..: Nová zastávka v Głuchołazích :..

Ilustrační obrázekGłuchołazy - Dne 9. ledna se setkali představitelé města, PKP a Českých drah a dohodli se, že vlaky budou zastavovat také na ulici Powstańców Śląskych, kde už dříve existovala zastávka, zrušená v roce 1945. Každý den od šesté hodiny ranní do osmé večerní projíždí přes Głuchołazy 6 párů českých vlaků po peážní trati z Krnova do Jeseníku. I když je možné již rok v Głuchołazích nastupovat a vystupovat, tak pokud se místní nebo Čech rozhodne tohoto spojení využít, musí jít až na nádraží na okraji města.

Podle závorářky Anny Rojekové, jejíž pracoviště se nachází v místě někdejší zastávky, se lidé často ptají kde zastavují české vlaky. V současné době je musí posílat až na nádraží na kraji města, kam je to z centra 10 - 15 minut chůze. To je však pro mnohé příliš daleko a tak na jízdu vlakem rezignují. Peron zde stále existuje, a tak je třeba jen jeho část vydláždit a postavit přístřešek pro cestující. Podle Piotra Kywulta z opolského oddělení Polských linií kolejowých potom ihned vydají souhlas s uvedením zastávky do provozu. Aby došlo k co nejrychlejší realizaci, město Głuchołazy přislíbilo, že zastávku nechá opravit na své náklady. Práce mohou být hotové do června a pak PKP spolu s ČD oznámí cestujícím otevření zastávky.

Stejně jako výše zmíněná zastávka v centru Głuchołaz, existovala do roku 1945 i zastávka s nákladištěm v Pokrzywné na trati Głuchołazy - Jindřichov ve Slezsku. Na zmíněném setkání padlo rozhodnutí i ohledně této zastávky, kterou by město Głuchołazy také rádo obnovilo. V Pokrzywné je krásné lesní koupaliště a je také východiskem na nedalekou Biskupskou kupu. S touto zastávkou to ale bude s obnovením horší, protože představitelé Głuchołazské gminy by ji raději obnovili blíže rekreačím objektům, protože celá ves Pokrzywna spolu s přilehlým Jarnołtówkem a Moszczankou je vyhledávaným rekreačním střediskem. Proto budou hledat prostředky z evropských fondů.

Podle Roberta Wyszyńského z Obywatelskiego komitetu obrony kolei na Oplszczyźnie (dále jen OKOKO) je zřízení této zastávky bezpodmínečnou nutností pro obyvatele Głuchołaz, aby došlo k zvýšení zájmu o cestování vlakem. Stejně tak je podle něj nutná zastávka v Pokrzywné, protože může přivést do oblasti další turisty.

Na setkání také padly neoficiální návrhy na zrušení sezónního vlak Opole - Ostružná. Tohoto spoje totiž využívá v sezóně nanejvýš několik desítek cestujících denně. Přitom z nedalekých Mikulovic a Jeseníku by bylo dost zájemců, kteří by si zajeli třeba na nákupy do Nysy, ale chybí jim rychlejší a častější zpáteční vlak. Nejmenovaný představitel PKP navrhuje, že nejrychlejším řešením by bylo obnovení osobní dopravy na trati Nysa - Głuchołazy a přizpůsobení jejich příjezdů k českým vlakům. Paradoxní je, že dříve přitom PKP nebraly tuto možnost vůbec v úvahu. Naopak 1. srpna 2004 v uvedeném úseku zcela zastavily osobní dopravu.

Robert Wyszyński z OKOKO k možnosti obnovení pravidelného provozu

Na možnost cestování českými vlaky z Głuchołaz jsme čekali 15 let (otevření hraničního přechodu Głuchołazy/Mikulovice, Głuchołazy/Jindřichov ve Slezsku). Bylo jasné už od začátku, že při stávající jízdní době (stav a geometrie kolejí, nedostatek míst pro křižování, úvratě, stání na všech zastávkách {v úseku Nysa - Opole pozn. překladatele}), mají takové vlaky smysl leda pro nadšence. Navíc doba odjezdu ranního vlaku z Opole odradí i velmi otrlé víkendové cestovatele, o normálních lidech nemluvě.

Nesmyslné jsou nejen kvůli dlouhé jízdní době, ale taky chybí akční cena, která by na vlak upozornila a navíc by byla konkurenceschopná vůči autobusům. Díky tomu se 15 let práce a starání obrátilo v prach, protože v Głuchołazech málokdo využívá českých vlaků. Několikrát jsem je zkusil a vždy jsem nastupoval sám a nikdo nevystupoval.

V obnovení provozu na trati Nysa - Głuchołazy v režii PKP Przewozy regionalne nevěřím. Leda když bude soukromý dopravce. Na Opolštině jsou důležitější tratě k reaktivaci a to z různých důvodů: Brzeg - Nysa, Głubczyce (jediné okresní město na Opolštině bez železničního spojení) - Raclawice Ślaskie - Kędzierzyn. V úseku Nysa - Głuchołazy jezdí dnes více než 20 párů různých typů autobusových spojů po dobré cestě. Mají tam absolutní monopol - bohužel.

Jedině, že by po roce 2010 vyjeli na tuto trať Češi a udělali takt 6 - 8 párů místo pseudotaktu 2 páry - dvakrát za týden, spojený s mohutnou propagací vlakového spojení. Což jim i nám přeji.

Ilustrační foto © Casey_R

zdroj: OKOKO, Nowa Trybuna Opolska>


Casey_R | 15.1.2008 (21:32)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Polsko


  1 2      Zpráv na stránku:   
17.01.2008 (19:10)  
Môžem potvrdiť lokomotívne a vlakové čaty zo Šturova,Komárna ovládajú dobre maďarský jazyk i vačšina z LD Nové Zámky obraty lokomotiv nepoznám...
17.01.2008 (17:58)  
Domnívám se, že "evropská" legislativa volné podnikání nijak neomezuje. Příkladem budiž např. Německo, konkrétně spolková země Bádensko-Würtembersko, kde na dvou regionálních tratích jezdí na základě zemské objednávky švýcarské SBB místo DB.
Dopravcem je tam společnost SBB GmbH založená podle německého práva. Nic na tom nemění, že se jedná o elektrické jednotky mateřské SBB, strojvedoucí jsou švýcarští a jezdí se tam podle německých předpisů.
Podobně někdejší švýcarská společnost MThB měla dceřinnou společnost MThB Deutschland, která zajišťovala provoz na dvou tratích na německé straně Bodamského jezera.
SBB Cargo podniká v nákladní dopravě také na německém území, vlaky vozí němečtí strojvedoucí.
Pokud by měli čeští strojvedoucí jezdit do polského (libovolného vnitrozemí) tak musí mít zkoušky z drážních předpisů příslušného státu - podobně jako jezdí čeští strojvedoucí do Německa nebo na Slovensko, resp. slovenští nebo němečtí strojvedoucí jezdí do Česka.
Jistý problém tvoří jazyková bariera.
Proto je výhodnější využití "rodilého" mluvčího, resp. využití strojvedoucích z dvojjazyčných oblastí. V 70. letech minulého století jezdily lokomotivní čety LD Bratislava maďarské národnosti samostatně s rychlíky na dvousytémovkách až do Budapešti, protože strojvedoucí i pomocníci bez problému složili v maďarštině maďarské zkoušky. V nákladní dopravě takto jezdily lokomotivní čety ze Štúrova. Není vyloučeno, že v nákladní dopravě se tak jezdí dosud - oběhy slovenských lokomotiv nemám k dispozici.
K podnikání na území "jiného" státu je nesporně nutné založit obchodní (dceřinnou) společnost podle příslušného národního práva. Ostatně Connex Morava a.s. podnikající v železniční dopravě na českém území – provozuje drážní dopravu jednak na tratích v majetku Svazku obcí údolí Desné, v minulém roce pak jezdily vlaky i na státních tratích do Zábřehu na Moravě - je dceřinnou společností Veolia Transport Česká republika a.s. , přičemž vlastníkem je německá společnost VEOLIA Transport Central Europe GmbH se sídlem v Berlíně.
17.01.2008 (11:10)  
Ještě jsem si to jednou četl a musím připsat - když bude průvodčí i strojvedoucí PKP, je to pravděpodobně vlak, který je sice sestaven z vozidel ČD, ale jeho provozovatlem jsou PKP, ne? Takových přeshraničních vlaků jezdí v okolí plno. Financují ho ale rozhodně PKP.
17.01.2008 (11:08)  
Ad Miroslav Zikmund: Neměl jsem na mysli zastávky na trase Jindřichov ve Slezsku - Głuchołazy - Mikulovice, zde je mně poměrně jasné, jak bude doprava i odbavení cestujícíh probíhat. Pokud vím, provoz ČD na této trati je zajištěn speciální smlouvou mezi Polskou a Českou republikou. Můj dotaz se vztahoval k tratím z Głuchołaz »dál« na sever - tedy k těm, na které se tato smlouva nevztahuje. Kdyby ČD např. chtěly samy dopravovat vlaky do Opołe nebo ještě dál.

A pokud jde o otázku, zda se ptám na českou nebo polskou legislativu, tak samozřejmě na obě, ale také na legislativu evropskou, která se snaží liberalizaci železničního trhu zastřešit. Volné podnikání v osobní dopravě, neomezené státními hranicemi, je přece v plánu až někdy po roce 2013...
registrovaný uživatel pekař 
17.01.2008 (10:09)  
xwau: s vlaky Jeseník - Polsko máte pravdu. Myslím, že hlavní překážkou je, že jsou pomalé. Prý alespoň lyžaři z Polska tyto spoje využívají, asi by bylo lepší jejich vedení pouze v sezóně.
registrovaný uživatel nxau  mail  
17.01.2008 (9:26)  
pekař:
Ale tak to jo. Rychlík v uvozovkách jsem napsal jenom proto, že to jsou podle mě spěšné vlaky, pojem rychlík si představuju jinak (ale to už je na jinou diskuzi). Máš ale pravdu, že konkrétně OS-JE jsou vlaky cca o půl hoďku rychlejší, než busy (spoj od spoje), kilometricky to vychází cca na stejno. Ale jet 120 km 2,5 hodiny je fakt hodně. Ale vím, že to jezdí plné a má to smysl. Tady toto jsem spíš mínil ve smyslu, že vlaky do Polska z jesenicka jedou pomalu a všude dlouho čekají, proto možná jezdí tak málo obsazené, protože autem to je rychlejší (či busem, pokud tam nějaký jezdí). Vlak OS-JE jsem uvedl jen jako příklad, protože tam jezdím často a je to prostě dlouho. Zároveň chápu, že provozní podmínky tam jet rychleji prostě nedovolují, ale je to cesta, jak tomu do budoucna ještě více pomoci.
16.01.2008 (23:01)  
Jiří z Adamova : podle jaké legislativy ? České nebo polské. Glucholazy jsou z tarifního hlediska fakticky stanice Glucholazy ČD, což je v souladu se zdravým rozumem a praxí západoevropských železnic (kdo jezdí, toho tarif platí), protože průvodčí vydává jízdenky za tarif ČD.

Takže při zřízení dalších zastávek na území PKP se prostě zřídí další tarifní body ČD – zajímavostí je, že najednou Poláci chtějí zřídit zastávku i na trati mezi Hrádkem nad Nisou a Zittau - pro cestující jedoucí jen po území PKP pak není problém, aby se na vydané jízdence objevila cena v PLZ a průvodčí inkasoval v PLZ. Když lze inkasovat v EURO, tak lze inkasovat v PLZ.

Případně na takovýchto tratích platí tarify obou železničních správ. Např. v úseku Brig [CH] – Domodossola [FS] provoz zajišťují SBB, čili platí tam jízdenka SBB/BLS, ale pokud nastupujete na italském území tak si zakupujete jízdenky dle tarifu FS; podobně je to na trati Belinzona [CH] – Luino [FS].

Co vůbec máte na mysli provozováním drážní dopravy na nepeážních tratích ? Na vlaku bude souprava ČD, hnací vozidlo bude řídit strojvedoucí PKP, průvodčí bude PKP.


K "nevyužitým" vlakům z/do Opole. Zase zazářil Petr POLÁŠEK, radní Olomouckého kraje /ODS/ (14.1.2008 ČT 1 18:00 Report), který řekl :
--------------------
"České dráhy, Polské dráhy jako dva subjekty podnikající ve veřejné dopravě, by měly prostě naplnit to, k čemu je tlačíme, to znamená opravdu zefektivnit tu dopravu, návazné spoje tak, aby zvýšily prostě počet cestujících."

Regionální dopravu, čili návazné spoje na "opolské vlaky" objednává Olomoucký kraj. Pan Polášek vlastně kritizuje sám sebe.
registrovaný uživatel pekař 
16.01.2008 (22:25)  
nxau: ale ty rychlíky Jeseník - Ostrava svou oblibu mají. Jezdí na nich pěkné motoráky a řekl bych, že autobusy porážejí. Ony ty busy totiž mají totožnou jízdní dobu.
16.01.2008 (15:09)  
Podle současné legislativy mohou ČD provozovat osobní dopravu na nepeážníh tratích v polském vnitrozemí? Resp. mohou se ČD ucházet o provozování uvedených drah od roku 2010? Případnému znalci děkuji za odpověď. Pokud si dobře vzpomínám na 2. a 3. železniční balíček EU, tak bych řekl, že nikoliv,...
registrovaný uživatel nxau  mail  
16.01.2008 (14:21)  
Souhlasím s hlasy, že je to kraj chudý a skromný, ale má rozhodně co nabídnout. Bydlím na ostravsku, ale do Velké Kraše jezdím často na chatu za rodinou, včetně výletů po okolí. Řekl bych, že ten potenciál, aby tam jezdilo mnohem více lidí než dosud, tam je. Spíš jsou ale noční můrou ty hrozně dlouhé jízdní doby na těch pár kilometrech. Jen když jedu "rychlíkem" Ostrava-Jeseník, tak ta jízda je děs a hrůza. A tohleto bohužel uvedení několika nových zastávek asi moc v současné době nezmění. Lidi pořád budou jezdit busy nebo auty, protože pro ty mluví lepší cena a čas. Musím ale pochválit jednotlivé regiony, že se o zatraktivnění a přilákání lidí na železnici snaží a snad to do budoucna opravdu přinese ovoce. Moc jim držím palce! Kdyby se toto dělo u nás, zvláště v severních Čechách, tak už je to dávno zavřené.
  1 2      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2019 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko