..: Do Železné Rudy již brzy pod trolejí :..

Klasika na Špičáku - motorová lokomotiva 754 s osobním vlakem, foto: TAURUS Klatovy — Již v roce 2011 by měly začít elektrizační práce na 49 km dlouhém horském úseku tratě číslo 183 z Klatov do Železné Rudy. Ještě dříve mají proběhnout dvě související stavby, a sice rekonstrukce železničních stanic a zastávek na trati a výstavba dálkového řízení celé trati z Klatov. Současný postup je poměrně překvapivý, neboť ještě v minulém roce byla tato trať z elektrizačního programu HVDI vyřazena kvůli nutnosti nákladných předelektrizačních úprav.

Traťový úsek z Klatov do Železné Rudy, který Plzeňsko-březenská dráha otevřela v roce 1877, byl stavebně nejnáročnější sekcí této spojnice severočeské pánve s Bavorskem. Z Klatov, ležících v nadmořské výšce cca. 400 m, se trať vine do Nýrska a odtud stoupá sklony kolem 20 promile přes podkovový oblouk nad Dešenicemi a krátkým tunelem (165 m) do Zelené Lhoty, poté několika serpentinami do Hamrů-Hojsovy Stráže a dále po dně údolí směrem k prameni Úhlavy do Brčálníku. Vrcholový tunel pod Špičákem, se svojí délkou 1 747 m donedávna nejdelší v ČR (o několik metrů jej překonal v roce 2007 tunel na přeložce u Března), leží již v nadmořské výšce kolem 840 m. Ze stanice Špičák potom trať klesá do údolí Řezné, projíždí Železnou Rudou s dalším tunelem (198 m) a končí ve stanici Železná Ruda-Alžbětín/Bayerisch Eisenstein přímo na státní hranici.

Příhraniční trať v běhu dějin

Zpočátku praktické umístění nádraží na státní hranici ukázalo své "možnosti" v dobách totality, kdy bylo v roce 1953 přehrazeno bytelným plotem a vlaky končily v zastávce Železná Ruda město. Zajímavé je, že již v 80. letech se uvažovalo o elektrizaci tratě na československé straně a zavedení kyvadlové dopravy z Nýrska do Železné Rudy prostřednictvím pantografových jednotek. Většina aut a autobusů měla končit cestu pod horami, což se z tehdejšího i dnešního hlediska jeví jako těžce realizovatelné, byť tehdy dokonce vznikla i studie. Po revoluci se samozřejmě bariéra na hranicích odstranila a od roku 1991 opět stanice slouží oběma stranám. Další vývoj tratě na české straně úzce souvisel s tím, kam až sahá zájem německých občanů a Evropské unie. Na přelomu tisíciletí byly rekonstruovány stanice Železná Ruda (tehdy se ještě nenazývala Alžbětín) a Špičák a vznikla nová zastávka Železná Ruda centrum. Její nedlouhé nástupiště ovšem mohlo hostit pouze krátké vlaky, tj. vesměs ty, kterými přijížděli návštěvníci z Bavorska. V letech 2004-06 bylo rekonstruováno zabezpečovací zařízení v tomto úseku (zmizely pomalé jízdy na přejezdech) a rovněž zastávka Železná Ruda město, takže cestující již nemusejí vystupovat do výhybek a balancovat na vysokém náspu. V loňském roce bylo dále prodlouženo nástupiště zastávky Železná Ruda centrum, kde můžou nyní zastavovat všechny vlaky včetně rychlíků.

Nostalgie v úmoří Černého moře - souprava 831+Bix, foto: Railman Ukázka stávajícího PZZ u Nýrska, foto: ythomas_ct Letitý vůz řady 831 pod Špičákem, foto: OndraJ

Přestože již několik let zajíždí řada spojů z bavorského Plattlingu až na Špičák, 20 let po pádu železné opony se v Železné Rudě stále setkávají dva různé světy. Zatímco z německé strany hodinu co hodinu v taktu přijíždějí moderní nízkopodlažní vozy RegioShuttle, u nás jezdí v taktu pouze 3 páry rychlíků do Prahy a dvouapůlhodinová mezera mezi spoji není výjimkou. V Německu sice vlaky tak málo zastavují, že není potřeba zavádět nějaké zrychlené spoje narušující takt, ovšem ani u nás by to nebylo problémem. Máme sice rychlíky, ty ale do Klatov staví také téměř všude a v jízdních dobách je minimální rozdíl. Na hraniční čáru posíláme dýchavičné "brejlovce" s omšelými zelenými vozy, méně vytížené spoje přitáhne "kvatro", či diskutabilní RegioNova. Když se ještě někdy ukáže padesátiletá "ponorka", exponáty v malém železničním muzeu u bavorského zhlaví blednou závistí. Rozmanitost vozového parku do jisté míry souvisí s velkým turistickým potenciálem tratě, která je v tomto směru nejfrekventovanější v Plzeňském kraji jak v letní, tak v zimní sezóně.

Připravovaná elektrizace tratě a související stavby

V roce 1995 byla dovedena střídavá trolej z Plzně do Klatov, tento úsek má i relativně silnou příměstskou frekvenci, byť je přepravována nevhodnými soupravami. Pokračování do Železné Rudy je v ČR jednou z posledních tratí, kde v osobní dopravě používáme motorové lokomotivy, aniž by bylo smysluplné je nahrazovat motorovými jednotkami. V červenci 2005 byl sestaven Generální plán rozvoje dopravní infrastruktury (GEPARDI), v něm elektrizace této tratě začleněna nebyla. Ovšem v tabulkách Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury (HVDI), kterým byl brzy GEPARDI nahrazen, již tato stavba figuruje s předpokládaným nákladem 980 mil. Kč. V listopadu 2007 proběhlo zjišťovací řízení, avšak v rámci racionalizačních opatření v září 2008 byla tato trať opět vyřazena kvůli náročnosti elektrizačních prací. Plzeňský kraj ani Ministerstvo dopravy neměly tuto stavbu v prioritách a investiční záměr přestal být zpracováván.

O to více překvapuje aktuální situace, kdy SŽDC vyzvala obce v trase železnice a Správu NP a CHKO Šumava, aby se k plánované elektrizaci vyjádřily. Všechna stanoviska byla kladná, stejně tak krajský úřad "obrátil", a proto se SŽDC bude snažit, aby práce na elektrizaci začaly již v roce 2011. "Jsme jednoznačně pro. Vlaky budou rychlejší, méně hlučné, bude to přínosem i z hlediska ochrany životního prostředí. Je to další krok pro rozvoj Železnorudska," hodnotí záměr starosta Železné Rudy, Michal Šneberger. Samotná elektrizace tratě je poněkud diskutabilní - na jedné straně stojí nahrazení stárnoucích motorových lokomotiv, jejichž malou flotilu musí klatovské depo držet, na sklonově náročné trati, zkrácení jízdních dob a přínos pro životní prostředí. Protiargumentem je ekonomická náročnost elektrizace této zejména turistické tratě s minimální nákladní dopravou (natož tranzitní).

Lokomotiva 750 se blíží k hraniční čáře, foto: JTB Mechanikám a telegrafním drátům v Nýrsku odzvoní, foto: ythomas_ct Oblaka dýmu stoupají z lesa, tzn. lokomotiva 750 přiváží další rychlík do Zelené Lhoty, foto: Olda K.

Ještě před zahájením elektrizace tratě mají proběhnout dvě přípravné stavby. První s názvem „Klatovy – Železná Ruda, kolejové úpravy“ zahrnuje rekonstrukci kolejiště ve stanicích a dále v mezistaničních úsecích, kde je snížená traťová rychlost kvůli stavu svršku. Ve stanicích Zelená Lhota a Hamry-Hojsova Stráž má vzniknout ostrovní nástupiště délky 200 m v místě průjezdné koleje, úrovňovými nástupišti délky rovněž 200 m budou disponovat stanice Janovice nad Úhlavou a Nýrsko. Boční nástupiště stejné délky vzniknou v zastávkách Bezděkov u Klatov, Petrovice nad Úhlavou (tato má dosti sporadické využití), Dešenice a Hojsova Stráž-Brčálník. Náklady na tuto stavbu činí přibližně 215 mil. Kč.

Druhá stavba s nákladem cca. 497 mil. Kč nese název „Racionalizace trati Klatovy – Železná Ruda“. Jedná se o rekonstrukci zabezpečovacího a sdělovacího zařízení v celém traťovém úseku, který bude poté celý dálkové ovládán ze stanice Klatovy. S tím souvisejí úpravy výhybek, výměny a úpravy některých přejezdů a náhrada kolejových obvodů počítači náprav, v návaznosti na letos realizovanou racionalizaci tratě Plzeň - Klatovy. Obě přípravné stavby samozřejmě respektují následnou elektrizaci, která spolkne investici zhruba ve výši 1 mld. Kč.

Klatovské nádraží "slaví" 50 let

Os 7553, Klatovy, 18.11. 2007, foto: JTB Na počátku zmiňovaného úseku se nachází stanice Klatovy, která do stavby zahrnuta není. Ostrovní nástupiště (dvě) tu existují již od roku 1959, stejně jako moderní nádražní budova. Tu původní totiž v dubnu 1945 srovnaly se zemí spojenecké bombardéry. Celých 14 let musela sloužit provizorní dřevěná budova, než byla otevřena nová, stavěná podle architekta Josefa Dandy - ten je známý také jako autor návrhů staničních budov Třinec, Lovosice, Pardubice hl.n. a Cheb. Trosky původní budovy a železničních vozů bychom našli pod plochou parkoviště.

RegioNova, Klatovy, foto: Pavel Martoch Po 50 letech existence nové budovy nejsou dnes cestující příliš nadšeni. Většina přízemí je totiž nevyužitá, funguje zde pouze kadeřnictví. Není v provozu restaurace ani výčep, čekající na vlak nemá kam jít, vzhledem k tomu, že nádraží je prakticky na konci města. Zato se tu rádi scházejí opilci a bezdomovci, kterým nahrává fakt, že i policejní služebna z nádraží zmizela. Proto si Klatovští přejí brzkou revitalizaci nádraží, která by jej přeměnila v multifunkční prostory, kam by se vrátily obchody a služby cestujícím.

Zdroj: Informační systém EIA, Klatovský deník (elektrizace), Klatovský deník (50 let nádraží), Železniční magazín


Tomáš Kraus Poslat mail autorovi | 10.8.2009 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Plzeňský


