Pokud jde o Vindobonu, tak když v letech 1969 až 1973 jezdily soupravy M 296.1 + Aam + BRam + Bam + Aam + M 296.1, tak se na hlaváku půlka soupravy střídala. Při cestě z Berlína do Vídně střídala se měnila část M 296.1 + Aam + BRam, při cestě opačným směrem zase část Bam + Aam + M 296.1. Vložené vozy zůstávaly na hlaváku, motorové vozy po vystřídání odjížděly do libeňského depa, odkud druhý den zase jezdily střídat na hlavák.

Jen bych upřesnil, že na Masně bylo zabzař mechanika ve Dvoraně a elektromechanika na Hrabovce a v Karlíně.

Ostatní tu bylo řečeno, snad jen to, že Masaryčka byla domovská stanice vozů a u každého rychlíku hlavně v zimě se "mr..lo" s vozama. Podle starých pardů, kteří jsou už dnes v důchodu to sice mělo svoji krásu, ale i tak to stálo za 2 věci.

A jak už tu někdo poznamenal nebyl 15 minutový tak do Libně apod.

2 MZ:

Ano. 1976 při změně TV na Hl. n. snad dva dny stálo vše. Byl na to nezapomenutelný pohled z rampy nad muzeem.

Ano i na přehazování souprav v Praze. Nevím, jaký v tom byl řád, nemyslím, že o bylo pokaždé, ale Vindobony (DR) se v Praze Hl.n. potkávaly a tak mohly i střídat. I Vindobony ČSD údajně i střídaly. Ale to jsem tak akorát mohl fasovat občanku .... Zažil jsem a viděl, že do Vídně jela jednotka sólo, do Berlina 2. (Ale já pamatuju i stříbrné jednotky Ganz na této relaci - za Veselím, směr Třeboň, jim to obzvláště slušelo..) Tehdy ovšem důsledně - vnitrostátní přeprava vyloučena - a na jízdu do Berlina nic moc dobrá časová poloha.

Koleje na Masně - pokud vím, tak skutečně jen dvě měly obé - délku a zároveň možnost výjezdu na most (Bubny) i na Hrabovku. A vyjezilo se to.

A omlouvám se za ono "couvání Vindobony". Jistě, dělala úvrať a druhý fíra byl na opačném čele. Ale po tu dobu "všechno stálo" to jsem měl na mysli.

Pavel Q. : ale napadlo, když se dělala rekonstrukce trakčního vedení na hlavním nádraží, tuším podzim 1976, tak se na jeden den HLN komplet zavřelo, vyklidilo a všechny vlaky jely mimo. Takže Vinda, tehdy s Delfínem jela na Masryčku a pak přes Malešice do Tábora a naopak.

Twix : viz níže, na jaké koleje se mohlo současně od Buben a do Hrabovky. To byl výrazně limitující prvek.

karosa: No vždyť to Pavel Q. tak myslel, z Masaryčky přes Libeň a Hostivař na Tábor. Podle mě byl hlavní problém s kapacitou této jednokolejné spojky, a navíc tuším Vindobona v Praze střídala motorové vozy (vždy jeden z nich) a k tomu bylo asi hl.n. způsobilejší.

pavel Q: A čeho by se tím dosáhlo? Vindobona totiž v té době ještě jezdila do/z té Vídně přes Tábor, Veselí a Č. Velenice.

Ad Vindobona: Je o hodně offtopic, ale že nikoho nenapadlo jet z Masaryčky nákladními spojkami Libeň-Hostivař...

stoupa : Vindobona nikdy "necouvala" z Hrabovky na HLN. V době motorových jednotek (souprav) byl na obou čelech vlaku motorový vůz. Když se začalo jezdit klasickou, tak na Vindě z Berlína jel na konci k službě pohotový brejlák, který pak soupravu vyvezl na HLN, v opačném směru jezdil na Hrabovku nejdříve brejlák depa ČB, když budějické rychlíky skončily v Benešově, tak Vindu vozily na Hrabovku pražské bobiny. Mám pocit, že jeden rok tu Vidu z HLN na Hrabovku vozily dokonce E 458.x jezdící na osobních "Éčkách".

Jediné, so se mohlo přepravovat v "sunutém" stavu, byly do doby otevření Holešovického nádraží kurzovní vozy Berlín – Vídeň, které jezdily z Prahy na "Sanssousi". Z Berlína na Masaryčku vozy přijely na nějakém "půlnočním vlaku", ta čísla i jména se měnila, takže si to už dobře napamatuji, ale tuším že před cca 30 lety to vycházelo an dvojici 378/379, tehdy se jednalo ISTROPLITAM jezdící v Bratislavě na Nové Mesto.

Podle historické literatury vlaky z Berlína jezdící na hlavní přijely na Masaryčku "pod halu", pak jely cestou posunu do Hrabovky a "čelně" na hlavní. Podobně to bylo s vlaky do Berlína.

Problém byl s délkou vlaků, protože svého času se mohlo od Hrabovky a současně do Buben "ve dvoraně" jen na 3. a 4. kolej, Takže délka vlaků i jejich sestava byla silně limitována. Takže nějaké posily se prostě nevedly a pokud měly být vedeny, tak se prostě musel v Děčíně vlak rozdělit a jely vlaky dva.

Z tohoto pohledu bylo otevření "holešovické" přeložky pro Masaryčku "darem z nebes".

Letní německé separáty k Balatonu případně k Černému moři se přepřahaly z Bubenči, když se otevřela "nová Libeň", tak se přepřahalo v Libni.

Ona ta výluka v Jenči spočívá jen v nemožnosti křižování v této stanici. No a křižovali se tam vlaky jen v ranní špičce proto ta změna se dotkla jen 3 spojů. Dva spoje do Prahy sloučili v jeden a jeden z Prahy je posunutej tak aby se křižoval jinde.
Jinak tohle bylo i nějakou dobu před výlukou Masaryčka - Dejvice a samozřejmě i během ní. Takže to nic nového není. Během té výluky Masaryčka - Dejvice s tím ve výlukovém řádu počítali tak to pro cestující ani jako výluka či omezení uváděno nebylo.

ta vyluka v jenci - to mam chapat, ze se tyka jen toho jednoho vlaku??