..: Do Železné Rudy již brzy pod trolejí :..

Klasika na Špičáku - motorová lokomotiva 754 s osobním vlakem, foto: TAURUS Klatovy — Již v roce 2011 by měly začít elektrizační práce na 49 km dlouhém horském úseku tratě číslo 183 z Klatov do Železné Rudy. Ještě dříve mají proběhnout dvě související stavby, a sice rekonstrukce železničních stanic a zastávek na trati a výstavba dálkového řízení celé trati z Klatov. Současný postup je poměrně překvapivý, neboť ještě v minulém roce byla tato trať z elektrizačního programu HVDI vyřazena kvůli nutnosti nákladných předelektrizačních úprav.

Traťový úsek z Klatov do Železné Rudy, který Plzeňsko-březenská dráha otevřela v roce 1877, byl stavebně nejnáročnější sekcí této spojnice severočeské pánve s Bavorskem. Z Klatov, ležících v nadmořské výšce cca. 400 m, se trať vine do Nýrska a odtud stoupá sklony kolem 20 promile přes podkovový oblouk nad Dešenicemi a krátkým tunelem (165 m) do Zelené Lhoty, poté několika serpentinami do Hamrů-Hojsovy Stráže a dále po dně údolí směrem k prameni Úhlavy do Brčálníku. Vrcholový tunel pod Špičákem, se svojí délkou 1 747 m donedávna nejdelší v ČR (o několik metrů jej překonal v roce 2007 tunel na přeložce u Března), leží již v nadmořské výšce kolem 840 m. Ze stanice Špičák potom trať klesá do údolí Řezné, projíždí Železnou Rudou s dalším tunelem (198 m) a končí ve stanici Železná Ruda-Alžbětín/Bayerisch Eisenstein přímo na státní hranici.

Příhraniční trať v běhu dějin

Zpočátku praktické umístění nádraží na státní hranici ukázalo své "možnosti" v dobách totality, kdy bylo v roce 1953 přehrazeno bytelným plotem a vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Zajímavé je, že již v 80. letech se uvažovalo o elektrizaci tratě na československé straně a zavedení kyvadlové dopravy z Nýrska do Železné Rudy prostřednictvím pantografových jednotek. Většina aut a autobusů měla končit cestu pod horami, což se z tehdejšího i dnešního hlediska jeví jako těžce realizovatelné, byť tehdy dokonce vznikla i studie. Po revoluci se samozřejmě bariéra na hranicích odstranila a od roku 1991 opět stanice slouží oběma stranám. Další vývoj tratě na české straně úzce souvisel s tím, kam až sahá zájem německých občanů a Evropské unie. Na přelomu tisíciletí byly rekonstruovány stanice Železná Ruda (tehdy se ještě nenazývala Alžbětín) a Špičák a vznikla nová zastávka Železná Ruda centrum. Její nedlouhé nástupiště ovšem mohlo hostit pouze krátké vlaky, tj. vesměs ty, kterými přijížděli návštěvníci z Bavorska. V letech 2004-06 bylo rekonstruováno zabezpečovací zařízení v tomto úseku (zmizely pomalé jízdy na přejezdech) a rovněž zastávka Železná Ruda město, takže cestující již nemusejí vystupovat do výhybek a balancovat na vysokém náspu. V loňském roce bylo dále prodlouženo nástupiště zastávky Železná Ruda centrum, kde můžou nyní zastavovat všechny vlaky včetně rychlíků.

Nostalgie v úmoří Černého moře - souprava 831+Bix, foto: Railman Ukázka stávajícího PZZ u Nýrska, foto: ythomas_ct Letitý vůz řady 831 pod Špičákem, foto: OndraJ

Přestože již několik let zajíždí řada spojů z bavorského Plattlingu až na Špičák, 20 let po pádu železné opony se v Železné Rudě stále setkávají dva různé světy. Zatímco z německé strany hodinu co hodinu v taktu přijíždějí moderní nízkopodlažní vozy RegioShuttle, u nás jezdí v taktu pouze 3 páry rychlíků do Prahy a dvouapůlhodinová mezera mezi spoji není výjimkou. V Německu sice vlaky tak málo zastavují, že není potřeba zavádět nějaké zrychlené spoje narušující takt, ovšem ani u nás by to nebylo problémem. Máme sice rychlíky, ty ale do Klatov staví také téměř všude a v jízdních dobách je minimální rozdíl. Na hraniční čáru posíláme dýchavičné "brejlovce" s omšelými zelenými vozy, méně vytížené spoje přitáhne "kvatro", či diskutabilní RegioNova. Když se ještě někdy ukáže padesátiletá "ponorka", exponáty v malém železničním muzeu u bavorského zhlaví blednou závistí. Rozmanitost vozového parku do jisté míry souvisí s velkým turistickým potenciálem tratě, která je v tomto směru nejfrekventovanější v Plzeňském kraji jak v letní, tak v zimní sezóně.

Připravovaná elektrizace tratě a související stavby

V roce 1995 byla dovedena střídavá trolej z Plzně do Klatov, tento úsek má i relativně silnou příměstskou frekvenci, byť je přepravována nevhodnými soupravami. Pokračování do Železné Rudy je v ČR jednou z posledních tratí, kde v osobní dopravě používáme motorové lokomotivy, aniž by bylo smysluplné je nahrazovat motorovými jednotkami. V červenci 2005 byl sestaven Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), v něm elektrizace této tratě začleněna nebyla. Ovšem v tabulkách Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury (HVDI), kterým byl brzy GEPARDI nahrazen, již tato stavba figuruje s předpokládaným nákladem 980 mil. Kč. V listopadu 2007 proběhlo zjišťovací řízení, avšak v rámci racionalizačních opatření v září 2008 byla tato trať opět vyřazena kvůli náročnosti elektrizačních prací. Plzeňský kraj ani Ministerstvo dopravy neměly tuto stavbu v prioritách a investiční záměr přestal být zpracováván.

O to více překvapuje aktuální situace, kdy SŽDC vyzvala obce v trase železnice a Správu NP a CHKO Šumava, aby se k plánované elektrizaci vyjádřily. Všechna stanoviska byla kladná, stejně tak krajský úřad "obrátil", a proto se SŽDC bude snažit, aby práce na elektrizaci začaly již v roce 2011. "Jsme jednoznačně pro. Vlaky budou rychlejší, méně hlučné, bude to přínosem i z hlediska ochrany životního prostředí. Je to další krok pro rozvoj Železnorudska," hodnotí záměr starosta Železné Rudy, Michal Šneberger. Samotná elektrizace tratě je poněkud diskutabilní - na jedné straně stojí nahrazení stárnoucích motorových lokomotiv, jejichž malou flotilu musí klatovské depo držet, na sklonově náročné trati, zkrácení jízdních dob a přínos pro životní prostředí. Protiargumentem je ekonomická náročnost elektrizace této zejména turistické tratě s minimální nákladní dopravou (natož tranzitní).

Lokomotiva 750 se blíží k hraniční čáře, foto: JTB Mechanikám a telegrafním drátům v Nýrsku odzvoní, foto: ythomas_ct Oblaka dýmu stoupají z lesa, tzn. lokomotiva 750 přiváží další rychlík do Zelené Lhoty, foto: Olda K.

Ještě před zahájením elektrizace tratě mají proběhnout dvě přípravné stavby. První s názvem „Klatovy – Železná Ruda, kolejové úpravy“ zahrnuje rekonstrukci kolejiště ve stanicích a dále v mezistaničních úsecích, kde je snížená traťová rychlost kvůli stavu svršku. Ve stanicích Zelená Lhota a Hamry-Hojsova Stráž má vzniknout ostrovní nástupiště délky 200 m v místě průjezdné koleje, úrovňovými nástupišti délky rovněž 200 m budou disponovat stanice Janovice nad Úhlavou a Nýrsko. Boční nástupiště stejné délky vzniknou v zastávkách Bezděkov u Klatov, Petrovice nad Úhlavou (tato má dosti sporadické využití), Dešenice a Hojsova Stráž-Brčálník. Náklady na tuto stavbu činí přibližně 215 mil. Kč.

Druhá stavba s nákladem cca. 497 mil. Kč nese název „Racionalizace trati Klatovy – Železná Ruda“. Jedná se o rekonstrukci zabezpečovacího a sdělovacího zařízení v celém traťovém úseku, který bude poté celý dálkové ovládán ze stanice Klatovy. S tím souvisejí úpravy výhybek, výměny a úpravy některých přejezdů a náhrada kolejových obvodů počítači náprav, v návaznosti na letos realizovanou racionalizaci tratě Plzeň - Klatovy. Obě přípravné stavby samozřejmě respektují následnou elektrizaci, která spolkne investici zhruba ve výši 1 mld. Kč.

Klatovské nádraží "slaví" 50 let

Os 7553, Klatovy, 18.11. 2007, foto: JTB Na počátku zmiňovaného úseku se nachází stanice Klatovy, která do stavby zahrnuta není. Ostrovní nástupiště (dvě) tu existují již od roku 1959, stejně jako moderní nádražní budova. Tu původní totiž v dubnu 1945 srovnaly se zemí spojenecké bombardéry. Celých 14 let musela sloužit provizorní dřevěná budova, než byla otevřena nová, stavěná podle architekta Josefa Dandy - ten je známý také jako autor návrhů staničních budov Třinec, Lovosice, Pardubice hl.n. a Cheb. Trosky původní budovy a železničních vozů bychom našli pod plochou parkoviště.

RegioNova, Klatovy, foto: Pavel Martoch Po 50 letech existence nové budovy nejsou dnes cestující příliš nadšeni. Většina přízemí je totiž nevyužitá, funguje zde pouze kadeřnictví. Není v provozu restaurace ani výčep, čekající na vlak nemá kam jít, vzhledem k tomu, že nádraží je prakticky na konci města. Zato se tu rádi scházejí opilci a bezdomovci, kterým nahrává fakt, že i policejní služebna z nádraží zmizela. Proto si Klatovští přejí brzkou revitalizaci nádraží, která by jej přeměnila v multifunkční prostory, kam by se vrátily obchody a služby cestujícím.

Zdroj: Informační systém EIA, Klatovský deník (elektrizace), Klatovský deník (50 let nádraží), Železniční magazín


Tomáš Kraus Poslat mail autorovi | 10.8.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Plzeňský


