Já se v železnici vrtám od svých patnácti, tedy dnes už 45 let a o problémy s trakcí se zajímám od té doby, co jsem viděl nepovedený zásah rychlovypínače v měnírně Roztoklaty (rtuťový usměrňovač, tvrdý zkrat na troleji, zpětný zápal a vyhoření obsahu kobky.) Ono udělat ze třech fází jednu a ty tři zatížit symetricky bez usměrnění opravdu nejde.

Ážetďák: Tak tomu říkam odborník vrtám se v železnici 5 let ale tohle sem ještě neslyšel......

Věc má háček. Před Břeclaví je napájecí stanice a vzhledem k nutnosti alespoň částečně symetrizovat zatížení sítě 110 kV se u každé napájecí a spínací stanice mění v troleji fáze, takže napětí mezi oběma úseky troleje dosahuje až k 50 kV! Pokud lokomotiva takovýto úsek projede se zdviženým sběračem, dojde k vytažení oblouku, který po drátech běží, takže škody na troleji jsou minimální, vždy to odnese sběrač. Zásah ochrany, vzhledem k tomu, že se nejedná o tvrdý zkrat, může přijít pozdě, nebo vůbec. Řešením by bylo, použít v napájecích stanicích elektronické měniče s usměrňovači. Distribuční síť by byla zatížena symetricky s účinníkem téměř 1 a N. S. by mohly pracovat paralelně s vazbou ochran, stejně, jako na ss. trakci. Spínací stanice by pak nebyly potřeba vůbec a zamezilo by se vazbě N. S. přes trolej. V Rakousku, Švýcarsku a Německu už to zkoušejí na 15 kV systému a úspěšně. Myslím, že by se to mohlo začít dělat i u nás.

Honza: Do Ostravy ne, ale na Břeclav jezdí od Svitav dolů...

Kudy a kam jezdí Pinďa po střídavině? Myslel jsem, že do Ostravy to je všude ss.
v Ústí nad Labem se stalo krátce před koncem provozu řady 460 při najíždění ze stanice Ústí nad Labem Sever do stanice hlavní nádraží, kde zrovna probíhaly rozsáhlé výlukové činnosti k ulomení obou polopantografů jednotky 460 069 + 070. Nevím jak se mu to mohlo stát, do čeho to vletěl, když zapomněl stáhnout a když už urval ten přední, že alespoň ten vzadu nestačil stáhnout.
Mimochodem projíždění pevných stahovaček se zdvyženým sběračem panťákem tu bylo celkem běžný.

Ad Martin-CZ:asi máte pravdu,já jsem to sice za 13 let služby v el.depu nezaregistroval,takový případ vždy skončil přepálením,ale bych jich velmi málo. Také záleží na rychlosti nejen napaječe,ale i na rychlosti jízdy-na Břeclavsku jsou ty rychlosti jistě větší než v západních Čechách.

stoupa - no, sicht je sichr, o tom zadna:-))

Vousáč: Nechci Vám kazit radost, ale ochrany na napaječce jsou dost rychlé a ne vždy se při propojení sběračem na děliči trolej přepálí, takže to možné je. Důkazem jsou ostatní případy v Břeclavi, kdy se strojvedoucím podařilo i čtyřikrát za den projet se zdviženým sběračem do ukolejněného úseku bez přepálení troleje. Naštěstí tohle je jeden z mála případů, kdy strojvedoucí najel sběračem až do připevněné tyčky. Na jiných stavbách je tomu podobně.

Ad karel Dobrý:nezlobte se,ale tohle je nesmysl. Zkratovací souprava,vyvvázaná mimo průjezdný průřez,či pevné proudové propojení musí být už ve vypnutém úseku trakčního vedení. Jinak by to nemělo smysl,ale hlavně:když elektrické vozidlo se zdviženým sběračem projede dělení mezi napájeným a odpojeným,zkratovaným úsekem okamžitě dojde ke zkratu na troleji a tato se přepálí. Takže místo,kde je třeba stáhnout sběrač,je dost daleko od místa,kde je umístěna zkratovací souprava,každopádně není technicky možné k ní dojet se zdviženým sběračem.

ad V. Hubr + M:

.. a velice nedávno jsem v análech četl, že v depu Brno (? Dolní, či Heršpice?) bývala stále rezerva ř. 275.0 - co kdyby vypadla Slovenská Strela - takto Tatra. Přístup k podmínce n-1 se s časem mění stejně, jako názor na soupravové vlaky versus "jednotky".