Praha - Velice nás těší stále rostoucí zájem o fotogalerii. Řada z vás pravidelně navštěvuje stránky ŽelPage právě kvůli ní a přispívá sem fotkami a komentáři, aniž by věděli, co se děje uvnitř. Poslední dobou se nám, a nejen mezi nováčky, rozšiřují dotazy a stesky ohledně jejího fungování. Dovolte mi vás proto vzít na menší exkurzi zákulisím a ukázat, jak to vypadá v pozadí, jak probíhá rozhodování či jaké jsou další zajímavosti ze správy galerie.

Správců je dohromady sedm (skupina fotogalerie). Každý správce rozhoduje, zda tu či onu fotku zařadit do galerie. Činí tak dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, přičemž zohledňuje běžná hlediska, jako je technická úroveň snímku (ostrost, barvy), kompozice (přílišná či zbytečná volnost, těsnost, nevyváženost), rušivé elementy (řezané či vyčuhující objekty) apod. K přijetí či zamítnutí snímku je třeba tří hlasů na jedné z misek vah.

Galerie ŽelPage je výběrová, s velkým náporem uživatelů a omezeným možnostmi jak co do prostoru, tak i přenosových kapacit. Proto si nikdo nemůže vystavení svého díla na stránkách ŽelPage nárokovat. Přesto správci rádi přijmou do galerie snímky, které považují za cenné. Toto hodnocení provádí správci sériově tak, aby subjektivní názor jednoho z nich jen minimálně ovlivnil přijetí fotky.

Zde se můžete ptát, jak je zaručena objektivita rozhodování? Nijak. Tu totiž zaručit nelze. Jsme lidé, je nás sedm, každému se líbí a nelíbí něco jiného, a snímek zkrátka nelze ohodnotit na bodové stupnici 0-100 a stanovit, že kupříkladu vše od 80 výš se přijímá. Může se tedy stát, že si autor posteskne „jakto, že mě mou pěknou fotku nepřijali a tuhle, daleko horší, ano?“. Odpověď je nasnadě. Zaprvé, autorova fotka je vždy lepší než jakákoliv jiná. Zadruhé, stačí tři hlasy ze sedmi, každý správce je jiný, má jiné nároky na jednotlivé aspekty snímku, jedněm třem správcům se ta cizí líbit mohla a proto ji schválili, jiným třem se ta autorova líbit nemusela a proto ji zamítli. Dokonce tu autorovu fotku mohli posuzovat ti samí tři, a dle jejich soudu nebyla vhodná.

Proč je u fotky jeden komentář a tři mínusy? Pokud správce souhlasí s komentářem svého kolegy, není nutno psát znova to samé, stačí jen přihodit další mínus. Může se i stát, že první správce dá plus, s doprovodným komentářem, který ovšem pro dalšího správce může být natolik závažný, a se kterým se stotožní do té míry, že sám dá fotce mínus. Fotek totiž chodí do galerie obrovské množství a psát k nim stále stejné komentáře je zbytečně unavující. Trocha statistiky: za vybrané období v rozsahu 197 dní bylo všemi správci uděleno 18907 rozhodnutí ve výběrovém řízení, což vychází na 96 za den. 96x ano/ne každý den. Každý den každý správce rozhodl průměrně o 14 fotkách. 14 fotek za den nezní na první pohled tak hrozně, 2700 za půl roku na jednoho správce už je něco jiného.

Jak je to s uměleckou galerií? Pokud správce usoudí, že se daný snímek hodí spíše do tzv. Umělecké Galerie, pak jej vyřadí z normálního schvalovacího procesu a v uzavřené diskusi s ostatními správci o zařazení do UG rozhodne. Zde rozhodování probíhá v podobném duchu, stačí tři hlasy pro ano nebo tři pro ne, přičemž v diskusi lze dojít k závěru, že bude snímek zařazen do UG, nebo do běžné galerie, nebo bude zamítnut.

Proč to všechno tak dlouho trvá? Nápor fotek je veliký a časová náročnost nezanedbatelná. Zpravidla to probíhá tak, že co je pěkné hned, se hned schválí, co je zjevně nevyhovující se hned zamítne. A co je někde mezi těmito dvěma stavy, tak o tom se bádá. Jak již zaznělo na začátku, není možné univerzálně stanovit nějakou hodnotu, vše se posuzuje individuálně.

Odpůrci galerie ŽelPage a jejího systému (existence správců, výběrovost) často zmiňují „jakési absurdní desatero pravidel“, podle nichž se fotky schvalují. Při dotazu, kde toto desatero viděli, si nemohou vzpomenout, nebo o něm jen slyšeli. Zmíněné desatero se skutečně na stránkách ŽelPage objevilo, ovšem bylo míněno jako soubor základních rad pro začínající fotografy, jak na kompozici, násvit apod. Nepochopení záměru a snad až přílišná striktnost původních formulací vedla ke stažení a přepracování tohoto souboru obecných rad, k jehož znovuvydání už potom nedošlo. Nelze totiž zcela jednoznačně definovat všechny zásady fotografování. Proto jsou výtky správců míněny jako důvody, proč se ten či onen konkrétní snímek nehodí do galerie. Zeptá-li se autor, třeba přímo v diskusi k dané fotce, co si pod onou výtkou má představit, dostane se mu individuální rady, kterak se tomu příště vyvarovat.

Jsme potěšeni, že máte takový zájem o naši galerii, a těšíme se na vaše fotky. Ty pěkné v galerii rádi vystavíme. Buďte však, prosím, shovívaví a trpěliví, pokud se tak nestane okamžitě. Na každou fotku se dostane, správci toho mají na práci víc než dost.

Snad jen poznámku na závěr. Veškeré dotazy ke konkrétní fotce směřované na správce pište jako nové komentáře a ne jako reakce na komentáře správců. Je to totiž přehlednější a je pak méně pravděpodobné, že se komentář ztratí mezi dalšími reakcemi.

Nezapomeňte též na právě probíhající Fotosoutěž 10 let KPL. Uvítáme i náměty na další soutěže.

Další informace najdete v otázkách a odpovědích. Veškeré obecné připomínky či návrhy k fotogalerii můžeme probrat na diskusním fóru, nebo se můžete přímo dostavit na setkání s autory u příležitosti křtu Kalendáře 2008.