Praha – V pátek 10.10. 2008 v 10:10 byla pozvaným hostům a zástupcům médií představena nově zrekonstruovaná nádražní budouva a přednádraží stanice Praha–Vršovice, jedné z pěti nejvýznamnějších železničních stanic v Praze. Neoklasicistní budova pocházející z roku 1872 prošla v průběhu šesti let rekonstrukcí za zhruba 50 milionů korun. Cílem bylo získat nové kvalitní kancelářské prostory a při té příležitosti odstranit nevzhlednou přístavbu pro pokladny z dob silného rekreačního provozu, vyměnit okna, dveře, zrenovovat fasádu a krovy. To vše tak, aby nedošlo k porušení historického rázu budovy, která je totiž památkově chráněná. Přístup do budovy je nově zcela bezbarierový.
Součástí prací byla i úprava přednádražního prostoru, v němž byl vybudován malý park a posezení. Zrenovovány byly odbavovací prostory a sociální zařízení. Nové provozní a kancelářské prostory naopak přivítají zaměstnanci žst. Praha-Vršovice a Regionální správy majetku ČD Praha, které zde bude mít své sídlo. Na snímcích si můžete prohlédnout opravenou budovu i samotné slavnostní otevření.
Zatímco nádražní budova září novotou, perony a kolejiště teprve oprava čeká. Mohou za to rozdílná vlastnické práva a zájmy. Budova totiž patří Českým drahám, perony a kolejiště má ve svém majetku zase Správa železniční a dopravní cesty s.o. Informovali jsme se proto, kdy bude stanice opravena jako celek, a co to vše cestujícím přinese.
Podle tiskového mluvčího SŽDC Jiřího Štastného se s rekonstrukcí stanice Praha–Vršovice počítá do opravy úseku Vinohradské tunely – Praha–Hostivař, náležícího do IV. tranzitního koridoru. O tomto projektu, jenž má být v letech 2012 až 2016 realizován nákladem 9 mld. Kč, jsme již informovali a jak uvádí pan Šťastný, bude pro vršovické nádraží znamenat mnoho – opravené nástupiště o standardní výšce hrany 550 mm od temene kolejnice, bezbariérový přístup a navádění pro nevidomé a slabozraké či nový informační systém pro orientaci cestujících. Ten je v současné době jedním z nejvíce postrádaných prvků ve stanici, obvzlášť při přestupech ze spojů jedoucích z trati 210, které kvůli pracem na hlavním nádraží končí Vršovicích a při obvyklém zpoždění bývá přestup velmi problematický. V úvaze je také prodloužení podchodu až do Bartoškovy ulice. Tím by se jednak nádraží napojilo na pražskou čtvrť Nusle, a také by se zmírnila bariéra, kterou mezi Vršovicemi a Nuslemi nádraží představuje. Právě dostupnost další dopravy z nádraží zůstává zásadním problémem této stanice, přitom alespoň dílčí zlepšení se přímo nabízí. Autobus 193 ke krčské nemocnici končí na náměstí Bratří Synků a otáčí pod železničním mostem u tramvajové zastávky Otakarova. Jeho krátké a nenáročné prodloužení do přednádraží stanice Vršovice s přestupem na Esko je bohužel nadále jen nerealizovanou vizí. Ani plánovaná trasa metra D nemá návaznosti na vršovickém nádraží zlepšit.
Z pohledu provozu pak přinese rekonstrukce alespoň výměnu železničního spodku i svršku, rekonstrukci mostů u stanice, trakčního vedení, sdělovací a zabezpečovací techniky.
Zdroj: České dráhy, SŽDC s.o., ŽelPage; foto: autor
Nejnovejsi nadrazi je asi prazske Holesovice. Take maji takovou normalni prirozenou vysku cca 6 metru...
Diky vysce se da hala podle me lepe prirozene prosvetlit, bez toho by se obtizne instalovaly informacni panely apod. a navic by to podobne jako letiste mely byt objekty koncipovane jako takove vstupni brany do toho ktereho mesta - takze i tak jde o patricnou honosnost
Vršovické nádraží je zrekonstruováno na pohled pěkně, ale zároveň dost příznačně pro místní železnici... Místy je to paráda a místy zážitek jen pro otrlé.
Než to prodali žluťáskum tak to byla nádražácká hospoda ,jo to bývaly časy.
MZ - no prave - ze to maji stara nadrazi - tak budiz no, proste byla takova doba. Ale kdyz se stavelo v 19xx, tak uz u toho lidi prece i mysleli, ne? Vysoky stropy v obytnejch domech mi taky moc nejsou jasny. Snad akorat, ze clovek muze mit velkej vanocni stromecek:-))
Ne pro drážní "šotouše".
Prostě se tak ty budovy stavěly. Tímhle způsobem je postavena např. historická budova na Masaryčce (cca 1845), kam byste pohodlně udělal "falešný" strop a měl tam prostory vysoké přes 2,5 metru.
Na Masaryčce jsou některé prostory tím "falešným" stropem opatřeny. Např. prostory nad řeznictvím "ve dvoraně". Dole je obchod, nahoře - tam kde jsou ona půlkulatá okna, jsou administrativní prostory. Moc světla tam není, takže se tam musí prakticky trvale svítit. Výška je cca 2,5 metru.
Podobným způsobem jsou postaveny "staré" činžáky např. na Vinohradech proti rozhlasu. O něco nižší byla výška stropů v budovách někdy ze 30. let, které jsou stavěny ve slohu funkcionalismu, takže když se podíváte na zástavbu z přelomu 19. a 20. století a porovnáte jí se sousedící výstavbou ze 30. let minulého století, tak "mladší" domy mají na stejnou výšku o jedno nebo dvě podlaží více. Podobně dopadne srovnání s budovami dostavenými v různých prolukách po roce 1945, kdy byly byty budovány s "nízkými" stropy.
O tom, že je to šíleně drahé na výtápění povídejte. Teta v takovém bytě bydlela a měla tam původně uhelná kamna, pak přešly na nafťáky a nakonec se přešlo na etážové topení. V těch domech byla, resp. jsou dvojí okna.
Anowis : ne nádražní restaurace tam není, podle dispozice těžko říci, to by se musely sehnat nějaké velice staré fotky, ale nevyloučil bych, že mohla být v levé části (když stojíte na peroně čelem k budově), já tam pamatuji pouze úschovnu a zavazadla & spěšniny (pakrovnu). V rámci toho přístřešku s pokladnami, na opačné straně byl typický kiosek s obvyklou unifikovanou nabídkou ...
Nejbližší standardní hospoda III. cenové skupiny byla naproti nádraží na křižovatce.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.