..: Poslední pantograf podstoupil revize a vyjel v historickém laku :..

Jednotka 451.025/026 v historickém laku, foto: Jarda Küfner Šumperk/Praha — Dne 14. července 2010 byla Českým drahám předána pantografová jednotka 451.025/026 po velké opravě, kterou provedla šumperská společnost Pars nova. Obdržela při ní také historický nátěr totožný s tím, kterým disponovala první sériová jednotka v roce 1964 při představení na Strojírenském veletrhu v Brně. Nicméně smutným faktem je, že již během prvních jízd po opravě doplatila na vandalismus, kdy lak jednoho z hnacích vozů poničil neznámý vandal svým tagem. Jelikož se turnusová potřeba každým rokem snižuje, jedná se pravděpodobně o poslední stroj této řady, který se podrobil pravidelné opravě v šumperských dílnách. V letošním roce je nasazováno celkem 22 souprav, v návrhu nového jízdního řádu 2010/2011 se počítá se snížením potřeby o další čtyři kusy. V současné době patří tato řada mezi nejstarší provozní vozidla v parku Českých drah, nepočítáme–li úzkorozchodné lokomotivy 705, provozované na trati do Osoblahy. Ačkoliv tuto skutečnost velmi neradi slyší zejména příznivci této neumírající legendy na kolejích, jejich životní éra se nenávratně blíží ke konci.

Ohlédnutí za legendou

451.086-2 v Kutné Hoře hl.n. Legenda na kolejích, jejíž provoz měl již dávno skončit a přesto vozí cestující ještě dnes. Řeč je o elektrických jednotkách řad 451 a 452, které si během svého více než čtyřicetiletého provozu vysloužily několik přezdívek: panťák, pantograf, žabotlam či CityFrog. Ačkoliv počátky jejich životní éry doprovázely časté technické problémy, po příslušných úpravách se staly velmi spolehlivými vozidly pro příměstskou dopravu v parku Československých státních drah (ČSD). Díky tomu si získaly mnoho příznivců, a to nejen z řad železničních fanoušků, ale i cestujících. Ve své době se jednalo o stroje s poměrně vysokým komfortem, které umožnily postupnou náhradu lokomotivou tažených vlaků v okolí velkých měst, jejichž největším nedostatkem byly nízké hodnoty akcelerace a decelerace při nemalém počtu stanic a zastávek, nebo nutnost objíždění hnacího vozidla v koncové stanici.

Vývoj a výroba

Elektrické jednotky řady 451, foto: Honzinus Úkol vytvořit koncepci vozidel nového typu – elektrických jednotek – zadalo na počátku padesátých let Výzkumnému ústavu dopravní a úpravárenské techniky (VÚDÚT) tehdejší ministerstvo dopravy. Hlavním cílem bylo nahradit lokomotivou tažené vlaky v příměstské dopravě, které nedosahovaly požadovaných jízdních dob. Předností nových jednotek byl převod pro rychlý rozjezd, dobře dimenzované brzdy a nemalou výhodou byla také dvě stanoviště strojvedoucího, díky čemuž odpadla náročná změna směru jízdy v koncových stanicích. Výroba dvou prototypů byla zahájena v roce 1957 ve spolupráci Vagonky Tatra Studénka se Závody Vladimira Iljiče Lenina (později ŠKODA Plzeň), z nichž jedna byla ČSD dodána v roce 1959 a druhá o rok později. Označeny byly řadou EM 475.0, což mimo jiné značilo elektrickou jednotku pro stejnosměrnou trakci, vybavenou čtyřmi hnacími dvojkolími a s maximální rychlost 100 km/h.

Elektrická jednotka ř.451, foto: Chary Přestože tyto prototypy měly k dokonalosti daleko, svůj účel – vytvořit základ pro výrobu sériových elektrických jednotek – splnily dobře. Po získání dostatečných zkušeností z výroby i provozu a z nich plynoucích úprav na projektu, mohla být zahájena sériová výroba. Mechanickou část dodávala Vagonka Tatra Studénka, část elektrickou pak MEZ Vsetín. První série, čítající 7 jednotek s novým značením EM 475.1 (později řada 451), byla dodána v roce 1964, tedy čtyři roky po dodání druhého prototypu. Během následujících let bylo dodáno celkem 51 elektrických jednotek, s dokončením poslední série v roce 1968. Jelikož byl však vývoj jednotek EM 488.0 (řada 460) značně opožděn, byly v roce 1969 – avšak jako nouzové řešení – objednány další jednotky. Ty však doznaly řady dílčích úprav, kdy výroba jedenácti kusů EM 475.2 (řada 452) probíhala v letech 1972 – 1973. Přestože plánovaná životnost všech těchto jednotek byla 15 let, pokrokové řešení i stále ještě uspokojivý stav umožnily ponechat žabotlamy v provozu až do dnešních dnů, byť úroveň pohodlí pro cestující zdaleka neodpovídá požadavkům 21. století.

Provoz

Elektrická jednotka řady 451, foto: Pavel Martoch Hlavním posláním elektrických jednotek řady 451/452 bylo pochopitelně zajišťovat příměstskou frekventovanou dopravu v okolí velkých měst. První dodávky směřovaly do Prahy a Bohumína, krátce byly provozovány také v depu Ústí nad Labem a po několik let dokonce i v RD Košice. Po roce 1976 však byly, z důvodu neustále se zvyšujícího přepravního nárůstu, všechny směřovány do Prahy (PJ ONJ), v posledních letech však byly v souvislosti s příchodem nových jednotek řady 471 CityElefant některé redislokovány do DKV Olomouc, PJ Olomouc, kde sloužily ke spokojenosti cestujících mezi Olomoucí, Prostějovem a Nezamyslicemi. Všechny kusy navazující série strojů EM 475.2 (452) byly dodány přímo do Prahy.

Počátky provozu byly spjaty s vozbou osobních vlaků Praha – Kolín – Pardubice ba dokonce Ostrava – Bohumín – Žilina. Postupem času, v souvislosti s průběhem dodávek, se objevovaly také na vlacích do Hradce Králové, Nymburka nebo Lysé nad Labem. Novější řada 452 poté zajížděla z Prahy do Benešova, kde jednotky setrvaly dodnes. V současnosti se s nimi častěji můžeme setkat také na tratích Praha – Beroun a Praha – Kralupy nad Vltavou. Ačkoliv stáří vozidel výrazně přesahuje průměrný věk lokomotivního parku Českých drah, jejich spolehlivost i stav nejen vozových skříní je stále na dobré úrovni. S výjimkou jednotky 452.003/010, u které výrazných změn doznal především interiér, neprošly žádnou rekonstrukcí či modernizací; opravy zajišťovala šumperská společnost Pars nova.

EJ 451, foto: MirKoEJ 451, foto: StrndaEJ 451, foto: Pavel MartochEJ 451, foto: Josef PetrákEJ 451, foto: Honza Beránek / JTB

Uspořádání a konstrukce

Oddíl vozu 451, foto: David Švestka V základní sestavě se jednotka skládá ze dvou čelních hnacích vozů (451/452) a dvou vložených netrakčních vozů (051/052). V provozu bývají tyto často modifikovány: na městské lince Praha – Roztoky u Prahy jezdily často třívozové, z Prahy do Berouna dokonce šestivozové. Celková kapacita jednotky řady 451 činí 680 míst, u řady 452 pak o šest méně. Trakční vozy se půdorysně dělí na stanoviště strojvedoucího, přední strojovnu, přední nástupní prostor, oddíl pro cestující, zadní nástupní prostor, zvýšený oddíl pro cestující s WC a zadní strojovnu. Elektricky vytápěné oddíly mají uspořádání sedadel 2+2; nástupní prostory jsou vybaveny dvoukřídlými, pneumaticky poháněnými dveřmi. Vložené vozy jsou členěny na dva koncové zvýšené oddíly pro cestující s WC umístěným v jednom oddílu, dva nástupní prostory a centrální oddíl pro cestující.

Stanoviště řady 451, foto: David Švestka Skříň vozů je ocelová svařovaná samonosná. V předních částech trakčních vozů jsou stanoviště strojvedoucího s unikátním levostranným řízením, přístupná bočními dveřmi z pravé strany. Hnací vozy jsou vybaveny automatickými spřáhly. Prostřednictvím otočných čepů je rám skříně spřažen se dvěma dvounápravovými hnacími podvozky pensylvánského typu; dvojkolí jsou vedena dvěma jhy. V každém hnacím podvozku jsou tlapově uloženy dva trakční motory, pohánějící dvojkolí čelním ozubeným převodem. Konstrukce skříní a podvozků je u vozů principiálně shodná, vložené vozy disponují pochopitelně pouze běžnými podvozky. Brzdová soustava se skládá z ruční brzdy působící na dvě přilehlá dvojkolí, samočinné tlakové brzdy řízené u vozů do inventárního čísla 076 brzdičem ŠKODA N/O (další stroje byly z výroby vybaveny brzdičem DAKO BS2, který po rekonstruci nahradil původní brzdič i u starších vozů), přímočinné brzdy řízené kohoutovým brzdičem (po rekonstrukci DAKO BP) a elektrodynamické brzdy. Všechna dvojkolí jsou brzděna oboustrannou špalíkovou brzdou.

EJ 451, foto: Vítek_VEJ 451, foto: Vítek_VEJ 451, foto: Honzinus451.026 u Kostomlat, foto: CharyEJ 451, foto: Filip Štajner

Zdroj: Finanční noviny, Pars nova, Atlas lokomotiv


Dominik Jaroš , JiříK. | 20.7.2010 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   
21.07.2010 (7:47)  
Předem bych chtěl pochválit hezký článek, děkuji.
Já vím, že mně (asi) hodně lidí bude tady chtít utrhnout hlavu, ale mně se Žabák líbí. Je to asi čtyři roky, co jsem přijel do Prahy za prací(před tím jsem vlastně tímto vozítkem nikdy nejel). Netrvalo dlouho a oblíbil jsem si ho. Když ještě jezdily EC/IC od Brna do Holešovic a já potřeboval na Smíchov, moje cesta byla vždy jasná: metro na hlavák a pak Žábou na Smíchov. Je pravda a uznávám to, že je už starý, tajně však doufám, že všichni do šrotu nepůjdou.... Jak psal michawel, na koridoru se Žabák chová celkem v pohodě. A své cestující má. Jezdím teď pravidelně hlavák-Strašnice nebo Hostivař a lidí je vždy dost a nějaké zvláštní stěžování moje ucho nezaslechlo. A sloni? Perfektní! Jen... Říkám to tu už po druhé, v létě je ve slonu zima-nemůžu si pomoct. Ale zpět k Žabáčkovi. Je to, pravda, stařeček, ale čilý a stále si uchovávající své výborné jízdní vlastnosti. A také spolehlivost. Slova mojí kolegyně-nejmenované manželky nejmenovaného strojvedoucího: Ty Elefanty čert přinesl. Furt něco s počítačem. V panťáku zašprajcuju relátko syrkou a jedu dál... Pro cestujícího je však slon daleko lepší, to se musí nechat.
21.07.2010 (2:11)  
Žabák, či žabí tlama, pochází z druhé poloviny 80. let

Ze sedesatych, hochu. Cas utika.
20.07.2010 (23:05)  
Já myslím že foto číslo 4 vypovídá za vše ... ten billboard je buď velice dobře odchycený, nebo montovaný ve photoshopu :-D :-D :-D
20.07.2010 (21:27)  
Samozřejmě to stačí pak na sólo 471 na všech vlacích. Takže se něco vyšetří (stejně je to spřahovaní vždycky dobrodružství).
20.07.2010 (20:57)  
S tlamou holt už nic nenaděláme, přesto mám tenhle vlak moc rád a vůbec mi nevadí to, co tu popisoval SzKT. Pokud tlama jede po koridorovým svršku, tak to není vůbec tak hrozné. Co mě pochopitelně vadí, je ta odrbanost a zničenost interiéru, naopak sedačky (pokud nejsou pob..., nebo rozpáraný) mi přijdou docela pohodlný. Ale jo, jasně, už to má holka za sebou. Spíš mě trošku provokuje to, že dráhy vidí akorát Elefanta a nic jiného. Přitom na ty ROPID 15 minutové linky by se hodilo něco úplně jiného, něco typu německé 423, nebo Flirta apod. Prostě lehké vozidlo s příslušnou kapacitou, ale bez patra.
A btw: Toho kreténa, co se na ten historický lak zvěčnil, bych měl opravdu sto chutí nakopat někam.
20.07.2010 (20:38)  
A když vezmu v úvahu, že ROPID na příští rok naplánoval zavedení čtvrthodinového taktu v úseku Praha - Úvaly - ty šotosny by měl někdo rázně umravnit. Za chvíli bude zbylá MHD v Praze jezdit v neděli ráno v intervalu 60 minut, jen aby jezdily železniční pseudolinky do Úval, Vysočan a Roztok.
20.07.2010 (20:34)  
Aleš Liesk.: ano, žabotlam vznikl jako zkratka ze starší přezdívky žabí tlama, jejíž původu jsem se nedopátral. To těch nějakých deset možná patnáct let musela být udržována v poměrně malém okruhu lidí.
20.07.2010 (20:30)  
Myslim ze sveho casu to asi bylo skvele vozidlo, mozna i srovnatelne s jinymi soupravami svetovych vyrobcu. Dnes je to uz ale jen rezava hromada srotu. Doslova. Staci se podivat na video z Cercar, jak tam ta zaba je zmuchlana. Predpokladam ze unava materialu a rez (a mozna i stara konstrukce, kdy se jeste na pasivni bezpecnost moc nehledelo) hrala velkou roli, ze dopadla tak jak dopadla. A ty hromady rzi co se vyvali pri rovnani zaby je neskutecny, divim se ze jeste vubec drzela pohormade (skoda ze to video neni ostrejsi - http://www.youtube.com/watch?v=XV0c33mDGpE ). Dnes bych tu hruzu nazval pojizdnou rakvi.
registrovaný uživatel SzKT  mail  
20.07.2010 (20:20)  
Poborski: Však to taky dráhy ničím nenahradí a polooficiálně do očí tvrdí, že s námi ta šerednost pobude určitě do roku 2020 a pak se to možná přesune někam mimo Prahu. Abych použil příměr: vy sice starou jedovatou babici s pláčem pohřbíváte, ale ona vás všechny přežije...
SYN: Naprosto souhlasím, ovšem 451/452 patří ještě i v rámci té celkové bezútěšnosti k tomu horšímu.
20.07.2010 (20:14)  
Žabák, či žabí tlama, pochází z druhé poloviny 80. let (což je možná pro mnohé překvapení). Pochází z období, kdy začínaly jezdit vozy Bmee s mizernými brzdicími vlastnostmi (hlavně co se týchá ochoty vůbec zabrzdit - viz nařízení tehdejšího O12, že se musí vždy po cca 30 km zabrzdit a zase odbrzit, aby se srovnal bremscajk). Tehdy jakýsi pilot prestižního expresu, když dojížděl panťák, který už měl být někde (v Poříčanech?) uhnutý, do vysílačky zahlásil "Žabí tlamo, koukej uhnout, jede za tebou rychlík s kotoučovými brzdami".

Co se týká obsaditelnosti, tak se uvádí počet sedadel, nikoliv počet vč. stojících zákazníků.
  1 2 3 4 5 6      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko