Luzern – Tunel na úzkorozchodné trati Luzern – Stans – Engelberg bude do provozu uveden v prosinci roku 2010. Tuto informaci přináší občasník „zb mobil“ švýcarské železniční společnosti Zentralbahn (ZB) „léto 2008“. Stavba tunelu byla přerušena po povodních v srpnu 2005, během nichž se objevil třetí „vodní výron" a tunel byl každou vteřinu zaplavován 1 100 litry vody. Původní projekty musely být přepracovány a schváleny „Spolkovým úřadem pro dopravu“ (Bundesamt für Verkehr).

Dříve jen slabě využívaná jednokolejná elektrifikovaná dráha o rozchodu 1000 mm původně „soukromé“ společnosti LSE (Luzern – Stans – Engelberg Bahn) začínala ve Stansstadu na břehu Vierwaldstättersee. Teprve vybudováním spojky Hergiswill – Stans získala v roce 1964 možnost jízdy přímých vlaků do Luzernu. V Hergiswillu pod horou Pilatus totiž navazuje na „hlavní“ větev Luzern (436 m.n.m., 58000 obyvatel) – Interlaken, donedávna provozovanou pod značkou SBB Brünig. V roce 2005 došlo ke sloučení obou společností pod novou společnost – Zentralbahn. Trať pokračuje přes Stans do horského letoviska Engelberg (1015 m.n.m.), přičemž v závěrečném úseku využívá ozubnice.

Ve Švýcarsku dochází od devadesátých let k dramatickému rozvoji předměstské dopravy, tzv. konceptu S-Bahn. Od roku 2004 byl tento systém taktových linek zaveden i v Luzernu a okolí. Největší investice jsou kromě nákupu nových vozidel směrovány právě do úzkorozchodné trati s cílem zdvojkolejnit úsek Luzern – Hergiswill a vystavět nový tunel namísto ozubnicového úseku u Engelbergu. Dnešní provozní koncept počítá každou půlhodinu s vlakem S–Bahn Luzern – Hergiswill – Stans, z nichž každý druhý pokračuje až na Engelberg, každou půlhodinu pak s vlakem S–Bahn Luzern – Hergiswill – Giswill a každou hodinu s dálkovým IR vlakem Luzern – Interlaken. Ve srovnání s Prahou tedy můžeme jen tiše závidět.

Původní projekt předpokládal otevření tunelu v prosinci roku 2005 a stavba měla stát 68 milionů CHF. Upravený projekt počítá s náklady ve výši cca 176,5 milionů CHF, tedy prakticky dvojnásobek.

Tunel je dlouhý 4 060 metrů. Dolní portál tunelu leží v nadmořské výšce 600 metrů, horní portál ve výšce 991 metrů. Nejvyšší stoupání v tunelu je 105 ‰, takže trať bude i nadále ozubnicová, v tunelu je výhybna umožňující křižování protijedoucích vlaků, náhradou za stanici (výhybnu) Obermatt. Přestože celková délka trati zůstane prakticky stejná, jízdní doba se zkrátí o 9 minut, což umožní nasazení pouze dvou souprav. Současná jízdní doba směr Luzern – Engelberg činí 61 minutu, v opačném směru 64 minuty, takže pro hodinový interval vlaků jsou potřeba tři soupravy.

Tajemství zkrácení jízdní doby spočívá v tom, že se odstraní jízda na stoupání dosahujícím až 246 ‰ mezi stanicí Obermatt a zastávkou Grünenwald. Na ozubnicovém úseku může jet vlak nejvýše rychlostí 19,5 km/h – ostatně i při jízdě na 28 jízdní stupeň nedokáže jet elektrický vůz vezoucí dva vozy rychleji. Nájezd i sjezd z ozubnice se navíc uskutečňuje pouze pětikilometrovou rychlostí.