Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Velim - Na zkušebním železničním okruhu VÚŽ Velim nedaleko Prahy se testuje prototyp rychlovlaku AGV, jež je nástupcem francouzských souprav TGV. V běžném provozu bude jezdit až 360 km/h, výjimečně však může vyvinout rychlost i přes 500 km/h.
Výrobcem těchto rychlovlaků je společnost Alstom. Vlak budoucnosti s nezvyklými aerodynamickými tvary bude po okruhu jezdit do září, a to s maximální rychlostí omezenou na 200 km/h.
Jednotka se skládá ze 7 vozů, sedačkami pro cestující jsou však vybaveny zatím pouze dva. Zbytek obsadila pojízdná "laboratoř". Předmětem měření je například hluk, proudění vzduchu, napětí v různých komponentech, účinnost a zahřívání brzd nebo chování vlaku v obloucích.
Cena jedné soupravy se pohybuje zhruba kolem 726 milionů korun. První AGV by se měly objevit v komerčním provozu počátkem roku 2011.
Vysokorychlostní tratě budované pro rychlostí nad 300 km/h nyní zažívají nebývalý rozvoj. Podle nejnovějších studií mohou rychlovlaky konkurovat letecké dopravě, a to především na krátkých a středně dlouhých trasách. Vrchním limitem pro jejich časovou i energetickou výhodnost je vzdálenost mezi výchozí a koncovou stanicí do 1000 km.
K velmocím v tomto odvětví železniční dopravy patří především západní státy jako Francie, Německo nebo Španělsko. V budoucnu by mohla jedna větev evropské sítě VRT železnic vést také přes Česko. Více informací o jejich rozšíření do Česka vám přineseme v připravovaném článku.
Adys 
| 25.6.2008 (19:00)
| 25.6.2008 (19:00)Související zprávy
26.06.2008 (16:21)
R 1463 ÚPA: nj ale ta pára se určitě nějak zužitkovává a to třeba topením a tím nahradí teplárny a ušetří další spalování fosilních paliv :)
26.06.2008 (15:39)
Prijde mi to, nebo byl pinďa drazsi??????
Rail 2005: Drobet s Vami budu polemizovat, vyroba energie z jadra je doprovazena obrovskou produkci vodni pary, coze je take sklenikovy plyn!! Pri tech 96% z jadra je to nemalo vodni pary..Na druhou stranu vzdy to bude cistsi nez uhli
Rail 2005: Drobet s Vami budu polemizovat, vyroba energie z jadra je doprovazena obrovskou produkci vodni pary, coze je take sklenikovy plyn!! Pri tech 96% z jadra je to nemalo vodni pary..Na druhou stranu vzdy to bude cistsi nez uhli
26.06.2008 (15:32)
Jeden krátký hrubý výpočet:
Boeing 737-800, hodinová spotřeba při typickém letu 2526 kg/h (staženo ze systémů Travel Service), výhřevnost JET A-1 je 43,1 MJ/kg.
Letadlo uletí 750 km Paris - Marseille za 1h. Tzn. že spálí energii kerosinu 108 870 MJ (na 186 PAX) tedy 585 MJ/PAX.
TGV Duplex ujede stejnou trasu za 3h (téměř po celé délce jede 300 km/h, tedy na maximální výkon 8,8 MW) Tzn. že spálí elektrickou
energii 31 680 MJ během 1h, tedy na celé trase 95 040 MJ (na 545 PAX) tedy 174 MJ/PAX.
Pokud bychom vzali větší, výkonnější stroj srovnatelný s kapacitou TGV Duplex, bude jeho náročnost +/- stejná nebo malinko vyšší.
Rozdíl je v tom, že letadlo pálí fosilní palivo, TGV energii z jádra, která je podstatně čistější a ještě je navíc méně energeticky náročné.
Boeing 737-800, hodinová spotřeba při typickém letu 2526 kg/h (staženo ze systémů Travel Service), výhřevnost JET A-1 je 43,1 MJ/kg.
Letadlo uletí 750 km Paris - Marseille za 1h. Tzn. že spálí energii kerosinu 108 870 MJ (na 186 PAX) tedy 585 MJ/PAX.
TGV Duplex ujede stejnou trasu za 3h (téměř po celé délce jede 300 km/h, tedy na maximální výkon 8,8 MW) Tzn. že spálí elektrickou
energii 31 680 MJ během 1h, tedy na celé trase 95 040 MJ (na 545 PAX) tedy 174 MJ/PAX.
Pokud bychom vzali větší, výkonnější stroj srovnatelný s kapacitou TGV Duplex, bude jeho náročnost +/- stejná nebo malinko vyšší.
Rozdíl je v tom, že letadlo pálí fosilní palivo, TGV energii z jádra, která je podstatně čistější a ještě je navíc méně energeticky náročné.
26.06.2008 (13:45)
OT: Pro fanoušky rychlovlaků :-D anebo co všechno se dá zažít v Pendolíně :) nenechte se zmást začátkem a vydržte až do konce :)
26.06.2008 (13:42)
Tož rychlovlak pěknej, jako pendolino stejně drahej, ale asi by u nás neměl po čem jezdit, respektive musel by jezdit pomaleji, než to pendolino.
Pokud jde o energetickou náročnost, museli byste to srovnávat na primární paliva, tedy asi na bázi ekvivalentní výhřevnosti. On je elektrickej vlak sice pěknej, ale při současnym energetickym mixu pro výrobu elektřiny spotřebuje cca trojnásobek tepelný energie v uhlí, než propálí elektrický v motorech. Kolik je poměr mezi užitečnym tahem letadla a výhřevností kerosinu netušim.
Pokud jde o energetickou náročnost, museli byste to srovnávat na primární paliva, tedy asi na bázi ekvivalentní výhřevnosti. On je elektrickej vlak sice pěknej, ale při současnym energetickym mixu pro výrobu elektřiny spotřebuje cca trojnásobek tepelný energie v uhlí, než propálí elektrický v motorech. Kolik je poměr mezi užitečnym tahem letadla a výhřevností kerosinu netušim.
26.06.2008 (13:36)
OK, ja bych ten problem rozdelil:
1. Cista energeticka narocnost prepravy vlakem vs. letadlem na nejakych typickych tratich, v megajoulech, bez ohledu na zpusob vyroby elektriny (pak si to kdyztak muzu prenasobit nejakymi koeficienty dle toho, z ceho v te ktere zemi vyrabeji elektrinu).
2. Energeticka narocnost cele veci, opet v MJ: vyroba vlaku ci letadla, postaveni trate/letiste, udrzba, vyroba a doprava paliva, ztraty v rozvodne soustave, ... Ale bojim se, ze tohle se temer neda spocitat, aniz bychom skoncili u prochazeni prakticky nekonecneho do hloubky.
3. Prepocet na skodliviny.
Prinejmensim bod 1. by me ale hodne zajimal. Nebo treba takova srovnani, ze AGV ma pri 360 spotrebu TGV pri 300.
1. Cista energeticka narocnost prepravy vlakem vs. letadlem na nejakych typickych tratich, v megajoulech, bez ohledu na zpusob vyroby elektriny (pak si to kdyztak muzu prenasobit nejakymi koeficienty dle toho, z ceho v te ktere zemi vyrabeji elektrinu).
2. Energeticka narocnost cele veci, opet v MJ: vyroba vlaku ci letadla, postaveni trate/letiste, udrzba, vyroba a doprava paliva, ztraty v rozvodne soustave, ... Ale bojim se, ze tohle se temer neda spocitat, aniz bychom skoncili u prochazeni prakticky nekonecneho do hloubky.
3. Prepocet na skodliviny.
Prinejmensim bod 1. by me ale hodne zajimal. Nebo treba takova srovnani, ze AGV ma pri 360 spotrebu TGV pri 300.
26.06.2008 (13:15)
Energetická čistota letadlo versus vlak. To je často diskutabilní. Vlak jezdí na elektriku, ale ta bývá mnohdy vyráběna ne moc čistým způsobem. Pokud však vezmeme v úvahu Francii, kde je 96% elektrické energie z jádra (tedy prakticky žádné emise CO2) jednoznačně vyhrává vlak i v kapitole čitoty. AGV tomu navíc nasadí korunu, když má stejnou energetickou náročnost při 360 jako současné TGV při 300. Mohu si tedy vybrat, zda budu jezdit se stejnými náklady jako dnes, ale výrazně rychleji, či mi bude stačit pouhých 300, ale zato ušetřím energii.
26.06.2008 (12:57)
M: Na druhou stranu veta o tom, ze hornim limitem pro casovou a energeticku vyhodnost vlaku je 1000km mi prijde velice zajimava. Casova je celkem zrejma, ale energeticka se mi odhaduje velice spatne. Nebyl by odkaz na studii, ze ktere tenhel zaver vychazi? Moooooc by me zajimala a moooc by se mi hodila v ruznych diskusich na tema letadlo vs. vlak.
26.06.2008 (10:46)
Kuchi: idelání je výstup v Cerhenicích, z Velimi je to zbytečně daleko
26.06.2008 (10:18)
no a hned je namet na sobotni vylet:-)myslite ze tam bude videt?a kde je lepsi vystoupit z vlaku ve velimi nebo cerhenicich?
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Logowanie
© 2001 - 2024 ŽelPage
- administratorzy
:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko