Curych - Švýcarské spolkové dráhy denně přistihnou 1000 černých pasažérů, jejich počet ale klesá. Od roku 2006 dráhy společně s dalšími poskytovateli služeb veřejné dopravy a dopravními svazy vedou registr černých pasažérů. Všudypřítomná žlutá cedulka "s okem" na, dle naší terminologie samoobslužných či specifických tratích, vysvětluje progresi. Při prvním přistižení zaplatíte 80 CHF, při druhém 120 CHF, při třetím 150 CHF. Nezaplatíte-li na místě, zaplatíte ještě 20 CHF poplatek za zpracování.

Nejpozději při třetím přestupku je navíc vyvoláno správní řízení, které též není poskytováno zdarma. V Curychu tak za tři jízdy na černo zaplatíte navíc pokutu a poplatky ve výši 560 CHF (přes 10000 Kč). Roland Binz z SBB k tomu dodává "Jízda načerno musí být v zájmu všech cestujících maximálně neatraktivní."

Registr černých pasažérů neobsahuje žádné citlivé osobní údaje, pouze jméno a adresu nezbytnou pro vymáhání práva. Navíc se nesmí použít k žádným jiným účelům a dva roky po uhrazení pokuty jsou záznamy černého cestujícího vymazány. Problém v tom nevidí ani mluvčí švýcarského úřadu pro ochranu osobních údajů, který konstatuje, že SBB má nepochybně důvod vést databázi černých pasažérů, kteří ji zjevně nejen obchodně poškozují.

Za dva roky provozu je v databázi "asi 500 000 záznamů" o černých jízdách vlakem, tramvají, autobusem, lodí nebo jiným prostředkem veřejné dopravy. SBB ale příjemně překvapilo, že vedení záznamů, odstupňované pokuty a správní řízení zabraly. Po zavedení systému v roce 2005/6 klesl poměr černých pasažérů postupně z původních 4% na 1,4% a na této hladině se již druhý rok drží. Pro srovnání: v pražské MHD se tento podíl odhaduje na 3-7% a loňské hodnoty vybraných pokut byly rekordní.

Společným problémem zůstává rostoucí agresivita cestujících bez jízdenky, kteří zaměstnance dopravce stále častěji fyzicky napadají. Průvodčí SBB budou na "několika vybraných trasách" v následujících týdnech doprovázeni neozbrojenými zaměstnanci bezpečnostní agentury Securitas. Počet evidovaných útoků byl v letech 2007 i 2008 asi 240 ročně, nicméně řada dalších nejspíš hlášena není. Odbory žádají větší ochranu vlakového doprovodu.

Navzdory mým zkušenostem z obrovské nervozity a špatného pocitu švýcarských přátel v případě, kdy si nestihli koupit před doběhnutím tramvaje jízdenku, článek začíná konstatováním, že Švýcaři jsou národem černých pasažérů. Naopak se mi zdá, že jízda načerno je brána za něco, co se prostě nedělá. Přesto se jízda načerno považuje za vážný společenský problém a konají se proti ní tady i v sousedních zemích občas i veselé kampaně, případně odměny pro předplatitele, v podobě např. kapesního kalendáře pro držitele General-Abo. Tak například:

• v autobuse v Altstätten byl spatřen plakát "Pozor, jízda načerno může ohrozit vaše zdraví. Zloba, stres, úzkostné stavy a pokuta 80 CHF jsou škodlivé. Žijte zdravěji a dopřejte si platnou jízdenku."
• ve vlacích na trati Feldbach - Bad Gleichenberg i v jiných prostředních veřejné dopravy na území spolkových zemí Štýrsko a Korutany najdete reklamu na exkluzivní "černou jízdenku" za 45€, k dostání pouze u revizora nebo nálepky nápadně podobné varováním ministerstva zdravotnictví, že "černá jízda způsobuje zpoždění", "černá jízda škodí zdraví", "černá jízda zvyšuje krevní tlak" a hlavně "Černá jízda škodí nervům".

I když v ČR existují i pokrokové metody distribuce jízdních dokladů, třeba formou SMS jízdenky v prostředcích DPP, stále není nijak zvláštní slyšet kalkulace, kolikrát za rok potkám revizora a kolik stojí tramvajenka (jízdenky) pro mé cesty. A kdo to třeba už jen pro ten adrenalin zkusí, nestydí se tím před známými pochlubit. Poučíme se?

zdroj: Neue Zürcher Zeitung, České noviny