..: Tři vojensko-historické zajímavosti ústeckého železničního uzlu :..

Prostor starého mostu v Ústí nad Labem, foto: Railfort Ústí nad Labem — Toto severočeské město je důležitým železničním uzlem. Šestice do něj vstupujících frekventovaných dvoukolejných tratí neprochází jedním centrálním nádražím, ale je mezi sebou propojena četnými spojkami. Když k tomu připočteme velké množství vleček, pozůstatků po přeložených tratích, velké lokomotivní depo a seřaďovací a odstavná nádraží, má zde železniční fanoušek stále co objevovat. O mně je známo, že se zabývám spojovacími body mezi drážní a vojenskou historií, tak bych rád v následujícím spíše turisticky laděném článku představil tři lokality ústeckého uzlu tak trochu ze svého pohledu.

Lehký objekt vz. 37 zabudovaný do železničního mostu

UL most historická, foto: sbírka Jan FukalaLevá opěra, foto: Railfort Torza levých pobřežních pilířů, foto: Railfort Zbytky nájezdové vozovky, foto: Railfort1. ledna 1874 byl v Ústí nad Labem předán k užívání první zdejší labský most. Na našem území nezvyklé technické řešení umožňovalo v horním patře jízdu vlaků, v dolním patře pak provoz silniční a pěší. Navíc bylo v rámci výstavby předválečného československého opevnění plánováno zabudování atypického lehkého objektu vzor 37 ovládajícího svou palbou řečiště a přilehlé pobřežní prostory. Objekt označený číslem 3 měl takticky spadat do úseku lehkého opevnění O3. Měl se nacházet jakoby zavěšený na východní straně krajního střekovského pilíře. Vstupovat se do něj mělo poklopem z úrovně silniční vozovky. Jeho stavba ale nebyla do odstoupení pohraničí v září 1938 realizována. Most samotný byl poškozen při náletu v roce 1945 a poté, co byl v jeho těsné blízkosti postaven most nový, v roce 1958 stržen. Na západním břehu se po něm dochovala krajní opěra s částí přilehlého náspu. Přímo kolem ní vjíždějí vlaky od Lovosic na zhlaví ústeckého hlavního nádraží. Blíže k řece lze pak shlédnout drobné pozůstatky na souši zbudovaných pilířů a fragment dlážděné příjezdové vozovky. Na východním břehu se dochoval kratičký násep odbočující z náspu dnešního do prostoru původní krajní opěry. Při nízkém stavu hladiny lze navíc spatřit i patku pravého ze dvou ve vodě stojících pilířů. V současné době je pro čtenáře ŽelPage připravován obsáhlejší článek věnující se historii mostu i zmíněné pevnůstky.

Muzejně zpřístupněný lehký objekt vz. 36 nad západním nádražím

LO vz. 36 exteriér, foto: RailfortUL LO vz. 36 interiér, foto: Martin VlachZápadní nádraží od LO vz. 36, foto: RailfortV Hostovické ulici se asi 150 metrů od jejího odbočení z nedávno postavené čtyřproudé komunikace Ústí nad Labem - Trmice nachází muzejně zpřístupněný třístřílnový objekt lehkého opevnění vzor 36 typ C, původně takticky spadající pod číslem 186 do úseku XI. Výstavba objektů tohoto nenáročného typu probíhala v roce 1936 a jejich úkolem bylo rychlé provizorní přehrazení důležitých směrů do doby než se rozběhne na přípravu komplikovanější výstavba opevnění těžkého. Později bylo od jejich budování ustoupeno ve prospěch modernějšího a promyšlenějšího vzoru 37, který byl stavěn v letech 1937 a 1938 v mnohem masovějším měřítku. Náš objekt je zajímavý tím, že palbou svých tří kulometů ovládal celé západní ústecké nádraží ležící pod ním jako na dlani. Tato poloha mu pravděpodobně přinesla i poválečné využití coby pozorovatelny CO sloužící k lokalizaci nevybuchlých pum při případném náletu.

Střílna na výhybkářském stanovišti v Trmicích

Stanoviště IV Trmice, foto: Milan MayerPoslední zajímavostí ústeckého uzlu, o které bych se chtěl dnes zmínit, je v současnosti již nepoužívané výhybkářské stanoviště IV na západním zhlaví stanice Trmice. Stanoviště se nachází v místě rozběhu tratě č. 131 na Úpořiny a původní staré trati na Teplice v Čechách. V jeho západní stěně se nachází něco, co je buď pozorovacím průzorem ve tvaru střílny nebo střílnou samotnou. Je čtvercového tvaru složená ze tří ozubů s otvorem ve tvaru ležatého obdélníku a míří na starou teplickou trať. Budova samotného stanoviště je z cihel, část přilehlá ke střílně z prostého betonu. Stanoviště bylo uvedeno do provozu v roce 1953.

Za pomoc při přípravě článku děkuji Janovi Fukalovi z posádky LO vz. 36 č. XI/186, za poskytnutí fotografie výhybkářského stanoviště IV v Trmicích Fortifikacím.net. Za informace vedoucí k dodatečnému doplnění posledního odstavce děkuji panu Ivo Vondrovskému


Railfort Poslat mail autorovi | 31.7.2010 (9:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von Military

Weitere aus ČR Ústecký

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko