Ještě dodám že ze stanice Gioia del Colle do Bari Ce-le je průměrná rychlost u ES 9410 asi 85 Km/hod.

Jirka Kalčík: Cestoval jsem naposledy z Reggio Calabria do Bari z 3 na 4.10.2005 E 925 a nikde před Bari jsem neviděl rychlost 120.

2 Glagol:
Vlak je porad stejne tezky. Co se s rychlosti meni je ucinek vlaku na kolej. CSD kdysi take testovaly pevnou jizdni drahu. Videl jsem vysledky mereni z techto zkousek. Tam bylo jasne videt prubeh sily ve sterkovem lozi a jak se sila zvetsuje s rostouci rychlosti vlaku. Pevna jizdni draha vykazovala nizsi silu jdouci do mensi hloubky ale roztazenou do delky.
Je to dynamicke chovani, nelze ho posuzovat (kvazi)staticky.

ad Brumla 0:13: Ano přesně tak to je a při rychlostech nad 120 to žere spoustu energie. Proto na VRT se dělá velmi tuhý spodek - pevná jízdní dráha a odpruženy jsou pořádně kolejnice. Tím se silové účinky nepřenáší do takové hloubky a tedy nerozkmitávají štěrkové lože s dalšímy dvěma metry podloží. Vlastní stavba pevné jízdní dráhy vyžaduje velmi precizní práci, takže v Evropě si to zpočátku dovolili pouze Němci, kteří jsou ještě od Hitlera vedeni k dokonalosti.
Ale k našemu případu - dle fotek je zřejmé kam až se dostala voda a je možné, že se už prodírala štěrkovým ložem. Na jednom snímku je vidět potrhaný svah na druhé straně. Ono třičtvtě metru štěrku 32/63 je dost velká plocha na to aby se tím prohnala spousta kubíků vody. Oni Taliáni zjevně nemají štěrk jako u nás - tedy nepropustný. Pro udržení takovéto masy vody musí být násep zhruba o sklonech 2x mírnějších. Pak už tedy stačilo málo a jelo to. Je úplně jedno, jestli jel vlak 80 nebo 120. Prostě to udalo impuls, který uvedl v nejkritičtějším místě do pohybu celý násep.
Přesný postup by musel vysvětlit nějaký geotechnik, který by ještě popsal vliv odrazů tlakových vln od mostního objektu. Mám obavy, že takového člověka nemáme na naší diskusi.

ad karel.f: Můžete říci, kdy jste tam jel naposled? Mně připadá ta trať nějak vylepšená a parametry dle automapy, satelitních snímků a jedné foto z místa nehody bych si dovolil odhadnout na 120. Zdání ale může klamat, tak bych docela rád znal skutečnost.
Předem díky za zprávu.
Protože vláček, který vypadl z kolejí a jel po pražcích zastavil na délce soupravy, tak to nemohlo být více jak 120.

Ghost: Doporucuji si pro zacatek prohlednout nejake zabery z Le Mans - hlavne Mercedesy jsou v tomhle docela "poucne"...

no, sice při vyšší rychlosti by to přelétl a sesuv by se udál až potom, ale je tu jiný problém
na trati se nejede více jak 160, dokonce tu padlo, že se zde jezdí ještě méně 80-100
další problém je, kdy vykolejil, zda až když se to pod ním začalo propadat, nebo již v době, kdy do inkriminovaného useku vjel, tzn. zda již usek nebyl narušen (pokroucené koleje, atd...)

no, jeste jednou si zkusim obhajit vyssi rychlost: jak nekdo psal ze ten nasep co na nem jsou koleje fungoval jako rybnik kterej se neustale napoustel a pak proste prasknul- tak preci kdyz vlak pojede rychle tak to prasknuti sice vyvola ale nez ta "hraz" zareaguje tak ten vlak bude uz davno pryc...
Pro nekoho komu se to chce pocitat: za jak dlouho projede takle dlouha jednotka usek treba 300 metru dlouhej pri rychlosti 250hm/h?
vychazi to 69metru za sekundu nebo je nekde chyba?

to SCYL: A to je zase z který pohádky???

To GLAGOL : Pro zacatek doporucuji procist si nejakou ucebnici fyziky. Myslis, ze kdyz na formuli 1 pusobi pritlacna sila, tak na vlak nefunguje? Samozrejme ze ffunguje. Cim rychleji jede, tim vetsi klade odpor vzduchu a vzhledem k aerodynamickemu tvaru vlaku pusobi tento odpor jako pritlacne sila. Sice ne o moc, kdyz se to porovna s vahou vlaku,ale je to tak. A letadla maji kridla a kridla jsou od toho, aby nadnasela --> tudiz plati pravy opak. Zde je letadlo pri vyssi rychlosti nadlehcovano.