Praha — Největší český železniční dopravce o uplynulém víkendu nezměnil pouze jízdní řády a tarif — zásadní obměnou prošly i jeho webové stránky, které ve své původní podobě jen s drobnými úpravami sloužily veřejnosti bezmála pět let. Novou verzi přitom dráhy avizovaly již před měsícem, kdy v rámci příprav upozorňovaly na některé funkční novinky. Od nedělního rána tak stránky na adrese www.cd.cz postupně mění svou tvář v duchu tří hlavních hesel: Najbrt, polopatičnost, interaktivita. Podívali jsme se, co vše je na webu ČD nového a jak si stojí v porovnání s největšími dopravci sousedních zemí.

Bod první: Najbrt je online

Po navštívení adresy www.cd.cz je na první pohled nejpatrnější změna celkového designu stránek – nejde přitom jen o modře-modrou barevnou kombinaci dle schématu Najbrt, ale celkové zesvětlení webu, který tak drží krok s obecným trendem jednodušších a vzdušnějších designů posledních let. Nový vzhled se zároveň více drží ostatních webových stránek skupiny České dráhy. Dopravce ale nezměnil jen barvy – po dlouhé době upravil i některé základní tvrzení na svém webu, zejména v oblasti kategorií vlaků, které zestručněním původního textu výrazně přiblížil realitě.

Bod druhý: přímočařejší nabídky, zahrabanější detaily

Hlavní navigace se nyní soustřeďuje zejména na běžného cestujícího, který hledá spojení či výhodnější nabídku jízdného. Horizontální navigační lišta ve vrchní části stránky obsahuje sice stejný počet položek jako dřívější hlavní menu, zaměřuje se ale více na cestování samotné a méně na doprovodné aktivity. Jednoduché odkazy by teď potenciální zákazníky měly na jedno kliknutí zavést k podrobnějším informacím o příměstském, dálkovém a mezistátním cestování bez nutnosti lovit příslušné možnosti v jedné všeobjímající kategorii "Cestování vlakem".

V nové organizaci informací o spojích a tarifech je opět patrný současný designérsky trend nabízení menšího počtu odkazů na jediné stránce. Tento model uživatelského rozhraní – jako ostatně každý – má své výhody i nevýhody. Mezi plusy rozhodně patří fakt, že většinový nezkušený cestující rychleji nalezne, co je pro něj právě relevantní. Ostřílený cestovatel nebo šotouš bude naopak frustrován zdánlivým nedostatkem možností, jež mu navíc připadají triviální a nemůže mezi nimi najít všechny finesy, které právě neumí nazpaměť.

Jak se vyvíjela hlavní nabídka webu ČD
Verze 2003	Verze 2008	Verze 2010
O nás Cestování vlakem ČD Cargo Nabídky a služby Zpravodajství a názory Zájmové centrum Odkazy	O nás Cestování vlakem On-line služby SC Pendolino TV Portál Volný čas Odkazy	Vlakem po ČR Příměstské cestování Vlakem do zahraničí ČD on-line Výhody pro cestující Kurýr Volný čas

Cestování na prvním místě, jednoduše a barevně

Jak je patrné z přehledu, pět ze sedmi položek hlavní navigace nyní oslovují přímo cestujícího – tři se věnují tarifům a nabídkám, čtvrtá je vyhrazena pro on–line služby, které si ale zaslouží samostatné hodnocení. Prozatím se tedy zaměřme na "cestovní kuchařku ČD pro staré a mladé", zejména kapitoly Vlakem po ČR a Vlakem do zahraničí.

Rozhodně je nutno ocenit výrazně konzistentnější strukturování těchto kapitol: Jízdenka, Jízdní řád a Speciální nabídky jsou ve vnitrostátní a mezistátní dopravě nejen na stejných místech, ale i stejně barevně značeny. Ve vnitrostátní sekci se tato trojice doplněna o položku In-karta, která návštěvníka přesměruje do kapitoly Výhody pro cestující. Mnohem zajímavější je ale čtvrtá možnost v mezistátní přepravě, kde odkaz Vlakem do Evropy směřuje k interaktivní mapě kontinentu, na niž lze vizuálně vybrat destinaci a následně být přesměrován na výčet nabídek jízdného pro danou zemi.

