..: Studium kolejových vozidel na Dopravní fakultě Jana Pernera :..

Škoda 109E - kresba Patříte mezi ty "šťastlivce", které v květnu čeká maturita? Máte zájem o techniku a přemýšlíte, na jakou školu se dát? Pak právě pro vás je určen tento článek. Volba vysoké školy a konkrétního studijního oboru je totiž jedním z nejdůležitějších životních rozhodnutí. Právě na tomto rozhodnutí do značné míry závisí, čemu se budete dále věnovat, co vás bude živit, jak vás zaměstnání bude naplňovat a jestli vás bude bavit. Na volbě vysoké školy tedy nezávisí nic menšího než vaše budoucnost! Ač je dnes oblíbené studium především ekonomicko–manažerských, právnických a mnohých dalších humanitních oborů, neméně významné je studium oborů technických. Jelikož je dnes v České republice (a nejen zde) nedostatek odborníků technického zaměření, nemají takto kvalifikovaní lidé problém s uplatněním, a to ani v době tzv. ekonomické krize. Jelikož si tento článek čtete na serveru s železniční tématikou, je možné předpokládat, že je vám technika, a zejména pak ta, jež je spjatá s ocelovými koly, poněkud bližší. Rádi bychom vás proto ve stručnosti seznámili s možnostmi studia oboru Dopravní prostředky – zaměření Kolejová vozidla na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice. Stále totiž platí, že studium technických oborů představuje perspektivní budoucnost!

Uplatnění absolventů oboru DP-KVLákáme–li vás ke studiu "kolejařiny", bylo by férové uvést argumenty, proč si vybrat právě tento specifický obor, zaměřený na konstrukci, provoz a údržbu nejen železničních vozidel. I v případě, že nejste takříkajíc "praštění kolejnicí" a kolejová doprava není vaším životním koníčkem, existují racionální důvody pro studium tohoto oboru. Když už byla řeč o technických oborech obecně jako o perspektivních, platí toto o dopravě dvojnásob. Přeprava osob a věcí zkrátka byla, je a bude potřeba! A železniční doprava jakožto důmyslný dopravní systém, který disponuje ve srovnání s ostatními druhy dopravy mnohými přednostmi jako rychlost, výkonnost, pohodlí, vysoká efektivita, ekologická šetrnost atd., má v Evropské unii své stálé místo a vypadá to, že také velmi slibnou budoucnost. Nabízíme vám tedy možnost stát se odborníky v oboru, který čeká v blízké budoucnosti rozvoj i v České republice a který zde má dlouholetou tradici. I vy máte nyní šanci přispět k rozvoji železnice u nás na evropskou úroveň! A jako důkaz, že o své uplatnění opravdu nemusí mít absolventi oboru Kolejová vozidla strach, může posloužit například uvedený graf, zachycující procento našich absolventů, kteří našli v minulých letech zaměstnání ve svém oboru.

Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice se vám představuje

Logo DFJP Dopravní fakulta Jana Pernera (DFJP), nesoucí jméno významného českého železničního stavitele – inženýra Jana Pernera, zahájila svoji činnost 1. dubna 1993 v rámci tehdejší Vysoké školy chemicko–technologické v Pardubicích a je pokračovatelkou tradice založené ČVUT v Praze, Vysokou školou železniční Praha a Vysokou školou dopravy a spojů v Žilině. Podnětem pro vznik DFJP bylo rozdělení Československa k 1. 1. 1993, kdy na novou fakultu přešla řada odborníků právě z VŠDS v Žilině. Dnes je DFJP jednou ze sedmi fakult Univerzity Pardubice (UPa) a je koncipována jako fakulta technického a ekonomicko–technologického zaměření. V současné době fakultu tvoří sedm kateder, ale také několik odborných pracovišť a ústavů, mezi které patří např. Dislokované pracoviště Česká Třebová, akreditovaná Zkušební laboratoř AL DFJP nebo Výzkumné centrum kolejových vozidel.

Od akademického roku 2002/2003 DFJP realizuje na základě souhlasu Akreditační komise České republiky tzv. strukturované studium, a to ve všech třech stupních - bakalářské (titul Bc.), navazující magisterské (titul Ing.) a doktorské (titul Ph.D.). A právě Dopravní fakulta Jana Pernera Univerzity Pardubice je jedinou vysokou školou v ČR, kde je možné studovat obor Dopravní prostředky – zaměření Kolejová vozidla, který vám v následujícím textu podrobněji představíme…

Studium kolejových vozidel na DFJP UPa

Pojezd UIC 517 - model SolidEdgeBakalářský studijní obor Dopravní prostředky – zaměření Kolejová vozidla je orientován na problematiku nejen železničních dopravních prostředků, jejich konstrukce, provozu, údržby, inovace a rekonstrukce. Cílem bakalářského studia je příprava odborníků pro technické profese v oboru. Pokud se rozhodnete pro studium tohoto zaměření a úspěšně jej absolvujete, můžete své budoucí uplatnění nalézt v podnicích zabývajících se provozem, opravami nebo údržbou kolejových vozidel. Vaší pracovní náplní však může být i konstruktérská či obchodní činnost související s dopravními prostředky. Vzhledem k tomu, že v rámci studia absolvujete kromě specializovaných i obecně technické předměty, můžete zcela jistě své uplatnění nalézt i v dalších technických profesích mimo obor kolejových vozidel.

V případě, že po třech letech (neprodloužíte–li si studium např. nějakou zahraniční stáží) dospějete k bakalářskému titulu, přímo se vám nabízí možnost pokračovat v získávání znalostí o kolejových vozidlech v navazujícím magisterském studiu. To zabere v ideálním případě další dva roky a po jeho absolvování získáte titul inženýra. Absolvováním navazujícího magisterského studia pak získáte ty nejlepší předpoklady stát se odborníky v oblasti navrhování koncepcí, vlastností a parametrů kolejových vozidel, optimalizace jejich údržby, zkoušení vozidel apod. Kromě vyšších řídicích a provozních funkcí tak můžete pracovat i v oblasti vědy a výzkumu či zastávat např. manažerské funkce.

Co vás čeká a nemine aneb studované předměty

Kolo a kolejnice - základ kolejové dopravy V bakalářském stupni studia lze vyučované předměty rozdělit na dvě základní skupiny – předměty obecně technické a předměty specializované. Kromě toho musíte samozřejmě jako studenti projít i základním kurzem programování, anglického jazyka, ekonomie, práva či technologie a řízení dopravy. A mimo to absolvujete v průběhu 1. a 2. ročníku též šestitýdenní odbornou praxi.

Mezi předměty obecně technické patří Matematika, Mechanika, Pružnost a pevnost, Termomechanika a Hydromechanika, Elektrotechnika a Elektronika, Části strojů, Nauka o materiálu, Mechanické technologie, Technická měření či CAD systémy. Základními znalostmi z těchto oborů by měl disponovat každý technicky vzdělaný člověk. Především však není možné bez jistého "technického pohledu na svět" plně porozumět náplni dalších – specializovaných – předmětů, jakými zde jsou:

  • Mechanika dopravy
  • Konstrukce vozidel
  • Projekt z konstrukce vozidel
  • Spalovací motory
  • Elektrické pohony
  • Provoz, údržba a opravy vozidel

Podíváme–li se ve stručnosti i za horizont bakalářské práce – na předměty studované v rámci navazujícího magisterského studia, tak zde jsou v oblasti obecně technických předmětů prohlubovány znalosti z mechaniky, pružnosti a pevnosti, dynamické pevnosti a životnosti, konstrukčních materiálů, CAD systémů či MKP. V oblasti specializovaných předmětů se pak můžete těšit na:

  • Teorii vozidel
  • Vybrané statě z konstrukce vozidel
  • Zkoušení kolejových vozidel
  • Brzdové systémy kolejových vozidel
  • Teorii údržby
  • Výpočetní metody v konstruování
  • Traťové stroje a mechanismy
  • Řídicí, trakční a diagnostické systémy kolejových vozidel

Zkrátka a dobře, studium technických oborů obecně patří mezi náročnější. To je však dobře, a dokonce tomu tak být musí! Podobně jako lékař si nemůže dovolit udělat ve své práci chybu, tak například i neznalost či nedůslednost konstruktérova může mít (obzvláště v oboru dopravních prostředků) za následek tragédii. Na druhou stranu, i v technice jde o tvůrčí práci, která když se daří, tak přináší člověku potěšení, které určitě stojí za to!

Dislokované pracoviště Česká Třebová

Dislokované pracoviště Česká TřebováVýuka studentů zaměřených na kolejová vozidla probíhá v 1. a 2. ročníku bakalářského studia společně s ostatními obory přímo na DFJP v univerzitním kampusu v Pardubicích. Studenti 3. ročníku bakalářského studia a navazujícího magisterského studia však již sídlí na Dislokovaném pracovišti DFJP v České Třebové. Budova pracoviště se nachází v centru města, asi 200 m od nádraží, a jsou zde umístěny přednáškové a počítačové učebny, ale i laboratoře. Studentům je zde k dispozici odborná knihovna. Počítačové učebny jsou vybaveny výkonnými PC, na kterých jsou kromě běžných aplikací k dispozici 2D a 3D CAD systémy i další specializovaný software. Neanonymní přátelské prostředí relativně malého pracoviště navíc vytváří ideální předpoklady pro studium.

Ubytování studentů je situováno v oddělené části budovy SOŠ a SOU technických oborů, na které vládne vysokoškolský "kolejní" režim. Budova koleje se nachází zhruba 10 minut chůze od školy. Dvou a třílůžkové modernizované pokoje s připojením na internet jsou hotelového typu, přičemž možnost tohoto nadstandardního ubytování má každý student oboru kolejových vozidel, bez ohledu na místo svého trvalého bydliště. Jídelna s vysokou kvalitou stravování je umístěna přímo v budově.

Město Česká Třebová nabízí studentům mimo jiné i možnosti sportovního vyžití. Přímo vedle koleje se nachází zimní stadion, ve městě pak plavecký bazén s tobogánem. V létě je možné vyrazit na kole např. do údolí Tiché Orlice (kdo z místních čtenářů by neznal Bezpráví, že?), v zimě lze využít běžecké stopy v okolí nebo třeba sjezdovku na Pekláku. Za účelem posezení s přáteli je možné zajít do některé z místních hospůdek…

Projekty, které u nás řešíme

Kolektiv českotřebovských pedagogů tvoří v oblasti aplikovaného výzkumu ve svém oboru významné pracoviště, které spolupracuje s řadou firem při řešení problémů železniční praxe. Slovním spojením aplikovaný výzkum se však dnes ohání kde kdo, podívejme se proto nyní ve stručnosti na problematiku, která se na Dislokovaném pracovišti DFJP v České Třebové řeší.

EJ 680 ČD na soustruhuNejvětší význam zde má možná trochu záhadně znějící výzkum dynamiky kolejových vozidel. To představuje vyšetřování chování lokomotiv, osobních a nákladních vozů, tramvají či vozů metra při jízdě, jejich bezpečnosti proti vykolejení a působení na trať, zejména pomocí počítačových simulací. V této oblasti spolupracujeme s různými společnostmi, a to jak při vývoji nových vozidel (Škoda, CZ LOKO), tak při řešení problémů, týkajících se např. opotřebení a způsobů jak jej odstranit (České dráhy, DT – Výhybkárna a strojírna Prostějov, dopravní podniky v Praze, Brně či Ostravě). Výstupem z této činnosti jsou mimo jiné návrhy nových tvarů kolejnic, jízdních obrysů kol a dalších opatření. Tato problematika však zahrnuje i měření na vozidlech. Kromě účasti na zkušebních jízdách na Železničním zkušebním okruhu se tak provádějí různá měření přímo na tratích. Např. v roce 2004 jsme se účastnili rekordní jízdy pendolina, při níž bylo dosaženo rychlosti 237 km/h.

Přidejte se k nám!

Na velikosti záleží! ;o)Pokud jsme vás, vážení čtenáři, přesvědčili o tom, že studium kolejových vozidel má v dnešní době smysl a představuje pro vás perspektivní budoucnost, rádi vás v novém akademickém roce uvítáme na půdě Univerzity Pardubice. Studijní obor Dopravní prostředky - zaměření Kolejová vozidla je součástí studijního programu Dopravní technologie a spoje a je otevírán jak v prezenční, tak i v kombinované formě. Další informace najdete na webových stránkách Univerzity Pardubice, kde je možné podat i elektronickou přihlášku ke studiu. Vaše případné dotazy vám rádi zodpovíme na Oddělení kolejových vozidel na Dislokovaném pracovišti v České Třebové, nebo u příležitosti dne otevřených dveří na DFJP v Pardubicích, jenž se koná 14. 1. 2010 od 10 hodin a na který jste srdečně zváni!


ythomas_ct | 28.12.2009 (9:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Pozvánky

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
16.01.2010 (11:49)  
Dodatečně tímto děkujeme všem návštěvníkům Dne otevřených dveří na DFJP, resp. laboratoře Oddělení kolejových vozidel, a doufáme, že se alespoň s některými uvidíme v novém akademickém roce na půdě Univerzity Pardubice... ;o)

A přidávám ještě odkaz na informační brožuru oboru DP-KV:
http://www.upce.cz/dfjp/dpct/brozura-kdp-kv.pdf
registrovaný uživatel Honza  mail  
13.01.2010 (13:26)  
Martin Mohelník: předmět "Úvod do zabezpečovací a manipulační techniky" s panem Doc. R. Pohlem na FD ČVUT bakalářského programu je jened z našich nejneoblíbeněších předmětů!
06.01.2010 (20:26)  
P.Vlacek:
V některých věcech bych možná souhlasil, ale celkově si myslím, že to co píšete není uplně pravda.
S tím, že je tento článek napsaný jako "inzerát" bych ještě souhlasil. Přecijen dnešní vysoké školství je už poměrně komerční záležitost a každá škola chce nalákat studenty. Potom se oborům jako kolejová vozidla stane to, že se studenti raději hlásí na obory, které mají v názvu slova jako "ekonomie", "management", apod... Na takových oborech potom studuje několik set studentů a je to jen "velkovýrobna" inženýru. Každému pak asi dojde jaká je jejich kvalita. Na technické obory jako je tento pak spousta uchazečů uplně zapomíná, nebo o něm vůbec neví. Na tomto serveru se pohybuje spousta fandů do "mašinek", proto si myslím, že by o takovémto oboru měli být informováni - nebo ne?

Pokud se jedná Váši reakci na téma "Co student získá?" pak musím opět nesouhlasit (mimo jiné - prosím nemluvte za ostatní absolventy).
1. Vysoká škola je jen odrazovým můstkem, takovým "Úvodem do problematiky" - má naučit studenta správně myslet v daném oboru - jak s tímto absolvent naloží dále je už jeho věc. Z žádné vysoké školy nikdy (až na vyjímky) nevyšel odborník - pouze čerstvý inženýr. A pokud si myslíte, že z ČVUT nebo ZČU vycházejí již hotoví odborníci v oboru - pak jste na omylu.
2. Pokud se jedná o Váš popis České Třebové... Ani nevím jestli ho mám komentovat. Toto městečko má spoustu věcí, které by mu mohlo závidět jakékoli jiné větší město. V ČT jsem trávil 9 let svého života a teď bydlím ve velkém městě. Můžu říci, že v Třebové bylo lépe.

Pro všechny:
Jen bych poznamenal, že oproti ostatním oborům stejného zaměření v ČR má tento velikou výhodu - "podědil" odbornost z vyhlášené VŠD z Žiliny. A z vlastní zkušenosti (i z doslechu) mohu konstatovat, že absolventi ČVUT nebo ZČU nemají takové znalosti v oboru jako absolventi KV z UPCE.
Jinak studium je poměrně chytře vymyšleno v tom, že první dva roky v Pardubicích si studenti užívají studentského života a učí se obecné (společné) předměty - studují ve studijních skupinách o velkém počtu studentů. Ve třetím ročníku pak studují v České Třebové, kde je jim poskytnut individuální přístup, který zúročí při práci na "Projektu z konstrukce kolejových vozidel" a také při psaní své bakalářské práce. Tuto "studijní atmosféru" jim pak mohou v Pardubicích jen závidět.

Mnoho zdaru při rozhodování přeje
P.V.
06.01.2010 (9:50)  
Pánové, nedá mi to, ale jako absolvent výše zmíněného oboru si dovolím přihodit pár poznámek k článku.
V obyčejných novinách by zřejmě byl označen jako "inzerce" a tak je třeba ho brát. Stejně jako například levnou a bezpečnou půjčku od Providentu.
Druhá věc - článek se tváří, jako že vás na oboru naučí totálně všecko, udělá z vás odborníky na veškerou kolejařinu a zaměstnavatelé se o vás poperou. A to samozřejmě není pravda. Nejen já, ale i mí kolegové absolventi se shodujou na tom, že spoustu věcí požadovaných pozdějším zaměstnavatelem člověk získal pouze svým zájmem o věc. Stejně tak jsou oblasti, kde zaměstnavatel určitou odbornost očekává a škola ji měla poskytnout a neposkytla. Jako (budoucí) inženýři ale máte povinnost se vzdělávat celý život a toto jistě snadno doženete. Ale pozor, jak se píše v článku, dostanete pouze možnost se odborníky stát. Těmi se stanete až po absolvování několikaleté praxe v oboru. Tady asi poprvé souhlasím s p. Zikmundem, nedostatek praxe v současném vysokém školství je vážný problém, zejména v oboru kolejových vozidel to pak může vést k tvrdému vystřízlivění po nástupu do zaměstnání.
A snad jen malá poznámka k České Třebové, jako k sídlu oboru ve vyšších ročnících. Je to díra kdesi mezi Svitavami a Ústím nad Orlicí, která se díky rozsahu nabízených služeb a vyžití dá stěží nazvat městem. Také se zde, díky vysokému počtu lidí spojených se současnou železnicí, projevuje jakási ustrnulost v dobách dávno minulých.
30.12.2009 (11:37)  
Ad Franta Plášek, pawlik:
Pokud se tedy budeme bavit o jménech, tak prof. Čáp a doc. Zelenka na DFJP konstrukci, resp. teorii vozidel, stále vyučují. Dále zde pak v oboru kolejových vozidel působí prof. Culek (zkoušení vozidel, dynamická pevnost a životnost), doc. Janda (konstrukce - vozy, brzdy), doc. Lata (konstrukce - hnací vozidla, traťové stroje, provoz a údržba), doc. Gregora (elektrická výzbroj hnacích vozidel, pohony) a další...

Jinak bych chtěl ještě jednou všem poděkovat za příspěvky do diskuse a s případnými zájemci o studium se snad uvidíme na dni otevřených dveří v Pardubicích... ;o)
29.12.2009 (8:16)  
Absolventi "Provozu ..." po nástupu k ČSD začínali i s VŠ svoji kariéru jako výpravčí a teprve po dvou a třech letech se začali dostávat do vedoucích funkcí ve stanicích, zpravidla jako technologové nebo přecházeli na někdejší Provozní oddíl. Z PO vedla kariéra na Správu dráhy a pak na FMD a později na ÚŘ ČSD / GŘ ČD...

Já jsem končil Pardubice v roce 1998. Někdy v roce 1996 pořádal na naší fakultě tuším Aisec akci setkání studentů a zaměstnavatelů s cílem představení zaměstnavatelů studentům a možností navázat první vztahy mezi studenty a potenciálními zaměstnavateli. ČD představoval jeden člověk (kdo to byl už nevím). Jeho příspěvek začínal slovy.... "kdo chce dělat kariéru , ať k nám nechodí" a v podobném duchu se neslo i pokračování jeho příspěvku. Po přednáškách se konaly individuální pohovory , kde jsem pronesl dotaz ohledně možnosti mého pracovního uplatnění u ČD , když jsem již absolvoval SPŠD a měl jsem již v průběhu studia odpracovaných 200 směn jako signalista ve stanicích různé velikosti. Bylo mi řečeno , že musím pracovat 3 roky jako výpravčí , pak se prý uvidí. Tato akce měla zásadní dopad pro mé rozhodnutí , kde po škole pracovat. Poněvadž sudoval jsem VŠ proto , abych dělal podřízeného mým spolužákům ze SŠ , kteří v té době už pracovali jako technologové a spol ? Co by se po těch třech letech skutečně vidělo ??
Místo k ČD jsem nastoupil jsem k jedné logisticko/spediční firmě a dosáhl jsem takového profesního postupu , kterého bych v podmínkách ČD neměl šanci dosáhnout. Řada mých VŠ spolužáků , kteří nastoupili k ČD a dnes pracují ve všech nástupnických firmách pracuje i po deseti letech v tuctových úřednických pozicích na které tu VŠ absolutně nepotřebují.

Pokud v minulosti všichni u ČD začínali pozicí výpravčího , k čemu byla taková praxe třeba takovému obchodníkovi ? Já se dnes setkávám se staršími lidmi z ČD Cargo , kteří mají sice praxi jako výpravčí , ale na druhou stranu tak zásadními (pro obchodníka) znalostmi , jak se třeba správně se chovat k zákazníkovi či jak organizovat a řídit cenové jednání , neoplývají....
29.12.2009 (0:14)  
Ahojte,

když jsem se v 18 rozhodoval, kam dál, DFJP byla moje jasná volba. A dnes ve třeťáku toho nelituju, jen té "dopravy" by mohlo být vyučováno víc na úkor "omáček" všeobecného rozhledu a lá gympl.

A jestli můžu jednu radu - bacha na zimák ve druháku! Určitě hodně z Vás slyšelo, že stačí "přežít" prvák, s tím já ale nesouhlasím, přestože statisticky je největší úmrtnost studentů v prváku (v důsledku vymírání našeho národa přijmou totiž všechny, a pak se sami vytříbí "plavci":) ).

Mnoho úspěchů při studiu :-), rovněž gratuluji všem Vám, odpromovaným! Ono se to nezdá, ale člověk musí občas fest zabrat a navíc štěstí nesmí stát zády..
28.12.2009 (23:44)  
Pawlik
Dovolím si jen malé upřesnění, já jsem sice studoval provoz-údržbu, ale kontrukční obor se vyučooval v rámci oboru Dopravní a manipulační technika (prof.J.Čáp, Doc.Izer, Doc.Zelenka,...). Na naší katedře PUKV byl z české části vlastně jen prof.Antonický (blahé paměti), ale ten se po odchodu ze Žiliny vrátil do "rodné" Ostravy a působil až do své smrti tam. Další část katedry byla slovenská (Zvolenský, Herzáň,..). Nekterá tahle jména možná někteří znají z knížek, které kdysi vydával NADAS.

Miroslav Zikmund
Nevím jak před 30lety, ale na přelomu 80.a 90.let se možná tak zkoušky při škole daly udělat právě na tom PEDASu...nám už zákonité povolit nechtěli. Já mám od střední brýle, takže jsem tehdy nemohl ani uvažovat, ale pár spolužáků si zákonité (strojvedoucí) udělalo na "vlastní" triko, stejně jako já signalistu..tehdy to ještě bylo gratis, stačilo mít výkonnou jednotku podle typu zkoušky, pro kterou se skládala...
A v žebříčku náročnosti studia tehdy platilo PEDAS-Strojní část-Elektrotechnika (od méně po více náročnější)..zabezpečovákům a elektrotechnikům jsme ani trochu nezáviděli...

A jinak se musím zastat (jak jinak) např. břeclavské průmyslovky...náš učitel předmětů závislé a nezávislé trakce (nebudu ho jmenovat, koneckonců už neučí) se sice nepředřel, ale základní věci okolo konstrukce, regulace, schémata vozidel (myšleno obecně, princip ss nebo stř. trakce, Škoda II.generace,...) jsme museli ovládat dokonale....to nám neodpustil..

A ještě si dovolím postřeh a už dám pokoj....sice je mi jasné, že na jiných školách to bude podobné..ale už jen pohled na příklady předmětů mi připomenou mlj index.
28.12.2009 (22:45)  
Ono srovnávat "dopravní" školství před nějakými 30 lety a dnes je dost rozdíl.
Např. obor Provoz a ekonomika ... v Žilině kdysi znamenal udělat v prvním (podzimním) semestru kurz výpravčího, včetně autorizace. V létě byla povinná praxe jeden měsíc jako výpravčí. Ti, kteří přišli ze střední školy sloužili podzimní semestr jako výpravčí. Mnozí študáci normálně sloužili jako brigádníci v době, kdy nemuseli být ve škole.
Na trakci se dělala alespoň teoretická strojvůdcovská zkouška, ale byli tací, kteří si jí udělali komplet nebo jí měli a ti pak zase brigádničili jako fírové, třebas i v depu Žilina.
Absolventi "Provozu ..." po nástupu k ČSD začínali i s VŠ svoji kariéru jako výpravčí a teprve po dvou a třech letech se začali dostávat do vedoucích funkcí ve stanicích, zpravidla jako technologové nebo přecházeli na někdejší Provozní oddíl. Z PO vedla kariéra na Správu dráhy a pak na FMD a později na ÚŘ ČSD / GŘ ČD...
Podobná kariera čekala na traťováky, kteří začínali od píky jako traťové dělníci, mistři, traťmistři.
Nastupovat s titulem ing. do DKV na dělnickou profesi není žádné ponížení, ale toliko ku prospěchu absolventa VŠ, který se v dílně naučí to, co ho škola naučit nemohla, ale ani neměla snahu naučit ... To se konec konců týká i středoškolských vzdělávacích zařízení ... O nějaké elektromechanické regulaci výkonu "model ČKD" jímž byla vybavena - s drobnými odchylkami - prakticky všechna motorová vozidla ČSD jsme se na střední škole vůbec neučili, neb to nebylo v osnovách .... totéž se týká elektrických lokomotiv I. generace. Protože tyhle znalosti neměli ani vyučující..., kteří sice byli inženýři, ale na železnici nikdy nepracovali ani neměli kvalifikaci strojvedoucího ... Trošku lépe na to byli posluchači oboru doprava a přeprava, kde učili absolventi vysoké školy dopravní (buď v Praze nebo později v Žilině), ale až na výjimky byli od praxe dost vzdáleni, předpisy znali pouze teoreticky ...
28.12.2009 (22:45)  
Jen k tomu ČVUT. Jsem teď ve třetím ročníku a plánuji jít na obor Moderní kolejová vozidla, který je v oboru Dopravní a manipulační technika (pokud říkám něco blbě, tak se omlouvám, ale jen tlumočím slova profesora co mi říkal před půl rokem). Do minulého roku to bylo pod záštitou Siemensu, ale nyní je pod Škoda holding a. s.. Tudíž se to tam stále vyučuje, ale sám jsem zvědav jak:-)
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Bejelentkezés
 
 
  
 
   Regisztráció

© 2001 - 2024 ŽelPage - Felelősök


Info
informacni okenko