  1 ... 8 9 10 11 12 ... 14      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel tenzor 
10.08.2009 (18:41)  
Milan Hruska: michate jabka s hruskama (pardon). Svycarsko zacalo elektrifikovat v dobe, kdy diesly byly dobre maximalne jako posunovaci lokomotivy, preslo z parni trakce rovnou na elektrickou.
registrovaný uživatel xAnri05  mail  
10.08.2009 (17:56)  
Osobne tuto trat neznam. Racionalizaci a modernizaci zastavek rozhodne podporuji. Elektrizaci uz mene. Sam preferuji zadratovat 240ku, kterou ale tez neznam. Osobne me zarazi take elektrizace vc. PEU na 291ce. Tam to naopak znam velmi dobre a nemyslim, ze je to idealne investovana 1,5mld. Navic ta cena - za asi 15km a 3 stanice...
Mimochodem cetli jste uz toto: http://ekonomika.idnes.cz/dotovane-vlaky-na-liberecku-zustanou-ceskym-draham-fx6-/eko-doprava.asp?c=A090809_215044_eko-doprava_vel
10.08.2009 (17:15)  
Já doufám, že se to kvůli nedostatku financí zastaví, protože si fakt nedokážu představit to ekonomické zdůvodnění. Na osobáky by vystačily nové motoráky (opravdu nové, ne žádné reko na 814 apod), těch pár rychlíků by holt zůstalo v klasice (nebo přestup v Klatovech) a náklady, kvůli kterým by se to hlavně mělo stavět, tam prakticky nejsou. Jestli má stát tolik zbytečnejch peněz a potřebuje je utopit zrovna na dráze, tak ať je nacpe především do údržby. Je hezké udělat něco nového, ale ono to novým nezůstane na věky. Za stavu, kdy se mi některé tratě rozpadají je tohle opravdu výsměch. Dálkovinu ať klidně udělají, ať trať rekonstruují, ale k čemu drát?
10.08.2009 (16:06)  
Úsporu nafty bych se moc netahal. Snad se podaří a dopravce bude opravdu oddělen od vlastníka a provozovatele dopravní cesty. Takže na úsporu tlačí dopravce,ale to i v zájmu vlastníka dopravní cesty? Navíc úsporu dosáhne dopravce nasazením "vhodných" trakčních vozidel.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
10.08.2009 (16:03)  
Mirek Hruška: Švýcaři měli vždycky hodně divokých horských řek (a tedy levnou elektrickou energii), zato uhlí museli dovážet. Tím pádem řada tratí byla elektrizována už v 10. a 20. letetch a největší elektrizační boom nastal v letech 2. světové války, když německé uhlí mířilo spíš ke Stalingradu než do Švajcu a tím pádem museli na neelektrizovaných tratích brutálně omezovat provoz. No a po válce zjistili, že těch pár vedlejších tratí se v motorové trakci nevyplatí provozovat a zadrátovali to všechno. Něco trochu podobného platí pro Rakousko: řada elektrických lokálek byla "pod dráty" hned na počátku 20. století, Innsbruck-Ga-Pa zadrátovaly DRG někdy ve 20. letech (původní sloupy dosud k vidění). Takže bych to mechanicky nepřenášel na naše poměry: všude měli jiné podmínky i historii.
registrovaný uživatel M 
10.08.2009 (15:55)  
Mirek Hruska - ta tva otazka je z principu blbost... Je to jako kdyz male dite rika sve matce, ze chce pet barbin na hrani, protoze kamaradky to maji taky, takze je to urcite vybornej kauf. Problem je, ze rodice kamaradky jsou na tom trocku jinak, zatimco tahle maminka ma taktak na jidlo a obleceni...
Ze se tady uspori nemale prostredky za naftu, tak to jaksi nikdo nerozsporuje. Otazka je, jestli zrovna na tehle trati se uspori nejvic... Aneb - kdyz si vsadis Sparta-Slavia na Slavii v kurzu 2.0 a Slavie vyhraje, tak ses skvelej sazkar. Teda do doby, nez ti nekdo rekne, ze vsude jinde sis mohl vsadit v kurzu 3.0 a vyhrat tudiz 2x vic... Nebo jinej priklad - kupujes televizi a tvoje vybrana stoji obvykle 20 tisic. V jednom obchode ji zlevni na 18, coz je super a kupujes. Jenom v peti dalsich ji maji za 15. Takze ted je otazka - bud se pochvalis, zes usetril dvojku nebo si reknes, ze ses debil, protoze trojku jsi utratil navic...
Pripadne jeste jeden - mas hlad a protoze jsi (to je zjevne) ne prilis znaly nejake techniky srovnavani nakladu a prinosu, tak si v restauraci koupis parek s chlebem. Zaplatis 100 korun a reknes si "vsak co, mel jsem hlad, ted ho nemam". Cert vem, ze jsi jinde mohl mit bud mnohem lepsi jidlo nebo za ten parek dat jenom 40 korun. "Hlavne" ze jsi nasycen...

zirecek - spis nemas pravdu. Stavebnim firmam prece muze byt jedno, jestli zadratuji Klatovy nebo Jihlavu, oni za to penize dostanou tak jako tak
registrovaný uživatel SzKT  mail  
10.08.2009 (15:41)  
Casey_R: Staniční budova je proto tak velká, že tam byly 2 celní úřady a 2 drážní správy se spoustou dalších věcí. V době, kdy se železná Ruda stavěla, byl jednak význam železnice obecně mnohem větší, než dnes a navíc se velmi ctily hranice. Tudíž dodnes je podél hranic spousta obrovských staničních budov, s nimiž si dnes nikdo neví rady: Klingenthal, Dolní Poustevna, Glucholazy, Miedzylesie a řada dalších. A obdobně velké stanice byly v Německu i ve vnitrozemí, což je dnes obzvlášť v bývalé NDR a Polsku dost problém.
Takže samozřejmě význam železnorudské tratě býval podstatně větší, ale magistrála to nikdy nebyla a pochybuju, že by tam jezdilo nějaké přímé spojení z Mnichova. Částečnou ýjimkou bylo válečné období, kdy jezdily přímé Os landshut- Plattling- Eisenstein- Neuern (protektorátní hranice)- Klattau/Klatovy. Ale to bylo jen pár let.
10.08.2009 (15:26)  
Takže Švýcaři nebo OBB také v minulosti vyhazovali peníze, když elektrizovali i vedlejší tratě a lokálky kde rychlost mnohdy nepřekročí 60km/h?? Nepřijde mi. Na většině těch rakouských jezdí buď 1142 nebo Taurus s vratnou soupravou, Talenty nebo EJ 4020. Příkladem budiž například lokálky St. Veit - Villach, Pochlarn - Kienberg-Gaming nebo Bludenz - Schruns. A elektrizacee některých dalších se připravuje. Zeptejte se jich proč to dělají.

Nehledě na to, že na trati do Železné Rudy má být především provedena stavba dálkového řízení tratě a zmodernizování jednotlivých stanic, tak aby se v nich dalo bezpečně křižovat. Elektrizace již bude jen jakousi třešničkou. A vězte že náhrada dieselů na takovýchto sklonech elektrikou přinese nemalé úspory. Při zadrátování Jeseníku by se ročně uspořilo nafty, že byjste se pravděpodobně celkem divili pánové.
registrovaný uživatel thingie  mail  
10.08.2009 (15:23)  
Článek se výslovně nezmiňuje, jestli, kdyby se něco dělo, existuje aspoň teoretická možnost, že by se něco dělo i na německé straně, do Plattlingu. Teda, z toho už je docela jasné, že rozhodně ne, samozřejmě. Což dále teda vede na otázku, proč kruci vlastně! :-) Machrovat před Němci s plechovkama? To bude :-)
10.08.2009 (15:16)  
SzKT: Souhlas. Já chtěl spíš naznačit, že podle různě sesbíraných informací byl výzanam tratě dříve větší. Proto taky ta moje narážka na mohutnou staniční v budovu v Rudě. Vím, že vojenské správy měly mnohdy velké požadavky, ale nemyslím, že by jejich požadavkem byla tak velká staniční budova. Prostě ta budova je stavěná na provoz jaký tam dnes není. Ergo chtěl jsem tím říct, že ta trať měla kdysi mnohem větší význam než dnes. Myslím si, že její výzanm a potenciál byl zlikvidován právě čtyřiceti lety komunismu, kdy tím, že byla z naší strany Železná Ruda uzavřena jako stanice a z tratě se tak de facto stala lokálka, tak vlastně došlo k zlikvidování jejího potenciálu. V tom mne umocňuje i ten fakt co jsem zmínil, že i když je to jedna paní povídala, tak by to mělo být do údajně přes Rudu kratší a snad i ryhlejší. Ale ten pohřbený potenciál už nikdo neobnoví. Možná by šel, ale byl by to běh na hodně dlouhou trať. Představoval bych si to asi následovně. Nejdřív jen ty přímé vlaky Plattling - Klatovy s tím, že by byli třeba dva páry ryhlíků ráno a večer až do Plzně. Tím by Plzeň (Praha) získala novou variantu spojení na Mnichov s pouze jedním přestupem (dvěma přestupy). A pokud by bylo opravdu rychlejší a byl o ně zájem (muselo by se zjistit nakolik jsou využívány na cestu v celé trase, ne že se v Klatovech/Rudě vymění celý vlak, musela by tak minimálně čtvrtina cestujících jet dál než do Rudy), tak časem třeba přidat ještě jeden polední pár a máme vymalováno. Ale jak říkám, je to založeno na předpokladu, že trasa přes Rudu je rychlejší. Ryhlejší tím myslím, že i s přestupem byh byl v Mnichově dřív minimálně o hodinu než současnými přímými vlaky. Ale to je spíš fantazírování založené na tom, že někdo bude dlouhodobě rozvíjet nějakou koncepci. To je však u nás nereálné. Jo a tou dlouhodobostí jsem myslel tak minimálně dvacet let. Ne období dvou tří GVD. Takže za současné situace s vámi naprosto souhlasím.
  1 ... 8 9 10 11 12 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko