Březová nad Svitavou - Obyvatelé Březové se mohou těšit na novou železniční zastávku přímo v centru města vedle hasičské zbrojnice. Současná železniční stanice by tak sloužila už jen pro křižování vlaků. Návrh na vybudování nové zastávky v Březové nad Svitavou vzešel od SŽDC a podniku Elektrifikace železnic. „Myšlenka je to zajímavá pro obě strany. Pro město by to znamenalo přiblížení železniční dopravy cestujícím. Současná stanice je pro obyvatele z centra města příliš vzdálená,“ říká zastupitelka Březové Jana Poláčková.
S vybudováním nové zastávky se počítalo už před 15 lety při modernizaci koridoru z České Třebové do Brna. Z realizace ale sešlo, protože město nemělo dostatek prostředků na spolufinancování výstavby. Nádraží Březová nad Svitavou stojí na konci města, prakticky už v Moravské Chrastové, a bez auta se k němu vydá jen málokdo.
Podobně je na tom také zastávka Dlouhá, která leží úplně mimo město. V poslední době ji začali využívat obyvatelé z nového sídliště na Špitálském poli. Zatímco zastávka Dlouhá zůstane jak je, současné nádraží v Březové nad Svitavou by přestalo sloužit cestujícím. Zachována by zůstala pouze budova, ze které by výpravčí dohlížel na trať a několik kolejí pro křižování vlaků.
zdroj: Svitavský deník
1 2 | Zpráv na stránku: |
Jinak ja psal o vlastnim majetku (porad...), ne o majetku sverenem, zamestnavatele apod.
Víte ono musíte být trošku odvážný. Já jsem jezdil do zásobovacího skladu ve Vrútkách s úřednë posvěcenou objednávkou na krabici matiček v řádu tisíce korun a ve skutečnosti jsem tam nakupoval trakční motory a další náhradní díly pro lokomotivy v řádu milionů korun...
Tomase Batu jsem osobne neznal, ale vim jiste, ze tohle plati bez ohledu na to, jestli clovek ma zakladku nebo pet titulu za jmenem. Samozrejme plati, ze nekdo je lepsi obchodnik (zednik, ucitel, atlet) nez jiny, ale porad plati to, ze pokud rozhoduje o svych penezich, tak rozhoduje pecliveji, nez kdyz rozhoduje o cizich (alespon to tak plati pro 99% lidi)
Tomáš Baťa (starší) byl vyučený švec, žádnou ekonomickou sorbonu, tím spíše titul docenta nebo přescenta nebo "tisíc" čestných doktorátů neměl, přesto se držel velmi výrazné ekonomické poučky nejsem tak bohatý, abych si mohl kupovat levné věci. Když si něco koupil, tedy investoval do "svého" podniku, tak si kupoval věc bytelnou, která vydržela. Stejnou zásadu zastával i jeho nevlastní bratr Jan Antonín - ten ovšem onen čestný doktorát dostal, ale ne za žvásty o neviditelné ruce trhu a podobných učebnicových blábolech, ale za konkrétní činnost. Patrně by ho dostal i Tomáš, kdyby tragicky nezahynul...
Když se "mladý" Tomáš Baťa (syn) podíval v roce 1990 do Zlína cca po 50 letech, tak viděl jak ty stroje, které zakoupil jeho táta nebo strýc ve třicátých letech ještě fachají...
A stejné je to s koridory. Na 260 se z ekonomických důvodů ve 4 stanicích nepostavily podchody nebo nadchody a ostrovní nástupiště, protože by to bylo moc drahé .... podobně se v "zájmu daňového poplatníka" (aby to nebylo drahé) používají výhybky na rychlost 50 km/h, protože jsou levnější než na 100 km/h, ale že ty levnější výhybky pak znamenají zpoždění vlaků vzniklé jízdou odbočkou (on je znatelný časový rozdíl když se pojede do odbočky 100 nebo 50), tudíž nespokojeného daňového poplatníka, který za svoje peníze (+peníze z dotace) dostaává nekvalitní služby = zpoždění, to už nikoho z těch otitulovaných a odoktorovaných maloměšťáků (a novinářů, kteří si rádi přihřejí polívčičku na zpožděných vlacích) nezajímá.
1 2 | Zpráv na stránku: |
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.