..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Jan Klein":

FotkaZprávaDatum
131.083-8 + 131.084-6S tou střídavinou - on není střídavý systém jako střídavý systém. Napájením průmyslovým kmitočtem (50Hz) vyžadovalo v době elektrifikace KBD nepoměrně vyspělejší vozidla, než byla vozidla pro stejnosměrný systém - kvůli nutnosti mít usměrňovač. Napájení sníženým kmitočtem (16 a 1/3 Hz) vychází z možnosti využívat komutátorové motory bez usměrňění, ale nevýhoda je v relativně špatné komutaci motorů a nutnosti mít měnírny se zařízením na transformaci kmitočtu (pokud neměly dráhy vlastní rozvodnou síť, byly v té době jediným řešením motorgenerátorová soustrojí s poměrně slabou efektivitou). Nevím jaké byly tou dobou studie střídavých systémů se sníženým kmitočtem, ale přinejmenším se stále hodně diskutovalo nad vhodností jednotlivých soustav. Každopádně ČSD a naši výrobci měly jakés zkušenosti se stejnosměrným systémem, který se tou dobou už ve světě masivně využíval, čili jednalo se o sázku na jistotu
Napájení průmyslovým kmitočtem bylo v době elektrifikace oné tratě ještě dost v plenkách - ty maďarské stroje měly například dost hrubou regulaci výkonu (což nevadilo, neb zdejší první elektrifikované traťě byli víceméně na rovině), usměrňování se provádělo buď neefektivně motorgenerátorovým soustrojím, nebo relativně nebezpečně ignitronovým usměrňovačem, což bylo a dodnes je zařízení spíš pro stabilní měnírny. Do doby, než byla k dispozici technologie na sériovou výrobu silových polovodičových usměrňovacích prvků, byla podlě mě elektrifikace střídavou soustavou s průmyslovým kmitočtem spíš provozním experimentem, než řešením pro páteřní trať.		09.09.14 - 17:03