Desná/Nový Jičín — Ničivé povodně v roce 1997 velmi vážně poškodily trať 293 (Šumperk – Kouty nad Desnou/Sobotín). Ministerstvo dopravy a České dráhy označily tuto trať za neperspektivní a odmítaly provoz obnovit; provozu se na Železnici Desná, jejímž vlastníkem je Svazek obcí údolí Desné, ujala jako první společnost Stavební obnova železnic. V loňském roce oslavila Železnice Desná 10 let své existence a provozu v úseku Šumperk – Sobotín. V sobotu 12. září přišla na řadu druhá oslava 10 let provozu na trati 293, tentokrát v úseku Šumperk – Kouty nad Desnou. Podobný osud, jako před dvanácti lety trať ze Šumperka do Koutů a Sobotína, postihl v letošním červnu i trať 326 (Hostašovice – Nový Jičín horní nádraží). O jejím osudu sice není ještě rozhodnuto, ale město Nový Jičín projevilo zájem o její znovuzprovoznění.
Podle odhadů by oprava poničených úseků tratě 326 stála 81 milionů korun. V současné době je na ní provoz vlaků nahrazen autobusy a Moravskoslezský kraj zvažuje nahradit vlaky autobusy trvale. Místostarosta Nového Jičína Milan Šturm uvedl, že město cítí zodpovědnost za osud tratě, a proto novojičínský městský úřad chystá jednání starostů Mořkova, Hostašovic a Hodslavic, aby rozhodli o jejím osudu. Jednání probíhající mezi krajem a Správou železniční dopravní cesty totiž zatím nepřinesla žádné výsledky. Zájem provozovat železniční dopravu na trati projevily ale také dvě soukromé firmy, jenž už železniční dopravu provozují. „Jsou to firmy, které provozují soukromou železnici na Šumpersku. Firmy by to obnovily a provozovaly. Budeme chtít vyvolat jednání s krajem jako objednavatelem prací“, uvedl starosta Nového Jičína Ivan Týle. Novojičínští by se v tomto případě mohli inspirovat právě u Železnice Desná, kde již několik let obce úspěšně spolupracují na provozu tratě 293.
Oslavy 10 let provozu ze Šumperka do Koutů nad Desnou
Jak se s následky povodní a nevůlí kraje a Českých drah poprat, ukázaly v roce 1997 obce ležící na trati 293. Za účelem provozu vlaků na této trati založily Svazek obcí údolí Desné a staly se vlastníkem infrastruktury Železnice Desná. Ve spolupráci s dopravcem Veolia Transport Morava (dříve Connex Morava a Stavební obnova železnic) a provozovatelem dráhy SART provozují již 11 let vlaky v úseku Šumperk – Sobotín a 10 let ze Šumperka do Koutů nad Desnou. A právě na sobotu 12. září 2009 byly naplánovány oslavy 10 let provozu. Pro návštěvníky byl vypraven speciální vlak, ve kterém každý cestující obdržel pamětní jízdenku. Ve stanici Kouty nad Desnou byl připraven další doprovodný program v podobě prohlídky železniční stanice, výstavy železniční techniky či ukázky modelů panelové železnice. Oněch 12 let od povodní v roce 1997 mapoval film o minulosti a současnosti Železnice Desná, který byl promítán.
Význam trati uvedl předseda Svazku obcí údolí Desné Ing. Vladimír Mikulec: „Trať ze Šumperku do Koutů je zásadní pro život celého mikroregionu, ať už jde o každodenní dopravu obyvatel, podporu cestovního ruchu nebo podporu ochrany životního prostředí. Proto považujeme za důležité připomenout si dřinu, kterou nás naše lokálka stála, a vůbec oslavit její existenci.“ Opravy tehdy přišly na sedmdesát milionů korun. Provoz ročně stojí 15 milionů korun, přičemž 5 milionů se vybere na jízdném a zbytek hradí kraj. V loňském roce bylo přepraveno 360 tisíc cestujících, nicméně i zde, kvůli hospodářské krizi a uzavření některých podniků, počet cestujících klesá. Kraj navrhuje uzavření tříkilometrové odbočné tratě z Petrova do Sobotína, což se ale občanům nelíbí. Na druhou stranu však krajští zastupitelé souhlasí s možným prodloužením tratě z Koutů do budoucího lyžařského areálu pod Dlouhými Stráněmi.
Zdroj: Deník veřejné správy, ČT 24, REJ.cz
Tzn. čistá dotace je nějakých 10 000 000 Kč ročně, při 360 000 cestujících. Když to podělím, tak na jednoho cestujícího připadá dotace 28 Kč. Čili efektivita také není nic moc v případě ŽD, v případě 326 by to byla ještě větší katastrofa.
Oprava trati 81 miliónů. Trať vede souběžně se silnicí. V jízdím řádu je v pracovní dny 8 spojů. (810 solo)
Tato rovnice mi vychází jasně.
Za ty prachy by byl autobus ze zlata...
Pokud správně čtu a chápu, je zde "regionální soulad" mezi vlastníkem cesty a provozovatelem v neposlední řadě na bázi jejich vlastníků. Pak lze bez širokých správních (režijních) nákladů optimalizovat potřeby ve prospěch regionu. A realita může odpovídat kalkulaci a být významem pozitivní pro ty, jimž primárně slouží ("domorodci" a zájmci o přepravu v mikroregionu). V té chvíli jde o tarif místně odůvodněný a nevidím logický důvod v rámci onoho podnikatelského záměru, proč by měl v dobrém i zlém akceptovat tarify ČD a pozor (!) zejména slevy, kmbanky nedej bože režijky.
Pokud je podnikatel vstřícný k cestujícímu publiku, bude po "rozběhu" v přiměřených časových odstupech zřizovat spolu s obcemi a "Hoteliérskou podnikatelskou sférou" parkoviště pro gumokolní (auto či kolo) překonání zbytkové či příjezdné vzdálenosti. A bude-li prosperovat, dojde pravděpodobně i na zvýšené přepravní prostory pro kola, lyže, kočárky i snowboardy a dá-li Bůh a platící zákazník, tak i na klimošku a soudobé kolejové vozidlo časem dojde.
Aneb, vydělávat začnu s 97/310.0 a dopracuju se tak k 432.0 i 433.0
Douška pro K.K.:
Obávám se, že po faktické, byť Gott sei Dank ne úplné ztrátě obchodní pozice a strategicko-militantní (branné) pozice je integrace drah (místního) významu v celostátním pohledu logickou historií. Netvrdím, že je to to ono. Ale optimalizace z centra je cosi jiného, než význam a pohled lokální. (Součet lokálních maxim zpravidla není absolutním maximem).
Jinak - ztratí-li "centrum" na čemsi lokálním zájem, nemělo by bránit, včetně bezúplatného převodu z majetku státních organizací (vč a.s.) na kraj či obce, v tom, vyřešit si to v regionu sami. A bez váhy jednotného tarifu (zejména pak jeho "přívažků" viz výše).
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.