Brno - Existence brněnského nádraží v jeho nové podobě odsunuté z centra města je stále ohrožena. Celkem 16 žalobců totiž uspělo v prosinci minulého u brněnského krajského soudu, který na jejich popud zrušil územní rozhodnutí brněnského magistrátu o novém nádraží. Podle mluvčí soudu Miroslavy Sedláčkové padl verdikt na neveřejném zasedání. Není tak jasné, zda jde jen o formální chyby, nebo o zásadnější problém. Mezi žalobci byly kromě třinácti soukromých osob také sdružení Děti Země a Stará Osada - Židenice a městská část Brno-Židenice.

Rekonstrukce železničního uzlu Brno je nejrozsáhlejším stavebním projektem v historii Jihomoravského kraje. Počítá se stavbou nového hlavního nádraží, které by mělo vzniknout asi 800 metrů na jih od současného nádraží v historickém centru města, stavbou odstavného nádraží a celkovou modernizací kolejového průtahu městem. Na přestavbu železnice v Brně má jít přes 20 miliard korun, převážně ze zdrojů EU. Ty jsou ovšem limitovány časem, a to do roku 2015. Pokud by Brno nestihlo zahájit stavbu včas, nemusí na ni mít prostředky. Investor se zatím k případu nechce vyjadřovat. „Samozřejmě, že my nové Brno dělat chceme, ale žádné oficiální stanovisko k tomu zatím nemáme,“ uvádí ze SŽDC Pavel Jankůj.

Zelení: Nové rozhodnutí pro přesun nádraží v Brně zabere 1,5 roku

Získání nového územního rozhodnutí pro přestavbu brněnského železničního uzlu, které zrušil brněnský krajský soud, potrvá podle místopředsedy Strany zelených a náměstka brněnského primátora Martina Andera minimálně 1,5 roku. Zelení budou požadovat, aby nové rozhodnutí obsahovalo zachování provozu na stávajícím nádraží v centru města. Investor bude muset podle soudu nejprve získat řadu výjimek pro zásahy do chráněných částí přírody. Teprve poté se mohou úředníci opět zabývat námitkami odpůrců stavby, kvůli kterým soud územní rozhodnutí zrušil.

Brněnský primátor Roman Onderka je mnohem optimističtější. „Nové územní řízení se nebude odvíjet od bodu nula, takže pokud vše půjde dobře, můžeme mít nové územní rozhodnutí do 7 měsíců.“ Začátek přestavby by se podle primátora teoreticky mohl posunout pouze o pár měsíců. Onderka doufá, že by stavební práce by mohly začít na podzim a Anderovu pesimistickou variantu si nechce připustit.

Podle Andera udělal chybu stavební úřad Brno-střed, že nezažádal o vydání ekologických povolení. Zástupci úřadu ještě neobdrželi rozsudek, a nechtějí proto spekulovat o tom, jaké další kroky budou muset podniknout ani jak dlouho potrvají. „Na to, co to bude znamenat, vám tu zatím nikdo neodpoví,“ sděluje mluvčí městské části Brno-střed Roman Burian. „Před samotným znovuzahájením procesu získání územního rozhodnutí bude tedy muset proběhnout správní řízení na vydání takzvaných výjimek pro zásahy do biotopů chráněných rostlin a živočichů. Zatím nevíme, o kolik takových území jde a jak obtížné bude výjimky získat,“ říká Ander.

Šance pro rychlodráhu

Podle Martina Andera se s novým územním řízením otevírá šance na přepracování projektu a jeho rozšíření o tzv. rychlodráhu, která by mohla spojit dříve nesmiřitelné projekty - odsun nádraží a jeho rekonstrukci v centru. Nové vlakové nádraží se sice postaví asi kilometr jižně od současného, ale s nynějším ho spojí právě rychlodráha. Regionální vlakové spoje by tak i nadále měly zastavovat ve středu města. Studie k rychlodráze, jež si město objednalo v minulém roce, má být hotova do poloviny letošního roku.

„Minulým vedením města připravené zrušení provozu na stávajícím nádraží bylo chybou. Zkomplikovalo a prodloužilo by každodenní cestování desítkám tisíc lidí. Městskou pokladnu by navíc zrušení nádraží vyšlo o 150 milionů ročně dráž, protože by muselo zajistit dopravu cestujících z odsunutého nádraží,“ říká Ander.

Zdroj: Lidové noviny a iDNES