..: Úzkorozchodnou železnicí na pohraniční pevnosti na Břeclavsku :..

Stahování kulatiny z vozů lesní dráhy na sklad před pilnicí (lokomotiva z r. 1929) Břeclav — To, že se dá v objektech československého pohraničního opevnění, v dělostřeleckých tvrzích, převážet vojenský materiál prostřednictvím úzkorozchodné železnice (600 mm) je zájemcům o pevnosti dostatečně známo. Že se při stavbě tvrzí používala dočasná polní dráha, vědí odborníci také. Ale o tom, že na našem území fungovala úzkorozchodná železnice, která v září 1938 navážela vojenský materiál a vojáky na lehké opevnění na jihu Moravy, jsem se poprvé dočetl v knížce, která s opevněním vůbec nesouvisí. Kniha se jmenuje „Putovanie za kúzlom lesných železníc – Vôňa dymu a ihličia“ a pojednává o zaniklých lesních železnicích na území Čech, Moravy a Slovenska. Napsal ji Jiří Junek, vydal Ústav pro výchovu a vzdělávání pracovníků lesního a vodního hospodářství SR v roce 2002 ve Zvoleně. V dalším pátrání o historii jihomoravské břeclavské úzkorozchodné lesní železnice mi pomohla kniha „Lužní les v Dyjsko-moravské nivě“ vydaná v Břeclavi roku 2004. Dokumentaci k této lesní železnici shromažďovali zejména prof. Jaroslav Školl († 2003) a ing. Ludvík Petrjánoš z Břeclavi, kteří poskytli nebo zpracovali materiály pro obě uvedené knihy.

Úzkorozchodná lesní železnice o rozchodu 700 mm vedla od Břeclavské pily u železniční stanice do lesních revírů Pohansko, Lanžhot, Ranšpurk a Cahnov a sloužila pro přepravu kulatiny. Po vybudování vlastního závodu na zpracování dřeva v roce 1886 – Břeclavské pily, byli Lichtenštejnové odkázáni v přísunu kulatiny pouze na nájemné povozníky – kládaře. Provozní a ekonomické důvody vyústily ve snahu o vybudování lesní železnice, která by umožňovala pravidelnou a celoroční přepravu vytěženého dříví.

Břeclavská lesní železnice zvaná Drážka v roce 1957

Břeclavská lesní železnice – zvaná „Drážka“ byla vybudována postupně ve čtyřech etapách a dosáhla celkové délky 28 km. V provozu byla nepřetržitě v období 1908 – 1965. Rozchod 700 mm byl dán normalizací v Rakousku-Uhersku pro důlní dráhy a malodráhy, lehké a dočasné stavby bez lokomotivního provozu. Lesní dráhy s tímto rozchodem, na nichž se přeprava ložených vozů uskutečňovala samospádem a koně tahaly pouze prázdné vozy zpět do lesa, byly stavěny například v Jeseníkách. Dvě z nich projektoval i autor projektu břeclavské lesní železnice – ing. Emil Roubiczek z Rabensburku u Hohenau.

Do roku 1911 se na železnici používala tažná síla koní, v roce 1912 byla zakoupena benzinová lokomotiva. K ní přibyly za první republiky ještě dvě parní lokomotivy a v r. 1942 dieselová lokomotiva. Jedna parní vlaková souprava mohla přepravit 40 – 45 m³ kulatiny. Souprava s motorovou lokomotivou mohla přepravit polovinu.

Mapa – břeclavská lesní železnice

Protože železnice vedla převážně lužním lesem, bylo pro překonání velkého počtu říček, potoků, močálů a svodnic potřeba vybudovat celkem 63 propustků a mostů, které byly většinou dřevěné. Pouze u delších mostů dosahujících délky 42 a 55,5 m byly využity ocelové nosníky. Lesní železnice byla v celoročním provozu kromě jarních záplav. Její výhoda byla v tom, že po skončení záplav mohla jako první dopravní prostředek zahájit provoz dříve než koňské potahy nebo auta. Po svém dokončení ve 20. letech 20. století měla břeclavská lesní železnice dvě větve. První vedla z Břeclavské pily jižním směrem přes revíry Pohansko, Lanžhot, Rabensburk a Cahnov až na Dědovu louku v jižním cípu dnešní obory Soutok. Druhá větev odbočovala od nákladiště „Na starém kvartýře“ severovýchodně do revíru Tvrdonice pod obec Kostice.

Železnice sehrála důležitou roli i v září roku 1938 v době mobilizace, kdy se stala důležitou dopravní tepnou pro československé vojenské jednotky nastupující na pohraniční pevnosti. V mobilizačním týdnu od pátku 23. září byly obě parní lokomotivy neustále v provozu a v rychlém sledu odvážely potřebný vojenský materiál – střelivo, těžké kulomety a další vojenské zásoby i vojáky – hraničáře hluboko do lužních lesů revírů Pohansko, Ranšpurk, Lanžhot a Cahnov (Hohenau). Díky pohotovosti personálu lesní dráhy vojska včas zaujala obranná postavení na státní hranici.

Vlak lesní železnice s poválečnou dieselovou lokomotivou ke konci 50. let

Po ukončení 2. světové války a následném znárodnění v roce 1945 byla lesní železnice v roce 1951 předána do vlastnictví Státních lesů, ředitelství LZ Břeclav. Ke konci 50. let byly zakoupeny ještě 2 motorové lokomotivy. Dalším rozhodnutím státních orgánů se musela Břeclavská pila zaměřit na zpracování smrkové a bukové kulatiny ze střední Moravy a výkon a rentabilita železnice se stále snižovaly. V polovině 60. let 20. století pak bylo rozhodnuto o postupné likvidaci trati. Trať byla snesena do dvou let po ukončení provozu. Tím skončil po téměř 60 letech provoz jedné z nejvýznamnějších moravských lesních železnic.

Některé části tělesa zrušené tratě od zámečku Lány na jih do obory Soutok v současnosti využívají cyklistické stezky soudě podle cykloturistické mapy Pálava Lednicko-valtický areál (1:75 000, Shocart, 2005).

Historické a technické údaje:

Výstavbav letech 1908 až 1909, nákladem 159 978 Kč
Původní délka13 km (I. a II. etapa – jižně směr Cahnov)
Rozchod700 mm (dráhy s animálním pohonem)
Projekting. Emil Roubiczek z Rabensburku u Hohenau
Trakceanimální – koňská, od roku 1912 lokomotivní – parní a motorová
Prodlouženína délku 28 km ve 20. letech 20. století dle projektu ing. Bohumila Sperlinga (na SV směr Kostice)
Lokomotivy2 parní, 4 motorové
Max. rychlost20 km/h
Zrušeníroku 1965

Použitá literatura a fotografie:

  • Junek Jiří: Putovanie za kúzlom lesných železníc – Vôňa dymu a ihličia, Ústav pro výchovu a vzdělávání pracovníků lesního a vodního hospodářství SR, Zvolen, 2002
  • kolektiv: Lužní les v Dyjsko-moravské nivě, Moraviapress, Břeclav, 2004.
  • Melík Zdeněk: Lesní dráhy v Jeseníkách, Lobl, Olomouc, 1988
  • Joachymstál Jiří: Lesní železnice Dřevoprůmyslových závodů knížete z Lichtenštejnů v Břeclavi, in Jižní Morava 1994

Trasa dráhy zakreslena podle mapky z knihy „Lužní les v Dyjsko-moravské nivě“

Umístění lehkých objektů zakresleno podle mapky Tomáše Fice v téže knize 


Zdeněk Farkas | 21.3.2010 (13:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Military

More from ČR Jihomoravský


11.08.2010 (23:56)  
Podle map byla Břeclavská pila v dnešním areálu Gumotexu. Kolem 50 let i gumotex začal vyrábět. Před gumotexem tam byl cukrovar. Možná to má souvislost s touto železnicí, no budu pátrat dál.
11.08.2010 (23:49)  
Nejspíš u JZD v trojúhelníku mezi silnicí a dálnicí - doporučuju prozkoumat!
11.08.2010 (23:47)  
http://zrus-zan-zel.blog.cz/0803/uzkokolejka-breclav-lanzhot-cahnov-i - tady je podrobná mapa - bylo to někde pod Lanžhotem. Možná je to tam dodneška - je to potřeba propátrat. Fotky by byl zázrak.
11.08.2010 (23:31)  
Pozor! Když jsem byl malí 3-5 let. (1998-2000) Byl jsem s otcem se podívat za sousedkou do jakého si lesního závodu. Byla tam kolej i vagón s dřevem. Ještě si pamatuju, že jsme ho zkoušeli tlačit.

Už jsi to nepamatuju přesně, ale ta kolej vedla jen na začátek lesa a dál nic. Bohužel si nic nepamatuju, ale zeptám se té sousedky a dám vědět. s pozdravem Hladík
28.03.2010 (21:52)  
Ja som videl nainternet mapu aj s mostíkmi,a na telese trati sa dá vidieť miestami násyp a niekde aj mostíky.
Correspondent or Member of ŽelPage Railfort  mail  
25.03.2010 (16:10)  
Z části těles jsou dnes lesní cesty. Doporučuji promítnout plánek do turistické mapy a leccos se zjeví.
Registered user Holoubek  mail  
24.03.2010 (12:11)  
díky moc za článek :-)....asi si tam někdy udělám takový průzkumný výlet :-P
Registered user zaza 
23.03.2010 (15:24)  
O této drážce jsem již mnohokrát slyšel, zkoušel jsem i hledat pozůstatky, nenašel jsem ale vůbec nic.
Registered user Bartisko  mail  
22.03.2010 (13:46)  
No tyjo, to by mě vůbec nenapadlo, že tady někdy byla úzkorozchodka. Díky moc za článek!
Registered user rn21 
22.03.2010 (13:01)  
Děkuji autorovi za zajímavý článek z místa mého bydliště. Pokud by měl zájem, mám k dispozici mapu z období protektorátu, kde je "Drážka" kompletně zakreslena.

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko