Merseburg - Motorový vůz německého regionálního dopravce Burgenlandbahn bez strojvůdce i cestujících se v pondělí krátce před sedmou hodinou večer vydal na téměř čtyřicetikilometrovou cestu z nádraží v Merseburgu na území spolkové země Sasko-Anhaltsko. Neřízená jízda vlaku skončila až v stoupání před městem Querfurt, které již vozidlo nezvládlo a po sjetí z kopce samo zastavilo. Při incidentu nebyl nikdo zraněn a nedošlo ani k ohrožení ostatního železničního provozu; případ již ovšem šetří německá policie i Spolkový drážní úřad.
"Bude se zkoumat, zda se jednalo o technickou závadu nebo lidskou chybu," uvedl mluvčí dopravce Jörg Bönich poté, co na případ upozornily noviny Mitteldeutsche Zeitung. Okolnosti samovolného rozjetí zatím nejsou jasné, nicméně lidský faktor nelze vyloučit – příslušný motorový vůz řady VT 3.01 (VT 672.9 u DB) krátce před svou sólo cestou přijel do stanice Merseburg v dvoučlenné soupravě, načež následovalo rozpojení obou vozů a překvapivý odjezd jednoho z nich. Dopravce, jenž provozuje regionální spoje na 164 km tratí v Sasku-Anhaltsku, již podle svého vyjádření podnikl všechna opatření, aby se podobná situace nemohla opakovat. Změny v provozu řady VT 3.01, která u Burgenlandbahn tvoří jediný typ používaných vozidel, se zatím předpokládat nedají.
Zdroj: Mitteldeutsche Zeitung

Druhou možností je, že existovaly skutečnosti, které jí vedly k tomu, aby se její přítomnost ve vlaku (z toho plynoucí nepřítomnost někde jinde) nikde nezveřejňovala.
Technicky problém spočíval v tom, že se zanedbala údržba brzdiče a byla tam "unavená" pružina.
Ve Vašem článku je chyba: Nestalo se to večer, ale ráno vlakem 25706, příjezd v Merseburgu v 7:13 h. Byly totíž stížnosti, že lidé v dopravní špičce nenašli dost míst na sedění, proto tam jedou 2 motorové vozy.
Mimo dopravní špičce je obsazenost bída jak na české lokálce, proto se divím, že země Sasko-Anhaltsko v trati vidí perspektivu a zaplatila zvyšení rychlosti z 60 na 80 km/h.
Až do roku 1993 to bylo jinak, to se tam těžilo hnědé uhlí, dlouhé osobní vlaky dopravovali hornici do a z roboty a byla i intenzivná nákladní doprava uhelními vlaky a cisternami z chemického zavodu u Braunsbedry.
To dokázali ještě jiné věci: Roku 1968 přeložili trat' kvůli poddolováním a to jsme měli několík let dva nádraží: Mücheln staré a nové nádrazí. Mezi nimi budovali spojku a dopravovali těžké ucelené vlaky. A protože to šlo pořádné do kopce, jeli tam vpředu elektrickou lokomotivou tehdejší řady E 42 a postrkem s parní lokomotivou ř. 52.
V Müchelně je před mostem ochranná vyhýbka a kusá kolej, která vlastně má zabranit nechtěném ujetím vozů na volnou trat. Dvakrát tam dokázal hradlař při postavení vlakové cesty tu vyhýbku zapomenout, tak že nakladní vlak se vydal přes šturc dolů do potoka a porotože ten postrk hněd nepostřehl, co se děje, tlačil všecho dohromady, že to vypadalo jako v Studénce.
Šeptalo se, že soud to vyložil jako sabotáž a vyměřil hradlařovi nepodminěný trest 8 let.
Jinak vůbec netuším, jak se to mohlo stat, že ten vůz odjel.
Mezi Beuny a Franklebenem je síce polní cesta chraněná jen křížem, ale jinak je to opravdu tak, že se závory včas spouštějí před průjezdem vlaku.
Za NDR bylo to trochu jinak. Otec dělal v kanceláře u zastávky Braunsbedra Ost, kde jednou slyšel intenzivné brzdění a následně řvaní strojvůdcého na závorářku, jak to že nezavřela závory a že o tom píše hlášení.
Ty jsou automatický... to by to nikdo nezapínal.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
