..: Siemens obdržel zakázku na dodání 70 lokomotiv pro Amtrak :..

Lokomotiva ACS64 pro Amtrak, foto: Railwaygazette.com USA — Společnost Siemens Mobility obdržela zakázku na dodání sedmdesáti nových elektrických lokomotiv řady ACS64 v celkové hodnotě 466 milionů dolarů (při současném kurzu cca 8,26 mld. korun, tj. cca 118 milionů korun/lokomotiva). Stroje, v budoucnu nasazované na Severovýchodním a Keystone koridoru, budou disponovat výkonem 6,4 MW a jejich maximální rychlost je stanovena na 200 km/h, přičemž jsou určeny pro provoz pod napětím 25 kV, 12,5 kV a 12 kV AC. Pro usnadnění údržby bude umožněno odstranit trakční motor či dvojkolí bez nutnosti vyvázání podvozku. Výroba proběhne v Sacramentu v Kalifornii s tím, že první stroj opustí brány podniku v roce 2013. Cílem Amtraku je nahradit starší lokomotivy, mezi které patří například řady AEM-7 či a HHP-8. Do budoucna jde o náhradu celkem 334 lokomotiv a 1 200 osobních vozů.

Zdroj: Railway Gazette


Dominik Jaroš | 2.11.2010 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Dopravci Vozidla

More from USA


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
Registered user David Jaša  mail  
06.11.2010 (23:19)  
Ad 109E - nepamatuju si, odkud to mám, možná si to pamatuju blbě.

Ad ALP-46 - pokud se nepletu, tak dřív evropským mašinkám stačilo 1500 kN statické tuhosti, zatímco po amerických se chtělo 3632 kN (800.000 liber) a někdy po přelomu tisíciletí 4536 kN (milion liber), proto se mi zdá uvěřitelné, že většina té extra hmotnosti jde do skříně.
Registered user Raquac 
05.11.2010 (13:46)  
David Jasa: Jak jste na tech 10 tun prisel? Ze ztloustla ALP-46 oproti 101 o deset tun jeste neznamena, ze je (pouze) jeji skrin tezsi o 10 tun kvuli pozadavkum na jeji pevnost. Mezi temi lokomotivami je povicero rozdilu, ktere stoji nejakou tu hmotnost (ALP-46 je napriklad trisystemova, ma vykonny 3f menic pro zasobovani vozu atd). Ze by ciste jen skrin 109E pribrala 10t kvuli TSI mi prijde hodne, to je nekolik desitek procent hmotnosti skrine - odkud mate ten udaj?
Registered user David Jaša  mail  
05.11.2010 (11:24)  
K těm hmotnostem - ALP-46 musel oproti své předloze ze starého světa - DB BR 101 - o deset tun, aby splnila požadavek FRA (amerického drážního úřadu) na statickou pevnost skříně. O podobných deset tun musela ztloustnout i kastle 109E v průběhu vývoje, aby splnila TSI Crashworthiness. Z toho si dovolím odhadnout, že nové evropské lokomotivy exportované do USA už moc přibírat na váze nemusí.

Jinak s nápravovými tlaky se to má tak, že v Evropě umí normálněrozchodná páteřní síť 20 - 22.5 tun na nápravu a 7,2 - 8 tun na metr tratě. Americká páteřní síť oproti tomu zvládne od 30,4 t/n přes typických 32,4 t/n až po 35,7 t/n na některých tratích, na běžný metr pobere 8,75 - 8,85 t.

Těch 32,4 t/n se v USA ustálilo jako nejvýhodnější hodnota, náklady na údržbu vozů i tratí pak rostou rychleji, než možné úspory.
04.11.2010 (18:30)  
tarten) Něco takového dělám u názvu organizací/společností, abych "nadefinoval" zkratky a někdy si říkám, že se s tím párám zbytečně. Dělat to ještě u měst, tak už se fakt asi zastřelím. Proč to dělat jednoduše, když to jde složitěji... My tu používáme cit, aby to bylo co nejpřirozenější. Trefíme se tak do chuti většině, nikoliv však všem.
Registered user SYN 
04.11.2010 (17:22)  
tarten: Ano, pokud někdo při prvním použití uvede jasně všechny varianty které přicházejí reálně v úvahu (aby bylo zajištěno hledisko srozumitelnosti) tak pak mi ani nevadí když dále už užívá jen svoji oblíbenou variantu, byť by to nebyla zrovna moje oblíbená...
Aneb vše jde vyřešit, stačí jen chtít.
Registered user tarten 
04.11.2010 (12:17)  
Wawro:
Tak on také může být rozdíl jak se natřásá ve vizualizaci, jak to po vyrobení pózuje pro focení u výrobce, a jak to nakonec opravdu jezdí podle předpisů cílové země.
Registered user tarten 
04.11.2010 (12:13)  
SYN:
V zásadě souhlasím, dodám, že se mi líbí zvyk uvádět při prvním použití v článku ten alternativní (méně používaný) v závorce, a pak pokračovat jen tím nejpoužívanějším, bez ohledu na to který je místní (např. v současných mapách) a který počeštěný. Známé alternativy, například historické, jinojazyčné, a nebo jiné přepisy, není problém do té závorky přidat. Tedy při prvním použití například Graz (Štýrský Hradec), Drážďany (Dresden), Vídeň (Wien, Vienna), Peking (Pej-ťing, Beijing), Tchaj-wan (Taiwan, Formosa). No tu Vídeň a Drážďany asi zná každý, tak tam ty alternativy potřebné možná nebudou, ale snad rozumíte...
Editor or ŽelPage Administrator Vlad  mail  
04.11.2010 (11:55)  
(OT) Wawro: Nevím jak pro Spokojené státy americké, ale pro naše končiny platí pravidla, která najdete v kostce třeba zde:
http://www.atlaslokomotiv.net/page-sberace.html
Registered user Wawro  mail  
04.11.2010 (7:58)  
Trochu rozčísnu debatu o jazykových náležitostech a zeptal bych se fakticky, resp. poprosil o vysvětlení pro neznalé: u obrázku řady AEM-7 jede lokomotiva se zdvyženým předním sběračem. Kdy se tedy používá přední a kdy zadní?
Registered user SYN 
03.11.2010 (7:32)  
Tak jako je všeobecně v terminologii (fakticky používané) dost nepřesností, tak i zkratka AC která přesným překladem opravdu znamená střídavý proud se postupně zevšeobecnila i pro střídavé napětí, zápis (Miškin) ACV je opravdu velmi často vidět v praxi v technické dokumentaci - a puristi můžou oprávněně rýpat, ovšem všem ostatním je to jasné ani se nad tím nepozastaví.
Oč jednodušší to máme (překvapivě) v češtině, zkratka ss nebo stř. se krásně pojí s pojmem napětí i proud, takže si s tím nemusíme lámat hlavu...

A k tomu překládání jmen cizích měst apod. - já osobně mám dojem že jsou tu tací (i když relativně málo) kteří by rádi všude viděli český název (řekněme Štýrský Hradec), i tací kteří by nepřekládali ani Wien (ačkoli zde je místy nejednotnost zda by nebyla lepší Vienna). Redakce se myslím vcelku rozumně drží někde uprostřed, už to tu Xkrát psali, kde je český název všeobecně známý a zaběhnutý tam se používá (normální člověk nebude psát že jede do München) a kde to není moc známé tam se použije originál (nepoletím do Nového Jorku případně Yorku).
Uvědomte si že nejde jen o čistě jazykové hledoisko a systematiku, jde taky o to aby si co největší procento čtenářů bylo jisto o kterém městě že se to v konkrétním případě jedná, a taktéž je vhodné když je přiložena nějaká mapka tak aby byly co nejmenší problémy s nalezením uváděného jména. Garantuji že nalezení mapy kde jsou k nalezení neběžná česká jména (Solnohrad apod.) bude skutečným oříškem, a přece nechcete po normálním čtenáři aby si k orientační mapce otevřel ještě strýčka gůgla a hledal a hledal...
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko