Lysá nad Labem - Na železničním přejezdu u Lysé nad Labem narazil automobil do projíždějícího osobního vlaku. Jen několik minut poté do stejného auta narazil vlak nákladní. Drážní inspece nyní vyšetřuje, jak je možné, že ani jeden vlak po střetu nezastavil.
Na počátku byla jízda 22letého řidiče dodávky Fiat Scudo, který v pátek 12. prosince v 11.35 hodin při horších klimatických podmínkách nedokázal zastavit před železničním přejezdem se světly bez závor mezi Otradovicemi a zastávkou Lysá nad Labem-Dvorce a narazil do boku osobního vlaku jedoucího z Ústí n./L. do Lysé n./L., konkrétně do 1. vozu za lokomotivou. Auto bylo vlakem odraženo, řidič byl při nehodě zraněn. Až potud se jedná o standardní nehodu (podobných případů najetí auta do vlaku z boku Drážní inspekce eviduje ročně cca 20) bez jakéhokoli pochybení zaměstnanců železnice – signalizace na přejezdu totiž byla v činnosti.
Jak vyplývá z výpovědí zaměstnanců, vlakvedoucí při revizi jízdenek ucítil náraz, ale bezprostředně po nehodě nic neučinil. Po zastavení na zastávce Lysá nad Labem-Dvorce se šel zeptat strojvedoucího, zda na přejezdu něco podezřelého nezaznamenal. Od strojvedoucího obdržel zápornou odpověď a vlak pokračoval v jízdě do Lysé nad Labem přesto, že na jeho vlaku byly zjevné stopy po střetu s automobilem. Vlakvedoucí šel nehodu ohlásit podle výpovědi výpravčího až cca 5-6 minut po příjezdu vlaku do stanice (podle předběžných údajů v cca 11.47 hodin). To už ale Starou Boleslaví po téže koleji projel nákladní vlak jedoucí směrem k automobilu, který zůstal stát v průjezdném průřezu.
Ke střetu nákladního vlaku s automobilem došlo v cca 11.49 hodin. České dráhy za téměř 15 minut nedokázaly zastavit dopravu a zabránit tak dalšímu střetnutí.
Strojvedoucí nákladního vlaku nehodu okamžitě nahlásil jako srážku s vrakem auta, nicméně ani tento vlak nezastavil a pokračoval v jízdě až k vjezdovému návěstidlu do stanice Lysá nad Labem, odkud strojvedoucí výpravčímu v 11.59 oznámil, že má poškozenou lokomotivu. Výpravčí po oznámení vlakvedoucím podle výpovědi ještě těsně před druhým střetnutím použil tlačítko generálního stopu. Prověřuje se, jakým způsobem to učinil, neboť k zastavení vlaku nedošlo. Pravděpodobně také z toho důvodu, že měl strojvedoucí nákladního vlaku kanál přestaven na jinou frekvenci.
Drážní inspekce prověřuje činnost všech zaměstnanců, bude analyzovat data z rychloměru a upřesňovat časový sled nehodového děje. Současně se s výzvou o pomoc při šetření, jak přesně k první nehodě došlo, obrací se žádostí na cestující z osobního vlaku 6409 (kontakt na e-mail prevence@dicr.cz nebo tel.: 224 805 501).
zdroj: Zdeněk Neusar, Drážní inspekce ČR, TN.cz
Při vyslání Generálního stopu dojde automaticky k ukončení hovoru který zrovna probíhá aby nedošlo k zprodlení.
To není pravda. Hodně lidí si myslelo, že to tak je, ale není. Hovor se automaticky NEUKONČÍ.
Zaměstnanci ČD a.s. jsou vázáni předpisem D17, který v článku 2 – ten musí strojvedoucí znát, uvádí :
2. Mimořádnou událostí v drážní dopravě je závažná nehoda, nehoda nebo ohrožení v drážní dopravě, která ohrožuje nebo narušuje bezpečnost, pravidelnost a plynulost provozování drážní dopravy, bezpečnost osob a bezpečnou funkci staveb a zařízení nebo ohrožuje životní prostředí.
Pak je v předpise podrobná specifikace „mimořádných událostí", jenže v rozsahu znalostí strojvedoucího tento článek už není.
147. Mimořádné události jsou:
• srážka drážních vozidel,
• vykolejení drážního vozidla,
• najetí drážního vozidla na překážku na dopravní cestě dráhy,
• střetnutí drážních vozidel se silničními vozidly, včetně střetnutí drážních vozidel s chodci na úrovňovém křížení dráhy s pozemní komunikací,
• střetnutí drážních vozidel se silničními vozidly mimo úrovňové křížení dráhy s pozemní komunikací,
• střetnutí pohybujícího se drážního vozidla s osobou mimo úrovňové křížení dráhy s pozemní komunikací,
• lom kolejnice,
• lom kola nebo nápravy drážního vozidla,
• vybočení koleje,
• selhání návěstních (zabezpečovacích) systémů,
• nedovolená jízda drážního vozidla za návěstidlo zakazující jízdu,
• nezajištěná jízda drážního vozidla,
• předčasná změna návěstního znaku hlavního návěstidla,
• ujetí drážního vozidla,
• jízda drážního vozidla při otevřeném přejezdu,
• roztržení vlaku,
• požáry drážních vozidel,
• únik nebo ohrožení bezprostředním rizikem úniku nebezpečné věci při její přepravě po železnici, které není závažnou nehodou nebo nehodou,
• blíže nespecifikované MU, vzniklé v souvislosti s pohybem drážního vozidla,
• blíže nespecifikované MU, vzniklé bez souvislosti s pohybem drážního vozidla.
Takže strojvedoucí nákladního vlaku (nemající stanovenu znalost článku 147) může postavit svoji obhajobu na tom, že z jeho pohledu se nejednalo o mimořádnou událost ...
Ohlašování mimořádných událostí zjistěných ve stanici nebo na trati se provádí výpravčímu (dopravní kancelář je označena štítkem "ohlašovací pracoviště"), v depu strojmistrovi, u jiných pracovišť pracovníkovi majícím "nehodovou pohotovost".
Otázkou je, jak by strojvedoucí telefonoval za jízdy výpravčímu, pokud nemá k dispozici příslušné telefonní číslo. Takže komunikačním prostředkem je vysílačka.
Vyrozumívání Policie, záchranky, "havranů" apod. je již povinností "ohlašovacího pracoviště". Podrobně je to popsáno v předpise D17 a pak v předpise 1/D17.
PŠ
II. způsob brzdění je brzdění s brzdou s pomalejším vývinwm brzdné síly a s pomalejším odbrzďováním. jinak brzdná síla je stejná jako při I. způsobu brzdění. II. způsob brzdění se dříve používal pro nákladní vlaky, dnes se u nákladních vlaků používají oba způsoby. U osobních vlaků se používá zásadně I. způsob brzdění a to v polohách P, R a R+Mg. Tyto tři polohy se již od sebe brzdným účinkem (brzdící hmotností) liší.
PŠ
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.