  1 ... 9 10 11 12 13 14      Zpráv na stránku:   
10.08.2009 (15:01)  
Nevím, jestli jsem něco přehlédl, ale v studii EIA se o elektrifiaci téměř nic nepíše. Co jsem zahlédl je, že se zvažuje, ale nic, že by to bylo definitivní. Co se zmiňuje detailně, je zlepšení zabezpečení trati.
Není to nějaká novinářská kachna?
registrovaný uživatel SzKT  mail  
10.08.2009 (14:39)  
Casey_R: Sorry, ale z dvoukolejného tělesa na německé straně bych nic nevyvozoval. Je známo, že vojenská správa za císaře Viléma u řady tratí strategického významu požadovala dvoukolejné těleso, aby bylo možné v případě potřeby trať urychleně zkapacitnit pro vojenské přepravy. Totéž je k vidění na řadě tratí v Sasku i Bavorsku, přičemž třeba trať KBS 248 Pirna- Neustadt- Bad Schandau nemohl za hlavní považovat ani tenkrát!
Jinak přímé vlaky do Mnichova jsou samozřejmě sci-fi, protože jednokolejka za Plattlingem horce-těžce pobere podstatně důležitější směr z Pasova. Ale co by sci-fi být nemuselo jsou přímé vlaky Klatovy- Plattling. Dvojice RS1 by to v pohodě pobrala (v sezóně by akorát musely zůstat posilové rychlíky z Prahy/plzně) a spokojení by byli všichni. Ostatně předpokládám, že kdyby bylo VŘ na tuto trať, Regentalbahn by se zůčastnila. A samozřejmě takový koncept dopravy by dráty nepotřeboval.
10.08.2009 (14:30)  
Ačkoliv se běžně debat nezůčastňuji, tady mi to nedá. Tu trať mám rád a vážou mě k ní zvláštní vzpomínky i když jsem z druhého konce republiky. Poprvé jsem po ní jel v červnu 1990, kdy jsem s klubem železničních modelářů mj. zavítali pěšky na tehdy ještě nefunkční nádraží Železná Ruda. Bylo to krátce po té co zmizely dráty a tak jsem měl neopakovatelnou příležitost vidět rozhraní železné opony. U nás nádraží duchů a německá polovina v provozu. Ale dost vzpomínání, zpět k tématu. Osobně si taky myslím, že za současné situace nemá elektrizace smysl. Co by mělo smysl, je zavést třeba přímé vlaky do Německa, nejlépe až do Mnichova. Na Německé straně je trať bez větších oblouků a se solidní rychlostí. Dokonce kdysi na fóru ČD mi někdo na to téma říkal, že by to bylo i rychlejší než současná trasa a snad je to prý i kilometricky kratší. Konečně za 1. republiky byla hlavní trasa na Mnichov tady a ne přes Furth im Wald, čemuž i odpovídá mohutná nádražní budova v Železné Rudě. I když je mi jasné, že v současné době jsou takové vlaky z oblasti sci-fi. Co jsem tím tedy chtěl říct. V současné podobě elektrizace podle mne smysl nemá. Smysl by měla jedině v případě, že by došlo k přeměně této trati na hlavní tah na Mnichov jako to bylo kdysi. Ovšem při současné situcai je to nerealizovatelné pro faktický nezájem obou stran.
A ještě na závěr poznámka. O někdejší důležitosti svědčí i to, že na naší straně jsou všechny tunely vyraženy v dvoukolejném profilu a na Německé je dokonce celé těleso tratě postaveno jako dvoukolejné, včetně mohutného mostu přes Řeznou, kterému by stačilo dosadit druhé mostové pole. Tedy jak je vidět, i když se zde nikdy dvoukolejně nejezdilo, tak už při stavbě se počítalo do budoucna se zdvoukelejněním.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
10.08.2009 (14:18)  
Twix: Uff! Jsem rád, že jsme se nakonec shodli, už jsem se bál:-). Jinak je ovšem problém, že infrastruktura a vozidla se v EU platí z jiných pytlů zlaťáků. U nás to znamená, že stát sice může platit dráty a další zásahy do infrastruktury, ovšem vozidla musí pořizovat dopravci jak umí- bez státní dotace. K tomu by měl sloužit institut přiměřeného zisku v rámci smluv o ZDO, což ovšem ČD trestuhodně zanedbávají. No a výsledkem je to šotoušské dilema brejlovec versus plecháč...
Busman: Dokonce jsou Němci až tak staršně chudí, že si to Lindau museli částečně nechat zaplatit Švýcary. Kdyby nechtěli Švýcaři spojení s Mnichovem, tak zůstalo vše jak je. Nicméně pravdou je, že neschopnost ČD velmi zjedodušuje PR stavebních firem, protože s Desirem a podobnými produkty tu nemá nikdo pořádnou zkušenost. Takže když EŽ doloží, že líné a žíznivé herky řady 754 je potřeba nahradit něčím lepším, má v přesvědčování mnohem jednodušší práci, než by měli v sousedních zemích.
registrovaný uživatel Busman 
10.08.2009 (14:00)  
SzKT: Ano, Němci jsou dokonce tak chudí, že se na dráty z Mnichova do Lindau vzmohli teprv teď. Je na čase si přiznat, že reálná potřeba elektrifikace sítě SŽDC je už saturovaná. A že elektrika na této a podobných tratích zrychlí dopravu je jen mýtus drátenických firem. Dopravu zrychlí právě jen ty předelektrizační práce! Nová motorová vozidla též akcelerují rychleji než 854, Regionova či Brejlovec! Nechci z toho dělat selanku, ale podepsal bych každou tvou větu;-)
10.08.2009 (13:53)  
SzKT: No já v podstatě neřekl že tyto tratě je třeba honem elektrizovat, nýbrž jen že Železná Ruda si to zaslouží ještě méně :-) U nás je problém, že s klidným srdcem investujeme miliardy do infrastruktury, ovšem nekoupí se vhodné soupravy pro provoz na ní (stát nebo kraj by je pronajímal dopravci), byť představují čtvrtinu nebo pětinu investice do infrastruktury. Co z toho pak má cestující, že po dvou letech výluk zase nasedne do toho stejného Bt, které má o minutu kratší jízdní dobu?
registrovaný uživatel SzKT  mail  
10.08.2009 (13:37)  
Twix: Tome, článek sám o sobě byl moc pěkný, zlášť pasáž o tom, jak muzeální exponáty v Eisensteinu blednou nad 831 závistí, a jsem i rád, že se shodneme nad problematičností inevstice do drátů na této trati. Nicméně bych polemizoval i nad těmi ostatními tratěmi, o nichž píšeš. Brno-Jihlava přes Třebíč je stejně kolosální nesmysl jak Železná Ruda (kde to aspoň má odůvodnění v podobě NP resp. CHKO), do Domažlic je to stejný případ (Němci si návaznou trať ze Schwandorfu rozhodně drátovat nebudou), Jaroměř- Trutnov to samé. Jde o to, že elektrizace je velmi drahá investice a rozumný dopravce by na tratích tohoto charakteru s Desiry, motorovými Talenty apod. zvládl solidní a ekonomickou obsluhu i bez těch miliard. Bohužel v Čechách to bude zřejmě do konce našich životů jen o tom, jestli se 810 nahradí plecháčem nebo bobinou a miliardy rádi dáme... Přitom by stačilo se podívat do Německa, kde obdobné tratě nikdo netrolejuje. Ale to zřejmě bude tím, že Němci jsou oproti nám moc chudí a nemají na to:-).
Busman: Když on bude nejspíš problém v tom, že v podobných případech málokdo diskuzní příspěvky opravdu čte. Mě nezbývá než souhlasit s každým tvým slovem, ale obecně je v lidské psychice zabudováno, že každý si z textu vybere jen to, co sám chce. No a pak to vypadá takhle... Nicméně je pravdou, že (nedávná) historie ŽP zná i duchamornější diskuze!
10.08.2009 (13:11)  
Je to ukázka lobby politiků a stavebních firem. O tyto dva artikly jde především touto stavbou.
Jak již zde bylo vícekrát řečeno - pravidelná údržba a nové vozy by byly efektivnější zkvalitnění zdejší žel. dopravy, než nové stavby s betonovými PHS a papírovým odporem občanů proti nim; jakožto pravidelným symbolem těchto staveb.
10.08.2009 (12:51)  
Mě by zajímalo, jestli mysleli na to, že trať je vedená v lese a na horách. To znamená popadané vedení při vichřicích... Když tu dráty nejsou tak se stromy ořežou, ale takle budou muset ještě přijet dráteníci a obnovit vedení... No nevím...
10.08.2009 (12:44)  
V zásadě se nad elektrizací také pozastavuji, zvlášť když to více potřebují jiné tratě: Brno - Jihlava, Praha - Kladno, Ostrava - Frýdlant, Plzeň - Domažlice, Jaroměř - Trutnov... Každopádně racionalizace tratě je rozumná věc, čím dříve se to udělá, tím dříve se to vrátí.

Ono těch "motoráků s přívěšákem" do Železné Rudy zase tolik nejezdí, v sezóně (letní i zimní) je to aspoň 5 párů pěti- a šestivozových klasik denně a mimo sezónu o nic méně, to už není k zahození. Všechno se to RegioShuttly nahradit nedá, přece jen jsou žádoucí přímé spoje do Plzně a z české strany na hranici je poptávka po cestování na takový polský způsob, tj. ráno navézt celou Plzeň na Šumavu a večer zpět. Ale stejně, bavíme se o miliardě korun...

Co by pomohlo této trati více, je trochu učesat jízdní řád. Nestíháte vlak v 16 hodin ze Zwieselu? Nevadí, další spojení je za 3 hodiny, v Klatovech jste v 9 večer, do Plzně přestupujete na motorák s příjezdem v 10 a do Prahy přijedete o půlnoci (v tom rychlíku máte lehátko)...
  1 ... 9 10 11 12 13 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko