Praha — 9. června 2017 byla slavnostně zahájena rekonstrukce 1110 metrů dlouhého Negrelliho viaduktu. Ta se v současnosti pomalu blíží ke svému konci. Přesto dokončovací práce potrvají skrz termín opětovného zahájení železničního provozu 1. června 2020 (aktuální předpoklad) až do konce roku 2020 a navázat by na ně měly aktuálně připravované vestavby pod palcem hlavního města Prahy, pro které již SŽDC připraví inženýrské sítě. Mělo by se jednat o kombinaci komerčního i nekomerčního využití v podobě např. kavárny, bistra, knihovny, divadelní scény, senior klubu apod. V rámci akce Den otevřené stavby na Negrelliho viaduktu v neděli 29. září 2019 bylo možné se projít po viaduktu zhruba od místa větvení trati za autobusovým nádražím Florenc ve směru stanice Praha-Bubny na ostrov Štvanice. Na Štvanici byla připravena řada informačních stánků státních institucí souvisejících s dopravou. Zároveň bylo již po několikáté možné navštívit remorkér Beskydy. Podle informací SŽDC si akci nenechalo ujít více než 11 tisíc zájemců.

Trocha historie

Viadukt spojující Masarykovo nádraží s nádražím Praha-Bubny vznikl v letech 1846 až 1850 pod taktovkou stavitele Aloise Negrelliho, který projekt převzal po zesnulém Janu Pernerovi. Vystavěn byl z pískovcových (77 oblouků) a žulových (8 oblouků nad Vltavou) kvádrů. V roce 1873 stavbu doplnil „Karlínský spojovací viadukt“ tvořený 10 kamennými a 16 cihlovými oblouky plus dvěma nýtovanými příhradovými mosty. Tato rozšiřující stavba měří celkem 351 metrů a bezúvraťově spojuje koleje pod Vítkovem s Bubenčí. V důsledku silného provozu pod viaduktem v ulici Křižíkova byly v roce 1954 tři klenby ubourány a nahrazeny mostní konstrukcí z předem předpjatého betonu. Podobně nahradil oblouky na Bubenském nábřeží v roce 1981 most dvoupólové nosné konstrukce z dodatečně předpjatých nosníků KT. Ve 30. až 50. letech 20. století pak došlo k přezdění některých oblouků s využitím nových pískovcových kvádrů a nakonec několik pískovcových a cihlových kleneb nahradily železobetonové oblouky. Negrelliho viadukt je v současnosti i s hradlem nad Křižíkovou ulicí zapsán na Státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Současná rekonstrukce

Zhotovitel rekonstrukce – sdružení Společnost „Negrelliho viadukt“ (HOCHTIEF CZ a. s., divize Dopravní stavby – vedoucí sdružení; STRABAG Rail a.s., AVERS, spol. s r.o.) postupuje podle projektu SUDOP PRAHA a.s., který má za cíl především opravu památky po technické stránce a sjednocení vzhledu celého díla. Celková hodnota projektu se blíží částce 1,5 miliardy korun, z čehož téměř 1 miliardu představuje schválený příspěvek EU. Během rekonstrukce bylo kompletně rozebráno a znovu sestaveno celkem 18 kamenných oblouků. Dále byl stržen a znovu vystavěn jeden železobetonový oblouk. Vybudovány byly 2 nové mosty – přes Křižíkovu ulici a ulici Prvního pluku. Část mostu nad ulicí Křižíkova směřující pod Vítkov je nově pouze jednokolejná a druhá kolej je ze směru od Vítkova kusá, ukončena před mostem nad Pernerovou ulicí, s ohledem na malé dopravní využití této spojky. Stavědlo, které již po zahájení rekonstrukce mostu vyhořelo, je nakonec do samotné rekonstrukce viaduktu také zahrnuto. Po dokončení prací by však mělo nadále zůstat mimo reprezentativní funkce ve formě kulisy bez využití a veřejnosti nepřístupné. Zbývající části mostu v zachovalejším stavu jsou sanovány. Prostor nad klenbami je vyplňován podkladovým betonem, na kterém vzniká železobetonová roznášecí deska tvořící jeden celek s průběžnou betonovou římsou. Na betonovou desku navazuje litý asfalt, antivibrační rohože a nakonec přijde štěrkové lože s kolejemi. Na betonových římsách vyrostlo nové ocelové zábradlí, na karlínském spojovací viaduktu je obnoveno cihlové zábradlí na původní kamenné římse. Nové bude samozřejmě také trolejové vedení s návěstidly umístěnými na návěstních lávkách s trakční bránou. Stožáry by měly být na české poměry atypické, městského typu – sloupy HEB (profil ve tvaru písmene H). Maximální rychlost jízdy vlaků se po rekonstrukci zvýší z původních 40 km/h na 60 km/h.

Navazující stavby k letišti

Na tuto stavbu by v počátku roku 2022 měla navázat stavba Modernizace trati Praha-Bubny(včetně) – Praha-Výstaviště(včetně) v předpokládané hodnotě přes 2,8 miliardy korun s plánovaným dokončením na konci roku 2024. Náplní stavby je zdvoukolejnění a elektrifikace traťového úseku v délce 1,3 km a vybudování zastávky Praha-Výstaviště. V plánech SŽDC na tuto stavbu plynule navazují další akce s cílem vybudování rychlodráhy na Letiště Václava Havla. V lednu roku 2025 by tak měla být zahájena Modernizace trati Praha-Výstaviště(mimo) – Praha-Veleslavín(mimo) za zhruba 10,7 miliardy korun. Přitom by na nově dvoukolejné elektrifikované trati měla vzniknout zahloubená stanice Praha-Dejvice s vedením trasy převážně v tunelech. Dokončení je plánováno v polovině roku 2029. Poslední navazující stavbou, v předpokládané hodnotě přes 14,4 miliard korun, je Modernizace a novostavba trati Praha-Veleslavín(včetně) – Praha-Letiště Václava Havla. V rámci této stavby by mělo dojít k modernizaci stávající trati do stanice Praha-Ruzyně a výstavbu navazující trati a stanice Praha-Letiště Václava Havla. Letištní železniční stanice by měla vzniknout jako podzemní, poblíž terminálu 2, v rámci rozsáhlého přestupního terminálu Dlouhá Míle. Tato stavba by měla nepatrně časově předbíhat předchozí úsek s jejím termínem zahájení v červenci roku 2024 a ukončením v závěru roku 2029.

Aktuálně, 3. října spustila SŽDC webovou stránku s přehledem probíhajících a připravovaných staveb v interaktivní mapě. Zatím obsahuje pouze stručný přehled informací k jednotlivým stavbám, ale u významnějších staveb by se v budoucnu měly objevit i podrobnější informace.

Zdroj: SŽDC, rekonstrukce-negrelliho-viaduktu.cz, Stavitel 12/2018