Stejného efektu lze dosáhnout i přes červenou sekci Jízdenka - ta ve vnitrostátní sekci vedle děsivě dlouhého seznamu všech nabídek dává k dispozici i výběr jakéhosi cestovního scénáře, jak jej známe z předchozí verze webu. Touto cestou se dokáže i naprostý začátečník v labyrintu železniční dopravy více-méně dopátrat svých cestovních možností, včetně relačních a akvizičních slev. Všechny nabídky jsou nově opatřeny řadou piktogramů, které vizuálně označují jejich vhodnost pro konkrétní cestovní scénář (cesty na výlet, do školy, nabídky pro pravidelné cestující atp.). Jinak docela elegantnímu systému chybí pouze lepší systém vysvětlivek (třeba formou jednoduchého popisku (tooltipu) při najetí myší) – tedy alespoň do momentu, než objevíte legendu v pravé části stránky.

Velmi dobrým nápadem je rozdělení stránky každé z nabídek na několik záložek: Výhody, Podmínky, Příklady užití, Časté dotazy a Ceník. Ne vždy jsou tyto informace zcela kompletní (třeba podmínky slev síťovek ČD Net), velmi často pak zcela chybí informace o cenách, k nimž se návštěvník dostane až přes specializovanou stránku. Ani to pak neplatí u přeshraničních nabídek (třeba u nabídky EURegio Rakousko, kde zjištění ceny v dřívější podobě prozatím není možné). Jako drobnou kompenzaci chybějících dat lze vnímat odkaz Položit dotaz, přítomný na stránce každého produktu. Jak uvidíme později při testování nových online nástrojů, ČD pořád nejraději cestujícím radí přes svá zákaznická centra a webové stránky vnímají až jako druhotný informační kanál.

Dá se předpokládat, že tyto dvě sekce webu budou ze strany cestujících využívány nejvíc. Spíše otázkou blízké budoucnosti je pak kapitola Příměstské cestování, kterou prozatím plní pouze dvě odnože Eska a zmínky dalších integrovaných dopravních systémů.

Máme i opravdu levné jízdenky, ale psssst!

Vedle čtyřech "cestovních" kapitol zaujímá své místo v navigační liště sekce pátá, věnovaná zejména In-kartám, které v portfoliu služeb ČD postupně zaujímají stále významnější postavení. Nová sekce Výhody pro cestující tak nově pohltila obsah portálu inkarta.cz, který se designově – a bohužel často i obsahově – hlavní komunikační linii ČD dosti vymykal.

Kromě zákaznických karet má tento oddíl šanci mírně zpopularizovat i nepříliš známý program ČD Bonus; zajímavá je ovšem poslední položka: ČD Low cost. Všichni si jistě vzpomeneme na pochvalné komentáře drah na nejnovější "nízkonákladové" nabídky eTiket a ČD Tip. Nepochybně si ale vzpomeneme také na skutečnost, že tyto akce nejsou vůbec omezeny na držitele In-karet či věrné zákazníky, a není tedy zcela jasné, proč jsou právě eTikety a ČD Tipy schované do sekce, kam příležitostní cestující na vánoční trhy do Vídně nebo za sněhem do Tater jen stěží nahlédnou. Bylo by přitom jedině logické, kdyby se eTikety a ostatní "low cost" možnosti objevily v příslušných kategoriích Vlakem po ČR a Vlakem do zahraničí, kde na ně ale nenarazíte ani náhodou. Když se přitom podíváme do těchto sekcí, nalezneme v nich odkaz Speciální nabídky. Ten se ale spíše věnuje doplňkovým službám (lanovka na Ještěd, Pendolino, Airport Express, Noční spoje…), o akčních jízdenkách však zarytě mlčí.

