Nicméně studentka by měla být natolik inteligentní, že by jí mělo "tuknout", že vlak nikde nestaví, ačkoli to není "projíždějící" vlak, ani se tam nesvítí, o tom, že tam není žádný průvodčí nemluvě ...
Druhou možností je, že existovaly skutečnosti, které jí vedly k tomu, aby se její přítomnost ve vlaku (z toho plynoucí nepřítomnost někde jinde) nikde nezveřejňovala.

Aj tak to pardon.... chybička se vloudila... svina jedna malá

thingie: no tak nekdo za zachranou brzdu zatahne, nekdo si to 2x rozmysli (zvlast kdyz si studentka uvedomila kolik by ji to mohlo stat). Ona prece nemohla vedet, ze to jede bez firy (a pokud nevedela ze automatika muze drzet stalou rychlost, tak ji takova moznost asi ani nenapadla).

karosa: Nemá tam libovolně jediná cestující náhodou něco jako záchrannou brzdu?

karosa : strojvedoucí dojel se soupravou z odstavného nádraží, nechal automatiku nastavenou rychlost 30 km/h, zabrzdil lokomotivu pouze lokomotivní brzdou. Vlivem otřesů se lokomotivní brzda odbrzdila a automatika uvedla vlak do pohybu. Chyba strojvedoucího spočívala v tom, že ovldač automatiky nepřestavil do polohy "výběh".
Technicky problém spočíval v tom, že se zanedbala údržba brzdiče a byla tam "unavená" pružina.

Shodou okolností jsem se narodil na té trati a to v městě Mücheln(Geiseltal).
Ve Vašem článku je chyba: Nestalo se to večer, ale ráno vlakem 25706, příjezd v Merseburgu v 7:13 h. Byly totíž stížnosti, že lidé v dopravní špičce nenašli dost míst na sedění, proto tam jedou 2 motorové vozy.
Mimo dopravní špičce je obsazenost bída jak na české lokálce, proto se divím, že země Sasko-Anhaltsko v trati vidí perspektivu a zaplatila zvyšení rychlosti z 60 na 80 km/h.
Až do roku 1993 to bylo jinak, to se tam těžilo hnědé uhlí, dlouhé osobní vlaky dopravovali hornici do a z roboty a byla i intenzivná nákladní doprava uhelními vlaky a cisternami z chemického zavodu u Braunsbedry.
To dokázali ještě jiné věci: Roku 1968 přeložili trat' kvůli poddolováním a to jsme měli několík let dva nádraží: Mücheln staré a nové nádrazí. Mezi nimi budovali spojku a dopravovali těžké ucelené vlaky. A protože to šlo pořádné do kopce, jeli tam vpředu elektrickou lokomotivou tehdejší řady E 42 a postrkem s parní lokomotivou ř. 52.
V Müchelně je před mostem ochranná vyhýbka a kusá kolej, která vlastně má zabranit nechtěném ujetím vozů na volnou trat. Dvakrát tam dokázal hradlař při postavení vlakové cesty tu vyhýbku zapomenout, tak že nakladní vlak se vydal přes šturc dolů do potoka a porotože ten postrk hněd nepostřehl, co se děje, tlačil všecho dohromady, že to vypadalo jako v Studénce.
Šeptalo se, že soud to vyložil jako sabotáž a vyměřil hradlařovi nepodminěný trest 8 let.
Jinak vůbec netuším, jak se to mohlo stat, že ten vůz odjel.
Mezi Beuny a Franklebenem je síce polní cesta chraněná jen křížem, ale jinak je to opravdu tak, že se závory včas spouštějí před průjezdem vlaku.
Za NDR bylo to trochu jinak. Otec dělal v kanceláře u zastávky Braunsbedra Ost, kde jednou slyšel intenzivné brzdění a následně řvaní strojvůdcého na závorářku, jak to že nezavřela závory a že o tom píše hlášení.

knapik: Pročpak se tedy VZ i KBSE zapíná ručně přepínačem?

Palko:
Ty jsou automatický... to by to nikdo nezapínal.

Cestující: Díky za info. Já novinky aneb Rudé právo on-line nečtu...:-)

Dale Cooper: Přejzdy jsou automatické, takže fungovaly normálně. Psali to na Novinkách. :)