Měděnec - 6. dubna 2008 jsem podnikl cestu na Měděnec, ze kterého se vyklubala zásluhou ochotného správce areálu prohlídka zdejšího bývalého dolu na železnou rudu. Během ní jsem mohl zhodnotit jak vypadá areál léta po ukončení své činnosti. Zároveň jsem objevil jedno zapomenuté kolejové vozidlo.

Z historie těžby na Měděnci

Citováno ze stránek obce Měděnec: Výstavba nového dolu Měděnec byla zahájena v roce 1960 a první ruda byla vytěžena 17.5.1968. V roce 1967 byla v Měděnci Železorudnými doly a hrudkovnami Ejpovice obnovena těžba a úprava magnetitu. Později to byly Rudné doly Příbram, závod Václava Řezáče. Tento důl byl v provozu až do roku 1992, kdy byl pro vyčerpání ložiska uzavřen, těžba jako taková zde však neskončila. V roce 1994 zahájil svou činnost soukromý hlubinný důl Garmica, zabývající se těžbou a zpracováním muskovitických svorů. O dva roky později však byl provoz pro odbytové problémy také ukončen. Dne 31.7.1998 došlo k ukončení všech prací a přerušení odčerpávání důlních vod z podzemí, následkem čeho došlo k postupnému zatopení dolu.

Současnost, vlastní pozorování

Mé kroky v areálu nejdříve vedly ke konvoji různých důlních kolejových vozidel, především huntů. Ty stály na volně položené koleji bez spojení s další sítí. Tyto exponáty se mají stát součástí "připravovaného" muzea. Mimo ně a další důlní mechanismy se zde nacházela velká elektrická lokomotiva ruské výroby a také menší akumulátorová lokomotiva z někdejší NDR. O něco dále se nachází plechový "tunel" plný huntů a zakončený vysoko nad jakousi odkalovací jámou výkolpníkem. Vpravo od vysoké těžní věže se nachází betonový bazén bývalé čističky. Je zde samozřejmě plno dalších objektů provozních i správních. Pak jsem vylezl po betonové zídce na kolejiště bývalé vlečky. Má tři koleje, které se sbíhají do jedné koncové kusé, dále kolej k remíze, a za bránou, kde se vlečka napojuje na trať ČD ještě kusou kolej na vykládku uhlí do místní kotelny. O oné remíze se ještě musím zmínit. Mé dlouholeté přesvědčení, že v této remíze v krušnohorských končinách přeci nemůže být sebemenší kolejové vozidlo se vyvrátilo ve chvíli, kdy jsem odklonil plechová vrata. Hle! V zarostlém kolejišti uprostřed nehostinných planin krušnohorských lokomotiva - přesněji T 211.2006, výrobní závod ČKD Sokolovo, rok výroby 1957. A navíc vybavená širokými pluhy, které dosvědčují o náročném provozu v zimě i zde na vlečce.

Na konec mi ještě pan správce krátce povyprávěl o historii těžení i o kariéře dolu, jako o veřejnosti přístupné technické památce. Kdo na Měděnci nikdy nebyl, určitě nebude věřit svým očím, když se ze zdejší krajiny vyloupne vysoká betonová budova těžní věže a vůbec celý areál bývalého dolu. Současný stav objektů bohužel svědčí o změnách majitelů i o zanedbané péči o tuto památku na novodobé těžení rud v Krušnohoří.

Pro lepší představu jsem připojil obrázky. Doplňuji, že jsou pouze dokumentační - focené mobilním telefonem.

Použité fotografie: Terno

Zdroj, historie dolu: Kdyakam.cz, Obec Měděnec