Plzeň - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vypracuje do září letošního roku Strategický obchodní plán železniční dopravy, který nejméně na 15 let stanoví základní potřeby železniční infrastruktury v ČR. Po konzultaci se všemi kraji zahrne dvousetstránkový materiál dlouhodobé přepravní potřeby obyvatel a firem využívajících železnici. Podobný dokument, který zahrne požadavky krajů, je v ČR zpracováván poprvé, řekl dnes ČTK Ivan Doležal z pražské SŽDC.
Doležal jednal se zástupci Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje. Následovat budou jednání s dalšími kraji, ministerstvem dopravy a projekční firmou SUDOP. "Kraje by si měly říct, jakou mají představu o regionální osobní dopravě, kterou objednávají," dodal. Například, jakou trať by chtěly postavit, obnovit či zrušit a s jakou dopravou počítají do roku 2025. Kraje nejlépe vědí, kde je přepravní potenciál. Strategie by měla být v souladu s územními plány vyšších územních celků.
Studii zpracuje do 30. června firma SUDOP. "Podle ní budeme strategický obchodní plán stavět," řekl Doležal. Celorepubliková strategie má být hotová ve třetím čtvrtletí letošního roku. Do roku 2015 bude velice konkrétní, do roku 2020 bude o něco méně zřetelná a na další léta bude orientační, dodal. Má mít 200 stran a zahrne všechny tratě v ČR, celostátní i regionální včetně budovaných koridorů.
"Se SŽDC záměry konzultujeme, ale z těchto jednání vznikne materiál, platný pro celou ČR, což nikdy nebylo," řekl šéf odboru Plzeňského kraje Jaroslav Vejprava. Plán spojí požadavky ministerstva jako objednavatele rychlíků s regionální dopravou nárokovanou krajem. "Navrhujeme, abychom měli v kraji taktovou dopravu (odjezdy a dojezdy ve stejnou hodinu) na všech regionálních a nadregionálních tratích a od toho se budou odvíjet požadavky na budování infrastruktury," řekl Vejprava. Hodinový takt bude na hlavních tratích, v příměstské dopravě půlhodinový a na regionálních tratích dvouhodinový, ve špičkách poloviční.
Plzeňský kraj považuje za prvořadý úkol zprovoznění III. koridoru mezi Plzní a Prahou, tedy rychlé spojení do Berouna a následně do Prahy, zhruba do roku 2020 až 2025. Cesta z Prahy do Plzně se zkrátí na 43 minut, nyní trvá asi 1:45. Druhou významnou akcí, akcentovanou krajem, je modernizace tratě na Domažlice, tedy nové spojení Praha - Plzeň - Regensburg - Mnichov, která by měla začít po roce 2016. V plánech je přeložka úvratě ve Stupně na Rokycansku, tedy přímé spojení na Radnicko, jež by se "přiblížilo" Plzni.
"Hodně se diskutuje přímé spojení Plzeň - Karlovy Vary přes Pňovany, Bezdružice a Teplou. Musíme se dohodnout s Karlovarským krajem," uvedl Vejprava. Šlo by o zcela nový úsek mezi Bezdružicemi a Teplou. Přes Plzeňský kraj by měla dále vést v nové stopě vysokorychlostní trať Praha - Plzeň - Norimberk. Studii zpracovává ministerstvo a měla by být hotová do poloviny roku. Tunel mezi Ejpovicemi a Plzní na budovaném III. koridoru už je připravován na vysokorychlostní trať.
Plzeňský kraj má dlouhodobou koncepci dopravy do roku 2035, která je základem rozvoje železnice. Termíny nejsou dogmatické, neboť kraj nedokáže odhadnout, kolik peněz bude mít stát na investice.
zdroj: České noviny/ČTK, ŽelPage.


Nevím, kde se bere ono "na internetu si všichni tykáme" - snad z toho, že v počátcích ho využíval jen málokdo nad 20-25 let? Nebo že dříve šlo o "společenství zasvěcených", což už dnes samozřejmě není pravda? A je mi to jedno. Prostě jako kdekoli jinde. Tedy s tím rozdílem, že doomlukasovo (i jiné) automatické tykání bych při setkání ve fyzickém módu pravděpodobně raději v tichosti přešel, protože to ušetří čas. Rozhodně bych si ho však zařadil do škatulky "trochu příliš vlezlej" a nadále se k němu choval (možná nespravedlivě) odměřeně, snad leda by šlo o nějaký úzce specializovaný zájmový spolek, kde je toto tradicí (= KSČ? ;-) ). Nicméně paralelu těchto diskusí vidím třeba v tom, že jedou dva tři neznámí vlakem, sejdou se v kupé a začnou si povídat.
Slovensko rušilo i některé dost využívané tratě čistě z titulu "je to lokálka", což je pochopitelně nesmysl a sem to samozřejmě nepatří. Já nenavrhuju rušit NMnM-ZR (nebo dokonce jihomoravský úsek), tam vidím naopak výrazný potenciál. Jenže držet při životě střední úsek znamená utrácet peníze, které pak chybí tady, a to je podle mě ta tragédie Vysočiny. Bezkoncepčnost, status quo.
Burgán: No pokud se budou snažit o zachování železnice přesvědčit ostatní takoví jako vy, resp. tímto stylem, tak snad abych investoval do trhače kolejí...
Happy: No ono je to s tím zachováním dopravy docela zajímavá otázka. Hlavně je třeba rozlišovat páteřní spojení (obvykle Sp/R, ale někdy i Os podle situace, například hnedle ZR-NMnM) od obslužného. To obslužné nemá na Vysočině smysl skoro nikde, snad leda Třebíč - Jihlava - Telč, Jihlava - HB (- Hlinsko) a možná Humpolec - HB a to ještě za předpokladu, že bude spojeno s páteřní funkcí (= tím, na co se navážou obslužné busy). Tak kupříkladu Vámi uvedený úsek HB-ZR je vysloveně ukázkou toho, kde by z mnoha důvodů Os být neměly, naopak R/Sp by měly jezdit často. Jenže to ne, kraj radši objedná Os, aby tak "jednou ranou vyřešil všechno" (hahaha) a hlavně neměl problémy. Vlastně to slouží k ušetření za (nutný) bus. Střední úsek 251 je něco podobného, a s nasazenými vozidly to vůbec nesouvisí.
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