Když už jsme u levných jízdenek, co třeba eLiška? Na tu autoři v sekci Low cost zapomněli úplně, ač je jako jediná výslovně určena právě držítelům In-karet. Pokusíme-li se ji najít, musíme (teď už zcela logicky) jít přes link Vlakem po ČR — Jízdenka — Přímo na slevu (byť eLiška není slevou, ale relační nabídkou) a v rolovacím seznamu na 22. místě – bingo! A když už jsme u rolovacího seznamu: položek v něm je v tuto chvíli celkem 26 – slevy, bonusy, akce i síťové jízdenky. Pokud problém minulé verze webu ČD spočíval v nepřehlednosti mamutí sekce "Cestování vlakem", tento prvek verze nové trpí stejným neduhem, pouze v nové grafice. Naštěstí je hned vedle tohoto maxiseznamu k dispozici i popisovaný výběr cestovních situací, a tak jej lze vnímat spíše jako zkratku pro ty mírně zkušenější cestovatele, kteří přesně vědí co, ale nevědí jak.

Webový úklid: když se kácí les…

Poslední dvě položky hlavní navigační lišty představují malý kontrast: na první místě služba Kurýr, která se z nevýrazných zákoutí webu dostala až na výsluní titulní stránky; a hned vedle ní obecná sekce Volný čas, do niž se nově přestěhovalo všechno, co patří převážně do šotosféry a hlavu rodiny při plánování víkendového železničního výletu nezajímá ani za mák. Tedy skoro. Když jsem si totiž po dopsání poslední věty sekci Volný čas otevřel, udeřil mi do očí červený odkaz Tipy na cestu a opět se musím ptát: Je tohle opravdu to první místo, kam se výletuchtivý návštěvník webu ČD podívá? Soukromý tip: ne. Naštěstí mají cestovní tipy prozatím vyhrazen vlastní box hned na titulní stránce cd.cz, kde je snad jejich cílová skupina nepřehlédne. Kromě cestovních tipů již volnočasová sekce obsahuje tradiční položky: Zajímavosti, Soutěže a neustále rozšiřovaný TV Portál ČD. Zcela naopak zmizely odkazy na ostatní železniční weby.

Menu, které myslí za vás

Novinkou oproti předchozí verzi webu ČD je i postranní navigační menu v levém sloupci. Zatímco předchozí verze zde zobrazovala fixní sadu několika vybraných odkazů (Výluky, Poloha vlaku…) a následně stromovou navigační strukturu aktuální sekce, verze nová tyto dvě funkce slévá do jednoho inteligentního seznamu, který se snaží uhodnout, co pro návštěvníka právě bude relevantní. Hierarchická navigace v příslušné sekci ale už bohužel chybí – o své aktuální pozici v rámci stránek se návštěvník dozví alespoň z odkazů ve vrchní části stránky (ve webovém žargonu odrobinky - breadcrumbs). Struktura webu je na druhé straně zjednodušena do té míry, že se v ní snad neztratí nikdo. Zjednodušení je dalším z moderních trendů webdesignu – ovšem nezavděčí se každému.

Přepravní podmínky platí i pro vás, ale nemusíte o nich vědět

Jednou z prvních reakcí na nový web ČD v redakci byl povzdech nad důkladným zahrabáním "podrobných dokumentů" do těžce dosažitelných míst. V situaci, kdy 95 % všech cestujících ve vlaku ani netuší, že jsou v dané chvíli vázáni SPPO a TR10, je docela dobře možné chápat myšlenkové pochody autorů nového webu, nicméně nedá se tvrdit, že by tyto dokumenty byly zrovna nedůležité, aby mohly být zraku návštěvníka zcela schovány. Původní sekci Čím se řídíme totiž v sekcích věnovaných cestování budete hledat marně. Do "nudné" části dokumentů se dá dostat přes odkaz Infoservis (pod logem ČD) a až následně položku Čím se řídíme v levém (chytrém) seznamu.

Pohřbení této kapitoly do hlubin webu je o to nešťastnější, že ve své nové verzi skýtá několik velkých novinek: vůbec poprvé zde lze nalézt znění mezinárodního tarifu SCIC, který v letošním GVD nahradil letitou normu TCV, nebo třeba kompletní přehled práv cestujících v mezinárodní přepravě, stanovených Nařízením EP a Rady 1371/2007, včetně formuláře žádosti o odškodnění při mezistátních cestách. Nikdo přitom neříká, že mají být návštěvníci hned v úvodu vystaveni magické formulaci, že "Smluvní přepravní podmínky Českých drah pro veřejnou osobní dopravu (SPPO) se uplatňují v rozsahu stanoveném v GCC-CIV/PRR, SCIC-NRT a v ZUJ, a dále ve všech případech, kdy nelze aplikovat žádné z výše uvedených úmluv, předpisů a tarifů," nicméně jistě by bylo vhodné na práva a povinnosti cestující upozornit alespoň viditelným odkazem na tuto stránku z přehledů jednotlivých nabídek pro vnitrostátní a mezistátní cesty vlakem.

Bod třetí: interaktivita

Když jsem v předchozím textu obcházel sekci ČD on-line, nebylo to náhodou. Nové webové služby jsou totiž samy o sobě tak velkou novinkou, že by si zasloužily vlastní článek. Jistě, i do teď dráhy na svém webu nabízely prehistorickou verzi IDOSu, elementární sledování polohy vlaků, mezi řádky se zmiňoval i jinak velice zdatný tarifní kalkulátor a již něco víc než rok nám mravenec nosí zprávy o výlukách. Nyní ale na Nábřeží tohle všechno dali dohromady s e-shopem a přidali několik inovací, které znamenají jednoznačný krok kupředu. Začneme tím nejpodstatnějším: všechny nové interaktivní nástroje jsou dostupné hned z úvodní stránky a, na rozdíl od předchozí verze, již nejsou vytlačeny někam do rohu, ale návštěvníkovi jsou rovnou pod nosem. K dokonalému komfortu vyhledávači spojení chybí už jen to, aby byl při načítání stránky kurzor umístěn do políčka Odkud: (tedy řečeno česky, aby příslušné textové pole automaticky dostalo fokus).

Na rozdíl od aktuální verze internetového IDOSu si vyhledávač ČD nepamatuje naposledy zadaná města. Další drobnou mouchou je nastavení vizuálního kalendáře na anglosaský týden, jenž v kontrastu s tím naším začíná v neděli. Jste-li zvyklí den vybírat rychle vizuální cestou, pozor na to! Není nic horšího, než si najít na pátek spojení, které ve skutečnosti existuje pouze v sobotu. Oproti IDOSu je vyhledávač ČD citlivější i na formát vstupních dat: zadáte-li např. pouhé "15" místo "15:00", systém čas odignoruje a použije aktuální. V dalším kroku přitom už podobné zkratky vyhledávači problém nedělají, nicméně uživatel je nucen vyhledávaní opakovat. K dispozici pochopitelně je i pokročilý mód vyhledávání, umožňující upřesnit preference kategorie vlaku, lůžkových vozů nebo vyhledat spoje vhodné pro přepravu jízdních kol. Obecně ale nic, co by IDOS již nezvládal.

Hlavní novinkou vynoveného webu ČD ale nemá být vyhledávač samotný: cestujícím má pomáhat především nový Cenový rádce. Přístupný je již z hlavní stránky, nicméně výběr tohoto odkazu nemá žádný efekt - vaším prvním krokem bude tak jako tak vyhledání spojení, a až ve fázi č. 2 nastoupí tarifní magie ČD. Jistě uznáte, že když se v tiskové zprávě uvádí "České dráhy chtějí primárně usnadnit cestujícím orientaci ve slevách a obchodních nabídkách, proto hned na první stránce najdou uživatelé novou aplikaci Cenový asistent. Po vyplnění základních údajů, jako je start a cíl cesty, počet cestujících, datum jízdy, případně nárok na zákaznickou slevu, jim kalkulátor sám nabídne nejvýhodnější variantu jízdenky a její cenu," nová funkce si přímo říká o redakční test.

Cenový asistent ČD: má přehled, ale ignoruje detaily

Začneme tedy jednoduchou trasou: Brno - Olomouc. Vyhledávač nalezne přímý rychlík přes Prostějov, zobrazí množství poznámek o službách ve výchozí a cílové stanici a nabídne obyčejné a zákaznické jízdné. Upravím tedy zadání na zpáteční cestu (na rozdíl od vyhledávače ÖBB nebo DB ovšem nelze cestu zpět přímo vyhledat – systém se spokojí s tím, že nějak prostě pocestujete). Teď se dostává k slovu Cenový asistent: kromě parametrů cesty mezi hlavní atributy hledání nejlepší nabídky patří věk, typ cestujícího (dospělý/důchodce), nárok na slevu a počet cestujících. Ano, tolik parametrů působí poněkud těžkopádně – zejména, když se systém ptá, zda jste ve věku 18-25 let junior nebo důchodce. Mezi slevovými kartami je pak zajímavou možností karta ISIC – její účel však vidím spíše jako provokační, neboť asistent po jejím výběru jen suše konstatuje, že "cestující zaplatí plné jízdné. Při častějším cestování vlakem se vyplatí pořídit In-kartu/Rail plus s aplikací In-zákazník za zvýhodněnou cenu, se kterou ušetříte 25 % z jízdného." Zmíní přitom žákovské jízdné? Nikoliv. O poznání lépe si asistent počíná v případě, kdy začneme kombinovat více cestujících. Tady je v testovaných případech schopen doporučit správné rozdělení pro využití skupinových slev a zákaznických karet. Každý návrh je automaticky doplněn o odkaz na detaily a podmínky příslušné nabídky.

Zvolím-li jednosměrnou, zákaznickou 2. třídu z Brna do Olomouce přímým rychlíkem, navrhuje mi Cenový asistent běžnou jízdenku za 98 Kč (25% sleva z obyčejného jízdného). Je toto nejvýhodnější možnost? Ne tak docela. Je tady totiž ještě eLiška (byť na 22. místě v seznamu)! Ta ve zvolené relaci vyjde šťastného držitele In-karty na 80 Kč více než 3 dny před odjezdem a 90 Kč poté – v obou případech do vyprodání volného kontingentu, samozřejmě. Pro cestu ve úterý 15.12. bych tedy teoreticky měl mít nárok na eLišku za 90 Kč. Cenový asistent mlčí. Že by už všechny eLišky do Olomouce byly rozebrány? Rychlý pohled do e-shopu napoví, že tomu tak není – online obchod ČD mi dokonce na úterý pořád nabízí eLišku za 80 Kč. Dva roky redakční praxe vs. Cenový asistent ČD, 1:0.

Pokračujme ale tedy v přípravě cesty: budeme se tvářit, že eLišky došly, a tak sáhnu po zákaznické jízdence za 98 Kč, jak mi ji nabízí asistent, teď si chci cestovní doklad zakoupit online. Kam dál? Podle vizuální navigace se sice nacházíme na kroku 2 ze 4, nicméně pro postup na krok 3 se musíme vrátit na krok 1 – výsledky vyhledávání spojení. Cenový asistent je zkrátka slepá ulička. Po kliknutí na odkaz "Koupit jízdenku" je prohlížeč nasměrován do e-shopu ČD, kde je příslušné spojení již předvyplněno, o radách Cenového asistenta ale nic netuší. Zákazník se tedy svou nabídku musí naklikat sám a pak pokračovat standardním postupem jako doposud.

Příklad složitější: zná Asistent své nabídky?

V pořádku, řekněme, že se České dráhy budou tvářit, že eLišky neexistují. Co další tarifní vychytávky? Zkusme opravdu drahou relaci, třeba Český Těšín - Cheb (730 Kč/548 Kč In-zákazník). Pokud chceme cestovat v sobotu, asistent správně doporučí síťovou jízdenku SONE+R v ceně 450 Kč, případně 550 Kč při použití spoje SC. Přesuneme-li cestu ze soboty na čtvrtek, Asistent opět nezaváhá a navrhne síťovou jízdenku ČD Net s 25% slevou na In-kartu (450 Kč). Cenový rádce ČD tedy získává bod. Online služby pro nás tímto bodem končí, protože síťové ani běžné přestupní jízdenky e-shop ČD vydávat neumí.

Se zahraničím asistent neporadí

Poslední pokus zahrnuje cestu za hranice – konkrétně relaci Brno - Žilina. Tady už ovšem cenový asistent odmítá spolupráci prostým konstatováním "Pro zjištění ceny cesty mimo území ČR se obraťte na naše Kontaktní centrum nebo na pokladní přepážku v železniční stanici." Neporadí si ani s destinacemi, kde jsou nabídky mnohem přímočařejší: třeba výhodný WienSpezial nebo eTiket Rakousko. Tady mají zájemci prostě smůlu. Příslušná stránka s popisem nabídky WienSpezial navíc na novém webu neobsahuje odkaz na ceník, který není k nalezení ani v sekci Ceníky jízdného. Případný zájemce o zjištění konkrétní ceny tak musí absolvovat stejnou proceduru jako při hledání SPPO.

E-Mapa ČD: Oficiální imitace Babitronu

Snad nejvýraznější inovací online služeb na webu ČD je interaktivní mapa ČR, zobrazující mapu tratí, umístění nádraží, aktuální polohu vlaků a provozní omezení. Nástroj pro zjišťování polohy spojů tak získává zcela nový rozměr, přestože železniční nadšenci již podobný systém dobře znají z Babitronu a našeho dvorního systému Poloha vlaku. Přínos eMapy ČD tkví hlavně v kombinaci všech relevantních informací do jediné mapy, včetně detailů o výlukách nebo službách poskytovaných v jednotlivých stanicích.

Řazení vlaků: Zůstaňte na ŽelPage

Poslední on–line novinkou nového webu ČD je databáze řazení vlaků, poskytující základní přehled o sestavě jednotlivých souprav. Je to jedna z oblastí, kde můžeme jednoznačně porovnávat: podobnou funkcionalitu obsahuje internetový IDOS i náš vlastní web. Obě tyto databáze oproti systému ČD nabízejí podrobnější informace o jednotlivých vozech; ŽelPage navíc nabízí i detaily k jednotlivým řadám, včetně schémat interiérů a jednotlivých časových období platnosti. Ani jeden z konkurentů pak nenabízí řazení vlaků kategorií Sp a Os nebo vlaků ZSSK, na jejichž aktualizaci u nás v těchto dnech pracuje velká skupina dobrovolníků. V zásadě tedy platí: pro rychlé zjištění umístění služebního vozu poslouží řazení na webu ČD, nicméně pro nalezení velkoprostorového vozu v jediném kroku si raději v telefonu zazáložkujte adresu www.razeni.cz.

Web ČD a ostatní železnice

ZSSK	PKP-IC	DB	ÖBB

Závěr: Jednoznačná cesta k lepšímu, ale pořád s překážkami

Nový web divize osobní dopravy Českých drah je prozatím mladým počinem. Byť na jeho testování měl dopravce času víc než dost, občasné nedostatky se asi ještě nějakou dobu budou objevovat – jenom v průběhu psaní této recenze byly patrné probíhající změny, které snad co nejrychleji povedou k stoprocentní funkčnosti nových stránek. Faktem zůstává, že v roce 2010 je internet nutnou podmínkou pro uspění na trhu a ČD musí vynaložit veškeré úsilí, aby při své aktuální různorodé nabídce a neslavném stavu vozového parku cestující do vlaku přitáhly. Nový cenový asistent je jistě krokem správným směrem, přestože má-li být úspěšný, musí být nepřekonatelný – to znamená neskrývat se za tvrzení, že poskytované informace nemyslí tak úplně vážně; nezamlčovat platné nabídky a bezpodmínečně zahrnout mezistátní tarify a akční nabídky.

Pokud jde o organizaci informací jako takovou, návrh uživatelského rozhraní je vždycky tak trochu zrádná věc: zkušenost ukazuje, že bez testování na reálných lidech nelze dosáhnout ideální struktury, neboť každý má trochu jinou představu toho, co je logické a přehledné. Navíc i sebelepší návrh se nezavděčí každému, nicméně ČD se musí jednou a provždy zbavit tradičního myšlení na bázi modré gumy, které předpokládá, že cestující vynaloží veškeré úsilí, aby našel i tu nejzapadlejší nabídku. Nový web dopravce je na správné cestě, aby pomohl široké veřejnosti zorientovat se v matoucí a nepřehledné tarifní džungli, vždy si ale musí položit otázku: Jak bude hledat návštěvník, který chce jet po dlouhé době poprvé vlakem a chce najít tu nejlepší možnost? Pokud ji totiž nenajde takříkajíc přímo pod nosem, často nebude váhat sáhnout po jiném dopravním prostředku – klidně gumokolu a klidně žlutém.

V každém případě změna je život a ta současná u ČD určitě patří k těm lepším.