..: Špetka designu od V.Burian Design :..

TU 46 nárys, foto: WabunNikdo mne asi moc neznáte, tak se prvně představím. Jsem Wabun - Vít Burian, brzy mi bude 16 let, kreslím si "mašinky" a auta jen tak pro zábavu. Po nedávném článku Zdeňka Šindlauera jsem se, na přání některých z vás, rozhodl napsat taky článek o tom, co jsem nakreslil či narýsoval. Promýšlel jsem to dlouho, co bych vám ukázal, a nakonec jsem se rozhodl pro lokomotivu, jejímž navrhováním jsem strávil tak půl roku, což je asi nejdéle ze všech mých návrhů. Mohl bych psát i o více, ale "jaksi taksi" k nim nemám žádné obrázky a výkresy, protože jsou to buď uzavřené projekty nebo je zpracovávám, takže mám vše jen v hlavě (snad v blízké době pár let nepřijdu o paměť) a bez obrázků a výkresů by to bylo tak trošku o ničem.


TU 46 za jízdy, foto: Wabun

Představuji vám svůj první návrh lokomotivy TU 46. Před více než rokem jsem dokreslil lokomotivu, která by se podle mých představ měla stát lokomotivou nastupující za úzkorozchodné mašiny řady TU 47 a podobné řady. Jak jsem tedy naznačil, jedná se o lokomotivu úzkorozchodnou. Hodně jsem se inspiroval vlastně lokomotivou TU 47, ale pozor, zase to není žádná její kopie. Liší se a proto dostala řadu TU 46.0. "Šestka" je na konci proto, že bych její hmotnost rád dostal níže, než je hmotnost TU 47, a tedy by měla nižší tlak na nápravu. Tedy jsem předpokládal, že její hmotnost by se mohla vejít do 30 tun. „Lokomotiva je určena pro úzkorozchodné tratě, především pro dráhu Obrataň - Jindřichův Hradec - Nová Bystřice. Pro jiné potenciální zákazníky je možnost výroby i o jiných rozchodech, popř. i menší úpravy vnitřní výbavy. Lokomotiva má velmi šikmý pruh, takže je vhodná pro vysokohorské tratě. Nicméně může jezdit i ve vysokých teplotách až o 45 °C, je vybavena klimatizací“, cituji ze svých zápisků.

Teď pár základních technických údajů:

  • výkon: 403 kW
  • hmotnost: maximálně 30 t
  • délka: 12 012 mm přes nárazníky
  • šířka kabina/strojovna: 2514/1430 mm
  • maximální rychlost: 60 km/h
  • průměr kol: 710 mm
  • uspořádání dvojkolí: Bo'Bo' o rozchodu 760 (750, 914, 1000, 1067) mm

TU 46 bokorys, foto: WabunJak možná vidíte z obrázků, tak je lokomotiva trošku hranatá, což se může zdát designově špatně. Proč je taková? Jednoduché řešení. Na jindřichohradeckých úzkorozchodkách se jezdí tak maximálně 50 km/h a při této rychlosti rozhodně není potřeba nějaká aerodynamika. Navíc i v jednoduchosti je krása, nemám pravdu? Prostě je bez zbytečností. I hranaté věci mají svůj půvab. Těch 10 km/h je tam navíc jako taková "jistota" do budoucna. Protože bych rád byl rád, kdyby jezdila na více místech, než jen v naší "úrodné kotlině", počítám i s úpravami pro potenciální zákazníky. Úpravami jako změna rozchodu v rozmezí 750 až 1067 mm, změna motoru (výkon a rychlost), případně i změnami na karoserii a jinými vymoženostmi potřebnými třeba v Africe. Mezi místa, která si myslím, že by mohla ovládnout, je Afrika, Asie a jižní a střední Amerika (rozchody 914 a 1067 mm), ale i Evropa – státy jako Španělsko, Itálie, Rakousko, Německo ale i Finsko, Švédsko, Rusko… Myslím, že pro některé české firmy, jako třeba CZ LOKO, by to byl opravdu výhodný obchod, vyrábět takovéto lokomotivy pro řadu států z celého světa.

Po technické stránce jsem vymyslel, že by mohla mít stejný pohon jako lok. řady 719, tedy přenos výkonu AC/AC a výkon taky 403 kW, popřípadě nějaký méně výkonný, menší a úspornější motor mezi 300 až 400 kW. Nádrž má obsah 3,49 m x 0,66 m x 2,514 m, což odpovídá 5,8 m³. Uvnitř by však nebyla jen nádrž, ale i vzduchojemy atd. Lokomotiva je o něco kratší než TU 47, určitě vybavena bosenským spřáhlem, šikmým pluhem, dvěma kabinami strojvůdce a samozřejmě vybavené moderními počítači – i když ty také nejsou vždy potřeba, takže ty by klidně mohly být v jakési "příplatkové verzi". LEDky i halogeny jsou samozřejmostí a klimatizace dnes taky patří mezi obvyklosti. Pořádné dvě trubky a jedna píšťala, ať je slyšet "na hory doly", na přejezdech, kde často nebývají závory ani světla. Je průchodná po ochozech, které jsou mezi kabinami, po vzoru některých německých lokomotiv. Mohli by se k nim vyrábět i nové úzkorozchodné vozy, kterým jsem vymyslel řadu btax/ú a které by byly pohodlné, průchozí a designově by sedly k této lokomotivě víc než balm/ú.

TU 46 půdorys, foto: Wabun Lokomotiva, aspoň co si myslím já, se mračí, tak snad by se jí říkalo zamračená jako bardotkám. Možná že až jednou bude potřeba na českých úzkorozchodkách nové řady, tak se nějaká nová lokomotiva vyrobí a neskončí jako řada 707 (ČSD), která se bohužel zařadila mezi projekty nerealizované.

Autorský text.


Vít Burian | 13.4.2013 (7:00)
Related newsopen/close

More on Vozidla Fikce a vtipy

More from Česká republika (celá)


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
18.07.2014 (11:45)  
Zajímaví článek, a nákresy, jen by to chtělo přemíšlet nad motorem, počítat si váhu, a dálku, narísovat to ve zmenšenině, např. 1m = 5cm, a také přemíšlet nad motorem, nedávnou jsem také navrhoval vozidlo, vím že jsem nato moc mladý, ale zkoušel jsem to a bylo to pro 600, turistické drážky, hlavně Solvayovy lomy, kde mám známé :)
Takže myslím že přemýšlet nad vozidly není tak špatný nápad, jenže by to chtělo říct si co by to mělo umět, a mít, a jestli by to šlo, a pak to třeba zkusit, zpodrobnit, na milimetry, a když studuješ třeba nějaký obor k tomuto směřující, možná se to i zrealizuje :) Bohužel se spíše nezrealizuje, protože úzkorozchodky žijí z turizmu, a tak výkonné stroje nejsou potřeba stačí motoroví vůz z přívěšákem a jeto, vím že můžete namítat, že se na podvalnících dnes ještě občas něco veze, ale k tomu stačí dvě 705 a jeto :) ale mysmím že idea je to dobrá, ale co se tyče těch nových motoráčků, jsem prostě milovník dvou náprav, a to už se nezmění :)
Registered user neznamsebe  mail  
19.04.2013 (14:22)  
Nedalo mi to a musel jsem se zaregistrovat. Námět je to velice zajímaví a co se MSTS týče tak navštivte tento link: http://www.neznamsebe814.estranky.cz/fotoalbum/msts---dilna/msts---dilna-fikce/
V knížce o motorových úzkorozchodných lokomotivách byl u popisu lokomotiv TU 47.0 i nákres projektu lokomotivy 707.9 . Lokomotiva měla mít dva motory LIAZ po 300 kw , Elektrický přenos výkonu , EDB a vedle bosenských spřáhel i klasické nárazníky a šroubovku jež měla lokomotivě umožnit manipulaci i s normálněrozchodnými vozy na podvalnících. Dovolil jsem si tuto lokomotivu zhmotnit alespoň do MSTS a když jsem pustil fantazii na špacír tak vznikl i řídící vůz 907 a vložený vůz 007 . Design jsem poněkud upravil podle zkušeností s lokomotivami řady 704 ( umístění světel ) a nechal jsem se inspirovat vozy řady 943. Takž alespoň v MSTS se můžete povozit něčím co bylo jen na papíře.
Registered user Moony 
16.04.2013 (17:24)  
.....tak tedy já raději se držím na normálním rozchodu 1435 mm a dnes jsem se roztáhnul i na východní rozchod 1520 (možná 1525 mm, nejsem si teď jistý) a nemusím řešit onen problém s spřáhlem a nemusím řešit jestli jede tam či onam....tak já vám to nakreslím, naskenuji a o tom všem vám napíšu a můžeme debatovat....ono linka Praha-Moskva bez přestupu není v jízdním řádu každý den a on si člověk pak ani nevšimne že se přešlo na jiný rozchod....
Registered user Raquac 
16.04.2013 (16:30)  
A.L.: Sunutí přes bosenské spřáhlo asi nepůjde. Proc?
Registered user (gp) 
16.04.2013 (13:44)  
Za posledních šest let nejlepší článek na Želpage. Nevěřil jsem svým očím, ty výkresy jsou fakt na papíře!
Registered user Raquac 
16.04.2013 (13:07)  
Wabun: Pro inspiraci si najdete neco o lokomotive Gmeinder D 75 BB-SE. To je nova lokomotiva jezdici na Pinzgauerbahn a Zillertalbahn, tedy lokalkach 760 mm v Rakousku. Od te Vasi se lisi predevsim vykonem (736 oproti 400 kW), (hmotnosti 50 oproti 30 tunam) a rychlosti (80 km/hod.). Delat totiz lokomotivu s Vasimi parametry prakticky nema vyznam - slusny vykon nacpete dnes i do motoroveho vozu (ktery muze koneckoncu pripadny nakladni vlak odvezt), ktery bude spolu s ridicakem vazit to co Vase lokomotiva s jednim vozem pri dvojnasobne kapacite - o rozdilu v pripade jedineho vozu nemluve.

Mimochodem, ty lokomotivy Gmeinder jezdi v osobni doprave s vratnymi soupravami, plne ci castecne nizkopodlaznimi (rada z nich je vyrobena ve Vrutkach).
Registered user Sim 
16.04.2013 (12:55)  
Alesi, jakym zpusobem je provozovan puvodni M21 prestaveny na ridicak? Tam je nejake spec. sprahlo, aby to slo sunout?
16.04.2013 (10:51)  
Sunutí přes bosenské spřáhlo asi nepůjde. Jinak T47.0Reko mají dvojčlenné řízení a některé i rádiové ovládání.
Jednou, když byla výluka na normálněrozchodné trati v JH a vozily se náklady po úzké, se jezdilo dvojče na kabel vepředu plus rádiem řízená mašinka uprostřed.
Mně by se spíš líbilo uděla z brzdicích vozů rádiem ovládané boostery, to by byl přínos :-)) (brzdicí vozy tam stejně být musejí, ale mašinka by stačila jen jedna)
Registered user Moony 
15.04.2013 (20:30)  
......a když už jsme u těch dloůůůůhých soupraviček tak k těm Btax/ú můžeš zkusit přidělat kabel dálkového řízení a řídící vůz Bftax/ú a udělat celou soupravu kromně lokomotivy průchozí, aby jsi nemusel věčně přepřahat.....
Neco jeko Sysel+Bdmtee+Bdmtee+362.....
...no takhle nějak akorát že po tvém..
http://www.zelpage.cz/razeni/13/vlaky/cd-4209
.....musíme v dnešní době uvažovat ekonomicky....a navíc řidičák na úzkorozchodce není k vydění každý den....a možná ti zkusim dodat ještě nejakou inspiraci....
....jo a taky jsem si teď oblíbil dělat v textu hodně teček.....
15.04.2013 (15:17)  
Já se trochu opřu do těch technických údajů: 400 kW je zbytečně moc (vzhledem k rychlosti) a 30 t váhy je zbytečně málo :-) Pokud lokomotivu budeme mít k tahání vagonůůůůů (ne jednoho Balm/ú), tak potřebujeme adhezní hmotnost. Čím těžší lokomotiva, tím víc utáhne (bez ohledu na výkon, ten jen říká, jak rychle to utáhne). Z navrhovaných parametrů (400 kW, Vmax = 60 km/h) lze určit hodnotu trvalé rychlosti někam k 20 km/h a tedy tažnou sílu asi 66 kN (otázka zcela zásadní: přenese to piškot?). No a k dosažení tažné síly 66 kN při hmotnosti lokomotivy 30 t, tedy tíze 300 kN, potřebujeme mít součinitel adheze na hodnotě 0.22. A to je hodnota, kterou nám Matka příroda jen tak nezajistí (neříkám, že to je zcela nereálné číslo, ale je poněkud málo pravděpodobné, zvlášť na voranici, o špatném počasí ani nemluvě).
Dále bych byl skeptický k vnějšímu ochozu - reko T47 jsem si zevnitř prolezl a moc zbytečného místa tam není. Navíc se občas hodí, že se strojovnou dá projít. Taky je potřeba určitý vnitřní objem strojovny kvůli cirkulaci vzduchu (některé agregáty se chladí dovnitř strojovny).

PS: v 15 letech jsem maloval 9-nápravové lokomotivy na atomový pohon a elektrické rychlovlaky s obřími hnacími koly ála parní lokomotivy :-). A pak jsem taky překresloval fotky ze škodováckých prospektů :-)) (kopírka? co je to?)
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko