s řešeními, jak pro nás, cestují a daňové poplatníky (tedy vlastně i pro Vás), dotvořit české železnice do podoby, kdy budou dopravovat cestující i zboží rychle, spolehlivě, kulturně a bezpečně a samozřejmě v rámci možností co nejlevněji.
To střežení, oplocování, turnikety - to je možná účinnější způsob, ale zase to ztěžuje život i neproblémovým cestujícím.
Nejlepší by bylo, kdyby nádražní budovy byly v majetku (nebo ve správě) obcí, stejně jako je tomu u autobusových nádraží. Současný stav ČD rozhodně neprospívá. Když cestující čeká na vlak na hnusném nádraží, připíše vinu dopravci. Když je hnusné autobusové nádraží, dopravce je v tom nevině.
Na ostrahu smíchovského nádraží a přilehlých prostor, ONJ, a podobných velkých objektů, by bylo potřeba (při 12ti hodinových směnách, fondu prac.doby prům. 160 hod. měsíčně na pracovníka, bez přesčasů, které se prodraží, tím pádem další lidi navíc, na výpomoc, na 30% nebo 50% úvazek) tak to činí minimálně 30 lidí (5 lidí na denní směnu, 5 lidí na noční směnu, a to číslo 5 je opravdu minimum, to dělá denně 120 hodin, krát 30 dnů v měsíci = 3600 hod měsíčně, děleno FPD 160, to je 22-23 lidí na objekt. Plus je třeba připočítat "provozní zálohu" na přesčasy, dovolené, nemocenské apod., jak píše p. Zikmund, takže tak 24-25 lidí. To jsou jenom pochůzkáři, ještě je potřeba připočítat vedoucí směny, co by seděli na velíně u kamer, takže dalších 6 lidí.
Je jasné, že v rámci žel.sítě v ČR by šlo o tisíce lidí, a na to neprosperující ČD nebudou mít finance.
Ty první bych asi označil souhrnně "sociální" - problém bezdomovců by měly řešit obce, kraje, resp. stát a neziskové organizace (Armáda Spásy, Naděje...) Jak se to z našich daní daří, zda je to dostatečné - to by zabralo celou sérii dalších článků.
Druhé jsou "provozní". Starost o bezdomovce není záležitostí Českých drah či SŽDC. Koupí jízdenky uzavřu s dopravcem přepravní smlouvu a akceptuji jím dané přepravní podmínky. A očekávám tedy, že je bude plnit. Je na něm, jakým způsobem vykáže z prostor pro cestující osoby žebrající, vzbuzující veřejné pohoršení a odpor (beru, že ve zkrate jsou pro tento případ v komentářích označeni jako "bezdomovci" i když to není zcela přesné), protože jako platící cestující nechci být obtěžován.
Co se týká kalkulace za ostrahu - převzal jsem údaj z Hospodářských novin a podrobněji nezkoumal, co vše je v něm zahrnuto.
Právním důvodem k "nacpání" do prvního vlaku je skutečnost, že čekárna je určena pro cestující čekající na nejbližší vlak, kterým dopravce naplní předmět uzavřené přepravní smlouvy. To je ten lepší případ, v horším případě dopravce nezajímají "tranzitující" cestující, třebas i cestující ze zpožděného vlaku a čekárna se prostě uzavře a cestující jsou odkázáni na pobyt na mraze.
IR - jestliže je za strany "státu" a "krajů" kladen požadavek na co nejlevnější služby ze strany ČD, tak těžko může někdo požadovat po ČD aby za peníze určené na dopravní obslužnost ještě vybavovaly stanice nějak jinak ... Pak se holt zvýší cena "přepravních služeb". Nevím, jak by se tvářil "žlutý dopravce", kdyby mu ve smlouvě o poskytování služeb v ZDO o 1,90 Kč/ km levnější oproti ČD žádal kraj, aby v každé stanici za tyhle peníze taky provozoval čekárnu po celou provozní dobu, která bude v "topném období" vytápěna a bude k dispozici funkční toaletní zařízení, v čekárnách se nebudou zdržovat "sociálně nepřizpůsobivé osoby vzbuzující odpor".
Chápu, že lidem (obcím) zvyklým desetiletí na výpravčí (-ho) a "pakra / pakrovou" obsluhující i kamna v čekárně - a byl tam pořádek, jsou dneska nespokojení, když je stanice pustá. Jestliže se po ČD chce, aby snižovaly náklady a nechtěly neprůhledné miliony navíc, tak si všichni musí uvědomit, že věci nesouvisející s jízdou vlaku prostě ČD zajišťovat nebudou a nebo to budou dělat za samostatnou úhradu.
Oplocení ONJ je sice zajímavé, ale přestože tam je plot „vzor" železná opona, tak stejně nikdo nehlídá dva kolejové vjezdy. A celý systém ochrany obelstíte tím, že si navléknete vestičky výstražné barvy, protože ochranka vás bude považovat za zaměstnance (třeba firmy uklízející vozy) a jako taková není oprávněna zjišťovat ani totožnost, ani zda dotyčný je zaměstnancem...
Náklady na pět strážných
Ona je otázka, zda je míněno 5 strážných ve směně po dobu 24 hodin denně nebo 5 strážných na celý den, kteří se střídají. Například celý rozsáhlý areál ONJ. Při 12 hodinových směnách to není 5 osob, ale minimálně 20 osob. Čtyřtýdenní období (28 dní) má 672 hodiny. Při normě pracovní doby 8 hodin denně je potřeba na pokrytí 4,2 pracovníka. Při 5 pracovních pozicích současně obsazených je to 21 pracovník. Ten jeden „navíc" bude provádět vystřídání, aby nevznikaly přesčasy. Pak potřebujete „zálohu" na vystřídání dovolených - při 21 lidech a 4 týdnech dovolené to je 84 týdnů dovolené, takže turnusová potřeba 1,61 pracovníka na vystřídání dovolených (se započtením dovolené vystřídače to už je 1,73 pracovníka. Dále je potřeba počítat se zálohou na nemoci... pokud nechcete platit drahé přesčasy. Je spočítáno, že nákladově je efektivní platit nejvíce 15 hodin přesčasů měsíčně, pak se vyplatí zaměstnat další pracovníky.
Na ostrahu Smíchovského nádraží se najímají na dobu od 19.00 do 7.00 dva ochránci, kteří při rozmístění odstavených souprav toho moc neuhlídají.
Nejvíc mě zaráží to s tím ohrožováním cestujících nemocí. To opravdu hrozivý vyjádření v tomto zákoně.
Ážetďák a Honza mají pravdu, mzdový náklad a odvody nebudou více než 20 000 na zaměstnance, při 5ti lidech to je 100 a ne 350 tisíc. Zbytek jde na ty 14.,15,16. až kdovíjaké platy, zlaté padáky, roční pojištění a zdravotní péči pro sebe i celou početnou rodinku, benefity, vyhřívané sedačky v autech pro managery, co sedí v teple apod. apod. To bylo myšleno samozřejmě žertem, s těmi penězi je nakládáno rozumně. A neříkám jak AŽ, že takový člověk je blbec, studoval poctivě střední školu - průmyslovku, dopravku, pak 5 let na univerzitě, pracoval v oboru a za tu řadu let se vypracoval na pozici, které rozumí, kde má zodpovědnost,takže jeho práce by měla být ohodnocena, ale nikdy ne nadhodnocena.
A poslední k tématu offtopic, jak říká Payus, je zásadní rozdíl v tom, že nemoc, postižení, za to člověk nemůže, ale za závislost (drogy, gamblerství, alkoholismus) si člověk z 99 % může sám.
A k tématu, souhlasím naprosto s IRem. Oplotit, turniketovat, omezit přístup, zavádět přísné tresty (teď nemyslím bezdomovce, ale vandaly a sprejery).
Těch padesát je pro management firmy, která ty lidi zaměstnává. Takže jako obvykle: blbec, který leští židli ve vytopené kanceláři a bez kterého by to šlo líp, bere pětkát víc, než ten chudák, co šlape chodník, mokne, mrzne a nasazuje krk.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.