..: Cestování: Rilský monastýr (Bulharsko) :..

Rilský monastýr byl založen v 10. století poustevníkem Ivanem Rilským. Jeho poustevna se nachází nedaleko dnešního kláštera. Ve 14. století byl klášter zničen lavinou a znovu obnoven na dnešním místě. Roku 1343 byl přestavěn na pevnost, z přestavby zůstala 25 m vysoká věž zvaná „Chreljova kulata“ (po vladykovi Chrelju). Po dobytí Turky si klášter udržel svou výjimečnost a i sultáni k němu byli shovívaví. Klášter byl na počátku 19. století zničen požárem a následně přestavěn. Stavba je ukázkou renesance v Bulharsku a symbolizuje národní uvědomění ve staletích okupace. V roce 2002 jej navštívil papež Jan Pavel II. Zdejší knihovna obsahuje více než 16000 svazků. Najdete zde např. první bulharský glóbus Neofita Rilského, Chrejlův trůn, kříž s dřevořezbou, dary sultánů, ikony či staré zbraně.

Rilský monastýr (Rilski manastir)

  • Měna: Leva (14,50 CZK = 1 BGN)
  • Počet obyvatel: ---

Ubytování a stravování

Pro české turisty je Bulharsko relativně levnou zemí. I když je Rilský monastýr jedním z nejnavštěvovanějších míst této země, lze říci, že i zdejší ceny jsou akceptovatelné. Ubytovat se lze přímo v klášteru za 20 Leva na 1 noc (bez snídaně) nebo v blízké vesnici Rila v soukromí za ceny o něco málo nižší. V těsné blízkosti monastýru jsou 2 restaurace, které jsou dražší než je obvyklé v Bulharsku, ovšem i tak nedosahují úrovně západoevropských zemí - dobře najíst se lze kolem 20 Leva a je možné ochutnat i bulharské speciality.

Doporučené výlety

pohoří Rila, pohoří Pirin, Melnik, Sofia, Thessaloniki (GR)

Doprava

Přímo k Rilskému monastýru se vlakem dostat nelze. Nejblíže lze vystoupit v Dupnici nebo Blagoevgradu. V Dupnici zastavuje několik autobusů ze Sofie, které končí u kláštera. Autobusové nádraží je od toho vlakového vzdálené asi 1 km. V případě cesty z Blagoevgradu, lze použít také autobus (mimo sezónu jezdí asi 4 za den, v sezóně o něco málo spojů více) nebo taxi. Cenu taxi lze usmlouvat až na 30 Leva za jízdu (mimo sezónu), ovšem běžně se zde jezdí za 50 až 70 Leva. Do Blagoevgradu se lze dostat několika osobními vlaky a také třemi mezinárodními (R 361, 363, 736). V posledně jmenovaných je vyžadována povinná rezervace (těmito vlaky ovšem nelze dle BDŽ cestovat vnitrostátně - možné je to pouze s jízdenkou Eurodomino a to neoficiálně).

Doprava

Břeclav Gr - Blagoevgrad, přes Bratislavu, Szob, Budapest, Beograd a Sofii (zpáteční)

  • beze slev... 217,20€
  • Transferní jízdenka k ED-26 + ED-26 (3) MÁV, JŽ, BDŽ...112,00€
  • Transferní jízdenka k ED+26 + ED+26 (3) MÁV, JŽ, BDŽ... 141,00€

Přejeme šťastnou cestu, další díl seriálu bude pojednávat o Frankfurtu nad Mohanem.


CSPSV | 20.8.2006 (13:30)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Pozvánky

Další z regionu Bulharsko


27.08.2006 (23:24)  
Koncem června jsme v Monastýru byli a je to tam senzační. Všem vandrovníkům to místo i ty hory nad ním doporučuju. Možná není úplně dobrý tam prostě dojet autem a zase odjet, lepši je si to tam aspoň trochu projít. Taky nám nabízeli ubytování za 20, ale nakonec nás sami od sebe šupli do cimer po šesti pouze za 10 šušňů na noc. Hospody jsou tam tři. Ve všech se Vás pokusí okrást, ale to je v Bulharsku běžné (u nás ostatně taky:-). Nejvíc nás chtěli okrást v té horní, tam měli i lahvový Staropramen bulharské výroby. Prostřední hospoda je vcelku dobrá a velmi dobrá je hlavně ta úplně dole a víc vzadu, i když vypadá obludně - je součástí jakéhosi hotelu se saunou atp., který vypadá jak Husajnův palác. Takřka monopolním točeným pivem je v tom kraji Kamenica (asi tam není moc rozšířená celostátní distribuce beček), je ale dost hnusná. Nejlepším pivem je jednoznačně Zagorka (Hanička...) prodávaná v lahvích. Vůbec úroveň výčepů je v Bulharsku na mimořádně nízké úrovni. Pozor na to. Raději lahváč.

My jsme dojeli vlakem do Dupnice, pak maršrutkou do Bystrice a odtamtud vzhůru do hor. Stoupali jsme skoro tři dny, ty hory jsou přes 2500 m.n.m. Koncem června tam ještě bylo vcelku hodně sněhu, i když už nesouvisle. Z hřebenu od chaty Ivana Vazova pak vede do monastýru krásná červená značka, i když je lepší to vzít zacházkou přes jakýsi sedlo nad tím a zažít vyhlídku na sedm rilských ózer.
Pozor pak na autobusy z kláštera - vyvěšený jízdní řád je psaný anglicky v nečem podobném editoru T602, a to někým, kdo anglicky evidentně neuměl. V podstatě tam platí, že autobusy odtamtud odjíždějí mezi 8. a 9. ráno a pak až po jedné odpoledne. Moc jich tedy není. Jinak mají tam pekárnu a prodávají čerstvý chleba a čerstvý jogurt.
Bulharsko je pro nás spíše levnou zemí, to ano, ale mám zkušenost, že v hospodách je tam naopak ještě dráž, než u nás, i když ne o mnoho. Jinak v okolních blízkých i dalekých místech se dá ubyování v soukromí ukecat na cca 5-7 leva za noc.
Z ostatních zmiňovaných míst moc moc doporučuju Melnik a blízký Roženský monastir. My jsme přišli zhora - začali jsme na severní straně Pirinu v Bansku (krásná úzkorochodná železnice!) a došli jsme přes Rožeň do Melniku. Je to vinařské město a dost to tam tepe. Hlavně si tam nenechte ujít muzejní dům "Kordopulova kšta" s vinným sklepem a ochutnávkou vín.
S povinnou rezervací obecně mám v Bulharsku a v Srbsku takovou zkušenost, že je všude povinná, nikdo to nevyžaduje a málokdo místenku má (přestože průvodčí tam většinou nechodí jeden, ale cca 4 až 8 osob). Je jim to buřt. Silně ale varuji před cestou přes Srbsko - vlaky mívají obrovská zpoždění (my měli vždy 3 až 4 hodiny) a přípoje na sebe v Bělehradě většinou nečekají. Mezi Budapeští a Bělěhradem i mezi Bělehradem a Sofií však existují jen dvě spojení - jedno denní a jedno noční. Takže taková takřka 100% pravděpodobná příhoda znamená min. 12 hodin zpoždění oproti plánům. Kdyby k tomu přesto došlo a někdo se ocitl v nočním Bělehradě, žádejte na základě nevyužité místenky zdarma nocleh v železničním hotelu (vcelku luxus) - máte na to právo. Takže moje rada zní: raději přes Rumunsko. Však kdyby byl někdo zvědavější nebo tam plánoval cestu, obraťte se klidně na mě.
registrovaný uživatel Z.M. 
24.08.2006 (3:12)  
K Rilskému monastýru dřív vedla železnice. Měla rozchod 600 mm a jezdily na ní zajímavé lokomotivy výroby Baldwin, které v Bulharsku zanechala po 1. světové válce britská armáda. Dodnes je patrné těleso trati a také pořád stojí několik nádražních budov.

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Logowanie
 
 
  
 
   Zarejestruj się

© 2001 - 2024 ŽelPage - administratorzy


Info
informacni okenko