..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "stoupa":

  1 ... 215 216 217 218 219 ... 381      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
310.0134Hele Rabíne - a další pamětníci - k tomu topení:

Parovod se najíždí, horkovod se najíždí, nějak nemám po ruce Příručku pro strojvedoucí (vydáno 1927) - jak se to topení najíždělo? Já to sice zažil i z "placu" - ale to průvodce strojů jen propojil topnou spojku a měl hotovo. To prostě jen fíra (topič, pomocník) otevřel příslušný ventil? A co dál? Teˇjsem si uvěomil, že prostě (už) ani nevím, čí to bylo pívo. Stojní čety, nebo vlakvedoucího?
14.01.13 - 10:30
754.061-0Drahoši, kdysi jsem slyšel, že 260 při plynulé jízdě proti kopci s Hungárií (tehdy 7, vyjímečně 9 kočárů "Y") ES 499.0 nemusela využít ouplně plně tažnou sílu, tedy "ampérmetry nešly za roh". Byla to bohapustá "latina z kuchyně", nebo? Jestli "nebo", pak je to odpověď, resp. potvrzení, že s dobrou trakční technikou je ta 260 taky perspektivní - než se za HavlBrodem udusí v protiobloucích a krátkých stanicích. :-) A představ si tam dvousystémový stroj s asynchrony na podvozku Bo'Bo'Bo' ...... (Brzdit proti kopci? :-))

PS: Ty vlaky se 3-4 kotly jsem coby robě malé obdivoval v KrPoli a hodně pevně se držel dědy za ruku. Těžko uvěřit, to byla ještě Gagarinova Kobližná. :-)
14.01.13 - 10:20
310.0134Pro Rabín:

Jo, tydle Bi jezdily důstojnější výkony, než lokálku. A 310.0/97 mohla koncem 30tých let vyjet jen jako pomocný stroj z topírenské zálohy. Ale kde je pak ten zdechlý turnusový stroj? :-), :-)
13.01.13 - 21:24
754.061-0Pro J.U.Ray:

Těch variant bylo skutečně několik. Projekt je ze 30.tých let, realizace v letech padesátých. Zejména varianty zaústění do Prahy bez využití Štégu "Kolín-Praha" byly zajímací. O "Tišnovském folkloru" ničehož netuším. Fakt je, že dědové naprojektovali a tátové postavili nádhernou trať s mimoúrovňovým křížením všude, krom Tišnova. Žel, dech, vůle a peníze na reko úseku Havl Brod - Kutná Hora - (Praha) nebyly.
13.01.13 - 21:17
242.268-1Pro Drahoš, Davson - a odkaz:

Odkaz je neautorizovaný popis události, ne originál. Nejen divná hmotnost Pannonie, ale v rozboru, co se školil posléze na dráze byla řeč o rumunských, ne polských vozech (a zajisté pak i ČSD). Prvotní chyba hláskařky - zajisté - ale pak bujná, jako obvykle tou dobou utlumená diskuse o způsobilosti vozů některých jiných správ na našich tratích (viz níže). A vůz PKP na Pannonii moc logiky nedává.
13.01.13 - 21:00
184.504-9Pánové děkuji, "podpořili jste mé obavy" o ztrátě příležitosti. Jen doplním - Re 6/6 (Re 620) , že..... (http://de.wikipedia.org/wiki/SBB_Re_6/6)

Ale pochopme, že pro dráhy a MD bylo po 1989 jistě důležitější, např. logisticky zvlánout stěhování od Prašné brány na nábřeží, než se zabývat lahůdkami, které pro ně tehdy Škodovka v Plzni vyvíjela...
13.01.13 - 20:41
184.504-9Pro Davson>
Dík. Tudle historii bych znal. Dokonce mi v ní chybí i "Bulharské" úvahy - co se pojezdu týče. Očekávalo se, že stroj by mohl na směrově i sklonově náročných tratích "slušně řádit". Nějak mi šly mimo reálné provozní zkušenosti a srovnání. Tam míří můj dotaz.
13.01.13 - 18:47
242.268-1Pro vojtik:

Esli máte pravdu s tím zařazením vozu "k rozšířené přepravě spoluzavazadel" v souběhu s absencí obsluhy stran ČD, pak je to prostě výsměch ze strany ČD. A "dialektický rozpor" zároveň, protože ucpávání obecných nástupních prostorů velocipedy značně nefandím. (zažil jsem u Žabotlamu v okolí Prahy).
13.01.13 - 18:18
184.504-9Ten stroj i fotka se mi prostě jenom líbí. :-)

Dotaz: Je na stránkách někdo, kdo s touhle mašinou má přímou zkušenost? Je tak dobrá, jak jsem slýchal v době vzniku, nebo jo? (Jasně, dneska Bo' Bo' "přenese" i větší výkon. Ale jak se chodově chová Bo'Bo'Bo', zejména oproti Co' Co' jsem čítal je theoreticky
13.01.13 - 18:11
242.268-1ad Pannonia:

Jó, převáděla se sem po elektrifikaci postupně doprava ze 250, a zpočátku ZabZař byla mechanika "na odhlášku". A po banálním najetí na konec vlaku vyšinuly vozy mimo profil a do toho vlítla Pannonia. Bok mašiny (S 499.0, nebo 1 - nepamatuju) byl rozpárán, stroj zůstal na kolejích. Vozy se odtrhly a rumunskému kočáru se urthla dokonale prorezlá (viz doku nehody) torna a spadl dolů a vzal ještě nejaký ten kočár s sebou. (Zvuky, které rumunské vozy za jizdy i později vydávaly, bývaly hrůzostrašné).

A fotka? Mistr Dobromil von Retych, znalec prostředí, zobrazení a dieselových motorů se nezapře. Udělá krásnými i Honeckery s Plecháčem. :-) Dík, Pavle, líbí se.
13.01.13 - 18:02