Praha – V pátek 10.10. 2008 v 10:10 byla pozvaným hostům a zástupcům médií představena nově zrekonstruovaná nádražní budouva a přednádraží stanice Praha–Vršovice, jedné z pěti nejvýznamnějších železničních stanic v Praze. Neoklasicistní budova pocházející z roku 1872 prošla v průběhu šesti let rekonstrukcí za zhruba 50 milionů korun. Cílem bylo získat nové kvalitní kancelářské prostory a při té příležitosti odstranit nevzhlednou přístavbu pro pokladny z dob silného rekreačního provozu, vyměnit okna, dveře, zrenovovat fasádu a krovy. To vše tak, aby nedošlo k porušení historického rázu budovy, která je totiž památkově chráněná. Přístup do budovy je nově zcela bezbarierový.
Součástí prací byla i úprava přednádražního prostoru, v němž byl vybudován malý park a posezení. Zrenovovány byly odbavovací prostory a sociální zařízení. Nové provozní a kancelářské prostory naopak přivítají zaměstnanci žst. Praha-Vršovice a Regionální správy majetku ČD Praha, které zde bude mít své sídlo. Na snímcích si můžete prohlédnout opravenou budovu i samotné slavnostní otevření.
Zatímco nádražní budova září novotou, perony a kolejiště teprve oprava čeká. Mohou za to rozdílná vlastnické práva a zájmy. Budova totiž patří Českým drahám, perony a kolejiště má ve svém majetku zase Správa železniční a dopravní cesty s.o. Informovali jsme se proto, kdy bude stanice opravena jako celek, a co to vše cestujícím přinese.
Podle tiskového mluvčího SŽDC Jiřího Štastného se s rekonstrukcí stanice Praha–Vršovice počítá do opravy úseku Vinohradské tunely – Praha–Hostivař, náležícího do IV. tranzitního koridoru. O tomto projektu, jenž má být v letech 2012 až 2016 realizován nákladem 9 mld. Kč, jsme již informovali a jak uvádí pan Šťastný, bude pro vršovické nádraží znamenat mnoho – opravené nástupiště o standardní výšce hrany 550 mm od temene kolejnice, bezbariérový přístup a navádění pro nevidomé a slabozraké či nový informační systém pro orientaci cestujících. Ten je v současné době jedním z nejvíce postrádaných prvků ve stanici, obvzlášť při přestupech ze spojů jedoucích z trati 210, které kvůli pracem na hlavním nádraží končí Vršovicích a při obvyklém zpoždění bývá přestup velmi problematický. V úvaze je také prodloužení podchodu až do Bartoškovy ulice. Tím by se jednak nádraží napojilo na pražskou čtvrť Nusle, a také by se zmírnila bariéra, kterou mezi Vršovicemi a Nuslemi nádraží představuje. Právě dostupnost další dopravy z nádraží zůstává zásadním problémem této stanice, přitom alespoň dílčí zlepšení se přímo nabízí. Autobus 193 ke krčské nemocnici končí na náměstí Bratří Synků a otáčí pod železničním mostem u tramvajové zastávky Otakarova. Jeho krátké a nenáročné prodloužení do přednádraží stanice Vršovice s přestupem na Esko je bohužel nadále jen nerealizovanou vizí. Ani plánovaná trasa metra D nemá návaznosti na vršovickém nádraží zlepšit.
Z pohledu provozu pak přinese rekonstrukce alespoň výměnu železničního spodku i svršku, rekonstrukci mostů u stanice, trakčního vedení, sdělovací a zabezpečovací techniky.
Zdroj: České dráhy, SŽDC s.o., ŽelPage; foto: autor
Já jsem teda nad tím taky přemýšlel, například nádražní prostory v Olomouci mi přijdou naprosto klaustrofobní, a to objektivně až tak malé nejsou, ale strop je tam na nádražní halu dost nízký.
Nová nádražní budova je třeba v Lysé nad Labem.
Takovej Wien Praterstern je celkem velky nadrazi (pravda, jenom pro s-bahn, ale to snad nevadi) a tabule tam snad ani neni (pravda, vicemene tam neni ani zadna poradna hala v podstate, ale je to priklad toho, ze to jde i bez monstrozni tabule).
No a pokud jde tu klaustrofobii (chapu, ze to byl i vtip:), tak je to furt o tom samym - nadrazi neni park s lavickama, kam lide chodi okukovat stropy a nastenne malby:) Z meho pohledu je v tom neco jakoby megalomanskeho z drivejsich dob - prichod zeleznice byla velka slava, je tomu potreba udelat poradnou budovu (idealne po kostele druhou nejvetsi). Jenze mi neni jasne, proc toto vnimani pretrvalo i do dob, kdy se uz mysli trocha jinak.
Tim samozrejme nerikam, ze nadrazni budovy maji mit podobu unibunky ala SA v Brne u Grandu, ale jak jsem psal v tom uvodnim "zamysleni" - sprava unibunky asi vyjde levnejc nez "vilka" v Hostivari, tim spis, kdyz je oduvodneny predpoklad, ze sluzeb unibunky vyuzije vic lidi. Takze jsme zase u penez, efektivity utraceni, atd, atd...
Podobně jezdí souběžně BUS 119 s tram v úseku Divoká Šárka - Dejvická po Evropské aniž by to někdo považoval za rozpor se zásadami pražské dopravní politiky, ba co víc, souběžně s MHD (bus & tram) jezdí i autobusy veřejné linkové dopravy.
M : 19xx mysleli > Baťa, který stavěl cihlové domy s nízkými (normálně vysokými) stropy, pak to co se stavělo od počátku 50. let > činžáky = unifikovaná socialistická výstavba buď z cihel nebo později paneláky různých výšek, ale v podstatě podle jednoho projektu.
Ale stavby dělané za první republiky (funkcionalismus) nebo těsně po válce mají ty stropy taky dost vysoké.
Nejsem znalec rakouské architektury ani historie vídeňských nádraží, ale tipoval bych, že WEST i SÜDBF jsou někdy z přelomu 40. a 50. let. Obě nádraží jsem viděl poprvé v roce 1980.
Pardubice mají jistou podobnost s Chebem.
Fakticky komplet nové nádraží jsou České Velenice > po bombardování tam nezbylo v podstatě nic, nový by měl být ten Cheb i Klatovy, vše jako následek bombardování. Proto ta nádraží nesou jistou stopu podobnosti.
Pardubice jsou taky komplet nové, předchozí nádražní budova je zhruba 500 m směrem k Chocni, v místech kde se odstavují vozy (budova je vlevo ve směru jízdy směr Choceň).
Ferro : u nádražních hal je to samozřejmé, ale v těch nádražích jsou prostory kancelářského typu nebo bytů pro zaměstnance - přednosta stanice měl k dispozici služební byt, kde jsou právě ty vysoké stropy.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP, - editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.