Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
České dráhy - Vysokorychlostní vlak s naklápěcí skříní pendolino Českých drah absolvoval v minulých dnech sérii zkušebních jízd na tratích ve Spolkové republice Německo.Pendolino 680.001 odjelo ke zkušebním jízdám do Německa ve středu 20. 7. 2005. V areálu DB Systemtechnik v Mnichově proběhly nejprve některé stacionární zkoušky a následně také příprava jednotky na zkušební jízdy. V rámci nich se na trati München Nord - Maisach za přítomnosti zástupců Výzkumného ústavu železničního a. s., Českých drah a. s., DB Systemtechnik a výrobce – společnosti Alstom - jednotka pendolino podrobila zkouškám elektromagnetické kompatibility.
Následovaly pak brzdové zkoušky při maximální rychlosti 220 km/h a měření na trakčním vedení, s cílem ověřit „spolupráci“ trolejového drátu se sběračem. Tyto zkušební jízdy probíhaly na trati Hamburg – Berlín (Wittenberge - Ludwigslust).
Od pondělí 15. srpna 2005 pak probíhaly zkoušky jízdních vlastností a jízdní bezpečnosti do maximální rychlosti 220 km/h. Ty se uskutečnily nejprve na trati Augsburg – Donauwörth, následující týden pak na trati Bamberg - Lichtenfels (v okolí Norinberka) (zde max. 160 km/h).
Ukončení zkušebních jízd je plánováno na 29. srpna 2005, kdy by se jednotka pendolino měla vrátit přes hraniční přechod Furth im Wald / Česká Kubice zpět do ČR k pokračování dalších zkoušek.
V České republice pokračují zkoušky dalších souprav. Například jednotka 680.003 jezdí ve zkušebním provozu na rychlících mezi Prahou a Děčínem, kde přepravila od prosince 2004 přes 200 000 cestujících a najela jen na této trase přibližně 60 000 kilometrů. Na soupravě 680.004 pak provedl výrobce, společnost Alstom, ve spolupráci s českou společností AŽD Praha úpravy s cílem splnit české normy elektromagnetické kompatibility. Podle dosavadního průběhu zkoušek na zkušebním okruhu u Velimi jsou úpravy účinné a vlak tak zřejmě splní příslušné normy, což umožní jeho schválení pro pravidelný provoz.
Celá tisková zpráva ČD
JRtrain
| 29.8.2005 (20:47)
| 29.8.2005 (20:47)Související zprávy

31.08.2005 (16:25)
UIC je úřad, který si hraje na to, jak železnice řídit … konkuruje mu společentsví evropských železnic, které má k realitě železničního provozu blíže. Za VRT by se daly považovat tratě nad 200, po kterých jezdí vozidla s rychlostí nad 200. Klasické soupravy mají "jen" 200. VRT jsou zpravidla určeny jen pro vozidla VRT, například tam nejsou klasická "oddílová" návěstidla - takže klasické hnací vozidlo bez přenosu návěsi na stanoviště strojvedoucího tam "normálně" jet nemůže … kombinace vlaků různých rychlostí není štastná, ledaže by byl svazkový GVD tak, aby pomalejší vlak jel za rychlým vlakem tak, aby byl "někde" předjet následným rychlým vlakem. Italové tahají po "diretisimmě" mimo Eurostaru Italia i jiné vlaky, ale ty tu či onde uhnou na "starou" trať …
31.08.2005 (10:05)
Ad Comar: Pokud se u nás někdy postaví nějaká VRT, klidně po ní mohou jezdit i klasická EC rychlostí "jen" 200 km/h. VR vlaky těžko budou jezdit v intervalech kratších než hodina a při vzdálenostech uzel-uzel se mězi ně v klidu nějaké to EC vejde (do Brna 250 km, do Plzně 100 km, do Ústí 100 km atd.). Příklad může být např. "normální" trať Brno-Břeclav, kde EC jezdí cca půl hodiny, osobáky cca hodinu a dá se nakreslit jízdní řád s hodinovým taktem obou (že se v současné době předjíždí je dáno tím, že žádané polohy regionálních vlaků jsou jiné, než jak by odpovídalo těm EC). Pokud pojede VR vlak z Prahy do Brna řekněme 1:20 a EC 2:10 (hodně přibližný odhad), pak není problém udělat klidně hodinový takt obou, VR vyjede v X:00 a dojede v X+1:20, EC za ním v X:05 a dojede v X+2:15. Druhý VR vyjede v X+1:00 a do Brna dojede v X+2:20, čili akorát za tím EC. A to jsem použil nejdelší trať.
30.08.2005 (23:13)
Kárl: kombinovat vysokorychlostní vlaky s 300km/h a EC s 200km/h je dost nešikovné. Kvůli velkému rozdílu rychlostí a většímu počtu zastávek se vlaky začnou dohánět. Negativně to ovlivňuje propustnost trati. Např. v Německu se kombinují 250km/h ICE a 200km/h EC (s vyjmkou Köln-FFM) a docela to funguje. Taky jim tam po VRT jezdí 120-140km/h nákladní vlaky, ale JEN V NOCI. Ve dne by se při tak rozdílných rychlostech nedal postavit jízdní řád.
Ale to co se píše na cd.cz se stejně musí brát s rezervou...
Ale to co se píše na cd.cz se stejně musí brát s rezervou...
30.08.2005 (23:12)
Všechny plány jsou v daných datech nerealizovatelné (pokud se nestane zázrak), ale také mě udivilo, že plánují provoz nákladních vlaků po VRT. V Německu sotva jezdí náklady na NBS mezi FFM a Kolínem nad Rýnem. Jinak s body a) a b) se dá souhlasit. Ale na druhou stranu pokud dám zase jako příklad Německo, tak naše EC jezdí po "staré a ne po vysokorychlostní trati na Hamburg, pokud se nepletu.
30.08.2005 (22:54)
Asi bych se přiklonil k závěru 250km/h maximální rychlost na nově budovaných tratí a 200km/h za maximální rychlost na zrekonstruovaných tratích včetně vybudovaných přeložek apod.
Ale třeba je zajímavé, že plán pro budování VRT v ČR počítá s variantou pro smíšenou dopravu:
a) vysokorychlostními elektrickými jednotkami o rychlosti 300 km/h,
b) lokomotivou vedenými vlaky osobní přepravy o rychlosti 200 km/h
c) nákladními vlaky o rychlosti 120 km/h.
celý článek zde:
http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=14934
Takže po Českých VRT budou jezdit i náklady stodvacítkou …
S pozdravem Železniční Karel
" Všichni pořád na dráhy jen nadávají, na místo toho, aby byli rádi, že VLAKY JEZDÍ :- ) "
Ale třeba je zajímavé, že plán pro budování VRT v ČR počítá s variantou pro smíšenou dopravu:
a) vysokorychlostními elektrickými jednotkami o rychlosti 300 km/h,
b) lokomotivou vedenými vlaky osobní přepravy o rychlosti 200 km/h
c) nákladními vlaky o rychlosti 120 km/h.
celý článek zde:
http://www.cd.cz/index.php?action=section&id=14934
Takže po Českých VRT budou jezdit i náklady stodvacítkou …
S pozdravem Železniční Karel
" Všichni pořád na dráhy jen nadávají, na místo toho, aby byli rádi, že VLAKY JEZDÍ :- ) "
30.08.2005 (21:45)
takže celková nejnižší rychlost je 200 kmh (bez rozdílu). Pokud bychom ctěli vyčlenit NBS / ABS, tak by to bylo 250 khm / 200 kmh. Ale je to OTÁZKA :-)
30.08.2005 (21:36)
pvo: tak jsem to taky pochopil. Ale je to pořád jen slovíčkaření, které žádné nové poznatky nepřinese... Nějak jsem se do toho zamotal :-)
30.08.2005 (21:25)
tak je to nakonec tak, jak jsem uváděl v minulém příspěvku, zde je potvrzení:
Hochgeschwindigkeit setzt sich aus mehreren Komponenten zusammen, die das „System" bilden: aus der Infrastruktur (Neubaustrecken für Geschwindigkeiten über 250 km/h, Ausbaustrecken bis 200 km/h bzw. 220 km/h, mit oder ohne Neigetechnik), aus den Fahrzeugen und den Betriebsbedingungen.
Hochgeschwindigkeit setzt sich aus mehreren Komponenten zusammen, die das „System" bilden: aus der Infrastruktur (Neubaustrecken für Geschwindigkeiten über 250 km/h, Ausbaustrecken bis 200 km/h bzw. 220 km/h, mit oder ohne Neigetechnik), aus den Fahrzeugen und den Betriebsbedingungen.
30.08.2005 (21:22)
Strecken für Hochgeschwindigkeitszüge umfassen:
- eigens für Hochgeschwindigkeitszüge gebaute oder zu bauende Strecken, die für Geschwindigkeiten
von im allgemeinen mindestens 250 km/h ausgelegt sind;
- eigens für Hochgeschwindigkeitszüge ausgebaute oder auszubauende Strecken, die für Geschwindigkeiten von rund 200 km/h ausgelegt sind;
Já jsem to pochopil tak, že 250 kmh je pro nově vystavěné tratě a 200 kmh je pro rekonstruované tratě - v těchto případech by se teoreticky mělo jednat o VRT...
- eigens für Hochgeschwindigkeitszüge gebaute oder zu bauende Strecken, die für Geschwindigkeiten
von im allgemeinen mindestens 250 km/h ausgelegt sind;
- eigens für Hochgeschwindigkeitszüge ausgebaute oder auszubauende Strecken, die für Geschwindigkeiten von rund 200 km/h ausgelegt sind;
Já jsem to pochopil tak, že 250 kmh je pro nově vystavěné tratě a 200 kmh je pro rekonstruované tratě - v těchto případech by se teoreticky mělo jednat o VRT...
30.08.2005 (20:24)
ještě jsem zapomněl: UIC to řeší docela šalamounsky a nedává žádnou jasnou odpověd:
http://www2.uic.asso.fr/d_gv/toutsavoir/definitions_en.html (anglicky)
http://www2.uic.asso.fr/d_gv/toutsavoir/definitions_de.html (německy)
http://www2.uic.asso.fr/d_gv/toutsavoir/definitions_fr.html (francouzsky)
Píše se tam sice o 250km/h, ale zároveň připouští, že za určitých podmínek (nadstandardní servis apod.) se za vysokorychlostní dá považovat i 200km/h. To vede k mému původnímu tvrzení, že zádná pevná oficiální definice pojmu "vysokorychlostní železnice" neexistuje, resp. se to nedá definovat pouze maximální dosahovanou rychlostí vlaku.
http://www2.uic.asso.fr/d_gv/toutsavoir/definitions_en.html (anglicky)
http://www2.uic.asso.fr/d_gv/toutsavoir/definitions_de.html (německy)
http://www2.uic.asso.fr/d_gv/toutsavoir/definitions_fr.html (francouzsky)
Píše se tam sice o 250km/h, ale zároveň připouští, že za určitých podmínek (nadstandardní servis apod.) se za vysokorychlostní dá považovat i 200km/h. To vede k mému původnímu tvrzení, že zádná pevná oficiální definice pojmu "vysokorychlostní železnice" neexistuje, resp. se to nedá definovat pouze maximální dosahovanou rychlostí vlaku.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2025 ŽelPage
- správci
Info
informacni okenko










