Ještě jsem zapomněl dodat, že za VRT se považuje přepravní rychlost větší než 200km/h. Jinak by to mohlo vyznít i hloupě.

VRT má být přímá konkurence letecké dopravě, kde potom energetické náklady hovoří jasně ve prospěch VRT. Nikdo nespochybňuje vyšší rychlost, ani 350km/h. Jen je důležité si uvědomit, že VRT by měly být celoevropské, protože časové úspory začínají být atraktivní od vzdálenosti cca 2x rychlost.

Zde bych jen připomněl, že na nové VRT z Madridu do Barcelony (přes 600 km) Španělé proto nasadily rychlost 350 km/h, aby cestovní doba netrvala déle než 2 h. Takže rychlosti kolem 300 km/h nejsou jen tak pro nic za nic, ale mají racionální základ.

Rail-2005: Ano, tohle tvrdím už mnoho let. Jediným řešením do budoucnosti je stavba dalších 2 reaktorů v Temelínu (konec konců tak, jak to předpokládal původní plán), pokud si nechceme dál vážně ničit prostředí těžbou uhlí a následnými exhaláty z tepelných elektráren. Jaderná energie je nejefektivnější, ekologická a velice perspektivní. Navíc jen tak prohnat uhlí komíny elektráren je velké plýtvání surovinou, kterou lze využít lepšimi způsoby.

Já bych to viděl asi takto. Na delší vzdálenosti 200 a více je už velký rozdíl, zda jedu 300km/h nebo 200km/h.

Problém je jiný. 1) Italové mají všude 3000V SS a je technicky obtížné zajistit napájení při vyšší rychosti. Nové VRT už budují na 25000V 50Hz.

2) Italové jsou DOVOZCI el. energie, tudíž je pro ně drahá a tak se snaží chovat ekonomicky.

3)Naproti tomu tento problém nemusí řešit Francouzi, kteří jsou největšími výrobci el.enegrie v Evropě. Navíc energie čisté a relativně levné.
A ve stejné situaci je i ČR. El. energie u nás nestojí prakticky nic oproti zbytku EU. Navic ji rovněž vyrábíme víc než spotřebujeme. Postavte další 2 reaktory u Temelína a bude to bohatě stačit.

Ten rozjezd není zase takový problém, při použití rekuperačního brždění se zase hodně vrátí. Problem je přídržný výkon, ten roste s 3ti mocninou rychlosti. A jízdní doba klesá lineárně. Proto spotřebovaná energie, kterou nelze obnovit a vrátit je úměrná čtverci rychlosti.
Na duhou stranu, při cestě z Milána do Neapole (816km) je rozdíl v čase:
250-300: asi 30 minut
200-250: asi 48 minut
200-300: asi 80 minut
Je jasné, že rychlostní hladina musí souviset s cestovní vzdáleností.

Podstatné na celé věci je rozdíl jízdní doby jak uvedl Pavel. Při vysokých rychlostech je zisk či ztráta tak zanedbatelná, že v době kdy půjdou ceny energie nahoru se stejně hezky vrátí všichni k rychlosti 200. To je totiž optimální rychlost pro dálkové vlaky. Na jízdní dobu má vliv především doba, po kterou se vláček plazí v železničním uzlu. Jestli jede na trati 200 nebo 250 je už nepodstatné. Například SÚDOP v roce 1990 spáchal první studie VRT. Ve směru na západ začal v Radotíně pro V=300. Do Plzně se dostal za stejnou jízdní dobu jako jízda V=180, kdyby se vyfičelo z Vinohradského tunelu dalšími dírami v Praze a vlak se mohl plynule rozjet než aby se 15 minut kodrcal do Radotína a pak se za šílených spotřeb energie rozjížděl na 300.
Jestli se něco ušetřilo, pak tedy vypuštěním Florencie.

Karel Vlach: Jednou jsem četl takovou zajimavou italskou studii o tom, že na 3kV= se dá provozovat vlaky maximálně do 275km/h, prý při vyšších rychlostech ve směru jízdy od napájecí stanice dochází k velkému podpětí. Při jízdě k napájecí stanici se to neděje. Na 25kV stř. se to tento jev nevyskytuje. Pokud vím, direttissima je na 3kV=, a má se reelektrizovat. Nemáš k tomu něco?

Pro případné rýpaly, vím že el. pole se ve vodiči šíří téměř rychlosti světla. Tento jev zatim nebyl vědecky objasněn, a asi brzy ani nebude. Zatím se musíme spokojit s tím, že se to prostě děje, i když to vypadá jako blbost.

to Pavel: Je to trochu jinak, "klasické" ETR 500 má maximální 300 km/h, ale podle JŘ 250 km/h při zpoždění sice teoreticky může jet rychleji, ale na Dirretissimě mají problémy s napájením, proto je to zatím možné jen velmi sporadicky. Dvousystémové ETR 500P má konstrukční 330 km/h, ale certifikované je zatím jen pro 300 km/h ovšem vzhledem k nynějším zkušebním jízdám se dá očekávat brzké schválení i pro zmíněnou vyšší rychlost.

Všechny ETR500 mají konstrukční rychlost 350km/h a provozní 300km/h. Podle jizdního řádu je na direttissimě 250km/h. Jen při zpoždění může jet rychleji. I nová VRT z Řima do Neapole bude nejspíš provozována jen 250km/h. Mezi 250 a 300 je rozdíl v energetických nákladech 44% a časová úspora na 200km (Roma-Napoli) jen 8 minut.

Jenže 300km/h se zatím v Itálii nikde jet nedá. To bude možné až po dostavění VRT Roma-Napoli a Milano-Bologna.