..: Tři vojensko-historické zajímavosti ústeckého železničního uzlu :..

Prostor starého mostu v Ústí nad Labem, foto: Railfort Ústí nad Labem — Toto severočeské město je důležitým železničním uzlem. Šestice do něj vstupujících frekventovaných dvoukolejných tratí neprochází jedním centrálním nádražím, ale je mezi sebou propojena četnými spojkami. Když k tomu připočteme velké množství vleček, pozůstatků po přeložených tratích, velké lokomotivní depo a seřaďovací a odstavná nádraží, má zde železniční fanoušek stále co objevovat. O mně je známo, že se zabývám spojovacími body mezi drážní a vojenskou historií, tak bych rád v následujícím spíše turisticky laděném článku představil tři lokality ústeckého uzlu tak trochu ze svého pohledu.

Lehký objekt vz. 37 zabudovaný do železničního mostu

UL most historická, foto: sbírka Jan FukalaLevá opěra, foto: Railfort Torza levých pobřežních pilířů, foto: Railfort Zbytky nájezdové vozovky, foto: Railfort1. ledna 1874 byl v Ústí nad Labem předán k užívání první zdejší labský most. Na našem území nezvyklé technické řešení umožňovalo v horním patře jízdu vlaků, v dolním patře pak provoz silniční a pěší. Navíc bylo v rámci výstavby předválečného československého opevnění plánováno zabudování atypického lehkého objektu vzor 37 ovládajícího svou palbou řečiště a přilehlé pobřežní prostory. Objekt označený číslem 3 měl takticky spadat do úseku lehkého opevnění O3. Měl se nacházet jakoby zavěšený na východní straně krajního střekovského pilíře. Vstupovat se do něj mělo poklopem z úrovně silniční vozovky. Jeho stavba ale nebyla do odstoupení pohraničí v září 1938 realizována. Most samotný byl poškozen při náletu v roce 1945 a poté, co byl v jeho těsné blízkosti postaven most nový, v roce 1958 stržen. Na západním břehu se po něm dochovala krajní opěra s částí přilehlého náspu. Přímo kolem ní vjíždějí vlaky od Lovosic na zhlaví ústeckého hlavního nádraží. Blíže k řece lze pak shlédnout drobné pozůstatky na souši zbudovaných pilířů a fragment dlážděné příjezdové vozovky. Na východním břehu se dochoval kratičký násep odbočující z náspu dnešního do prostoru původní krajní opěry. Při nízkém stavu hladiny lze navíc spatřit i patku pravého ze dvou ve vodě stojících pilířů. V současné době je pro čtenáře ŽelPage připravován obsáhlejší článek věnující se historii mostu i zmíněné pevnůstky.

Muzejně zpřístupněný lehký objekt vz. 36 nad západním nádražím

LO vz. 36 exteriér, foto: RailfortUL LO vz. 36 interiér, foto: Martin VlachZápadní nádraží od LO vz. 36, foto: RailfortV Hostovické ulici se asi 150 metrů od jejího odbočení z nedávno postavené čtyřproudé komunikace Ústí nad Labem - Trmice nachází muzejně zpřístupněný třístřílnový objekt lehkého opevnění vzor 36 typ C, původně takticky spadající pod číslem 186 do úseku XI. Výstavba objektů tohoto nenáročného typu probíhala v roce 1936 a jejich úkolem bylo rychlé provizorní přehrazení důležitých směrů do doby než se rozběhne na přípravu komplikovanější výstavba opevnění těžkého. Později bylo od jejich budování ustoupeno ve prospěch modernějšího a promyšlenějšího vzoru 37, který byl stavěn v letech 1937 a 1938 v mnohem masovějším měřítku. Náš objekt je zajímavý tím, že palbou svých tří kulometů ovládal celé západní ústecké nádraží ležící pod ním jako na dlani. Tato poloha mu pravděpodobně přinesla i poválečné využití coby pozorovatelny CO sloužící k lokalizaci nevybuchlých pum při případném náletu.

Střílna na výhybkářském stanovišti v Trmicích

Stanoviště IV Trmice, foto: Milan MayerPoslední zajímavostí ústeckého uzlu, o které bych se chtěl dnes zmínit, je v současnosti již nepoužívané výhybkářské stanoviště IV na západním zhlaví stanice Trmice. Stanoviště se nachází v místě rozběhu tratě č. 131 na Úpořiny a původní staré trati na Teplice v Čechách. V jeho západní stěně se nachází něco, co je buď pozorovacím průzorem ve tvaru střílny nebo střílnou samotnou. Je čtvercového tvaru složená ze tří ozubů s otvorem ve tvaru ležatého obdélníku a míří na starou teplickou trať. Budova samotného stanoviště je z cihel, část přilehlá ke střílně z prostého betonu. Stanoviště bylo uvedeno do provozu v roce 1953.

Za pomoc při přípravě článku děkuji Janovi Fukalovi z posádky LO vz. 36 č. XI/186, za poskytnutí fotografie výhybkářského stanoviště IV v Trmicích Fortifikacím.net. Za informace vedoucí k dodatečnému doplnění posledního odstavce děkuji panu Ivo Vondrovskému


Railfort Poslat mail autorovi | 31.7.2010 (9:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Military

More from ČR Ústecký

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko