Dělostřelecká tvrz Bouda - Stalo se Vám někdy, že jste se plahočili světa kraj za novým přírůstkem do sbírky a pak jste zjistili, že máte doma u nosu podobný poklad, o kterém jste dosud nevěděli? Něco takového mne potkalo. Asi před rokem jsem dostal možnost nahlédnout do jednoho plánu z období výstavby dělostřelecké tvrze Bouda (1936 - 1938), na kterém byla zachycena trasa více než kilometr dlouhé úzkorozchodné trati. Na Boudu jezdím už od roku 1991 a delší dobu se také zabývám hledáním pozůstatků drážek či lanovek podobného určení u nás i v zahraničí. Po tělese této drážky jsem dlouhá léta chodil, aniž bych o ní něco tušil. Nyní Vás již mohu seznámit s terénním průzkumem a výsledky následného bádání.
Obecně jsem o existenci povrchových drážek na staveništích našich předválečných dělostřeleckých tvrzí jakési povědomí měl, ale až na dvě tratě s lokomotivním provozem firmy Lanna a. s. na povrchu tvrze Šibenice u Opavy jsem o nich nic bližšího nevěděl. Mé představy se omezovaly pouze na spleti nenákladných operativně budovaných a zase likvidovaných krátkých úseků. Takové byly jistě stavěny také, ale nyní se po Šibenici objevila na Boudě druhá velkoryseji pojatá páteřní trať v režii pražského stavitele ing. Zdenka Kruliše. To dává naději, že podobná řešení byla přijata i jinde a že nás ještě nějaké nálezy v budoucnu čekají.
Nyní k průběhu samotné trati: Jen několik desítek metrů nad vchodovým objektem tvrze K-Ba-S22a prochází cesta, po které je souběžně vedena červená turistická značka Suchý vrch - Mladkov a zelená turistická značka Těchonín - Lichkov (vše na trati 024). V místě, kde je možné vchodový objekt skrz vegetaci zahlédnout, se vlevo od cesty nachází nevelký křovinami zarůstající plácek. Zde bývala počáteční stanice dráhy a km 0. Přestože byl po trati pravděpodobně přepravován i další různorodý stavební materiál, hlavním důvodem jejího zřízení byl rozvoz vytěžené hlušiny na místa dalšího využití nebo do deponií. Celkem jí takto bylo přepraveno asi 130 000 m3. Počáteční stanice ležela mezi dvěma zdrojnicemi vytěženého materiálu, a to pracovní šachtou PIII přibližně v místě podzemního muničního skladiště M1 a prostorem staveniště vchodového objektu, před kterým se nacházela i velká deponie. Tu dnes připomíná rozlehlá rovná plocha.


V předchozím odstavci zmíněné turistické značky vedou od počáteční stanice po tělese trati. Přibližně v km 0,320 se před rozcestím "U rozestavěného řopíku" nachází vlevo plochý prostor další deponie pro téměř 17 000 m3 materiálu. Dnes je zde sice vzrostlý smrkový les, ale přehlédnout jej nelze. Jak napovídá název rozcestí, tak se jen několik metrů vpravo od trati nalézá výkop a základové patky nedokončeného prvosledového lehkého objektu vz. 37 typu A-140zes. č. 66. Tento objekt spolu s dalšími budoval v roce 1938 v rámci podúseku "A" stavitel Ing. Josef Drahoš z Vysokého Mýta. S tratí neměl zřejmě nic společného, protože ta byla vzhledem ke stavební dokončenosti tvrze pravděpodobně již snesena. Navíc se jednalo o organizačně oddělené stavby. Na rozcestí dochází i k rozdělení obou značek. Červená klesá doleva k Mladkovu a zelená pokračuje doprava dál po tělese.

Přibližně v km 0,580 těleso zaniká, aby se v km 0,700 zase zjevilo. Uprostřed této proluky se nachází pěchotní srub K-Ba-S24. Staveniště objektu a svislá šachta, která jej spojuje s podzemím tvrze, bývaly další zdrojnicí vytěženého materiálu. Mizení tělesa drážky v blízkosti povrchových objektů tvrze je pravidlem, z čehož lze dovozovat, že bylo při konečných úpravách zplanýrováno záměrně. Útočícím vojákům bylo nutné minimalizovat možnosti krytu. Těleso původně míjelo objekt těsně zleva, tedy v místě, kde se nyní nachází jeho krycí zemní zához. V okolním prostoru bývaly do roku 1995 konávány bojové ukázky, jejichž tradici později převzala "Akce Cihelna" u Králík. Při těch posledních bojoval na straně Wehrmachtu i kolopásový obrněný transportér "Hakl". Bytelné těleso drážky tehdy umožnilo obrněnci dostat se na místo a posloužilo i jako východiště útoku.

Zelená turistická značka těleso před objektem K-Ba-S24 opouští a stoupá doprava na cestu, která v období výstavby tvrze sloužila automobilům a povozům. Těleso za objektem dále pokračuje po úbočí a i když už není tak vyšlapané, je stále velmi zřetelné. Napadané překážky jsme z něj odstranili, takže je i dobře průchozí. Před bývalou pracovní šachtou PII dochází k jeho dělení, ale obě větve po několika metrech zanikají, aby se již neobjevily. Povrchové objekty tvrze jsou opět příliš blízko. Pravé těleso vedlo pravděpodobně kolem šachty PII k o něco výše položené dělostřelecké otočné věži K-Ba-S22, levé pak do prostoru mezi níže položené pěchotní sruby K-Ba-S23 a S21 (blíže k S23), kde byla v km 1,100 koncová stanice.

Pokud si plánujete prohlédnout pozůstatky této úzkorozchodné trati, nezapomeňte, že se v podzemí muzejně zpřístupněné tvrze Bouda nachází v původním stavu dochovaná pevnostní železnice, která rovněž stojí za shlédnutí. Ve dnech 20. a 21. 6. 2009 jsem na tvrzi přítomen a v 11.00, 13.00 a 15.00 hodin provádím rozšířený výklad na téma železniční dopravy ve tvrzi. Budu se těšit.
Za odbornou pomoc a některé fotografie děkuji Martinovi Ráboňovi a Michalovi Prášilovi. Informace o lehkém opevnění z www.ropiky.net


Na uvedených mapových podkladech je zelená značka vedena skutečně jinak. Její vedení okolo kóty Bouda je +/- dobré, bohužel je naprosto scestné umístění objektů opevnění. Chybné je její napojení na hlavní cestu na Lichkov severně od tvrze. To je ve skutečnosti o něco východněji u vyústění cesty z Dolních Boříkovic. Aby toho nebylo málo, tak i tato cesta je uvedena chybně, neboť před napojením na hlavní cestu +/- sleduje vrstevnici 650 m a nestoupá kolmo.
Jinak autorovi děkuji za moc zajímavý a poučný článek, výlet je již tímto naplánovaný.:-)
Pro ilustraci by bylo dobré uvést v článku situační mapu či jen odkaz na mapu pro orientaci při čtení popisu odkud-kam co vedlo.
Např.: mapa: http://www.mapy.cz/#x=138296064@y=135960064@z=12@mm=TTtP
Komentáre vyjadrujú názory čitateľov.
Redakcia nenesie žiadnu zodpovednosť za ich obsah.
- dopisovateľ alebo člen ŽP,
- editor alebo admin ŽP
Pred vložením komentára je potrebné se buď prihlásiť, alebo zaregistrovať.
